ECLI:CZ:NSS:2012:1.AS.105.2011:74
sp. zn. 1 As 105/2011 - 74
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně: TEMPLUM
MERCIS s. r. o., se sídlem Benešova Hora 53, Stachy, proti žalovanému: Finanční ředitelství
v Českých Budějovicích, se sídlem Mánesova 3a, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí
žalovaného č. j. 6098/10-1500, v řízení kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 8. 2011, č. j. 10 Af 15/2011 - 57,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a rekapitulace řízení
[1] V této věci se Nejvyšší správní soud zabývá zákonnými podmínkami zastavení řízení
o kasační stížnosti. Kasační stížností se žalobkyně, obchodní společnost (dále též „stěžovatelka“),
domáhá zrušení shora označeného usnesení krajského soudu. Ten nejprve usnesením ze dne
28. 3. 2011 odmítl žalobu, v níž se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí
žalovaného, s odůvodněním, že podání žalobkyně nebylo možno vyhodnotit jinak,
než že je nepřehledné a nesrozumitelné, a žalobkyně ani po výzvě soudu, v níž soud konkrétně
uvedl, co od žalobkyně požaduje, tyto vady neodstranila. V řízení nebylo možno dle názoru
krajského soudu pokračovat, protože soudu nebyl ani přes výzvy k doplnění jednoznačně sdělen
předmět řízení a další náležitosti.
[2] Dne 21. 4. 2011 žalobkyně podala proti tomuto odmítacímu rozhodnutí krajského soudu
kasační stížnost, a zároveň požádala o ustanovení advokáta. Soudem byla vyzvána, aby zaplatila
poplatek za kasační stížnost, žalobkyně využila své možnosti a podala žádost o osvobození
od soudních poplatků. Usnesením ze dne 13. 7. 2011, č. j. 10 Af 15/2011 - 45 soud zamítl návrh
stěžovatelky na osvobození soudních poplatků a ustanovení advokáta, s tím, že stěžovatelka
nedoložila potřebnost využití tohoto institutu, mj. vrátila proškrtaný formulář s odůvodněním,
že je nevhodný pro právnickou osobu, podrobněji však své majetkové poměry nedoložila. Soud
tak uzavřel, že nebyly splněny nároky §36 odst. 3 soudního řádu správního, který vyžaduje
splnění tří podmínek- žádost účastníka o osvobození, doložení účastníka, že nemá dostatečné
prostředky, a vyloučení zjevné neúspěšnosti návrhu. Přestože byla krajským soudem vyzvána
k doplnění důkazů, popř. uvedení nových skutečností majících vliv na majetkové poměry,
nevyužila této možnosti. Soud dále konstatoval, že stěžovatelka jako právnická osoba, společnost
s ručením omezeným, musí při své produkční činnosti (výroba hraček) počítat nejen s běžnými
výrobními náklady, ale i s provozními náklady administrativního a případně soudního charakteru.
Proto krajský soud její žádost zamítl, přičemž toto rozhodnutí zevrubně odůvodnil, a to včetně
odkazů na recentní judikaturu. Neunesením důkazního břemene ze strany stěžovatelky došlo
k vydání usnesení o povinnosti zaplatit stanovený soudní poplatek ve lhůtě sedmi dnů.
[3] Dalším usnesením tedy vyzval krajský soud znovu žalobkyni k zaplacení soudního
poplatku za podanou kasační stížnost ve výši 3000 Kč podle položky 15 Sazebníku
poplatků - přílohy zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení
usnesení. Po marném uplynutí lhůty k zaplacení došlo k procesnímu následku zastavení řízení,
o čemž byla řádně poučena ve výzvě. Žalobkyně soudní poplatek v soudem stanovené lhůtě
nezaplatila, soud tedy usnesením ze dne 3. 8. 2011, č. j. 10 Af 15/2011 - 57 (dále jen „napadené
usnesení“) řízení o kasační stížnosti zastavil.
[4] Proti tomuto usnesení o zastavení řízení stěžovatelka brojí kasační stížností,
v níž konkrétně neuvádí kasační důvod, ale namítá nezákonnost, porušení právního řádu
a závažná procesní pochybení. Navrhuje tedy jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení
krajskému soudu.
II. Obsah kasační stížnosti a posouzení dalších náležitostí jejího podání
[5] Včas podanou kasační stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výše uvedeného usnesení
krajského soudu. Stěžovatelka v řízení není zastoupena advokátem, podle konstantní judikatury
Nejvyššího správního soudu v této věci však platí, že v řízení o kasační stížnosti, jehož předmětem
je posouzení zákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení, které bylo důsledkem nezaplacení soudního poplatku
za předchozí kasační stížnost, by opětovné trvání jak na podmínce uhrazení poplatku pro toto řízení,
tak i na podmínce povinného zastoupení ve svém důsledku znamenalo jen další řetězení téhož problému,
což by popíralo smysl samotného řízení, a zároveň by nesvědčilo ani zásadě hospodárnosti a rychlosti řízení,
která se obecně uplatňuje ve vztahu k výkonu celé veřejné správy (srov. např. rozsudek Nejvyššího
správního soudu ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77, www.nssoud.cz)
[6] Citovaný právní názor lze bezpochyby aplikovat též v projednávané věci,
neboť i zde by striktní trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku a zastoupení advokátem
v řízení o kasační stížnosti způsobilo jen další řetězení téhož problému, případně by mohlo
vést k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem
na tuto skutečnost netrvá Nejvyšší správní soud na zaplacení soudního poplatku,
ani na povinném zastoupení stěžovatele a tyto okolnosti zohledňuje i při posuzování dalších
náležitostí kasační stížnosti, které tak má rovněž za splněné.
[7] V kasační stížnosti stěžovatelka argumentuje nezákonností vydaného usnesení, obecnými
protesty proti porušování právního řádu, ústavních záruk, jakož i judikatury a zásad řízení,
upozorňuje i na ignoraci ze strany soudu. Namítá rovněž, že podala žádost o osvobození
od soudních poplatků a splnila zákonem stanovené podmínky, což podle jejího názoru soud
v napadeném usnesení zamlčuje. Tvrdí též, že kvůli překážkám, které jí jako odběrateli staví
do cesty protizákonně třetí osoba, není schopna normálního provozu. V závěru stěžovatelka
zmiňuje odhodlání své podání doplnit, byť to podstatné bylo podle jejího názoru řečeno.
[8] Ačkoli tato kasační stížnost používá spíše obecné formulace, je třeba mít na zřeteli,
že subjekt, který kasační stížnost podal, nemá právní vzdělání a není v řízení před Nejvyšším
správním soudem zastoupen advokátem, proto je třeba přistupovat k formální stránce kasační
stížnosti shovívavěji. Žádné doplnění kasační stížnosti do dne vydání rozsudku nedošlo. Jakkoli
v kasační stížnosti absentuje zmínka o zákonných ustanoveních kasačních důvodů, soud v ní
kasační důvod spatřuje a z hlediska obsahu ji podřazuje pod kasační důvod dle §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s. – tvrzená nezákonnost rozhodnutí o zastavení řízení.
[9] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[10] Stěžovatelka v této kasační stížnosti proti rozhodnutí o zastavení řízení svými argumenty
směřuje proti jinému rozhodnutí, a to předchozímu rozhodnutí krajského soudu o osvobození od
soudních poplatků, což ale není předmětem tohoto řízení. Stěžovatelka totiž nepodala kasační
stížnost proti zamítavému usnesení o osvobození od soudních poplatků, ale až proti následnému
usnesení o zastavení řízení. Soud v tomto řízení nemůže přezkoumávat zákonné podmínky
institutu osvobození od soudních poplatků, ale toliko zákonné kautely zastavení řízení o kasační
stížnosti.
[11] Ze spisu jednoznačně vyplývá, že krajský soud rozhodl o zastavení řízení oprávněně
a lze konstatovat, že byly splněny všechny podmínky pro zastavení řízení. Podle ustanovení §9
odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou určí, po marném uplynutí lhůty pak řízení zastaví.
Tak tomu bylo v tomto případě: stěžovatelka poměry dostatečně nedoložila, soud rozhodl
o zamítnutí žádosti o osvobození od soudních poplatků, následně byla znovu vyzvána
k zaplacení, lhůta marně uplynula, stěžovatelka nezaplatila, ačkoli byla na následky nezaplacení
upozorněna.
[12] O procesním vyústění spočívajícím v možném zastavení řízení byla stěžovatelka řádně
poučena ve výzvě, v souladu s judikaturou, zejména pak s rozsudkem Nejvyššího správního
soudu ze dne 26. 1. 2006, č. j. 1 As 27/2005 - 87, jehož nosná právní věta zní: „Předpokladem
zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (§9 odst. 1 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích) je nejen to, že poplatek nebyl zaplacen, ale také to, že účastník byl k jeho zaplacení vyzván a poučen
o následcích nesplnění výzvy (odst. 3 tamtéž) a že marně uplynula lhůta k zaplacení. Zamítl-li soud návrh
na osvobození od poplatkové povinnosti, jímž účastník reagoval na výzvu k zaplacení poplatku, musí účastníka
opětovně vyzvat k zaplacení, stanovit mu lhůtu a poučit jej o následcích nesplnění výzvy; k prve stanovené lhůtě
již nelze přihlížet.“ Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že ze strany krajského soudu k pochybení
nedošlo a řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno v souladu se zákonnými podmínkami.
IV. Závěr a náklady řízení
[13] Kasační stížnost stěžovatelky není důvodná. Nejvyšší správní soud nezjistil namítanou
nezákonnost rozhodnutí krajského soudu. Kasační důvod podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
nebyl prokázán. Jelikož v řízení nevyšly najevo žádné vady, k nimž musí kasační soud přihlížet
z úřední povinnosti (§109 odst. 3 s. ř. s.), zamítl Nejvyšší správní soud kasační stížnost
jako nedůvodnou (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[14] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 1 za použití §120 s. ř. s.
Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla
úspěch; žalovanému správnímu orgánu, kterému by jinak jakožto úspěšnému účastníkovi řízení
právo na náhradu nákladu řízení příslušelo, náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2012
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu