ECLI:CZ:NSS:2012:13.KSS.18.2011:43
sp. zn. 13 Kss 18/2011 - 43
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl dne 10. 1. 2012 v senátu pro řízení
ve věcech soudců složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a jeho členů
JUDr. Antonína Draštíka, Mgr. Pavla Punčocháře, JUDr. Stanislava Potu žníka, JUDr. Michala
Žižlavského a JUDr. Dany Hrabcové, Ph.D., o návrhu navrhovatele předsedkyně
Městského soudu v Brně, se sídlem v Brně, Polní 39, proti JUDr. T. G., soudkyni Městského
soudu v Brně, zastoupené JUDr. Margit Beranovou, advokátkou se sídle m Brno, Rooseveltova
6/8,
takto:
Podle §19 odst. 2 zákona č 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
JUDr. T. G.,
narozená X,
soudkyně Městského soudu v Brně,
z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že
v období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 nedodržela lhůtu stanovenou §115 odst. 2 o. s. ř.
ve věcech Městského soudu v Brně těchto sp. zn.: 71 L 2362/2010, 71 L 2286/2010,
71 L 2622/2010, 71 L 1480/2010, 71 L 2422/2010, 71 L 2492/2010, 71 L1376/2010,
71 L 2490/2010, 71 L 2536/2010, 71 L2528/2010, 71 L 2700/2010, 71 L 2562/2010,
71 L 2590/2010, 71 L 2790/2010, 71 L 2844/2010, 71 L 2612/2010, 71 L 2802/2010,
71 L 1710/2010, 71 L 2922/2010, 71 L 2762/2010, 71 L 2916/2010, 71 L 2772/2010,
71 L 2828/2010, 71 L 2770/2010, 71 L 2814/2010, 71 L 34/2011, 71 L 2754/2008,
71 L 2868/2010, 71 L 2890/2010, 71 L 2950/2010, 71 L 40/2011, 71 L 72/2011,
71 L 2206/2010, 71 L 12/2011, 71 L 44/2011, 71 L 66/2011, 71 L 52/2011, 71 L 80/2011,
71 L 108/2011, 71 L 118/2011, 71 L 90/2011, 71 L 1346/2010, 71 L 336/2010, 71 L 238/2011,
71 L 28/2011, 71 L 230/2011, 71 L 186/2011, 71 L 330/2011, 71 L 130/2011, 71 L 202/2011,
71 L 274/2011, 71 L 306/2011, 71 L 294/2011, 71 L 206/2011, 71 L 228/2011, 71 L 314/2011,
71 L 406/2011, 71 L 412/2011, 71 L 2760/2010, 71 L 454/2011, 71 L 362/2011, 71 L 486/2011,
71 L 342/2011, 71 L 416/2011, 71 L 466/2011, 71 L 468/2011, 71 L 516/2011, 71 L 620/2011,
71 L 576/2011, 71 L 512/2011, 71 L 544/2011, 71 L 574/2011, 71 L 584/2011, 71 L 592/2011,
71 L 658/2011, 71 L 688/2011, 71 L 980/2010, 71 L 734/2011, 71 L 692/2011, 71 L 2544/2010,
71 L 670/2011, 71 L 174/2011, 71 L 780/2011, 71 L 170/2011, 71 L 772/2011, 71 L 994/2011,
71 L 904/2011, 71 L 992/2011, 71 L 352/2011, 71 L 664/2011, 71 L 778/2011, 71 L 846/20 11,
71 L 960/2011, 71 L 144/2011, 71 L 1018/2011, 71 L 1032/2011, 71 L 892/2011,
71 L 1004/2011, 71 L 934/2011, 71 L 1176/2011, 71 L 1182/2011, 71 L 1890/2009,
71 L 1072/2011, 71 L 1070/2011, 71 L 1090/2011, 71 L 2850/2010, 71 L 1462/2011,
protože skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
Navrhovatel (návrh podala předsedkyně Městského soudu v Brně JUDr. Marcela
Komárková, která však v době rozhodování kárného soudu již nebyla předsedkyní Městského
soudu v Brně a zastupováním předsedy soudu byl pověřen JUDr. Zdeněk Sýs) soudu podal dne
7. 9. 2011 návrh na zahájení kárného řízení proti soudkyni uvedeného soudu JUDr. T. G., v němž
tvrdil, že uvedená soudkyně se dopustila kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2 002
Sb., ve znění pozdějších předpisů tím, že porušila povinnosti soudce zaviněným chováním a
ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Na základě
provedené kontroly spisů senátu 71 L, věcí vyřizovaných soudkyní JUDr. G. ze dne 11. 8. 2011
za období od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 bylo zkontrolováno 140 jí nařízených jednání. Z tohoto
celkového počtu nebyla dodržena lhůta k doručení předvolání stanovená v §115 odst. 2 o. s. ř. ve
110 případech, přičemž jen v jednom případě nesprávným postupem kanceláře, ve zbývajících
věcech nesprávným postupem soudkyně JUDr. G. Soudkyně nařídila jednání s velmi krátkou,
zákonu odporující lhůtou k vypravení. Současně dala pokyn kanceláři, aby zapisovatelka obeslala
účastníky řízení i telefonicky, což bylo provedeno, avšak ani v těchto případech nebyly lhůty
k přípravě u účastníků řízení zachovány. Na důkaz všech tvrzených skutečností předložil
navrhovatel kárnému soudu zápis o provedené kontrole ze dne 11. 8. 2011, seznam spisových
značek všech kontrolovaných spisů senátu 71 L a fotokopie všech referátů soudkyně, u nichž
došlo zcela zjevně k porušení §115 odst. 2 o. s. ř. Zápis o kontrole spisů učinil navrhovatel
součástí návrhu na zahájení řízení. Navrhovatel navrhl, aby kárný soud uznal kárně obviněnou
vinnou kárným proviněním podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a aby jí uložil kárné opatření - důtku.
Kárně obviněná se k návrhu vyjádřila písemným podáním ze dne 18. 11. 2011.
Ve vyjádření uvedla, že náplní její práce je mimo jiné rozhodovat v řízení o vyslovení
přípustností o převzetí nebo držení v ústavu zdravotn ické péče dle §191 a dalších o. s. ř. Jedná
se o zvláštní typ řízeni, pro nějž jsou dány velmi krátké lhůty - soud musí dle §191b o. s.
ř. do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení dle 191a rozhodnout zda došlo k převzetí
ze zákonných důvodů a poté pokračovat ve vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu.
Ke zjištění zdravotního stavu umístěného a zjištění, zda další drženi v ústavu je či není nutné,
ustanoví soud znalce, kterým nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu,
v němž je umístěný držen Po vypracování znaleckého posudku soud nařídí jednání, k němuž
přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře nebo písemného znaleckého
posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání), jeho zástupce nebo opatrovníka
pro řízení a ustav, při jednání provede výslech znalce a další důkazy. Rozsudek musí být vyhlášen
do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu. Soudce tedy musí vykonat mnoho
úkonů, aby byly řádně dodrženy uvedené lhůty a aby byla zajištěna maximální ochrana práv
umístěného. Nápad těchto věcí jde řádově do stovek měsíčně, kdy část končí usnesením
o zastavení řízení z důvodu úmrtí umístěného, jeho propuštění nebo podepsání dobrovolného
vstupu, další část je nutné rozhodnout rozsudkem při jednání. Pro rozhodnutí je nutné zajistit
vypracování znaleckých posudků z více oborů (psychiatrie, neurologie, intenzivní medicíny, atd.),
a to ve velice krátké době. V zájmu řádné ochrany práv umístěného ustanovuje takové
opatrovníky, u nichž je předpoklad řádného výkonu této funkce, kteří jsou schopni v krátkých
lhůtách umístěné dle potřeby navštívit a projednat s nimi potřebné. Vždy se snažila zajistit,
aby jednání ve věci bylo nařízeno co nejdříve, přičemž dodržení desetidenní lhůty nebylo mnohdy
ani časově možné, protože musela mít prostor pro případné odročení věci (např. z důvodu
onemocnění znalce či provedení dalších důkazů) nebo končila lhůta dle §191d odst. 4 o. s. ř.
Vzhledem k tomu, že spolu s předvoláním k jednání byl stranám doručen znalecký posudek,
nikdo z účastníků nenamítal nedostatek času na přípravu jednání. Jednání probíhalo vždy
za přítomnosti stran, byl řádně vyslechnut znalec, k terý se vyjádřil ke svému posudku a byly
mu kladeny dotazy ke zjištění zdravotního stavu umístěného a trvání držení v ústavu. Má tedy
za to, že se nedopustila kárného provinění dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, tím, že by porušila povinnosti soudce zaviněným chováním a ohrozila
důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jsem naopak
přesvědčena o tom, že v těchto řízeních postupovala vždy tak, abych maximálně ochránila práva
umístěného, neboť držení v ústavu proti jeho vůli je závažným zásahem do jeho osobnostních
práv a má velký dopad zejména na jeho psychiku, kdy se nutně musí dostavovat pocity marností,
opuštěnosti i zoufalství. Proto dbala na to, aby v první řadě nebyla porušena lidská práva
umístěných pacientů a aby délka umístění v ústavu umožnila stabilizaci jejich zdravotního stavu
a co nejrychlejší návrat do běžného života. Ze shora uvedených důvodů se domnívá,
že její jednání není kárným proviněním a navrhla, aby kárný senát vynesl zpro šťující rozhodnutí.
U ústního jednání navrhovatel uvedl, že důvodem k podání kárného návrhu
proti JUDr. G. byla stížnost Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 7. 7. 2011
na nestandardní postup Městského soudu v Brně ve věcech opatrovnických a ve věcech L,
to je ve věcech, kde je účast státního zastupitelství v zákonech stanovených případech nutná.
V této stížnosti byly zmíněny i tři spisy, které vyřizovala kárně obviněná soudkyně. Na základě
této stížnosti byla provedena kontrola spisů kárně o bviněné soudkyně a stížnost Městského
státního zastupitelství v Brně vyřizovaná pod sp.zn. Spr 1925/2011 byla shledána důvodnou.
Navrhovatel spis Městského soudu v Brně sp. zn. Spr 1925/2011 kárnému soudu předložil.
Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. Spr 1925/2011 kárný soud zjistil, že Městské
státní zastupitelství v Brně přípisem ze dne 7. 7. 2011 se obrátilo na předsedkyni Městského
soudu v Brně se žádostí o zlepšení spolupráce Městského soudu v Brně s Městským státním
zastupitelstvím v Brně ve věcech, v nichž státní zástupce vstoupil do řízení v souladu s §35
o. s. ř. a má právo se zúčastnit jednání v uvedených věcech a být k nim řádně a včas předvolán.
V roce 2011 však došlo opakovaně k tomu, že státní zástupce předvolán nebyl nebo předvolá ní
přišlo opožděně. Ve věcech sp. zn. 71 L 574/2011, 71 L 772/2011 a 71 L 544/2011 bylo
předvolání k jednání doručeno až v den jednání, a to v době, kdy jednání už probíhalo
nebo již proběhlo. Přes vědomost státních zástupců o krátkých lhůtách v „detenčním řízení“,
požadovala náměstkyně 3. úseku Městského státního zastupitelství v Brně, aby předvolání
k jednání bylo doručeno státnímu zastupitelství třebas telefonicky alespoň den předem,
aby se ho mohli státní zástupci zúčastnit a proto předsedkyni soudu žá dala o projednání této věci
se soudci a kancelářemi a přijetí takového opatření, aby jak státní zastupitelství, tak soud mohli
účinně spolupracovat a plnit své povinnosti. Předsedkyně soudu přidělila věc k vyřízení
JUDr. Kišovi, místopředsedovi Městského soudu v Brně, který přípis projednal jako stížnost
a vůči soudkyni JUDr. G. ji shledal důvodnou.
JUDr. Kiš, Ph.D., který vyřizoval přípis Městského státního zastupitelství v Brně ze dne
7. 7. 2011 a který je bezprostředním nadřízeným kárně obviněné soudky ně už 5 roků,
se jako zástupce navrhovatele u ústního jednání před kárným soudem vyjádřil, že obsah přípisu
s kárně obviněnou neprojednal, nehovořil s ní ohledně (ne)dodržování lhůt při předvolávání
k jednání. V roce 2009 podal předsedkyni soudu podnět k zahájení kárného řízení s JUDr. G.,
návrh na kárné řízení však nebyl podán a není mu známo, že by předsedkyně soudu udělila kárně
obviněné soudkyni výtku.
V hodnocení kárně obviněné soudkyně ze dne 6. 1. 2012, podepsaném JUDr. Zdeňkem
Sýsem, pověřeným zastupováním předsedy soudu je uvedeno, že kárně obviněná soudkyně
JUDr. T. G. je jistě velmi snaživou soudkyní, která ale své pracovní výkony vykonává zcela na
úkor kvality a zákonných norem. Vzhledem k tomu, že již nebyla schopna vykonávat klasickou
činnost opatrovnické soudkyně v odpovídající kvalitě, byla jí bývalou předsedkyní soudu
přidělena práce na odd. L a tzv. předběžná opatření napadlá soudu v pracovní době.
Z přehledu výkonnosti soudců Městského soudu v Brně v agendě rejstříku
L předloženého navrhovatelem vyplývá, že tuto agendu vykonávají u uvedeného soudu dvě
soudkyně – JUDr. G. a JUDr. R. V roce 2010 vyřizovala JUDr. G. celkem 1642 těchto věcí a
z nich skončila 1519 věcí a JUDr. R . vyřizovala celkem 1622 věcí a z nich skončila 1486 věcí.
V roce 2011 vyřizovala JUDr. G. celkem 1648 těchto věcí a z nich skončila 1481 věcí a JUDr. R .
vyřizovala celkem 1665 věcí a z nich skončila 1528 věcí. V obou letech neměla žádná z nich starší
věc šesti měsíců.
Z výpovědi kárně obviněné soudkyně jako účastnice řízení kárný soud zjistil,
že ve vytýkaných věcech nedodržela desetidenní lhůtu k doručení předvolání účastníkům
k projednání věci samé z důvodu zákonem stanovených velmi krátkých lhůt pro postup
v jí svěřené agendě, v níž musí ustanovovat znalce ke zkoumání zdravotního stavu účastníků
řízení, přičemž znalci mají také velmi krátkou dobu pro jejich vypracování a někdy předloží
posudky později než ve stanovené lhůtě a někdy nařízené jednání musí ještě odročit a pak musí
dodržet tříměsíční lhůtu k vyhlášení rozsudku od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu
(v níž musí být ustanoven znalec, vypracován znalecký posudek, nařízeno jednání, při něm
vyslechnut znalec). Lhůtu 3 měsíců ve svých věcech nikdy nepřekročila. Předvolání k jednání
proto účastníkům bylo zasíláno poštou, ale byli předvoláni i telefonicky a někdy i v den,
kdy se konalo jednání. Ke zmaření nařízeného jednání nikdy nedošlo proto, že nebyla zach ovaná
desetidenní lhůta, nikdo z účastníků řízení nenamítl nedodržení této lhůty a nepodal odvolání
z důvodu, že nebyla zachovaná desetidenní lhůta k doručení předvolání k jednání, a nikdy
z tohoto důvodu nebyl zrušen vyšším soudem její rozsudek vydaný ve věci samé. V roce 2011 byl
nápad těchto věcí 1532 a rozhodla všechny ty věci, u nichž to bylo možné.
Podle §115 o. s. ř. odst. 1 nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání
věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je třeba, odst. 2
předvolání musí být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla
nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, pokud nepředcházelo přípravné jednání.
Kárně obviněná soudkyně projednává a rozhoduje věci v řízení o vyslovení přípustnosti
převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče. Úpravu tohoto řízení obsahuje o. s. ř. v §§191a
a následujících. Do sedmi dnů ode dne, kdy došlo k omezení osoby jejím umístěním bez svého
písemného souhlasu v ústavu zdravotnické péče podle §191a, soud usnesením rozhodne,
zda k převzetí došlo ze zákonných důvodů. Jestliže soud vyslovil, že převzetí bylo v souladu
se zákonnými důvody, a umístěný je nadále omezen ve styku s vnějším světem, pokračuje soud
v řízení o vyslovení přípustnosti jeho dalšího držení v ústavu. Ke zjištění zdravotního stavu
umístěného a zjištění, zda další držení umístěného v ústavu je či není nutné, soud ustanoví znalce.
Znalcem nemůže být ustanoven lékař, který pracuje v ústavu, v němž je umístěný držen. Soud
nařídí jednání, k němuž přizve umístěného (pokud podle vyjádření ošetřujícího lékaře
nebo písemného znaleckého posudku je umístěný schopen vnímat průběh a význam jednání),
jeho zástupce nebo opatrovníka pro řízení a ústav. Při jednání vyslechne znalce, podle okolností
ošetřujícího lékaře, umístěného a provede popřípadě další vhodné důkazy. Rozsudek musí být
vyhlášen do tří měsíců od výroku o přípustnosti převzetí do ústavu.
Ustanovení §115 odst. 2 o. s. ř. slouží k ochraně práv účastníků řízení, aby se mohli
k nařízenému jednání řádně připravit, to je zajistit si např. i pracovní volno a seznámit se se všemi
potřebnými listinami. Zachování této lhůty je nutno vykládat v souvislosti s účelem,
k němuž má sloužit. Pokud by k přípravě na jednání stačila lhůta kratší, nemusela by být tato
lhůta dodržena. Účastníci řízení a další osoby na řízení zúčastněné mohou namítnout, že lhůta
jim soudem poskytnutá nebyla v délce zákonem stanovené a že kratší lhůta jim k přípravě
na jednání nestačila. V takovém případě soud jednání odročí, neboť nedodržení stanovené lhůty
je nutno považovat za důležitý důvod pro odročení jednání podle §119 odst. 1 o. s. ř. Občanský
soudní řád, podle něhož v daných věcech kárně obviněná soudkyně postupovala, upravuje
obranu účastníků v tomto směru. Z výpovědi kárně obviněné soudkyně bylo zjištěno,
a navrhovatel to nevyvrátil, že účastníci řízení ani osoby na řízení zúčastněné této obrany
zákonem jim dané nevyužili a nikdy nenamítli, že byla soudem zkrácena lhůta k přípravě
na nařízené jednání a že se nemohli na jednání řádně připravit a nikdy takovou námitku
neuplatnili ani v odvolání. Tuto námitku uplatnilo Městské státní zastupitelství v Brně
neprocesním prostředkem - přípisem ze dne 7. 7. 2011, jímž se obrátilo na tehdejší předsedkyni
Městského soudu v Brně se žádostí o zlepšení spolupráce Městského soudu v Brně s Městským
státním zastupitelstvím v Brně ve věcech, v nichž státní zástupce vstoupil do řízení v souladu
s §35 o. s. ř. a má právo se zúčastnit jednání v uvedených věcech a být k nim řádně a včas
předvolán, avšak byl předvolán v přípisu uvedených případech např. telefonicky a ještě v den
konání jednání. Městské státní zastupitelství v Brně požádalo tehdejší předsedkyni Městského
soudu v Brně o projednání věci s příslušnými soudci a kanceláří Městského soudu v Brně.
K takovému projednání s kárně obviněnou soudkyní nedošlo. Přípis Městského státního
zastupitelství v Brně byl posouzen jako stížnost a stížnost byla shledána důvodnou. V oddělení
kárně obviněné soudkyně 71 L byla provedena kontrola spisů, jíž bylo zjištěno, že za období
od 3. 1. 2011 do 25. 7. 2011 ze 140 spisů byla lhůta dle §115 odst. 2 o. s. ř. dodržena jen ve třiceti
případech, ve zbytku nikoliv. Toto zjištění vedlo k podání kárného návrhu na kárně obviněnou
soudkyni.
Podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárným
proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování
nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
Přestože lze připustit, že lhůta k doručení předvolání účastníkům k jednání stanovená
v §115 odst. 2 o. s. ř. nemusí být dodržena, jestliže kratší lhůta k přípravě na jednání ve věci
stačila, má kárný soud zato, že doručení předvolání k jednání v krátké lhůtě před jednáním,
nebo dokonce někdy až v den jednání, nemuselo splnit účel, kterému v §115 odst. 2 o. s. ř.
stanovená lhůta má sloužit. Tato lhůta má především sloužit k ochraně práv účastníků řízení.
V nedodržení lhůty stanovené v §115 odst. 2 o. s. ř. vytýkaných věcí v kárném návrhu však
kárný soud nezjišťuje naplnění skutkové podstaty kárného provinění podle §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, protože vzhledem k postupu účastníků řízení
v uvedených věcech jim i kratší lhůta zřejmě k přípravě na jednání stačila, protože u jednání
neuplatnili námitku o opaku a nepodali ani odvolání proti rozhodnutí soudu v uvedených věcech,
v němž by tvrdili, že bylo porušeno jejich právo jednání se řádně zúčastnit. Kárný soud přihlíží
také k druhu agendy, kterou kárně obviněná soudkyně projednává a rozhoduje, v níž jsou
pro řízení stanoveny velmi krátké lhůty a k množství případů, které kárně obviněná ročně
projedná a rozhodne. Kárný soud přihlíží také k tomu, že kárně obviněná soudkyně nebyla
dosud kárně trestaná a nebyla jí uložena příslušným orgánem ani výtka podle §88a zákona
č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kárný soud proto zprostil kárně obviněnou
soudkyni kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že v období od 3. 1. 2011
do 25. 7. 2011 nedodržela lhůtu stanovenou §115 odst. 2 o. s. ř. ve věcech Městského soudu
v Brně sp. zn. uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí v kárném řízení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. ledna 2012
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně kárného senátu