ECLI:CZ:NSS:2011:APRK.13.2011:44
sp. zn. Aprk 13/2011 - 44
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: PhDr. H. P.,
zast. JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Blanická 19, Olomouc, proti žalovanému:
Ministerstvo kultury, se sídlem Maltézské nám. 1, Praha 1, o žalobě vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 11 A 245/2010, o návrhu žalobkyně na určení lhůty k provedení procesního
úkonu,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 18. 7. 2011 doručen návrh žalobkyně
(dále „navrhovatelka“) na určení lhůty k provedení procesního úkonu podle §174a odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve věci její žaloby vedené u Městského soudu
v Praze pod sp. zn. 11 A 245/2010.
Navrhovatelka podala u Městského soudu v Praze dne 18. 11. 2010 žalobu na ochranu
před nečinností správního orgánu. Uvádí, že jí bylo doručeno předvolání k ústnímu jednání
ze dne 28. 6. 2011 na den 20. 10. 2011. Navrhovatelka poukazuje na usnesení městského soudu
ze dne 2. 2. 2010, č. j. UL 14/2010 - 13 (ve věci blíže nespecifikované), z něhož uvádí: „Byť tedy
procesní soud již nařídil jednání (přípravné), lze průtah stále spatřovat v neodůvodněném časovém odstupu
od nařízení tohoto jednání (4. 1. 2010) do jeho provedení (13. 4. 2010). Zdejší soud proto nařizuje procesnímu
soudu, aby odstranil existující průtah tak, že uvažované přípravné jednání provede ve lhůtě 20 dnů od doručení
tohoto usnesení.“
Navrhovatelka poukazuje na to, že se v jejím případě jedná o žalobu proti nečinnosti
správního orgánu, která má být prostředkem k nápravě nečinnosti ve správním řízení zahájeném
podáním žádosti o informaci ze dne 23. 9. 2010. S ohledem na tuto skutečnost považuje
navrhovatelka dobu od nařízení jednání do jeho konání za nepřiměřenou.
Předsedkyně senátu Městského soudu v Praze, který ve věci rozhoduje, k předloženému
návrhu uvedla, že žaloba byla podána dne 18. 11. 2010 v elektronické podobě, dne 6. 12. 2010
učinil soudce pokyny pro vyššího soudního úředníka, jenž dne 31. 1. 2011 vyzval žalobkyni
k zaplacení soudního poplatku, a po jeho zaplacení dne 23. 2. 2011 vyzval soud žalovaný správní
úřad, aby ve lhůtě 60-ti dnů předložil originál spisového materiálu a podal vyjádření k žalobě.
Spisový materiál žalovaného a vyjádření k podané žalobě byly učiněny dne 18. 5. 2011, žalobkyně
podala dne 20. 5. 2011 repliku a poté dne 28. 6. 2011 přistoupil soud k nařízení jednání na den
20. 10. 2011. Dle názoru předsedkyně senátu k průtahu ve věci nedošlo.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť městský soud nebyl v případě navrhovatelky nečinný. Městský soud, jak vyplývá
ze spisového materiálu, se věcí po jejím obdržení zabýval a činil procesní úkony, jejichž vykonání
bylo s ohledem na povahu věci zapotřebí.
V řízení podle ust. §174a. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Nejvyšší správní
soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy v řízení
spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté, kdy obdrží podání ve věci,
v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že nelze uložit městskému soudu provést úkony
v řízení, resp. nařídit jednání na určitý termín, jak požaduje navrhovatelka, pokud městský soud
takový úkon již učinil. Nejvyšší správní soud nepovažuje přitom lhůtu, v níž soud nařídil jednání
za nepřiměřenou, a to s ohledem na pořadí věcí, v němž jsou vyřizovány, jakož i s přihlédnutím
k předpokládaným čerpáním dovolené v letních prázdninových měsících, a to jak na straně
soudců, pracovníků soudu, tak i případně samotných účastníků řízení.
Městský soud dle ust. §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“),
je povinen zásadně vyřizovat věci v pořadí, v jakém mu došly; přednostně vyřizuje pouze návrhy
na přiznání odkladného účinku, návrhy na předběžná opatření, návrhy na osvobození
od soudních poplatků a návrhy na ustanovení zástupce. Přednostně dále vyřizuje návrhy a žaloby
ve věcech azylu, rozhodnutí o zajištění cizince a rozhodnutí o ukončení zvláštní ochrany
a pomoci svědkům a dalším osobám v souvislosti s trestním řízením.
V případě navrhovatelky se nejedná o věc, která podléhá režimu přednostního vyřizování
podle §56 s. ř. s.
Podle ust. §174a odst. 7 zákona č. 6/2002 Sb., pokud soud, vůči němuž návrh na určení
lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil,
příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení
nedochází. Dospěje-li příslušný soud k závěru, že návrh na určení lhůty je oprávněný,
protože s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků
nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům, určí lhůtu
pro provedení procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány průtahy; touto lhůtou je soud,
příslušný k provedení procesního úkonu, vázán. Nejvyšší správní soud nedospěl v projednávané
věci k závěru o tom, že by městský soud byl nečinný, resp. že by v řízení mělo docházet
k neodůvodněným průtahům, a proto neshledal návrh oprávněný.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§174a
odst. 9 zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 29. července 2011
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu