ECLI:CZ:NSS:2012:12.KSZ.7.2012:76
sp. zn. 12 Ksz 7/2012 - 76
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný projednal v ústním jednání konaném
dne 21. 6. 2012 v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady Tomkové, zástupce
předsedkyně senátu JUDr. Jana Engelmanna a přísedících JUDr. Bohuslava Vacaty, JUDr. Mileny
Čečotkové, JUDr. Zory Krejčí a JUDr. Gabriely Halířové, Ph. D., návrh okresního státního
zástupce v Chomutově ze dne 14. 2. 2012, na řízení o kárné odpovědnosti státního zástupce
JUDr. V. B., státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově, a rozhodl
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů,
JUDr. V. B., nar. X,
státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově
j e v i n e n, že
v rozporu s povinností postupovat svědomitě a bez zbytečných průtahů stanovenou v §24
odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, a v rozporu s §173a trestního řádu,
v postavení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově při výkonu dozoru
nad zákonností přípravného řízení trestního
1) ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení, kterým
podle §172 odst. 1 písm. d) trestního řádu z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e)
trestního řádu zastavil trestní stíhání obviněného J. S., pokyn k vyznačení právní moci
dnem 15. 6. 2010 včetně pokynu k jeho předložení Nejvyššímu státnímu zastupitelství k
přezkumnému řízení podle §174a trestního řádu vydal až v souvislosti s pokynem
vedoucího státního zástupce ze dne 14. 12. 2011;
2) ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 174/2010 vyhotovil dne 13. 9. 2010 usnesení o zastavení
trestního stíhání obviněného J. F. podle §172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, pokyn k
vyznačení právní moci dnem 18. 1. 2011 a předložení usnesení Nejvyššímu státnímu
zastupitelství k přezkumnému řízení dle §174a trestního vydal až dne 15. 12. 2011 v
souvislosti s pokynem okresního státního zástupce,
čímž nejvyššímu státnímu zástupci zabránil v obou případech přezkoumat v zákonné lhůtě
zákonnost vydaných usnesení o zastavení trestního stíhání,
tedy
zaviněně porušil povinnosti státního zástupce,
čímž spáchal
kárné provinění podle §28 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství.
Podle ust. §30 odst. 2 zákona č 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se od uložení
kárného opatření upouští, neboť projednání kárného provinění je postačující.
Odůvodnění:
Navrhovatel, okresní státní zástupce v Chomutově, podal dne 16. 2. 2012 k Nejvyššímu
správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení řízení o kárné odpovědnosti státního
zástupce JUDr. V. B., státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově pro
skutek, že „v rozporu s povinností postupovat svědomitě a bez zbytečných průtahů stanovenou v §24 odst. 1
zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v postavení státního zástupce Okresního státního
zastupitelství v Chomutově, při výkonu nad zákonností přípravného řízení trestního
1. ve věci vedené pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení, kterým podle §172 odst. 1
písm. d) trestního řádu z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) trestního řádu zastavil trestní stíhání
obviněného J. S., které bylo dne 1. 6. 2010 vypraveno poškozenému D. J., který usnesení převzal dne 9. 6.
2010 a po obdržení dodejky o převzetí uvedeného usnesení si dozorový spis včetně vyšetřovacího spisu
ponechal u sebe v kanceláři, aniž vydal pokyn k vyznačení právní moci výše uvedeného usnesení a k jeho
předložení nejvyššímu státnímu zástupci k přezkumnému řízení dle §174a trestního řádu, kdy tuto
zákonnou povinnost splnil dodatečně až na pokyn vedoucího státního zástupce dne 14. 12.2011,
2. ve věci vedené pod sp. zn. 1 ZT 174/2010 vyhotovil dne 13. 9. 2010 usnesení o zastavení trestního stíhání
podle §172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, které opomněl zaslat poškozené N. M., tuto povinnost
vyplývající z trestního řádu splnil po zásahu vedoucího státního zástupce dne 7. 1. 2011 a poté, co obdržel
od pracovnice trestní kanceláře dodejku o převzetí zmíněného usnesení si vyšetřovací spis včetně dozorového
spisu ponechal u sebe v kanceláři až do dne 15. 12. 2011, kdy byl spis nalezen při kontrole vedoucím
státním zástupcem, poté nechal zpětně vyznačit právní moc s datem 18. 1. 2011 a spis dodatečně předložil
k přezkumnému řízení dle §174a trestního řádu na Nejvyšší státní zastupitelství dne 17. 12. 2011, čímž
nejvyššímu státnímu zástupci zabránil v obou případech přezkoumat zákonnost vydaných usnesení o
zastavení trestního stíhání“.
Navrhovatel uvedl, že kárně obviněný JUDr. V. B. pracuje od 1. 2. 1998 jako státní
zástupce Okresního státního zastupitelství v Chomutově a podle organizačního řádu tohoto
státního zastupitelství zpracovává část trestní agendy se specializací na obecnou kriminalitu a část
netrestní agendy, specializace řízení o popírání otcovství. V rámci své pracovní náplně byl
pověřen okresním státním zástupcem v Chomutově dozorem nad zákonností v přípravném řízení
trestním mj. u věcí vedených pod sp. zn. 2 ZT 22/2010 a 1 ZT 174/2010.
V prosinci 2011 provedl okresní státní zástupce kontrolu u věcí, které již byly meritorně
skončeny a u nichž dosud v trestním rejstříku nedošlo k vyznačení právní moci. Ve věci
2 ZT 22/2010 bylo kontrolou zjištěno, že státní zástupce JUDr. B. rozhodl tak, že trestní stíhání
obviněného J. S. dne 29. 3. 2010 usnesením č. j. 2 ZT 22/2010 - 10 podmíněně zastavil dle §307
trestního řádu, přičemž usnesení obviněnému nebylo doručeno, neboť tento mezitím dne
9. 3. 2010 zemřel. Následně proto kárně obviněný vyhotovil dne 31. 5. 2010 usnesení pod č. j. 2
ZT 22/2010 - 21, kterým trestní stíhání zastavil podle §172 odst. 1 písm. d) trestního řádu
z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) trestního řádu. Přes výhrady aprobujícího vedoucího
státního zástupce uvedené usnesení vypravil poškozenému, který rozhodnutí řádně převzal dne 9.
6. 2010 a rozhodnutí tak nabylo právní moci. Kárně obviněný rozhodnutí neoznačil doložkou
právní moci a nepostupoval v souladu s článkem 86 Pokynu obecné povahy č. 8/2009 o trestním
řízení, podle kterého státní zastupitelství, u kterého rozhodnutí nabylo právní moci, předloží
Nejvyššímu státnímu zastupitelství usnesení o zastavení trestního stíhání či usnesení o postoupení
věci, opatřené doložkou právní moci k přezkumnému řízení ve smyslu ustanovení §174a
trestního řádu. Tuto svoji povinnost splnil dodatečně k pokynu vedoucího státního zástupce až
po provedené kontrole spisu po 14. 12. 2011.
Podle navrhovatele obdobným způsobem kárně obviněný postupoval i ve věci
1 ZT 174/2010, kdy dne 13. 9. 2010 vydal usnesení, kterým trestní stíhání obviněného J. F.
zastavil podle §172 odst. 1 písm. e) trestního řádu, neboť obviněný byl v době spáchání
trestného činu nepříčetný; usnesení však nedoručil poškozenému, což vedoucí státní zástupce
zjistil při kontrole spisu dne 5. 1. 2011 a uložil kárně obviněnému ihned odstranit tento
nedostatek. Přestože usnesení bylo následně poškozenému řádně doručeno a kárně obviněnému
byla poštovní doručenka pracovnicí trestní kanceláře předána se spisem dne 14. 1. 2010, kárně
obviněný ve spisu neučinil až do dne 15. 12. 2011 žádný úkon směřující k vyznačení právní moci
a k předložení usnesení na Nejvyšší státní zastupitelství a znemožnil tak nejvyššímu státnímu
zástupci dostát své zákonné povinnosti stanovené mu ustanovením §174a trestního řádu.
Navrhovatel k osobě kárně obviněného uvedl, že se projevoval jako snaživý pracovník,
pracovní úkoly se snažil plnit i na úkor svého soukromí, v jeho činnosti se však trvale projevovaly
nedostatky způsobené špatnou organizací vlastní práce. Za tuto dobu mu byla udělena výtka
podle §30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství dne 24. 11. 2006, pod zn. SPR 762/2006
a pod sp. zn. SPR 18/2011.
Podle navrhovatele se kárně obviněný dopouští porušování trestního řádu a pokynů
obecné povahy vydávané Nejvyšším státním zástupcem, zejména ve vztahu k nerespektování
zákonných či pořádkových lhůt. Kárný navrhovatel je názoru, že kárně obviněnému nic
nebránilo, aby věci, které jsou předmětem kárného řízení, vyřídil ve lhůtách, jako ostatní státní
zástupci na pracovišti. Způsobené průtahy kárný navrhovatel přičítá výhradně vlastní špatnou
organizací práce a snahou odložit na pozdější dobu ta rozhodnutí, která se jeví složitějšími a která
vyžadují studium literatury či soudních rozhodnutí; zatížení kárně obviněného bylo srovnatelné
se zatížením ostatním státních zástupců na pracovišti, kteří se podobných pochybení
nedopouštěli.
Navrhovatel uzavřel, že kárně obviněný hrubým způsobem porušil své povinnosti
uložené interním předpisem, kterým je čl. 86 Pokynu obecné povahy Nejvyššího státního
zástupce č. 8/2009. Opožděným předložením rozhodnutím nejvyššímu státnímu zástupci
znemožnil dostát jeho mimořádnému kasačnímu oprávnění, které plní funkci kontroly
nad postupem státního zástupce při vydávání usnesení o postoupení věci a usnesení o zastavení
trestního stíhání.
Navrhovatel jako kárné opatření navrhl podle §30 odst. 1 písm. b) zákona 283/1993 Sb.,
o státním zastupitelství, snížení platu na 4 měsíce o 20%.
K prokázání svých tvrzení navrhl navrhovatel dokazovat při jednání soudu
- obsahem dozorových spisů 1 ZT 174/2010 a 2 ZT 22/2010
- úředními záznamy okresního státního zástupce ze dne 14. 12. 2011 a 15. 12. 2011
- vyjádřením kárně obviněného ze dne 9. 2. 2012
- vyjádřením dohledové státní zástupkyně ze dne 30. 12. 2011 a 28. 12. 2011
Kárně obviněný souhlasil s částí argumentace uvedené v návrhu a poukázal na to, že sice
došlo k výraznému zpoždění při doručení rozhodnutí ve věcech 1 ZT 174/2010 a 2 ZT 22/2010,
odmítl však, že by nedůsledně plnil své pracovní úkoly; k popsanému zpoždění došlo v důsledku
pracovního přetížení. Kárně obviněný tvrdí, že v roce 2010 nejméně ve 100 dnech zajistil hlavní
líčení u Okresního soudu v Chomutově a dále veřejné zasedání ve věznici ve Všehrdech, v okrese
Chomutov; zpracoval 159 obžalob a návrhů na potrestání a dále 36 dalších různých rozhodnutí
státního zástupce v trestním řízení. V rámci netrestní agendy (popírání otcovství podle §62
zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) při výsleších a jednáních u Okresního soudu v Chomutově
v roce 2010 využil 9 pracovních dnů.
V roce 2011 zajistil kárně obviněný v 88 dnech účast (hlavní líčení) u Okresního soudu
v Chomutově a veřejné zasedání ve věznici Všehrdy; zpracoval 172 obžalob, návrhů na potrestání
a dále 25 rozhodnutí státního zástupce v trestním řízení. V rámci netrestní agendy (popírání
otcovství podle §62 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině) při výsleších a jednáních u Okresního
soudu v Chomutově v roce 2011 využil 11 pracovních dnů.
Kárně obviněný rovněž uvedl, že příčinou kárného řízení je zastupování kolegyně
JUDr. M. Š., která byla v období 9. 6. 2008 – 10. 10. 2008 v pracovní neschopnosti; vyřizování
jejích věcí kárně obviněný upřednostňoval a tak došlo ke zpomalení vyřizování jeho vlastní
agendy.
Tvrzené skutečnosti navrhl kárně obviněný prokázat:
- úplnými plány práce na Okresním státním zastupitelství v Chomutově od 4. 1. 2010
do 31. 12. 2010, od 3. 1. 2011 do 31. 12. 2011
- jednotlivými plány práce na Okresním státním zastupitelství v Chomutově v době
od 9. 6. 2008 do 10. 10. 2008
- plánovacími kalendáři státního zástupce z let 2010 a 2011, v nichž jsou zachycena
jednotlivá data zajišťování netrestní agendy.
K porovnání počtu zpracovaných obžalob a návrhů na potrestání v letech 2010 a 2011
navrhl kárně obviněný, aby kárný soud vyžádal:
- přehled o počtu zpracovaných obžalob a návrhů na potrestání zpracovaných kárně
obviněným v roce 2010 a 2011 zpracovaný krajským státním zástupcem v Ústí
nad Labem,
- porovnání výkonnosti kárně obviněného s výkonností kteréhokoli státního zástupce
z okresu Chomutov i z jiných okresů či krajů,
- zprávou Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem o rozdílu mezi potřebným
a skutečným počtem státních zástupců na Okresním státním zastupitelství v Chomutově,
- sdělením Nejvyššího státního zastupitelství v Brně o způsobu výpočtu potřeby
plánovaného počtu státních zástupců.
Kárný soud návrh projednal při jednání dne 21. 6. 2012; jednání byl přítomen navrhovatel
i kárně obviněný.
Z úřední povinnosti kárný soud ověřil, že návrh byl podán včas, neboť podle údajů
ověřitelných z předložených dozorových spisů Okresního státního zastupitelství Chomutov
se navrhovatel o jednání kárně obviněného dozvěděl v prosinci 2011, tvrzená nečinnost kárně
obviněného měla nastat v souvislosti s nabytím právní moci usnesení ve věci 2 ZT 22/2010
ze dne 31. 5. 2010 dne 15. 6. 2010 a ve věci 1 ZT 174/2010 ze dne 13. 9. 2010 (§9 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve spojení
s §29 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vyžaduje, aby byl návrh podán do dvou let
spáchání kárného deliktu a do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnostech
týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání kárného návrhu).
Z výpovědi kárně obviněného soud zjistil, že své jednání nepopírá, pochybení
odůvodňuje pracovním přetížením, jak již uvedl v písemném vyjádření k návrhu. Svého jednání
hluboce lituje a slibuje, že se nic podobného již nestane, kárné řízení je jedna z nejhorších
životních situací, kterým je vystaven.
Kárný soud provedl dokazování důkazy navrženými navrhovatelem i kárně obviněným
(listinami shora uvedenými) a dále listinami, které vyžádal od navrhovatele, krajského státního
zástupce a Ministerstva spravedlnosti: přehledem o počtu přidělených věcí státním zástupcům
Okresního státního zastupitelství v Chomutově v letech 2010 a 2011 v rejstřících ZT, ZK, ZN,
ZP, ZC, ZDU (č. l. 14-19 soudního spisu), přehledem o účasti u hlavních líčení státních zástupců
Okresního státního zastupitelství v Chomutově v letech 2010-2011 (č. l. 31 soudního spisu),
přehledy zpracovanými krajským státním zástupcem v Ústí nad Labem (č. l. 38-41 soudního
spisu), a to výkazy Okresního státního zastupitelství Chomutov za rok 2010 a 2011, pokud jde
o nápad agend zn. ZT a ZK a způsob vyřízení za jednotlivé státní zástupce a obdobné výkazy
pro Okresní státní zastupitelství v Děčíně. Rovněž provedl důkaz sdělením Ministerstva
spravedlnosti ze dne 19. 4. 2012 k systemizaci státních zástupců (č. l. 42).
Důkazy kárný soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k těmto skutkovým
závěrům:
Jednání kárně obviněného, jak bylo popsáno v návrhu, bylo ve stěžejních rysech
prokázáno; v obou případech šlo o to, že kárně obviněný, poté, co usnesení o zastavení trestního
stíhání nabyla právní moci, je předložil Nejvyššímu státnímu zastupitelství k přezkumu podle
§174a tr. řádu až se značnou časovou prodlevou, v důsledku čehož už případný přezkum nemohl
být efektivně proveden, neboť nejvyšší státní zástupce je oprávněn zrušit pravomocné usnesení
o zastavení trestního stíhání do tří měsíců od právní moci. V prvém případě dozorového spisu 2
ZT 22/2010 usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci 15. 6. 2010 a kárně
obviněný předložil toto usnesení Nejvyššímu státnímu zastupitelství až 13., resp. 14. 12. 2011
(tedy po roce a půl). Ve druhém případě sp. zn. 1 ZT 174/2010 nabylo usnesení o zastavení
trestního stíhání právní moci 18. 1. 2011 a kárně obviněný je předložil Nejvyššímu státnímu
zastupitelství až 15. 12. 2011 (tedy téměř po roce); v obou případech ve věci ingeroval vedoucí
státní zástupce.
Skutková věta rozhodnutí byla částečně upravena tak, aby odpovídala výsledkům
dokazování, jež bylo provedeno při ústním jednání, bez vlivu na totožnost skutku.
Z hlediska pracovního zatížení kárně obviněného bylo zjištěno, že na Okresním státním
zastupitelství v Chomutově byl v letech 2010 a 2011 plánovaný počet státních zástupců 14,
skutečný počet byl 12,66. Pro rok 2012 byl plánovaný počet státních zástupců pro toto státní
zastupitelství zvýšen na 16. Kárně obviněný v roce 2008 delší období zastupoval kolegyni, v roce
2010 se účastnil 100 dnů u hlavních líčení, v roce 2011 88 dnů. Jen u čtyř státních zástupců
Okresního státního zastupitelství Chomutov byla v roce 2010 účast vyšší (101-110 dnů), v roce
2011 obdobně. Podle výkazů předložených krajským státním zástupcem v agendě ZT napadlo
v roce 2010 kárně obviněnému 121 spisů (průměr na státního zástupce Okresního státního
zastupitelství Chomutov byl přitom přibližně 90 spisů, tři státní zástupci měli nápad ještě vyšší
123 až 128 spisů), v agendě ZK napadlo kárně obviněnému 62 spisů (tři státní zástupci téhož
státního zastupitelství měli nápad 68 až 72 spisů). Kárně obviněný zpracoval v roce 2010 104
obžalob a 53 návrhů na potrestání, v roce 2011 109 obžalob a 67 návrhů na potrestání. V roce
2010 tak kárně obviněný zpracoval třetí nejvyšší počet obžalob (vyšší počty obžalob měli jen dva
státní zástupci, a to 112 a 119), v roce 2011 zpracoval druhý nejvyšší počet obžalob (nejvyšší
počet byl 111 obžalob). Na Okresním státním zastupitelství v Děčíně byl v roce 2010 v agendě
ZT nejvyšší nápad 124 spisů, nejvyšší počet obžalob 92, v roce 2011 byl v této agendě nejvyšší
nápad 123 spisů a nejvyšší počet obžalob 94.
Z hlediska právního uvážil kárný senát
takto:
Podle §174a odst. 1 tr. řádu může nejvyšší státní zástupce do tří měsíců od právní moci
rušit nezákonná usnesení nižších státních zástupců o zastavení trestního stíhání nebo
o postoupení věci.
Podle §173a tr. řádu usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci doručí
státní zástupce bezodkladně po právní moci Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Pokyn obecné povahy č. 8/2009 o trestním řízení (vydaný nejvyšším státním zástupcem)
v čl. 86 odst. 1 ukládá, aby usnesení o zastavení trestního stíhání opatřené doložkou právní moci
bylo doručeno Nejvyššímu státnímu zastupitelství státním zastupitelstvím, u něhož nabylo právní
moci, do týdne od právní moci.
Ustanovení §24 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ukládá státnímu
zástupci při výkonu funkce postupovat mimo jiné svědomitě a bez zbytečných průtahů.
Kárným proviněním je zaviněné porušení povinností státního zástupce, zaviněné chování
nebo jednání státního zástupce, jímž ohrožuje důvěru v činnost státního zastupitelství nebo
v odbornost jeho postupu anebo snižuje vážnost a důstojnost funkce státního zástupce (§28
zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství).
Kárně obviněný státní zástupce svým jednáním, tedy dlouhodobými prodlevami
s předložením usnesení o zastavení trestního stíhání porušil §173a tr. řádu, pokud ukládá
předložit usnesení o zastavení trestního stíhání bezodkladně, cit. ust. §124 odst. 1 zákona
č. 283/1993 Sb., pokud ukládá státnímu zástupci postupovat svědomitě a bez průtahů, a rovněž
i citovaný Pokyn obecné povahy č. 8/2009, jenž je vydán podle §12 odst. 1 cit. zákona
č. 283/1993 Sb. a ukládá splnit tuto povinnost dokonce ve lhůtě jednoho týdne od nabytí právní
moci. Jednal nepochybně zaviněně, neboť uvedených povinností si musí být vědom. Skutková
podstata kárného provinění, pokud stanoví, že se jej dopustí státní zástupce, jenž poruší zaviněně
svou povinnost, byla naplněna.
Obhajoba kárně obviněného poukazující na značné pracovní zatížení, nemohla tento
závěr o vině kárně obviněného zvrátit. Intenzitu porušení povinností nelze bagatelizovat, neboť
k obdobnému pochybení došlo ve dvou případech, nešlo tedy o ojedinělé selhání, v minulosti
udělené výtky ukazují, že určité problémy s dodržováním povinností měl kárně obviněný
už v předchozím období. Nelze nevidět, že v projednávané věci nešlo o běžnou nečinnost mající
za důsledek prodloužení řízení, jež kdyby byla ojedinělou za situace, kdy by kárně obviněný byl
enormně přetížený a objektivně by nemohl vyřizovat věci bez průtahů, mohl by kárný senát
nahlížet na věc příznivěji. Kárně obviněný vytýkaným jednáním zmařil možnost efektivního
přezkumu pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání, která je svázána s poměrně
krátkou tříměsíční lhůtou pro nejvyššího státního zástupce. Tento následek nemůže kárný senát
pominout, jakkoli je možno usuzovat, že k nezákonnosti v těchto případech nedošlo (jednalo
se o zastavení trestního stíhání pro úmrtí a z důvodu nepříčetnosti).
Při úvaze o kárném opatření však kárný senát vzal plně v úvahu zjištění, jež učinil
k pracovnímu zatížení kárně obviněného; hodnotí je jako zatížení značně vysoké, které musí
přinášet fyzické a psychické vyčerpání, a tedy i riziko chyb. Tomuto zatížení však jsou
vystaveni i další státní zástupci Okresního státního zastupitelství v Chomutově a obdobnému
zatížení patrně i jiní státní zástupci – přitom jsou zřejmě schopni organizovat i značné množství
povinností tak, aby měli jasnou hierarchii povinností, která jim umožňuje sledovat stav spisů
a lhůty ovlivňující trestní řízení, případně dozor státního zastupitelství. Přestože v minulosti
se již kárně obviněný určitých nedostatků ve své práci nevyvaroval, kárný senát ocenil jeho lítost
a sebereflexi. Proto – nejsa vázán návrhem na uložení kárného opatření – považoval projednání
věci před kárným soudem za adekvátní opatření. Nepominul také charakter dotčených usnesení,
která v zásadě eliminují možnost, že by došlo k evidentní nezákonnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. června 2012
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně kárného senátu
ve věcech státních zástupců