ECLI:CZ:NSS:2012:11.KSS.10.2011:49
sp. zn. 11 Kss 10/2011 - 49
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové,
JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 4. 4. 2012
návrh ministra spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha, na zahájení kárného řízení
ze dne 30. 6. 2011, proti Mgr. J. Š., soudci Obvodního soudu pro Prahu 6 a rozhodl
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
Mgr. J. Š.,
soudce Obvodního soudu pro Prahu 6,
u z n á v á v i n n ý m , ž e
zaviněným opakovaným porušením svých povinností stanovených v §100 odst. 1 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v §158 odst. 4 o. s. ř., způsobil
neodůvodněné průtahy v řízení v níže uvedených věcech vedených u Obvodního soudu
pro Prahu 6.
Jedná se o následující věci:
1) 14 C 155/2004 – nečinnost od 8. 1. 2009 do 9. 11. 2009
2) 14 C 284/2004 – nečinnost od 30. 4. 2009 do 27. 8. 2009; 27. 4. 2010 do 14. 1. 2011
3) 14 C 290/2006 – nečinnost od 14. 4. 2008 do 16. 2. 2009, od 10. 6. 2009 do 28. 12. 2009
a od 2. 3. 2010 do 14. 1. 2011
4) 14 C 337/2006 – nečinnost od 19. 12. 2008 do 10. 8. 2009, od 2. 2. 2010 do 25. 5. 2010
a od 25. 5. 2010 do 14. 12. 2010
5) 14 C 22/2007 – nečinnost od 25. 1. 2008 do 19. 8. 2008
6) 14 C 86/2007 – nečinnost od 27. 2. 2008 do 28. 7. 2008 a od 26. 1. 2010 do 1. 6. 2010
7) 14 C 287/2007 – nečinnost od 2. 12. 2008 do 2. 6. 2009, od 21. 11. 2009 do 8. 3. 2010,
a od 17. 8. 2010 do 20. 12. 2010
8) 14 C 340/2007 – nečinnost od 16. 2. 2010 do 3. 8. 2010
9) 14 C 30/2008 – nečinnost od 18. 5. 2010 do 9. 11. 2010
10) 14 C 39/2008 – nečinnost od 6. 8. 2008 do 10. 8. 2009
11) 14 C 62/2008 – nečinnost od 25. 3. 2008 do 23. 11. 2009
12) 14 C 149/2008 – nečinnost od 4. 6. 2010 do 13. 1. 2011
13) 14 C 364/2008 – nečinnost od 31. 3. 2009 do 19. 11. 2009 a od 11. 1. 2010 do 13. 1. 2011
14) 14 C 256/2009 – nečinnost od 26. 1. 2010 do 1. 9. 2010
15) 14 C 303/2009 – nečinnost od 2. 11. 2009 do 13. 1. 2011
16) 14 C 330/2009 – nečinnost od 20. 11. 2009 do 27. 5. 2010
17) 14 C 498/2009 – nečinnost od 3. 2. 2010 do 4. 6. 2010
18) 14 C 196/2006 – nečinnost od 23. 2. 2008 do 13. 8. 2008
19) 14 C 360/2008 – nečinnost od 30. 12. 2009 do 9. 3. 2010
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se m u u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 10 % na dobu 4 (čtyř) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti konstatoval ve věci vedené
u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 14 C 281/2006 nepřiměřenou délku řízení
a nedodržení zákonné lhůty pro vyhotovení a odeslání rozsudku. Na základě tohoto zjištění
provedl ve dnech 18. – 19. 1. 2011 prověrku senátu 14 C u jmenovaného soudu. Celkem bylo
prověřeno 23 nevyřízených věcí agendy C z různých časových období přidělených k rozhodnutí
kárně obviněnému soudci. Výsledek prověrky byl nepříznivý, neboť ve většině prověřovaných
spisů byly zjištěny nedostatky (v 19 z 23 prověřovaných spisů).
Ministr spravedlnosti (dále jen "navrhovatel") vytkl kárně obviněnému soudci
neodůvodněnou nečinnost v řízeních uvedených ve výroku rozhodnutí. Navrhovatel zdůraznil
délku některých nečinností a skutečnost, že se jedná o zkušeného soudce s více než desetiletou
praxí. Domnívá se, že za těchto okolností by soudce mohl své zkušenosti využít k lepší organizaci
své práce.
Navrhovatel se z uvedených důvodů domnívá, že kárně obviněný soudce svým jednáním
porušil povinnosti stanovené v §100 odst. 1 o. s. ř. a §79 zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění
(dále jen "zákon o soudech a soudcích"), ve 4 případech došlo dále k porušení §158 odst. 4
o. s. ř., čímž naplnil skutkovou podstatu kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích. Dle navrhovatele by kárně obviněnému soudci mělo být uloženo kárné opatření
dle §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, tj. snížení platu, v první polovině zákonné
sazby.
II. Vyjádření kárně obviněného soudce
Kárně obviněný soudce ve svém vyjádření ze dne 15. 7. 2011 nezpochybnil tvrzení
uvedená navrhovatelem týkající se přehledu úkonů v jednotlivých řízeních a jejich časového
průběhu. Navrhl, aby soud sám posoudil odůvodněnost průtahů, doplnil, že se jednalo o relativně
složité věci. Na svoji obhajobu poukázal na vysoký počet napadených věcí do jeho senátu:
v civilní agendě za rok 2008 celkem 369 věcí, za rok 2009 540 věcí, za rok 2010 435 věcí.
K vyjádření předložil výkazy o propočtu výkonnosti soudců z února 2011, dále přehledy měsíční
výkonnosti soudců za roky 2008, 2009, 2010 a za období leden – září 2011, navrhl jimi provést
důkaz. Kromě věcí agendy C vyřizuje dále věci EC (pozn. NSS: návrhy ve věcech elektronického
platebního rozkazu), jejichž počet činil za rok 2009 171 věcí, za rok 2010 351 věcí, za období
leden – září 2011 234 věcí. I přes snahu vedení soudu neměl nikdy asistenta, VSÚ vykonává
činnost pro několik senátů, hlavně se zabývá elektronickými platebními rozkazy.
Kárně obviněný soudce požádal o projednání věci v jeho nepřítomnosti. Zástupce
si nezvolil. Byl soudem poučen o významu jeho přítomnosti u ústního jednání a důležitosti
osobní výpovědi o případných okolnostech vzniku průtahů. Ani poté však svůj názor nezměnil
a i ve svém dalším podání uvedl, že se k jednání nedostaví, je srozuměn s tím, že jednání
proběhne v jeho nepřítomnosti.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání konaném dne 4. 4. 2012 soud konstatoval splnění podmínek
stanovených §17 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. pro projednání věci bez přítomnosti kárně
obviněného. Navrhovatel přednesl návrh shodně s jeho výše citovaným písemným vyhotovením.
Za kárně obviněného soudce přečetla jeho písemné vyjádření z čl. 23 spisu předsedkyně kárného
senátu.
Dále byly provedeny důkazy listinami předloženými navrhovatelem, tj. výkazy o propočtu
výkonnosti kárně obviněného soudce, které se obsahově shodovaly s dokumenty předloženými
kárně obviněným soudcem. Dle těchto výkazů rozhodl Mgr. Š. za rok 2008 celkem 410 věcí C
(prům. měsíční výkon 40 věcí), 104 věcí tzv. "dopravních podniků" (dále jen "DP"); za rok 2009
celkem 328 věcí C (prům. měsíční výkon 30,5), 44 věcí DP; za rok 2010 celkem 347 věcí C (prům.
měsíční výkon 32,4), 43 věcí EC, 26 věcí DP; za rok 2011 celkem 317 věcí C (prům. měsíční
výkon 29), 151 věcí EC, 16 věcí DP.
Na žádost kárného senátu podala místopředsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 6
písemné pracovní hodnocení kárně obviněného soudce. Dle jeho obsahu byl kárně obviněný
soudce jmenován soudcem v roce 1997, ihned poté nastoupil na Obvodní soud pro Prahu 6 a byl
přidělen na občanskoprávní úsek jako předseda senátu 14 C. Dle místopředsedkyně tohoto soudu
kárně obviněný soudce přistupuje ke své práci zodpovědně a s pečlivostí. Má silně vyvinutý smysl
pro právo a spravedlnost. Dlouhodobě má při vysokém nápadu žalob potíže s rutinním
zvládáním jednodušších věcí. Má vysoký počet neskončených věcí, který však v průběhu roku
2011 mírně snižuje. Využívá jednací dny, nařizuje 7 – 15 věcí na jeden jednací den. Až na výjimky
dodržuje lhůty stanovené k vypracování rozsudků. Jeho výkon je v porovnání s ostatními soudci
občanskoprávního úseku mírně podprůměrný. Mgr. Š. je dle místopředsedkyně uvedeného soudu
čestný a charakterní člověk, jako soudce je kolegiální, ochotný pomoci ostatním, mezi ostatními
soudci je oblíbený.
Navrhovatel nevznesl žádné další návrhy na doplnění dokazování. Ve své závěrečné řeči
uvedl, že v kárném řízení byla prokázána vina kárně obviněného soudce. Kárně obviněný soudce
dle jeho názoru nepopíral, že se dopustil jednání uvedeného v návrhu na zahájení kárného řízení.
Nerozhodováním v přiměřených lhůtách ohrozil důvěru v nezávislé, nestranné a zejména
spravedlivé rozhodování soudů, což bylo potvrzeno několika stížnostmi doručenými Ministerstvu
spravedlnosti. Navrhovatel zdůraznil, že vytýkané nečinnosti jsou relativně dlouhé, ve většině
případů několikaměsíční. Nezpochybňuje vysoký nápad nových věcí do senátu kárně obviněného
soudce, není však zatížen více, nežli jeho kolegové, u kterých průtahy nebyly zjištěny. Mgr. Š. se
dle navrhovatele dopustil kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích, za
což mu, s ohledem na to, že se jedná o první postih tohoto soudce, navrhuje uložení kárného
opatření podle §88 odst. 1 písm. b) citovaného zákona, tedy snížení platu a to v první polovině
zákonné sazby.
IV. Hodnocení důkazů, závěr
Kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání po pečlivém uvážení všech
okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Kárný senát v projednávané věci vycházel zejména z obsahu spisů, v nichž navrhovatel
shledal průtahy. Přestože kárně obviněný soudce tvrzení uvedená v návrhu na zahájení řízení
nezpochybnil, kárný senát byl povinen v souladu se zásadou vyhledávací ověřit, zda tato tvrzení
mají oporu v obsahu předložených spisů. Pečlivým prověřením obsahu všech v návrhu
uvedených spisů, v nichž mělo dojít k průtahům, kárný senát dospěl k závěru, že skutečnosti
uvedené navrhovatelem mají oporu v předložených spisech.
Samotnou existenci průtahů v uvedených věcech tedy kárný senát na základě uvedených
důkazů považoval za prokázanou. Kárný senát nezpochybňuje velké pracovní zatížení kárně
obviněného soudce. Konstatuje však, že soudce v kárném řízení neprokázal, že jeho zatížení
v předmětném období vylučovalo možnost provádět úkony v jemu přidělených věcech v alespoň
přiměřeně přijatelných lhůtách, tj. bez několikaměsíčních prodlev. Kárný senát k obhajobě kárně
obviněného soudce podotýká, že pouze vyčíslení množství přidělených a rozhodnutých věcí
samo o sobě neospravedlňuje vznik průtahů. Dle kárného senátu nelze jednoznačně a obecně
stanovit, s jakým počtem věcí soudce ještě může plynule pracovat a s jakým již nikoliv. Činnost
soudce je soubor mnoha velmi složitých procesů, vzpírajících se obecně platnému normování.
Vyřízení a rozhodnutí každé věci může být velmi individuální, vždy jinak náročné z různých
hledisek - časových, právních, a dalších. Vzhledem k odlišnosti druhu rozhodovaných věcí
(trestní, civilní, obchodní, exekuční, atd), k vytvoření méně či více náročných specializací v rámci
senátů, k rozsahu administrativní podpory, atd, je běžné a logické, že počet věcí, které je schopen
soudce rozhodnout v potřebné kvalitě a přijatelné době, je u jednotlivých soudců odlišný, často
i výrazně. Je tedy pouze na kárně obviněném soudci, aby v případě vytýkaných průtahů kárnému
senátu prokázal objektivní nemožnost rozhodovat ve věcech plynule a v přiměřené době,
tj. např. předestřením svého časového snímku pracovní činnosti, a porovnáním skutečně
vykonávaných činností a jejich časové dotace, s potřebným stavem těchto hodnot pro plynulé
vyřizování jemu přidělených věcí. Podobnou argumentaci kárně obviněný soudce kárnému senátu
neposkytl.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. je kárným proviněním mimo jiné též zaviněné
porušení povinností soudce, kterým soudce ohrožuje důvěru ve spravedlivé rozhodování. Pojem
spravedlivého rozhodování soudů zahrnuje i rozhodování soudů ve lhůtách, které odpovídají
povaze a závažnosti jednotlivých věcí. Pokud tedy soudce v řízení nečiní úkony v odpovídajících
lhůtách, je toto jednání způsobilé ohrozit důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů. Nevyřízení
konkrétní věci v odpovídající lhůtě (bez existence objektivní překážky takového stavu) negativně
postihuje účastníky sporu.
Při rozhodování občanskoprávních věcí není soudce (s výjimkou zákonem stanovených
případů) vázán zákonem explicitně stanovenou lhůtou pro provedení jednotlivých úkonů poté,
kdy je jim věc přidělena k rozhodnutí. Občanský soudní řád stanoví obecnou povinnost soudu
postupovat v řízení tak, aby jím poskytnutá ochrana práv byla rychlá a účinná (§6 o. s. ř.),
konkrétně aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta (§100 odst. 1 o. s. ř.). V případě
nečinnosti soudce mezi jednotlivými úkony v takovém řízení je tedy nutno vždy individuálně
posoudit, zda již byly porušeny výše citované povinnosti či nikoliv. Dle názoru kárného senátu
musí mít jednání, které by naplnilo skutkovou podstatu kárného provinění, tj. zde porušení
povinnosti poskytovat rychlou a účinnou ochranu práv, určitou intenzitu. V případě nečinnosti
je jedním z faktorů určujících tuto intenzitu délka případného průtahu. V projednávané věci
se ve všech případech jednalo o několikaměsíční nečinnosti, v některých věcech přesahující dobu
jednoho roku, nebylo tedy možno konstatovat nízkou intenzitu porušení povinností ze strany
kárně obviněného soudce.
Kárný soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že v návrhu popsané nedostatky
v činnosti kárně obviněného soudce vykazují znaky kárného provinění ve smyslu §87 odst. 1
zákona č. 6/2002 Sb.
Při úvaze o právních následcích kárné odpovědnosti vycházel kárný soud především
ze zjištěného stupně závažnosti kárného provinění, přihlédl i k poznatkům charakterizujícím
osobu kárně stíhaného soudce při výkonu jeho funkce. Při úvaze o volbě konkrétního kárného
opatření kárný senát přihlédl k četnosti věcí, v nichž k průtahům došlo a k době jejich trvání.
Ve věci došlo nepochybně k závažnému porušení povinností soudce. Dle kárného senátu však
bylo nutno zohlednit dosavadní kárnou bezúhonnost Mgr. Š. a pozitivní hodnocení jeho osoby
vedením Obvodního soudu pro Prahu 6.
Zákon č. 6/2002 Sb. upravuje v ustanovení §88 odst. 1 kárná opatření, která
lze v závislosti na závažnosti kárného provinění soudci uložit. Dle §9 odst. 2 věta poslední
zákona č. 7/2002 Sb. není senát kárného soudu návrhem na uložení kárného opatření vázán.
Navrhovatel navrhl uložení kárného opatření dle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.,
tj. snížení platu soudce, což kárný senát vyhodnotil jako odpovídající.
Vzhledem ke všem skutečnostem dospěl kárný senát k závěru, že prokázanému kárnému
provinění odpovídá kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, a to snížení platu o 10 % na dobu 4 měsíců.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu