ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.12.2011:34
sp. zn. Nao 12/2011 - 34
O P R A V N É U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dagmar Nygrínovou v právní
věci žalobkyně: A. H., proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem
Pivovarské náměstí 1245, Hradec Králové, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti
Krajského úřadu v Hradci Králové, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A
44/2010, ve věci námitky podjatosti uplatněné žalobkyní proti soudcům Krajského soudu v
Hradci Králové JUDr. Janu Rutschovi, JUDr. Pavlu Kumprechtovi a Mgr. Heleně Konečné,
takto:
Odůvodnění:
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2011,
č. j. Nao 12/2011 - 26, se na č. l. 30, v posledním odstavci, ve větě první o p r a v u je tak,
že nesprávné znění: Krajského soudu v Ostravě... se nahrazuje správným zněním: Krajského
soudu v Hradci Králové.
Odůvodnění:
Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 22. 3. 2011, č. j. Nao 12/2011 - 26 odmítnul
jako opožděnou námitku podjatosti vznesenou žalobkyní vůči soudcům Krajského soudu
v Hradci Králové JUDr. Janu Rutschovi, JUDr. Pavlu Kumprechtovi a Mgr. Heleně Konečné.
Podle ustanovení §54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále též „s. ř. s.”), předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech,
jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může
odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku
do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.
Podle §55 odst. 5 s. ř. s., o usnesení platí přiměřeně ustanovení o rozsudku.
Z uvedených ustanovení soudního řádu správního vyplývá, že opravit usnesení je možné
jen v případech, že jde o chyby v psaní a počtech či další takové chyby, které je možno pokládat
za jiné zřejmé nesprávnosti podobného charakteru, jako chyby v psaní a počtech, k nimž došlo
jen zjevným a okamžitým selháním v duševní nebo mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti
došlo k vyhotovení rozhodnutí a která je každému zřejmá; zřejmost takové nesprávnosti
je na první pohled patrná zejména z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním,
popř. i z jiných souvislostí.
O takovou zřejmou nesprávnost jde i v projednávané věci, což jasně vyplývá z kontextu
odůvodnění předmětného usnesení, kdy je zřejmé, že Nejvyšší správní soud měl v příslušné
pasáži odůvodnění na mysli Krajský soud v Hradci Králové, neboť rozhodoval o námitce
podjatosti vznesené žalobkyní proti soudcům tohoto soudu, nikoli soudcům Krajského soudu
v Ostravě.
Při vyhotovení usnesení Nejvyššího správního soudu tedy došlo ke zjevnému pochybení,
které je možno napravit cestou vydání opravy usnesení. Proto předsedkyně senátu za použití
ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s., tak učinila vydáním tohoto opravného usnesení. Po provedené
opravě bude v první větě posledního odstavce v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
22. 3. 2011, č. j. Nao 12/2011 - 26, na č. l. 30 nově uvedeno: ...Krajského soudu v Hradci
Králové...
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že z citace ustanovení §54 odst. 4 s. ř. s.
sice vyplývá, že opravné usnesení je třeba vydat jen v případě, týká-li se oprava výroku
opravovaného rozhodnutí, přičemž v ostatních případech, tj. týká-li se jen jeho záhlaví
či odůvodnění, není potřebné takové usnesení vydávat a je možno provést opravu mechanicky
přímo v textu originálu rozhodnutí i jeho stejnopisech doručených účastníkům
(jakož i v ostatních stejnopisech rozhodnutí), nicméně vzhledem ke komplikovanosti
tohoto způsobu, kdy je třeba vyžadovat od účastníků zpět jim doručené stejnopisy, pokládal
Nejvyšší správní soud za schůdnější, volit i v případě opravy odůvodnění předmětného usnesení
formu opravného usnesení, když zákonná úprava mu takový postup nezakazuje.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2011
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu