ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.103.2010:29
sp. zn. Nao 103/2010 - 29
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: F. O., o návrhu na
povolení obnovy řízení, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Brně ze dne 23. 9. 2010, č.j. 31 A 73/2010- 9, k námitce podjatosti vznesené žalobcem proti
soudcům Nejvyššího správního soudu,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer
a Mgr. David Hipšr nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí ve věci vedené
u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 8 As 71/2010.
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně napadeným usnesením ze dne 23. 9. 2010, č. j. 31 A 73/2010 - 9,
zastavil řízení o kasační stížnosti ze dne 10. 5. 2010, kterou podal žalobce jako stěžovatel (dále jen
„stěžovatel“) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 3. 2010, č. j. 31 A 30/2010 - 8,
jímž byl odmítnut návrh stěžovatele ze dne 13. 4. 2010 na obn ovu řízení ve věci „usnesení NSS
č. j. 8 As 1/2010 - 25 ze dne 31. 3. 2010“. Krajský soud zastavil řízení o kasační stížnosti z toho
důvodu, že stěžovatel nezaplatil soudní poplatek.
Proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2010,
č. j. 31 A 73/2010 - 9, podal stěžovatel také kasační stížnost, která je vedena u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 8 As 71/2010. Poté, co bylo stěžovateli dne 7. 12. 2010 doručeno
poučení o složení senátu, který by tuto věc rozhodoval, vznesl dne 8. 12. 2010 stěžovatel námitku
podjatosti (diskriminace) celého Nejvyššího správního soudu s odůvodněním, že tento soud již
jednou rozhodoval v této věci protiprávně a nezákonně. Z tohoto důvodu proto není Nejvyšší
správní soud vůbec způsobilý zahajovat další kas ační řízení a je povinen věc automaticky vrátit
krajskému soudu k důslednému plnění zákonem předepsaných náležitostí.
Soudci osmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan
Passer a Mgr. David Hipšr, kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat v této věci, ke vznesené
námitce podjatosti shodně uvedli, že stěžovatele neznají, nemají žádný vztah k věci
ani k účastníkům řízení a necítí se být podjatými.
Jelikož o námitce podjatosti proti soudci, která byla vznesena účastníkem řízení,
rozhoduje senát Nejvyššího správního soudu (§8 odst. 5 s. ř. s.) - neboť žádný jiný orgán tuto
kompetenci nemá a o námitce musí být rozhodnuto – byla věc postoupena jinému senátu
Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí (§8 odst. 3 s. ř. s. in fine).
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soud ců Nejvyššího správního soudu
JUDr. Michala Mazance, JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra z projednávání a rozhodování
dané věci.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se
zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat
o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo
rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení
soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán a stěžovatelem není ani tvrzen.
Dovozoval-li by přesto účastník řízení podjatost soudce z jeho poměru k blíže určený m
fyzickým osobám, aniž by uvedl, v čem tento poměr spočívá a jakým způsobem souvisí
s projednávanou věcí a soudcem, který se na projednávání věci podílí, vznesená námitka
podjatosti by nebyla důvodná (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 11. 2004,
č. j. Nao 43/2004 - 319, dostupné na www.nssoud.cz).
JUDr. Michal Mazanec, JUDr. Jan Passer a Mgr. David Hipšr se rovněž nepodíleli
na projednávání nebo rozhodování předmětné věci u příslušného správního orgánu
nebo v předchozím soudním řízení, a stěžovatel toto ani ve svém podání nenamítá.
Zákon v ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Rozhodování soudce v jiných – souvisejících či nesouvisejících –
věcech proto nemůže vést k vyloučení soudce, byť by v těchto věcech byl stěžovatel neúspěšný
(§8 odst. 1 s. ř. s. in fine). Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost
a účastníkův nesouhlas s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek
podjatosti nevýznamný. Případné rozhodování osmého senátu Nejvyššího správního soudu
ve shora uvedeném složení v jiných věcech stěžovatele tedy nemá žádnou relevanci z hlediska
podjatosti soudců. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů,
nikoli pro subjektivní přesvědčení účastníka o nespravedlivosti dřívějšího rozhodnutí
či neústavnosti postupu soudu, které se projevuje polemikou s názory soudu a jejich
zpochybňováním. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné
prostředky (jsou-li přípustné), nikoli námitka podjatosti.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti stěžovatele rozhodl tak, jak je ve výroku
tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. ledna 2011
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu