ECLI:CZ:NSS:2011:NAO.62.2011:57
sp. zn. Nao 62/2011 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: Dr. Ing. S. M.,
zastoupeného Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 9/223,
Praha 6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 2. 2011, čj.
4 Ad 44/2010 - 22, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Nejvyššího správního soudu JUDr.
Bohuslava Hnízdila, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové z projednávání a
rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 6 Ads 92/2011,
takto:
Soudci JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková a JUDr. Kateřina Šimáčková
nejsou v y l o u č e n i z projednávání věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 6 Ads 92/2011.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozhodl usnesením ze dne 28. 2. 2011, čj. 4 Ad 44/2010 - 22,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 6. 2010, čj. X, o postoupení věci
Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Žalobce (stěžovatel) napadl usnesení městského
soudu kasační stížností.
Ta byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání
a rozhodnutí šestému senátu ve složení JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Kateřina Šimáčková. Stěžovatel byl poučen o složení senátu a o možnosti namítnout
podjatost jmenovaných soudců.
Zástupkyně stěžovatele poté uvedla, že jí nejsou známy skutečnosti, které by zakládaly
podjatost některého z členů šestého senátu. Zároveň ovšem odkázala na vyjádření samotného
stěžovatele. Podle toho „poklud jsou s tímto rozhdonutím pověření soudci, kteri v pripade me "první
zaloby - 2 Cad 128/2009" – rozhodli proti setravani Kauzy v Praze, navzdory mym argumentum o nemoznosti
dojizdet ze Sumavy do C.B.tak bych je povazoval za podjate“.
Všichni tři soudci se k námitce vyjádřili shodně. Stěžovatel podle nich odkazuje na řízení
vedené dříve u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 6 Ads 117/2010, v jehož rámci tento
soud potvrdil postup městského soudu, který s ohledem na trvalé bydliště žalobce postoupil jeho
věc k vyřízení Krajskému soudu v Českých Budějovicích a nevyhověl jeho požadavku
na ponechání věci u městského soudu. Dále soudci prohlásili, že nemají k účastníku řízení
ani k věci žádný vztah, jenž by zavdával příčinu k pochybnostem o jejich nepodjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nemohou být okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané
věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
V projednávané věci není dán žádný z důvodů, pro které by soudci šestého senátu měli
být vyloučeni z jejího projednávání a rozhodování.
Tvrzeným důvodem vyloučení soudců je totiž jejich postup v jiné dříve projednávané věci
stěžovatele. Ten ovšem podle již zmíněného ustanovení soudního řádu správního nemůže být
důvodem vyloučení soudce.
O případné podjatosti uvedených soudců nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spisu.
Nejvyšší správní soud neshledal zákonné důvody pro vyloučení soudců šestého senátu,
proto rozhodl, že nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování předmětné věci.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 27. září 2011
JUDr. Jan Passer
předseda senátu