ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.30.2011:128
sp. zn. Nao 30/2011 - 128
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Daniely
Zemanové a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci
žalobce: J. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých
Budějovicích, se sídlem Lidická 11, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze
dne 8. 2. 2010, č. j. ZKI-O-52/251/2009, v řízení o žalobě vedeném u Krajského soudu v
Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 21/2010, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1)
P. H., zastoupený JUDr. Stanislavem Flaškou, advokátem se sídlem U Černé věže 66/3,
České Budějovice, a 2) M. D., o námitce podjatosti žalobce proti soudkyni senátu
10 A Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věře Balejové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Věra Balejová
není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu
v Českých Budějovicích pod sp. zn. 10 A 21/2010.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský
soud“) se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2010,
č. j. ZKI-O-52/251/2009 ve věci opravy chyby v katastru nemovitostí.
Podáním doručeným krajskému soudu osobně dne 27. 4. 2001 žalobce vznesl
námitku podjatosti proti soudkyni JUDr. Věře Balejové. Podjatost soudkyně žalobce
spatřuje ve způsobu, jakým uvedená soudkyně rozhodovala ve věci jeho žádosti o plný
invalidní důchod. Žalobce se cítí jejím rozhodování poškozen na svých právech. Dle jeho
tvrzení nesměl svobodně vyjádřit svůj návrh, jeho důkazní prostředky byly účelově
likvidovány.
K námitce podjatosti se dne 2. 5. 2011 vyjádřila soudkyně JUDr. Věra Balejová,
která uvedla, že v minulosti projednávala podání žalobce v záležitosti žádosti o plný
invalidní důchod, kdy žalobce nebyl v tomto řízení úspěšný. Dále uvedla, že nemá
k žalobci žádný vztah, nemá žádný poměr ani k věci ani k jiným účastníkům řízení.
Okolnost, že projednávala žalobu žalobce v jiné záležitosti dle jejího názoru neznamená,
že je dán důvod její podjatosti.
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyslovení podjatosti.
Součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních
svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého
rozhodování a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů v právo a právní
stát (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií,
vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje
vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům), o nichž je schopen
relativně přesně referovat toliko soudce sám. Pouze takto úzce pojímaná kategorie
nestrannosti soudce by však v praxi stěží nalezla uplatnění vzhledem k obtížné objektivní
přezkoumatelnosti vnitřního rozpoložení soudce. Kategorii nestrannosti je proto třeba
vnímat šíře, tedy i v rovině objektivní. Za objektivní ovšem nelze považovat
to, jak se nestrannost soudce pouze subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi
řízení), nýbrž to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést
k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci určitý, nikoliv nezaujatý vztah.
Vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv na skutečně
prokázané podjatosti, ale již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti.
Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání;
rozhodování o této otázce se však musí dít výlučně na základě hlediska objektivního
(shodně nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 370/04).
Jedním z důvodů pro vyloučení soudců je dle ustanovení §8 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“) skutečnost, že se tito podíleli na projednávání nebo rozhodování věci
u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Podílením se na předcházejícím
soudním řízení bude například situace, kdy soudce působil v řízení o totožné věci
jak u krajského soudu tak posléze u Nejvyššího správního soudu. Taková situace však
v posuzovaném případě nenastala a výslovně není ani namítána.
Ustanovení §8 s. ř. s. výslovně stanoví, že důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech. Rozhodovací činnost, respektive právní názory soudců
na určitou otázku, proto nemohou samy o sobě zakládat důvod k jejich podjatosti.
Pro úplnost zdejší soud uvádí, že pokud žalobce nesouhlasil s rozhodnutím soudu
prvního stupně ve věci jeho žádosti o plný invalidní důchod, měl právo podat proti
tomuto rozhodnutí odvolání k Vrchnímu soud v Praze. To také žalobce učinil, jak vyplývá
z první strany Protokolu o jednání před odvolacím soudem ze dne 20. 7. 1999, kterou
žalobce přiložil k nyní posuzované námitce podjatosti.
S ohledem na skutečnost, že rozhodování v jiné věci není důvodem způsobilým
vyvolat pochybnosti o podjatosti soudce, který v dané věci má rozhodovat, a dále
vzhledem k tomu, že sama soudkyně se necítí být z projednávání a rozhodnutí věci
vyloučena, neshledal Nejvyšší správní soud návrh žalobce na vyloučení soudkyně
JUDr. Věry Balejové z projednávání a rozhodování věci vedené u krajského soudu
pod sp. zn. 10 A 21/2010 důvodným (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu