ECLI:CZ:NSS:2011:NA.210.2011:8
sp. zn. Na 210/2011 - 8
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci navrhovatele: F. Z., proti
odpůrci: Městský úřad Uherský Brod, odbor sociálních věcí , se sídlem Masarykovo nám.
100, Uherský Brod, v řízení o rozkladu proti rozhodnutí odpůrce ze dne 16. 8. 2011, č. j.
OSV/2467/2011,
takto:
I. Podání navrhovatele se odmítá .
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal k Nejvyššímu správnímu soudu (a tomuto soudu výslovně adresoval,
když uvedl „Správnímu soudu v Brně“) podání označené jako rozklad proti rozhodnutí
Městského úřadu Uherský Brod ze dne 16. 8. 2011, č. j. OSV/2467/2011, kterým byla zamítnuta
žádost navrhovatele o prodloužení mimořádných výhod II. stupně a dále mu byly odňaty
mimořádné výhody II. stupně s platností od 1. 9. 2011. V rozhodnutí byl navrhovatel poučen,
že proti němu lze podat odvolání písemně nebo ústně do protokolu u Městského úřadu Uherský
Brod, odboru sociálních věcí ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí
a že o odvolání rozhodne Krajský úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí.
Podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s . ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením
odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný. Podle odst. 5 věta prvá
citovaného ustanovení podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením
správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud
z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku
správnímu orgánu k tomu příslušnému.
Nejvyšší správní soud podle ust. §102 s. ř. s. rozhoduje o kasačních stížnostech
proti rozhodnutím krajských soudů. O opravných prostředcích proti rozhodnutím správních
orgánů Nejvyšší správní soud nerozhoduje s výjimkou přesně vymezených agend, např. volební
soudnictví, návrh na zrušení opatření obecné povahy, z nichž ani jedné se návrh navrhovatele
netýká. Proto o podání navrhovatele nemůže Nejvyšší správní soud rozhodnout, neboť takové
podání není k Nejvyššímu správnímu soudu přípustné. Ve věci navrhovatele nejsou podmínky
ani pro postup podle ust. §46 odst. 5 s. ř. s., neboť navrhovatel byl odpůrcem zcela v souladu
se zákonem poučen o tom, jaký řádný opravný prostředek může proti jeho rozhodnutí podat
a v jaké lhůtě to má učinit.
Na správní soudnictví, konkrétně na místně příslušný krajský soud, by se navrhovatel
mohl obrátit pouze tehdy, vyčerpal-li by bezvýsledně řádné opravné prostředky ve správním
řízení. Tedy až poté, co by o jeho opravném prostředku pro něho nepříznivě rozhodl Krajský
úřad Zlínského kraje, odbor sociálních věcí. Teprve poté, kdy by o jeho žalobě proti tomuto
rozhodnutí negativně rozhodl krajský soud, mohl by rozhodovat Nejvyšší správní soud
na základě kasační stížnosti přezkoumat rozhodnutí krajského soudu.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podání navrhovatele odmítl
podle ust. §46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. j ako podání, které k Nejvyššímu správnímu soudu nelze
přípustně podat.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. §60 odst. 3 věty
první s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo -li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. září 2011
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu