ECLI:CZ:NSS:2012:1.AS.24.2012:18
sp. zn. 1 As 24/2012 - 18
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: J. K., proti
žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2, o podání
žalobce ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 300511/JF 11993, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2012, č. j. 11 A 122/2011 - 23,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 4. 1. 2012, č. j. 11 A 122/2011 - 23, Městský soud v Praze odmítl
podání žalobce ze dne 31. 5. 2011, sp. zn. 300511/JF 11993, jímž se žalobce domáhal zrušení
nebo pozastavení exekucí z jeho invalidního důchodu a narovnání měsíčního invalidního
důchodu do původní výše 6843 Kč. Městský soud konstatoval, že ani přes výzvu soudu ze dne
23. 8. 2011, č. j. 11 A 122/2011 - 4, vydanou podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ s. ř. s.“), žalobce neodstranil vady svého
podání, proto soud žalobu odmítl [§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Rozhodnutí městského soudu
bylo žalobci doručeno dne 12. 1. 2012.
Dne 27. 1. 2012 podal žalobce (dále též „stěžovatel“) k poštovní přepravě kasační stížnost
proti v záhlaví označenému usnesení adresovanou Městskému soudu v Praze. Následně dne
29. 1. 2012 podal žalobce k poštovní přepravě totéž podání adresované Nejvyššímu správnímu
soudu. V něm zpochybnil správnost závěrů městského soudu obsažených v napadeném usnesení
a uvedl, že požadavkům uvedeným ve výzvě k odstranění vad podání ze dne 23. 8. 2011 vyhověl
a že doložil soudem vyžadované doklady.
Nejvyšší správní soud nemohl o kasační stížnosti věcně jednat a odmítl
ji jako opožděnou.
Podle §106 odst. 2 s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení
rozhodnutí. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti přitom nelze prominout. Kasační stížnost
se podle §106 odst. 4 s. ř. s. podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována,
byla-li kasační stížnost podána u soudu, který napadené rozhodnutí vydal.
Z §40 odst. 4 s. ř. s. vyplývá, že lhůta je dále zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě
zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li
tento zákon jinak.
V posuzovaném případě nebyla datová schránka stěžovatele nalezena (srov. úřední
záznam na č. l. 25 soudního spisu), proto bylo napadené usnesení doručováno stěžovateli
do vlastních rukou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Z doručenky založené
na č. l. 24 soudního spisu je zřejmé, že stěžovatel zásilku převzal dne 12. 1. 2012.
Z výše popsaného skutkového stavu vyplývá, že napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno
ve čtvrtek 12. 1. 2012. Následujícího dne, tedy v pátek 13. 1. 2012, začala běžet dvoutýdenní lhůta
k podání kasační stížnosti, která uplynula ve čtvrtek 26. 1. 2012. Stěžovatel podal kasační stížnost
jak k Městskému soudu v Praze, tak k Nejvyššímu správnímu soudu. K Městskému soudu
v Praze bylo podání doručeno dříve, tj. dne 30. 1. 2012, Nejvyššímu správnímu soudu
bylo totéž podání doručeno až dne 31. 1. 2012. Rozhodným je tedy v posuzované
věci okamžik podání kasační stížnosti k Městskému soudu v Praze (§106 odst. 4 s. ř. s.),
tj. 30. 1. 2012, respektive okamžik zaslání podání městskému soudu prostřednictvím držitele
poštovní licence, tj. pátek 27. 1. 2012. Pokud by bylo podání předáno k poštovní přepravě
v poslední den lhůty, byla by lhůta pro podání kasační stížnosti zachována (§40 odst. 4 s. ř. s.).
V posuzovaném případě však byla kasační stížnost podána k poštovní přepravě až v pátek
27. 1. 2012, tedy jeden den po uplynutí dvoutýdenní lhůty pro podání kasační stížnosti. Lhůta
podle §106 odst. 2 s. ř. s. tak marně uplynula ve čtvrtek 26. 1. 2012. Z uvedených důvodů
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl jako opožděnou z a použití §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ustanovením §60
odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. února 2012
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu