ECLI:CZ:NSS:2011:APRK.8.2011:74
sp. zn. Aprk 8/2011 - 74
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Mgr. V. V.,
proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o žalobě
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 Ad 24/2010, o návrhu žalobce na určení lhůty
k provedení procesního úkonu,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu dne 17. 3. 2011 návrh na určení lhůty
k provedení procesního úkonu podle §174a odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích
a žádá, aby byly odstraněny průtahy v soudním řízení. Uvádí, že v řízení o jeho žalobě dochází
ke zbytečným průtahům; tyto spatřuje v tom, že předsedkyně senátu stanovila žalovanému lhůtu
k vyjádření k žalobě v délce šedesáti dnů. Navrhovatel je názoru, že by postačila plně lhůta
kratším, např. 14 – 30 dnů. Domnívá se, že lhůta je nevídaně dlouhá a zjevně tak na straně
Městského soudu v Praze znamená zbytečné průtahy. Žalovaný je dle názoru navrhovatele
zcela jistě schopen se svým rozsáhlým odborným aparátem vyjádřit se k žalobě v kratší lhůtě.
Navrhovatel uvádí, že rozhodnutí soudu má pro něho zásadní význam, neboť žalobou se brání
proti tomu, že byl propuštěn ze zaměstnání a byl mu zastaven plat; od září 2010 je bez práce.
Žalovaný přitom s ním odmítá jednat o znovupřijetí do zaměstnání. Navrhovatel požaduje,
aby Nejvyšší správní soud určil Městskému soudu v Praze lhůtu k nařízení jednání k datu
3. května 2011, alt. k jakémukoli dni v první třetině května.
Z předloženého soudního spisu zjistil Nejvyšší správní soud následující:
Navrhovatel podal dne 23. 11. 2010 u Městského soudu v Praze elektronicky žalobu
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 9. 2010, č. j. 8/2010-OP-OS/559 ve věci zrušení
služebního poměru. Dne 24. 11. 2010 bylo soudu doručeno písemné vyhotovení této žaloby.
Dne 29. 11. 2010 byl soudu doručen další stejnopis písemného vyhotovení žaloby o jiném
rozsahu a obsahu než předchozí podání. Dne 28. 12. 2010 učinil soudce pokyn pro vyššího
soudního úředníka, který navrhovatele dne 6. 1. 2011 vyzval k úhradě soudního poplatku;
tento byl zaplacen dne 27. 1. 2011. Dne 16. 2. 2011 soud vyzval žalovaného, aby předložil
v šedesátidenní lhůtě originál veškerého spisového materiálu a podal případné vyjádření k žalobě.
Ze spisu též bylo zjištěno, že navrhovatel dne 11. 2. 2011 požádal o nařízení ústního
jednání a dne 15. 2. 2011 podal návrh, aby městský soudu doručil stejnopis žaloby žalovaném
s výzvou k vyjádření.; dne 16. 2. 2011 byla, jak výše uvedeno, výzva zaslána, proto městský soud
o tomto návrhu nerozhodoval samostatným rozhodnutím.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Průtahy v řízení znamenají, že v soudním procesu dochází k neodůvodněně pomalému
vyřizování věci napadlé příslušnému soudu či dokonce ke vzniku excesivního stavu, kdy dochází
k nečinnosti soudu. Podle §174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích se soud při posuzování
oprávněnosti návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu zabývá otázkou, zda v řízení
dochází k průtahům, s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele,
postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Městský soud, jak vyplývá
ze spisového materiálu, se věcí po jejím obdržení zabýval a činil postupně průběžně procesní
úkony, jejichž vykonání bylo ve věci zapotřebí. Nelze tedy konstatovat, že byl ve věci nečinný.
Nejvyšší správní soud proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost. Lhůta 60 dnů
stanovená žalovanému, jejíž délku navrhovatel činí spornou, byla určena nejen k podání
vyjádření, jak tvrdí navrhovatel, ale rovněž k zaslání originálu veškerého spisového materiálu.
V případě navrhovatele se nejedná o věc, která podléhá režimu přednostního vyřizování
podle §56 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, stanovenou lhůtu k předložení veškerého
spisového materiálu v originálech a k vyjádření k žalobě, jakkoli by bylo možno o její délce
polemizovat, nepovažuje Nejvyšší správní soud za zjevně nepřiměřenou a za případný exces,
který by mohl vést k závěru o liknavosti soudu a průtažnosti soudního řízení.
V řízení podle ust. §174a odst. 6. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Nejvyšší
správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy
v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný soud poté, kdy obdrží podání ve věci, v přiměřené
době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá, aniž by pro takový postup existovaly
ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou, usnesením určí
tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve které má rozhodnout.
Nejvyšší správní soud konstatuje, že nelze uložit městskému soudu provést úkony
v řízení, resp. nařídit jednání a ve věci rozhodnout, za situace, kdy soud nemá dosud k dispozici
spisový materiál obsahující skutečnosti, které mají být předmětem přezkoumání a vyjádření
žalovaného k žalobě a dosud neuplynula lhůta pro jejich předložení.
Nejvyšší správní soud nedospěl v projednávané věci k závěru o tom, že by městský soud
byl nečinný, resp.že by postupoval v řízení nepřípustně tak, že v něm vznikají zbytečné průtahy,
a proto neshledal návrh oprávněný.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§174a
odst. 9 zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 1. dubna 2011
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu