ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.84.2011:91
sp. zn. 9 As 84/2011 - 91
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: I. A. M.,
zast. JUDr. Alžbětou Prchalovou, advokátkou se sídlem Dřevařská 25, Brno, proti
žalovanému: Magistrát města Brna, odbor vnitřních věcí, se sídlem Malinovského
nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2009, č. j. MMB/0266295/2009,
sp. zn. 3220/OVV/MMB/0253002/2009, ve věci přestupku proti veřejnému pořádku,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
1. 12. 2010, č. j. 57 A 18/2010 - 46,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Ustanovené zástupkyni JUDr. Alžbětě Prchalové, advokátce se sídlem
Dřevařská 25, Brno, se nepřiznává odměna ani náhrada hotových výdajů
za zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností ze dne 21. 1. 2011 se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský
soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 12. 2009,
č. j. MMB/0266295/2009, sp. zn. 3220/OVV/MMB/0253002/2009, ve věci přestupku
proti veřejnému pořádku.
V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o osvobození od soudních poplatků
a ustanovení advokáta pro zastupování v řízení o kasační stížnosti. Této její žádosti bylo
vyhověno usnesením krajského soudu ze dne 15. 2. 2011, č. j. 57A 18/2010 – 78, kterým
byla stěžovatelka osvobozena od soudních poplatků a byla jí pro řízení o kasační stížnosti
ustanovena advokátka JUDr. Alžběta Prchalová.
Usnesením krajského soudu ze dne 15. 2. 2011, č. j. 57 A 18/2010 – 79, byla
stěžovatelka v souladu s §106 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) , vyzvána, aby doplnila svou kasační stížnost tak, aby
bylo zřejmé, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá a kdy jí bylo
napadené rozhodnutí doručeno. K odstranění vad podání byla stěžovatelce stanovena
ve smyslu §106 odst. 3 s. ř. s. lhůta jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení.
Stěžovatelka byla řádně poučena, že nebude-li podání ve stanovené lhůtě doplněno
a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, kasační stížnost bude
odmítnuta. Uvedená výzva byla zástupkyni stěžovatelky doručena dne 23. 2. 2011,
ve stanovené lhůtě, jež uplynula dnem 23. 3. 2011, na ni nereagovala.
Podle ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí
kasační stížnost obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu
a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno.
Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně. Podle ustanovení §106 odst. 3 , věty prvé, s. ř. s.
nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti
doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván
k doplnění podání.
Podle ustanovení §106 odst. 3, věty druhé, s. ř. s. jen v této lhůtě může stěžovatel
rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody.
Kasační stížnost lze dle §103 odst. 1 s. ř. s. podat pouze z důvodu tvrzené
a) nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem
v předcházejícím řízení, b) vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata,
z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo
je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních
o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost,
a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí
správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost
rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost, c) zmatečnosti řízení před soudem
spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo
byl soud nesprávně obsazen, popřípadě bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka
v důsledku trestného činu soudce, d) nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti
nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li
mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé, a e) nezákonnosti
rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení.
Podle ustanovení §104 odst. 4 s. ř. s. kasační stížnost není přípustná, opírá -li se jen
o jiné důvody, než které jsou uvedeny v §103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil
v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.
V nyní posuzované věci není z kasační stížnosti zřejmé, z jakých důvodů
podřaditelných pod ust. §103 odst. 1 s. ř. s. stěžovatelka napadá rozsudek krajského
soudu. Na tento nedostatek byla stěžovatelka upozorněna krajským soudem postupem
podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §106 odst. 1 s. ř. s. a byla vyzvána k doplnění
kasační stížnosti o údaj, v jakém rozsahu a z jakých důvodů rozhodnutí napadá. Byla
přitom poučena, že nevyhoví-li výzvě krajského soudu, kasační stížnost bude odmítnuta.
Lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula, aniž by stěžovatelka výzvě krajského
soudu vyhověla. Podle věty druhé §37 odst. 5 s. ř. s. nebude -li podání v určené lhůtě
doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
řízení o takovém podání odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
Neodstranění vad podání brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn,
a proto Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než ve smyslu §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ,
za použití §120 s. ř. s., kasační stížnost odmítnout.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., za použití §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh
odmítnut.
Stěžovatelce byla krajským soudem pro řízení o kasační stížnosti ustanovena
zástupkyně z řad advokátů JUDr. Alžběta Prchalová; v takovém případě platí hotové
výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud však
neshledal, že by ustanovená advokátka učinila ve věci jakýkoli úkon právní sl užby
ve smyslu §11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů
za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění, za který by jí náležela
odměna a s tím spojená paušální náhrada hotových výdajů (§13 odst. 3 advokátního
tarifu). Ze spisu totiž neplyne, že by ve věci ustanovená advokátka učinila jediné podání
(kasační stížnost si sepsala stěžovatelka sama a advokátka ji nijak nedoplnila),
ani nedoložila, že by učinila jiný úkon právní služby ve smyslu §11 advokátního tarifu.
V dané souvislosti lze poukázat na rozsudek zdejšího soudu ze dne 26. 8. 2005,
č. j. 7 Azs 125/2005 - 37 (všechna zde citovaná rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná
z www.nssoud.cz), ze kterého vyplývá, že jestliže ze soudního spisu není zřejmé,
že ustanovený advokát učinil úkon právní služby, za který náleží odměna podle
§11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, soud mu odměnu nepřizná, k tomu
srov. rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 31. 5. 2007, č. j. 8 Azs 27/2007 - 81; ze dne
24. 2. 2011, č. j. 6 As 30/2010 - 170; ze dne 20. 7. 2011, č. j. 2 Azs 20/2011 - 60.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že není
možno ustanovené advokátce přiznat odměnu ani náhradu hotových výdajů.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2011
JUDr. Radan Malík
předseda senátu