ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.58.2011:12
sp. zn. Konf 58/2011 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Milady Tomkové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Okresním soudem v Karlových Varech, a dalších účastníků sporu vedeného
u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 C 29/2011, o 12 000 Kč s příslušenstvím:
žalobkyně Intrum Justitia, s. r. o., se sídlem v Praze 9, Prosecká 851/64, IČ 25083236,
zastoupené Mgr. Jiřím Sitou, advokátem se sídlem Burzovní palác, Rybná 682/14, Praha 1,
a žalovaného R. G.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci žaloby o 12 000 Kč s příslušenstvím, vedené
u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 9 C 29/2011, je soud.
II. Usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 23. 2. 2011, čj. 9 C 29/2011 - 5,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 14. 6. 2011 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se Český telekomunikační úřad
domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a)
zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Okresním soudem v Karlových Varech ve věci žaloby vedené
u tohoto soudu pod sp. zn. 9 C 29/2011 týkající se zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Právní předchůdce žalobkyně (společnost UPC Česká republika, a. s.) uzavřel
se žalovaným dne 16. 2. 2006 „Smlouvu o dodávce služeb UPC Direct“ č. 1251031-2 , jejíž nedílnou
součástí byly Smluvní podmínky. Jelikož žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy, došlo k jejímu
ukončení dnem 23. 5. 2006. Žalovaný měl povinnost podle čl. 3 bodu 5 smluvních podmínek
vrátit do sedmi dnů od ukončení platnosti smlouvy zapůjčené zařízení (satelitní komplet
Philips/karta). Protože žalovaný zařízení v této lhůtě nevrátil, vznikl žalobkyni nárok na smluvní
pokutu ve výši 100% hodnoty zařízení uvedené v ceníku v den uzavření smlouvy dle čl. 3.7
všeobecných podmínek, tj. ve výši 12 000 Kč, žalovaný však tuto smluvní pokutu neuhradil.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 8. 2009 přešla předmětná pohledávka
ze společnosti UPC Česká republika, a. s. na žalobkyni, která podala proti žalovanému dne
1. 2. 2011 u Okresního soudu v Karlových Varech návrh na vydání platebního rozkazu,
v němž navrhla soudu, aby uložil žalovanému zaplatit částku 12 000 Kč s příslušenstvím,
a dále nahradit žalobkyni náklady soudního řízení.
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 23. 2. 2011, čj. 9 C 29/2011 - 5,
řízení zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (výrok II.), zároveň rozhodl o nákladech řízení (výrok III.) a o vrácení
soudního poplatku (výrok IV.). V odůvodnění soud po citaci ustanovení §7 odst. 1 a §104 odst. 1
z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, §108 odst. 1 písm. g), §129 odst. 1 a §64 odst. 1
zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále též jen „zákon o elektronických
komunikacích“), uvedl, že v posuzovaném případě byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ,
že účastník nesplní smluvní povinnosti zaplatit dohodnutý měsíční paušál, příp. další vyúčtované
ceny za poskytnuté služby, v důsledku čehož žalobce využije svého oprávnění předčasně
vypovědět smlouvu a doúčtuje tím na smluvní pokutě částku, která by se mu dostala
za předpokladu, že by byla smlouva ze strany žalovaného odběratele řádně plněna; jde tedy
o smluvní pokutu vázanou na porušení povinností dle smlouvy o poskytování služeb
elektronických komunikací, proto je k rozhodování o smluvní pokutě příslušný Český
telekomunikační úřad.
Navrhovatel poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí negativního
kompetenčního konfliktu. Navrhovatel odmítl svou kompetenci, neboť se domnívá,
že je oprávněn rozhodovat ve věcech elektronických komunikací pouze spory o otázkách
souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně
o ujednáních na ně úzce navazujících. Ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není; jedná se o soukromoprávní
vztah ze smlouvy o výpůjčce, což vyplývá ze článku 3.3 všeobecných podmínek žalobce.
Povinnost zaplatit smluvní pokutu je akcesorickým závazkem k závazku hlavnímu,
tj. k povinnosti vrátit zapůjčené zařízení, k rozhodování ve věci je proto příslušný soud.
Tento názor již zvláštní senát vyslovil v usneseních ze dne 20. 7. 2009, čj. Konf 50/2009 - 8
a ze dne 27. 10. 2009, čj. Konf 100/2009 - 6.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Zvláštní senát se nejprve zabýval otázkou postoupení pohledávky a jeho vlivu na určení
pravomoci k rozhodování sporu. Zvláštní senát v obdobné věci v usnesení ze dne 14. 9. 2009,
čj. Konf 38/2009 - 12, vyslovil, že „text §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích, který zakládá příslušnost správního orgánu k rozhodování některých
soukromoprávních sporů, ve slovech: „Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační
činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem…“ je třeba vyložit tak, že tu zákon myslí na „spory vzniklé mezi“,
nikoli „spory existující mezi“. Pro určení věcné příslušnosti správního úřadu k rozhodnutí sporu není proto
určující, že pohledávka telefonního operátora za telefonním účastníkem byla po svém vzniku postoupena třetí
osobě, která telekomunikační činnost nevykonává. I spor z pohledávky takto postoupené je proto věcně příslušný
rozhodnout správní orgán, tedy Český telekomunikační úřad“.
Zvláštní senát rozhoduje o kompetenčním sporu podle skutkového a právního stavu
ke dni svého rozhodnutí (srov. č. 485/2005 Sb. NSS). Po vydání výše uvedeného usnesení ze dne
14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009 - 12, zákonem č. 153/2010 Sb., o elektronických komunikacích
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl doplněn
§129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích tak, že “Úřad rovněž rozhoduje spory v případech,
kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§7) nebo účastníka, popřípadě uživatele, došlo ke změně
na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky, převzetí dluhu, přistoupení k závazku.“;
není tak pochyb o zachování pravomoci správního orgánu – navrhovatele v případě postoupení
pohledávky, byl-li by navrhovatel původně příslušný k rozhodování sporu.
Stěžejním předpokladem pro určení, kdo je příslušný vydat rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení, je však posouzení vzniku a charakteru předmětné pohledávky.
Smluvní pokuta, jejíž úhrada je předmětem žalobního sporu, je soukromoprávním institutem;
jde o způsob zajištění závazku, jehož účelem je zpravidla peněžitá transakce za porušení
nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544 odst. 1 občanského zákoníku). Při posuzování
pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě
nárok na smluvní pokutu, je nutné se zabývat povinností, která byla porušena. Vztah
mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem mezi příčinou
a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně. Porušení povinnosti je základní podmínkou
pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu. O smluvní pokutě bude tedy rozhodovat
ten orgán, který je příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, na jejímž základě vznikl
nárok na smluvní pokutu.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi ministerstvo a Český telekomunikační úřad
(§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle §108 odst. 1 písm. g) tohoto
zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje Český telekomunikační úřad spory mezi osobou
vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem
na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností
uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích
jsou a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických
komunikací, c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. n) citovaného zákona je službou elektronických komunikací služba
obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích
používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb,
které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovanými službami elektronických
komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v
přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V posuzovaném případě je proto nutné v souladu s §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích rozlišit, za jaké porušení povinnosti nárok na smluvní pokutu vznikl. Pokud
by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou vykonávající
komunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní pokutu pro případ,
že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, jak dovodil okresní soud,
pak by k rozhodování o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení
ceny za poskytnuté služby je porušením zákona o elektronických komunikacích (srov. §64)
a nárok na smluvní pokutu s tímto porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát
potvrdil názor okresního soudu, tedy že je k rozhodování příslušný správní orgán.
Předmětem řízení však není smluvní pokuta ve výši doúčtované částky smluvního plnění
za poskytnuté služby elektronických komunikací, ale smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
vypůjčené zařízení; ostatně dle článku 3.3 k žalobnímu návrhu přiložených smluvních podmínek
právního předchůdce žalobkyně – společnosti UPC Česká republika a.s. byl žalovaný k zařízení
pro poskytování objednaných služeb v postavení výpůjčitele ve smyslu z. č. 40/1964 Sb.,
občanského zákoníku. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem a příslušný k rozhodování
o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících se k výpůjčce je tedy soud.
Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne 13. 10. 2005,
čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno ve Sb. NSS 1478/2008): Spor o nároky plynoucí z porušení
povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního vysílání, které mu osoba
vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy o poskytování služby
elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad
(§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém
sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Nelze zpochybnit, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby na základě
zákona o elektronických komunikacích provozovat. To ovšem z výpůjčky nečiní službu
elektronických komunikací.
Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby
elektronických komunikací, rozhodování o smluvní pokutě vyplývající z porušení povinnosti
vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických komunikacích nesvěřuje Českému
telekomunikačnímu úřadu. Tato věc tedy patří do příslušnosti soudů. Proto zvláštní senát
vyslovil, že příslušný k rozhodování o zaplacení 12000 Kč s příslušenstvím je soud.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její
pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu v Karlových
Varech ze dne 23. 2. 2011, čj. 9 C 29/2011 - 5.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Karlových Varech
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 6. září 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu