ECLI:CZ:NSS:2011:9.AS.97.2011:123
sp. zn. 9 As 97/2011 - 123
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: B. M., zast. JUDr. Pavlem Pokorným, advokátem se sídlem Veverkova 1343/1,
Hradec Králové, proti žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor dopravy a
silničního hospodářství, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 17. 1. 2011, č. j. DSH/660/11, o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2011, č. j. 17 A 10/2011 - 35, o přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“),
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2011,
č. j. DSH/660/11. Tímto rozhodnutím byla výrokem I. doplněna skutková věta
rozhodnutí Městského úřadu Tachov, odboru dopravy a silničního hospodářství, ze dne
20. 10. 2010, č. j. 7619/2010-ODSH-6, kterým byl stěžovatel uznán vinným z přestupku
proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení §22
odst. 1 písm. f) bod 7 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění platném
pro projednávanou věc (dále jen „zákon o přestupcích“), a to tak, že ve výroku
rozhodnutí se za text „Tedy nerespektoval dopravní značku a předjížděl v místě,
kde je to dopravní značkou zakázáno“ a doplnil text ve znění „tedy porušil ust. §4
písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů.“, a v otázce viny a trestu bylo prvoinstanční rozhodnutí výrokem II.
ve zbytku potvrzeno. Za uvedený přestupek byla stěžovateli uložena pokuta ve výši
7000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu
6 měsíců.
Stěžovatel současně navrhl i přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
s odůvodněním, že součástí jeho zaměstnání je řízení služebního vozidla, a hrozí mu tedy
ztráta zaměstnání v případě, že nebude moci služební vozidlo řídit. Na základě výzvy
krajského soudu (usnesení ze dne 29. 6. 2011, č. j. 17 A 10/2011 - 95) k prokázání tvrzení
uvedeného v návrhu na přiznání odkladného účinku doložil stěžovatel k prokázání svého
tvrzení „Potvrzení o řidičském oprávnění jako předpokladu k výkonu sjednané práce
na pozici Sales Engineer ve firmě Eaton Elektrotechnika s.r.o.“, vydané zaměstnavatelem
dne 7. 7. 2011; upozornění zaměstnavatele adresované stěžovateli; přehled služebních jízd
uskutečněných stěžovatelem za rok 2010.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že pro přiznání odkladného
účinku neshledává důvody, avšak ponechává na úvaze Nejvyššího správního soudu,
zda návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyhoví či nikoli.
Kasační stížnost nemá podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), odkladný účinek.
Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně
ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze návrhu přiznat odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Neurčitý
právní pojem „nenahraditelná újma“ byl již Nejvyšším správním soudem
vyložen, dle konstantní judikatury se jedná o výjimečný a závažný stav, který by vznikl
při výkonu či v důsledku jiných právních následků rozhodnutí, a nebylo by jej možno
v budoucnu nijak odčinit, případně pouze s vynaložením zcela neúměrných sil
či prostředků (viz např. usnesení ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, dostupné
na www.nssoud.cz).
Důvody možného vzniku nenahraditelné újmy jsou vždy subjektivní, závislé pouze
na osobě a situaci stěžovatele. Je proto logické, že v řízení o přiznání odkladného účinku
nese břemeno tvrzení právě stěžovatel a nikdo jiný nemůže jeho tvrzení nahradit. Soud
posuzuje jím uvedené skutečnosti dle ustanovení §73 s. ř. s., není však povinen
ani oprávněn tyto skutečnosti sám dovozovat.
Podmínkou přiznání odkladného účinku je dle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s.
prvotně věrohodné tvrzení stěžovatele, že výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
by pro stěžovatele znamenaly nenahraditelnou újmu. Teprve po naplnění této podmínky
soud přistoupí k posouzení, zda se přiznání odkladného účinku nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není-li v rozporu veřejným zájmem.
K doložení vzniku nenahraditelné újmy stěžovatel doložil výše uvedené
dokumenty, z jejichž obsahu vyplývá, že je na základě pracovní smlouvy uzavřené dne
1. 4. 2010 na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti Eaton Elektrotechnika, s. r. o.,
na pozici Sales Engineer a podstatnou část jeho pracovní náplně tvoří osobní návštěvy
poboček velkoobchodů. Uvedené tvrzení dále dokládá přehledem jízd, ze kterého plyne,
že od dubna do prosince roku 2010 vykázal v rámci služebních cest cca 40 000 najetých
kilometrů. Podle sdělení zaměstnavatele je pro výkon práce na pozici, kterou vykonává
stěžovatel, řidičské oprávnění jedním z nezbytných předpokladů, přičemž ztráta
řidičského oprávnění je důvodem k ukončení pracovního poměru.
Po zhodnocení zjištěných skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §73 odst. 2 s. ř. s. jsou
v daném případě naplněny. Z vyjádření zaměstnavatele stěžovatele plyne, že řízení
motorového vozidla v daném případě představuje nezbytný předpoklad pro výkon
zaměstnání stěžovatele. V této souvislosti poukazuje Nejvyšší správní soud na §52
písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, podle něhož může zaměstnavatel dát
zaměstnanci výpověď, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními
předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele
požadavky pro řádný výkon této práce. Právní následky rozhodnutí o přestupku
spočívající v zákazu řízení motorových vozidel by se tedy mohly v daném případě stát
důvodem pro ukončení pracovního poměru stěžovatele, a to ještě před tím, než bude
meritorně rozhodnuto o kasační stížnosti ve věci zákonnosti uložení uvedené sankce.
Nejvyšší správní soud tak dospěl k závěru, že právní následky rozhodnutí o přestupku
by mohly mít natolik závažný vliv na budoucí profesní poměry stěžovatele, že by u něho
mohly vyvolat újmu, která je nevratná.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených §73 odst. 2 s. ř. s. Zohlednil přitom, že žalovaný
nevznesl proti návrhu stěžovatele žádné námitky ani neupozornil na možné důvody
pro rozpor s veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud neshledal, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob, ani že by takové
rozhodnutí bylo v rozporu s veřejným zájmem.
S ohledem na vše výše uvedené Nejvyšší správní soud rozhodl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno. K tomu
soud připomíná, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
žádným způsobem nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. září 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu