Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 10.01.2012, sp. zn. 13 Kss 18/2011 - 43 [ rozhodnutí / výz-B ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSS.18.2011:43

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
Právní věta Občanský soudní řád pro případ nedodržení lhůty stanovené v §115 odst. 2 o. s. ř. (k doručení předvolání k jednání) upravuje možnosti obrany. Není-li jich využito, není nedodržením této lhůty, bez dalšího, naplněna skutková podstata kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů.

ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSS.18.2011:43
sp. zn. 13 Kss 18/2011 - 43 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne 10. 1. 2012 v senátu pro řízení ve věcech soudců složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potu žníka, JUDr. Michala Žižlavského a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu navrhovatele předsedkyně Městského soudu v Brně, se sídlem v Brně, Polní 39, proti JUDr. T. G., soudkyni Městského soudu v Brně, zastoupené JUDr. Margit Beranovou, advokátkou se sídle m Brno, Rooseveltova 6/8, takto: Podle §19 odst. 2 zákona č 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e JUDr. T. G., narozená X, soudkyně Městského soudu v Brně, z p r o š ť u j e kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 nedodržela lhůtu stanovenou §115 odst. 2 o. s. ř. ve věcech Městského soudu v Brně těchto sp. zn.: 71 L 2362/2010, 71 L 2286/2010, 71 L 2622/2010, 71 L 1480/2010, 71 L 2422/2010, 71 L 2492/2010, 71 L1376/2010, 71 L 2490/2010, 71 L 2536/2010, 71 L2528/2010, 71 L 2700/2010, 71 L 2562/2010, 71 L 2590/2010, 71 L 2790/2010, 71 L 2844/2010, 71 L 2612/2010, 71 L 2802/2010, 71 L 1710/2010, 71 L 2922/2010, 71 L 2762/2010, 71 L 2916/2010, 71 L 2772/2010, 71 L 2828/2010, 71 L 2770/2010, 71 L 2814/2010, 71 L 34/2011, 71 L 2754/2008, 71 L 2868/2010, 71 L 2890/2010, 71 L 2950/2010, 71 L 40/2011, 71 L 72/2011, 71 L 2206/2010, 71 L 12/2011, 71 L 44/2011, 71 L 66/2011, 71 L 52/2011, 71 L 80/2011, 71 L 108/2011, 71 L 118/2011, 71 L 90/2011, 71 L 1346/2010, 71 L 336/2010, 71 L 238/2011, 71 L 28/2011, 71 L 230/2011, 71 L 186/2011, 71 L 330/2011, 71 L 130/2011, 71 L 202/2011, 71 L 274/2011, 71 L 306/2011, 71 L 294/2011, 71 L 206/2011, 71 L 228/2011, 71 L 314/2011, 71 L 406/2011, 71 L 412/2011, 71 L 2760/2010, 71 L 454/2011, 71 L 362/2011, 71 L 486/2011, 71 L 342/2011, 71 L 416/2011, 71 L 466/2011, 71 L 468/2011, 71 L 516/2011, 71 L 620/2011, 71 L 576/2011, 71 L 512/2011, 71 L 544/2011, 71 L 574/2011, 71 L 584/2011, 71 L 592/2011, 71 L 658/2011, 71 L 688/2011, 71 L 980/2010, 71 L 734/2011, 71 L 692/2011, 71 L 2544/2010, 71 L 670/2011, 71 L 174/2011, 71 L 780/2011, 71 L 170/2011, 71 L 772/2011, 71 L 994/2011, 71 L 904/2011, 71 L 992/2011, 71 L 352/2011, 71 L 664/2011, 71 L 778/2011, 71 L 846/20 11, 71 L 960/2011, 71 L 144/2011, 71 L 1018/2011, 71 L 1032/2011, 71 L 892/2011, 71 L 1004/2011, 71 L 934/2011, 71 L 1176/2011, 71 L 1182/2011, 71 L 1890/2009, 71 L 1072/2011, 71 L 1070/2011, 71 L 1090/2011, 71 L 2850/2010, 71 L 1462/2011, protože skutek není kárným proviněním. Odůvodnění: Navrhovatel (návrh podala předsedkyně Městského soudu v Brně JUDr. Marcela Komárková, která však v době rozhodování kárného soudu již nebyla předsedkyní Městského soudu v Brně a zastupováním předsedy soudu byl pověřen JUDr. Zdeněk Sýs) soudu podal dne 7. 9. 2011 návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni uvedeného soudu JUDr. T. G., v němž tvrdil, že uvedená soudkyně se dopustila kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2 002 Sb., ve znění pozdějších předpisů tím, že porušila povinnosti soudce zaviněným chováním a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Na základě provedené kontroly spisů senátu 71 L, věcí vyřizovaných soudkyní JUDr. G. ze dne 11. 8. 2011 za období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 bylo zkontrolováno 140 jí nařízených jednání. Z tohoto celkového počtu nebyla dodržena lhůta k doručení předvolání stanovená v §115 odst. 2 o. s. ř. ve 110 případech, přičemž jen v jednom případě nesprávným postupem kanceláře, ve zbývajících věcech nesprávným postupem soudkyně JUDr. G. Soudkyně nařídila jednání s velmi krátkou, zákonu odporující lhůtou k vypravení. Současně dala pokyn kanceláři, aby zapisovatelka obeslala účastníky řízení i telefonicky, což bylo provedeno, avšak ani v těchto případech nebyly lhůty k přípravě u účastníků řízení zachovány. Na důkaz všech tvrzených skutečností předložil navrhovatel kárnému soudu zápis o provedené kontrole ze dne 11. 8. 2011, seznam spisových značek všech kontrolovaných spisů senátu 71 L a fotokopie všech referátů soudkyně, u nichž došlo zcela zjevně k porušení §115 odst. 2 o. s. ř. Zápis o kontrole spisů učinil navrhovatel součástí návrhu na zahájení řízení. Navrhovatel navrhl, aby kárný soud uznal kárně obviněnou vinnou kárným proviněním podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a aby jí uložil kárné opatření - důtku. Kárně obviněná se k návrhu vyjádřila písemným podáním ze dne 18. 11. 2011. Ve vyjádření uvedla, že náplní její práce je mimo jiné rozhodovat v řízení o vyslovení přípustností o převzetí nebo držení v ústavu zdravotn ické péče dle §191 a dalších o. s. ř. Jedná se o zvláštní typ řízeni, pro nějž jsou dány velmi krátké lhůty - soud musí dle §191b o. s. ř. do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení dle 191a rozhodnout zda došlo k převzetí ze zákonných důvodů a poté pokračovat ve vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu. Ke zjištění zdravotního stavu umístěného a zjištění, zda další drženi v ústavu je či není nutné, ustanoví soud znalce, kterým nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen Po vypracování znaleckého posudku soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání), jeho zástupce nebo opatrovníka pro řízení a ustav, při jednání provede výslech znalce a další důkazy. Rozsudek musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu. Soudce tedy musí vykonat mnoho úkonů, aby byly řádně dodrženy uvedené lhůty a aby byla zajištěna maximální ochrana práv umístěného. Nápad těchto věcí jde řádově do stovek měsíčně, kdy část končí usnesením o zastavení řízení z důvodu úmrtí umístěného, jeho propuštění nebo podepsání dobrovolného vstupu, další část je nutné rozhodnout rozsudkem při jednání. Pro rozhodnutí je nutné zajistit vypracování znaleckých posudků z více oborů (psychiatrie, neurologie, intenzivní medicíny, atd.), a to ve velice krátké době. V zájmu řádné ochrany práv umístěného ustanovuje takové opatrovníky, u nichž je předpoklad řádného výkonu této funkce, kteří jsou schopni v krátkých lhůtách umístěné dle potřeby navštívit a projednat s nimi potřebné. Vždy se snažila zajistit, aby jednání ve věci bylo nařízeno co nejdříve, přičemž dodržení desetidenní lhůty nebylo mnohdy ani časově možné, protože musela mít prostor pro případné odročení věci (např. z důvodu onemocnění znalce či provedení dalších důkazů) nebo končila lhůta dle §191d odst. 4 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že spolu s předvoláním k jednání byl stranám doručen znalecký posudek, nikdo z účastníků nenamítal nedostatek času na přípravu jednání. Jednání probíhalo vždy za přítomnosti stran, byl řádně vyslechnut znalec, k terý se vyjádřil ke svému posudku a byly mu kladeny dotazy ke zjištění zdravotního stavu umístěného a trvání držení v ústavu. Má tedy za to, že se nedopustila kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tím, že by porušila povinnosti soudce zaviněným chováním a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jsem naopak přesvědčena o tom, že v těchto řízeních postupovala vždy tak, abych maximálně ochránila práva umístěného, neboť držení v ústavu proti jeho vůli je závažným zásahem do jeho osobnostních práv a má velký dopad zejména na jeho psychiku, kdy se nutně musí dostavovat pocity marností, opuštěnosti i zoufalství. Proto dbala na to, aby v první řadě nebyla porušena lidská práva umístěných pacientů a aby délka umístění v ústavu umožnila stabilizaci jejich zdravotního stavu a co nejrychlejší návrat do běžného života. Ze shora uvedených důvodů se domnívá, že její jednání není kárným proviněním a navrhla, aby kárný senát vynesl zpro šťující rozhodnutí. U ústního jednání navrhovatel uvedl, že důvodem k podání kárného návrhu proti JUDr. G. byla stížnost Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 7. 7. 2011 na nestandardní postup Městského soudu v Brně ve věcech opatrovnických a ve věcech L, to je ve věcech, kde je účast státního zastupitelství v zákonech stanovených případech nutná. V této stížnosti byly zmíněny i tři spisy, které vyřizovala kárně obviněná soudkyně. Na základě této stížnosti byla provedena kontrola spisů kárně o bviněné soudkyně a stížnost Městského státního zastupitelství v Brně vyřizovaná pod sp.zn. Spr 1925/2011 byla shledána důvodnou. Navrhovatel spis Městského soudu v Brně sp. zn. Spr 1925/2011 kárnému soudu předložil. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. Spr 1925/2011 kárný soud zjistil, že Městské státní zastupitelství v Brně přípisem ze dne 7. 7. 2011 se obrátilo na předsedkyni Městského soudu v Brně se žádostí o zlepšení spolupráce Městského soudu v Brně s Městským státním zastupitelstvím v Brně ve věcech, v nichž státní zástupce vstoupil do řízení v souladu s §35 o. s. ř. a má právo se zúčastnit jednání v uvedených věcech a být k nim řádně a včas předvolán. V roce 2011 však došlo opakovaně k tomu, že státní zástupce předvolán nebyl nebo předvolá ní přišlo opožděně. Ve věcech sp. zn. 71 L 574/2011, 71 L 772/2011 a 71 L 544/2011 bylo předvolání k jednání doručeno až v den jednání, a to v době, kdy jednání už probíhalo nebo již proběhlo. Přes vědomost státních zástupců o krátkých lhůtách v „detenčním řízení“, požadovala náměstkyně 3. úseku Městského státního zastupitelství v Brně, aby předvolání k jednání bylo doručeno státnímu zastupitelství třebas telefonicky alespoň den předem, aby se ho mohli státní zástupci zúčastnit a proto předsedkyni soudu žá dala o projednání této věci se soudci a kancelářemi a přijetí takového opatření, aby jak státní zastupitelství, tak soud mohli účinně spolupracovat a plnit své povinnosti. Předsedkyně soudu přidělila věc k vyřízení JUDr. Kišovi, místopředsedovi Městského soudu v Brně, který přípis projednal jako stížnost a vůči soudkyni JUDr. G. ji shledal důvodnou. JUDr. Kiš, Ph.D., který vyřizoval přípis Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 7. 7. 2011 a který je bezprostředním nadřízeným kárně obviněné soudky ně už 5 roků, se jako zástupce navrhovatele u ústního jednání před kárným soudem vyjádřil, že obsah přípisu s kárně obviněnou neprojednal, nehovořil s ní ohledně (ne)dodržování lhůt při předvolávání k jednání. V roce 2009 podal předsedkyni soudu podnět k zahájení kárného řízení s JUDr. G., návrh na kárné řízení však nebyl podán a není mu známo, že by předsedkyně soudu udělila kárně obviněné soudkyni výtku. V hodnocení kárně obviněné soudkyně ze dne 6. 1. 2012, podepsaném JUDr. Zdeňkem Sýsem, pověřeným zastupováním předsedy soudu je uvedeno, že kárně obviněná soudkyně JUDr. T. G. je jistě velmi snaživou soudkyní, která ale své pracovní výkony vykonává zcela na úkor kvality a zákonných norem. Vzhledem k tomu, že již nebyla schopna vykonávat klasickou činnost opatrovnické soudkyně v odpovídající kvalitě, byla jí bývalou předsedkyní soudu přidělena práce na odd. L a tzv. předběžná opatření napadlá soudu v pracovní době. Z přehledu výkonnosti soudců Městského soudu v Brně v agendě rejstříku L předloženého navrhovatelem vyplývá, že tuto agendu vykonávají u uvedeného soudu dvě soudkyně – JUDr. G. a JUDr. R. V roce 2010 vyřizovala JUDr. G. celkem 1642 těchto věcí a z nich skončila 1519 věcí a JUDr. R . vyřizovala celkem 1622 věcí a z nich skončila 1486 věcí. V roce 2011 vyřizovala JUDr. G. celkem 1648 těchto věcí a z nich skončila 1481 věcí a JUDr. R . vyřizovala celkem 1665 věcí a z nich skončila 1528 věcí. V obou letech neměla žádná z nich starší věc šesti měsíců. Z výpovědi kárně obviněné soudkyně jako účastnice řízení kárný soud zjistil, že ve vytýkaných věcech nedodržela desetidenní lhůtu k doručení předvolání účastníkům k projednání věci samé z důvodu zákonem stanovených velmi krátkých lhůt pro postup v jí svěřené agendě, v níž musí ustanovovat znalce ke zkoumání zdravotního stavu účastníků řízení, přičemž znalci mají také velmi krátkou dobu pro jejich vypracování a někdy předloží posudky později než ve stanovené lhůtě a někdy nařízené jednání musí ještě odročit a pak musí dodržet tříměsíční lhůtu k vyhlášení rozsudku od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu (v níž musí být ustanoven znalec, vypracován znalecký posudek, nařízeno jednání, při něm vyslechnut znalec). Lhůtu 3 měsíců ve svých věcech nikdy nepřekročila. Předvolání k jednání proto účastníkům bylo zasíláno poštou, ale byli předvoláni i telefonicky a někdy i v den, kdy se konalo jednání. Ke zmaření nařízeného jednání nikdy nedošlo proto, že nebyla zach ovaná desetidenní lhůta, nikdo z účastníků řízení nenamítl nedodržení této lhůty a nepodal odvolání z důvodu, že nebyla zachovaná desetidenní lhůta k doručení předvolání k jednání, a nikdy z tohoto důvodu nebyl zrušen vyšším soudem její rozsudek vydaný ve věci samé. V roce 2011 byl nápad těchto věcí 1532 a rozhodla všechny ty věci, u nichž to bylo možné. Podle §115 o. s. ř. odst. 1 nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba, odst. 2 předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání. Kárně obviněná soudkyně projednává a rozhoduje věci v řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Úpravu tohoto řízení obsahuje o. s. ř. v §§191a a následujících. Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení osoby jejím umístěním bez svého písemného souhlasu v ústavu zdravotnické péče podle §191a, soud usnesením rozhodne, zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů. Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu se zákonnými důvody, a umístěný je nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu. Ke zjištění zdravotního stavu umístěného a zjištění, zda další držení umístěného v ústavu je či není nutné, soud ustanoví znalce. Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen. Soud nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání), jeho zástupce nebo opatrovníka pro řízení a ústav. Při jednání vyslechne znalce, podle okolností ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy. Rozsudek musí být vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu. Ustanovení §115 odst. 2 o. s. ř. slouží k ochraně práv účastníků řízení, aby se mohli k nařízenému jednání řádně připravit, to je zajistit si např. i pracovní volno a seznámit se se všemi potřebnými listinami. Zachování této lhůty je nutno vykládat v souvislosti s účelem, k němuž má sloužit. Pokud by k přípravě na jednání stačila lhůta kratší, nemusela by být tato lhůta dodržena. Účastníci řízení a další osoby na řízení zúčastněné mohou namítnout, že lhůta jim soudem poskytnutá nebyla v délce zákonem stanovené a že kratší lhůta jim k přípravě na jednání nestačila. V takovém případě soud jednání odročí, neboť nedodržení stanovené lhůty je nutno považovat za důležitý důvod pro odročení jednání podle §119 odst. 1 o. s. ř. Občanský soudní řád, podle něhož v daných věcech kárně obviněná soudkyně postupovala, upravuje obranu účastníků v tomto směru. Z výpovědi kárně obviněné soudkyně bylo zjištěno, a navrhovatel to nevyvrátil, že účastníci řízení ani osoby na řízení zúčastněné této obrany zákonem jim dané nevyužili a nikdy nenamítli, že byla soudem zkrácena lhůta k přípravě na nařízené jednání a že se nemohli na jednání řádně připravit a nikdy takovou námitku neuplatnili ani v odvolání. Tuto námitku uplatnilo Městské státní zastupitelství v Brně neprocesním prostředkem - přípisem ze dne 7. 7. 2011, jímž se obrátilo na tehdejší předsedkyni Městského soudu v Brně se žádostí o zlepšení spolupráce Městského soudu v Brně s Městským státním zastupitelstvím v Brně ve věcech, v nichž státní zástupce vstoupil do řízení v souladu s §35 o. s. ř. a má právo se zúčastnit jednání v uvedených věcech a být k nim řádně a včas předvolán, avšak byl předvolán v přípisu uvedených případech např. telefonicky a ještě v den konání jednání. Městské státní zastupitelství v Brně požádalo tehdejší předsedkyni Městského soudu v Brně o projednání věci s příslušnými soudci a kanceláří Městského soudu v Brně. K takovému projednání s kárně obviněnou soudkyní nedošlo. Přípis Městského státního zastupitelství v Brně byl posouzen jako stížnost a stížnost byla shledána důvodnou. V oddělení kárně obviněné soudkyně 71 L byla provedena kontrola spisů, jíž bylo zjištěno, že za období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 ze 140 spisů byla lhůta dle §115 odst. 2 o. s. ř. dodržena jen ve třiceti případech, ve zbytku nikoliv. Toto zjištění vedlo k podání kárného návrhu na kárně obviněnou soudkyni. Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Přestože lze připustit, že lhůta k doručení předvolání účastníkům k jednání stanovená v §115 odst. 2 o. s. ř. nemusí být dodržena, jestliže kratší lhůta k přípravě na jednání ve věci stačila, má kárný soud zato, že doručení předvolání k jednání v krátké lhůtě před jednáním, nebo dokonce někdy až v den jednání, nemuselo splnit účel, kterému v §115 odst. 2 o. s. ř. stanovená lhůta má sloužit. Tato lhůta má především sloužit k ochraně práv účastníků řízení. V nedodržení lhůty stanovené v §115 odst. 2 o. s. ř. vytýkaných věcí v kárném návrhu však kárný soud nezjišťuje naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože vzhledem k postupu účastníků řízení v uvedených věcech jim i kratší lhůta zřejmě k přípravě na jednání stačila, protože u jednání neuplatnili námitku o opaku a nepodali ani odvolání proti rozhodnutí soudu v uvedených věcech, v němž by tvrdili, že bylo porušeno jejich právo jednání se řádně zúčastnit. Kárný soud přihlíží také k druhu agendy, kterou kárně obviněná soudkyně projednává a rozhoduje, v níž jsou pro řízení stanoveny velmi krátké lhůty a k množství případů, které kárně obviněná ročně projedná a rozhodne. Kárný soud přihlíží také k tomu, že kárně obviněná soudkyně nebyla dosud kárně trestaná a nebyla jí uložena příslušným orgánem ani výtka podle §88a zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kárný soud proto zprostil kárně obviněnou soudkyni kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 nedodržela lhůtu stanovenou §115 odst. 2 o. s. ř. ve věcech Městského soudu v Brně sp. zn. uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení: Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. ledna 2012 JUDr. Ludmila Valentová předsedkyně kárného senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Právní věta:Občanský soudní řád pro případ nedodržení lhůty stanovené v §115 odst. 2 o. s. ř. (k doručení předvolání k jednání) upravuje možnosti obrany. Není-li jich využito, není nedodržením této lhůty, bez dalšího, naplněna skutková podstata kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů.
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:10.01.2012
Číslo jednací:13 Kss 18/2011 - 43
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Rozhodnutí
zproštění
Účastníci řízení:
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:B
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSS.18.2011:43
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024