ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.38.2011:53
sp. zn. Nao 38/2011 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy Ph.D. v právní věci
žalobce: J. D. H., zastoupeného Mgr. Martinou Blahoušovou, Labské nábřeží 43, Děčín 4, proti
žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, v řízení o
žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu vedené pod sp. zn. 6 Ca 171/2008, o
námitce podjatosti vznesené vůči soudkyni Městského soudu v Praze JUDr. Karle Cháberové,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová není v y l o u č e n a
z projednávání a rozhodnutí věci v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Ca 171/2008.
Odůvodnění:
Žalobou na ochranu proti nečinnosti správního orgánu doručenou městskému soudu dne
25. 4. 2008 se žalobce domáhal vydání rozsudku, že žalovaný je povinen vydat ve věci původně
vedené Českou inspekcí životního prostředí, Oblastního inspektorátu Praha pod sp. zn. 0801925
rozhodnutí o podaném odvolání ze dne 10. 2. 2008, a to do pěti dnů od právní moci rozsudku.
Městský soud v Praze, který věc projednává pod sp. zn. 6 Ca 171/2008, v souladu s
ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložil dne 24. 5. 2011 Nejvyššímu správnímu soudu spisový
materiál s podáním žalobce ze dne 10.2.2011, jehož obsahem je námitka podjatosti uplatněná vůči
soudkyni městského soudu JUDr. Karle Cháberové.
Žalobce podjatost soudkyně spatřuje v tvrzeném úmyslném prodlení z důvodu tříleté
absence jakéhokoliv soudního rozhodnutí ve věci. Žalobce namítá, že soudkyně nezákonným
způsobem jeho věc neřeší, jeho urgence ignoruje nebo zametá pod stůl v úmyslné snaze, aby jeho
nárok na spravedlivé právní řešení vyšuměl do ztracena, nebo aby se jím napadené sankce s taly
co do následků zcela nezvratnými i pro případ, že by se sporem nakonec později uspěl.
Soudkyně JUDr. Karla Cháberová ve svém vyjádření k podané námitce podjatosti uvedla,
že v případě žaloby podané p. J. D. H. nemá žádný vztah k věci, žalobci či jeho zástupkyni.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 2. 6. 2011 požádal soudkyni JUDr. Karlu
Cháberovou také o vyjádření k žalobcem namítanému úmyslnému prodlení v jeho věcech.
V odpovědi došlé zdejšímu soudu dne 21. 6. 2011 soudkyně uvedla, že při vyřizování žalob
nedošlo k úmyslnému prodlení, žaloby jsou vyřizovány v pořadí podle doby nápadu. Vyřízení
žaloby přicházelo v úvahu do konce I. pololetí 2011.
Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce však nejsou okolnosti, které spočív ají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Rozhodnutí o vyloučení soudce
z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána,
a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit s oudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.
Jde-li o důvody uvedené v první větě §8 odst. 1 s. ř. s., tak poměr k věci může vyplývat
především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci, tedy zejména v případech,
kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Soudcův poměr
k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být založen především příbuzen ským nebo jemu
obdobným vztahem, může jít také o vztah ekonomické závislosti. Takové důvody zjevně dány
nejsou a žalobce je ani nenamítal.
V projednávané věci je z podání žalobce zřejmé, že dovozuje podjatost soudkyně
městského soudu z délky řízení v jeho věci. Žalobce však netvrdí, že by soudkyně městského
soudu měla poměr k věci, účastníkům či jejich zástupcům, a neuvádí ani žádný jiný ze zákonem
předpokládaných důvodů, pro které by Nejvyšší správní soud mohl o vyloučení soudkyně
městského soudu rozhodnout. Při vyřizování žalob v pořadí podle nápadu nelze v délce řízení
spatřovat podjatost soudkyně.
Ze shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že neshledal vznesenou
námitku podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové důvodnou,
což vyjádřil ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. června 2011
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu