ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.29.2011:101
sp. zn. Nao 29/2011 - 101
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Jana Passera, v právní věci žalobce: DOGROSE a. s.,
se sídlem Nám. Jiřího z Lobkovic 2406/9, Praha 3, proti žalovanému: Úřad městské části
Praha 4, se sídlem Táborská 32, Praha 4, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) Ing. J. L., 2)
Ing. D. L., o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o námitce podjatosti soudců
senátu 5 Ca Městského soudu v Praze vznesené žalobcem,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová
a Mgr. Michaela Bejčková nejsou v y l o u č e n y z projednávání a rozhodnutí věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 5 Ca 267/2009.
Odůvodnění:
Žalobou proti nečinnosti podanou u Městského soudu v Praze (dále též „městský
soud“) se žalobce domáhal, aby žalovaný vydal rozhodnutí ve věci projednávané
pod čj. P4/1406/2007/OST/PAHA týkající se odstranění nepovolených stavebních úprav
provedených bez souhlasu vlastníka.
Žalobce v podání ze dne 10. 2. 2011 vyjádřil nesouhlas s postupem městského soudu,
který umožnil nahlédnout do soudního spisu Ing. D. L. a Ing. J. L., ačkoliv podle žalobce nejsou
účastníky řízení. Žalobce v tomto podání dále požádal o neprodlené nařízení ústního jednání
nebo rozhodnutí ve věci samé, neboť již před osmi měsíci odpadla městským soudem tvrzená
překážka nařízení jednání (chybějící vyjádření žalovaného). V doplňujícím podání ze dne
16. 2. 2011, označeném jako stížnost, žalobce uvedl, že s ohledem na elementární porušování
právních předpisů v jeho neprospěch, dává na zvážení, zda není na místě, aby o věci vedené pod
sp. zn. 5 Ca 267/2009 rozhodl jiný senát, nežli přidělený senát 5 Ca městského soudu. Žalobce
upozornil i na průtahy v soudním řízení a zejména na skutečnost, že městský soud informoval v
krátkém čase Ing. D. L. a Ing. J. L. o podáních žalobce. V následujícím podání ze dne 28. 2. 2011
žalobce konstatoval, že jeho dvě předchozí podání jsou zároveň námitkou podjatosti. Doplnil, že
o účastenství daných osob v řízení nebylo doposud adekvátním způsobem rozhodnuto.
Uvedeným jednáním došlo k porušení práv žalobce.
K námitce podjatosti se vyjádřily soudkyně senátu 5 Ca Městského soudu v Praze
JUDr. Eva Pechová, Mgr. Alena Krýlová a Mgr. Michaela Bejčková. Dotčené soudkyně shodně
uvedly, že se necítí být podjaté, neboť nemají žádný poměr k projednávané věci ani k účastníkům
řízení či jejich zástupcům.
Ačkoliv žalobce své podání ze dne 28. 2. 2011 označil jako námitku podjatosti
předsedkyně senátu 5 Ca, ve svých vyjádřeních namítal postup senátu 5 Ca jako celku. Nejvyšší
správní soud proto posuzoval vznesenou námitku podjatosti ve vztahu ke všem členům senátu
5 Ca městského soudu, který byl určen rozvrhem práce k projednání a rozhodnutí ve věci vedené
pod sp. zn. 5 Ca 267/2009.
Nejvyšší správní soud při posouzení návrhu vycházel z následujících skutečností, úvah
a závěrů.
Podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále též „s. ř. s.“)
účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby,
tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti
dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní
skutečnosti, z nichž je dovozována. Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich
zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří
se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím
soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodování o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva
na spravedlivý proces. Nestrannost soudce se zkoumá jednak ze subjektivního a jednak
z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném
případě. Objektivní hledisko naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti o jeho nepodjatosti. K uvedenému lze dodat, že poměr
k věci ve smyslu §8 odst. 1 s. ř. s. může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským či zjevně přátelským nebo nepřátelským vztahem.
Soudkyně senátu 5 Ca městského soudu se dle svého vyjádření nepovažují v předmětné
věci za podjaté. Ani sám žalobce konkrétním způsobem netvrdil, že by tyto soudkyně měly vztah
k žalobci, žalovanému nebo jejich zástupcům. Ve svém podání ze dne 16. 2. 2011 uvedl,
že za alarmující považuje tu skutečnost, že Ing. D. L. obdržela od soudu vyjádření žalobce v
krátkém čase. K tomu Nejvyšší správní soud sděluje, že v případě, kdy soud jedná s určitou
osobou jako s osobou zúčastněnou na řízení, nelze umožnění seznámení s procesními úkony
žalobce považovat za důvod podjatosti, ale naopak za řádný postup podle soudního řádu
správního směřující k rozhodnutí ve věci.
Žalobce dále opírá námitku podjatosti o tvrzení, že městský soud bez řádného rozhodnutí
jedná s Ing. D. L. a Ing. J. L. jako s účastníky řízení, na základě čehož jim umožňuje nahlížet do
spisového materiálu soudu. Nejvyšší správní soud pro úplnost uvádí, že na základě výzvy
městského soudu dle §34 odst. 2 s. ř. s. tyto osoby oznámily, že v soudním řízení hodlají
vystupovat jako osoby zúčastněné na řízení. V tomto směru je podstatné ustanovení §8 odst. 1 s.
ř. s., dle kterého důvodem pro vyloučení soudce mohou být pochybnosti o jeho nepodjatosti
v důsledku jeho vztahu k věci nebo k některému z účastníků či jeho zástupci, nikoliv však
výhrady žalobce vůči postupu soudu v daném řízení. Žalobcem namítaný postup městského
soudu, který jednal s určitými osobami jako s osobami zúčastněnými na řízení, proto nemůže
založit pochybnosti o nepodjatosti soudců senátu 5 Ca, neboť se jedná o postup, který zákon
umožňuje v §34 s. ř. s. Důvod pro vyloučení soudce či soudců pro podjatost by zde nenastal ani
za situace, že by daný procesní postup soudu nebyl správný. Pokud má žalobce za to, že
v soudním řízení nemá být s dotyčnými osobami jednáno jako s osobami zúčastněnými na řízení,
může se eventuelně bránit prostřednictvím opravných prostředků proti meritornímu rozhodnutí
ve věci.
S ohledem na shora řečené lze uzavřít, že žalobcem tvrzené důvody o podjatosti členů
senátu 5 Ca městského soudu nejsou důvodné. Pochybnosti o nepodjatosti soudkyň tohoto
senátu nelze dovodit ani z jejich písemného vyjádření, neboť potvrzují, že k věci
ani k účastníkům a jejich zástupcům nemají žádný vztah. Pro vyslovení podjatosti uvedených
soudkyň nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená v soudním spise. Proto Nejvyšší správní soud
rozhodl o námitce podjatosti tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 26. dubna 2011
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu