ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.1.2012:25
sp. zn. 2 As 1/2012 - 25
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: J. Š., proti
žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství Zlínského kraje, se sídlem J. A. Bati
5637, Zlín, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. 10.
2011, č. j. 57 A 46/2011 - 37,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
[1.] Žalobce (dále „stěžovatel“) brojí včas podanou kasační stížností (poznámka NSS:
označenou chybně jako „odvolání“) proti shora označenému usnesení Krajského soudu v Brně,
jímž soud zamítl návrh na ustanovení zástupce a vyzval jej k předložení plné moci advokáta, který
ho bude zastupovat v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne
14. 7. 2011, č. j. 57 A 46/2011 - 24, případně aby doložil doklad o právnickém vzdělání.
[2.] Usnesení napadené nyní projednávanou kasační stížností krajský soud odůvodnil tím,
že stěžovatele výzvou ze dne 3. 8. 20011 (č. l. 32; poznámka NSS: soud chybně uvedl datum
6. 3. 2008) vyzval, aby ve lhůtě 2 t ýdnů předložil vyplněný formulář potvrzení o osobních,
majetkových a výdělkových poměrech a dále aby doložil vyčíslení skutečných nákladů na bydlení,
tj. nájemné a pravidelné úhrady za služby bezprostředně spoje né s užíváním bytu. Současně
ho poučil, že pokud ve lhůtě 2 týdnů požadované údaje nedoloží, soud návrh na ustanovení
advokáta a na osvobození od placení soudního poplatku zamítne. Protože stěžovatel na tuto
výzvu nijak nereagoval, soud návrh na ustanovení zástupce zamítl.
[3.] Stěžovatel v kasační stížnosti popírá, že by obdržel od soudu listovní zásilku. Bydlí totiž
na samotě mimo obslužnost České pošty, která mu nevozí ani oznámení o uložení zásilky. Přitom
prý některé pracovnice uvádějí na obsílkách, že vložily oznámení o uložení zásilky do schránk y,
což není pravda. Protože se stěžovateli ztrácejí zásilky, podal trestní oznámení. Nemůže nést
odpovědnost za to, že mu pošta nedoručuje zásilky. Ve dvou případech soudy již ostatně zrušily
nabytí právní moci v exekučním řízení právě z důvodu chybějícího doručení. Stěžovatel žádá
opakovaně o ustanovení právního zástupce a o prominutí zaplacen í soudního poplatku, jelikož
si není vědom toho, že by obdržel jakoukoliv výzvu před doručením napadeného usnesení.
[4.] Co se týká podmínek řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud netrval, s ohledem
na specifický charakter napadeného usnesení krajského soudu, na zaplacení soudního poplatku
za kasační stížnost ani na povinném zastoupení stěžovatele advokátem. Jak se totiž tento soud
vyjádřil již dříve, pokud je cílem kasační stížnosti přezkoumání rozhodnutí, týkajícího se zaplacení
soudního poplatku a ustanovení zástupce, pak by se uplatňováním požadavku na uhrazení
soudního poplatku za kasační stížnost, resp. trváním na povinném zastoupení advokátem,
jen řetězil problém, jenž má být rozhodnutím o této kasační stí žnosti vyřešen (viz rozsudky
ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37, či ze dne 13. 9. 2007, č. j. 9 As 43/2007 - 77,
dostupné na www.nssoud.cz).
[5.] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení krajského soudu v souladu
s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody v kasační stížnosti uvedenými,
a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
[6.] Z kasační stížnosti je patrno, že jediná ná mitka se týká údajného nedoručení shora
citované výzvy krajského soudu ze dne 3. 8. 2011.
[7.] Z obsahu spisu ke kasační námitce plyne, že citovaná výz va krajského soudu ze dne
3. 8. 2011 byla doručována na adresu trvalého pobytu stěžovatele, nicméně jelikož a dresát nebyl
na této adrese zastižen a neměl zde ani schránku (č. l. 33), byla tato písemnost doručena
vyvěšením na úřední desce soudu podle ustanovení §50 odst. 2 občanského soudního řádu
(o. s. ř.).
[8.] K tomu je třeba poukázat na znění ustanovení §50 o. s. ř., které v daném případě krajský
soud aplikoval (§64 s. ř. s.), a podle něhož platí, že „(1) Nezastihl-li doručující orgán adresáta
písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost se považuje
za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence a na písemnosti. (2)
Nelze-li doručit podle odstavce 1, doručující orgán písemnost vrátí odesílajícímu soudu a v místě doručení o této
skutečnosti zanechá písemné oznámení. Odesílající soud doručí písemnost vyvěšením na úřední desce soudu;
písemnost se považuje za doručenou desátým dnem po vyvěšení. Stejně se postupuje, nelze-li v místě doručení
zanechat oznámení; §49 odst. 7 se použije o bdobně.“
[9.] V nyní projednávané věci je z obálky předmětné zásilky (výzva z 3. 8. 2011) patrno,
že stěžovatel nebyl na adrese svého trvalého pobytu zastižen a jelikož zde nemá schránku, byla
zásilka vrácena soudu. O této skutečnosti bylo zanecháno písemné ozn ámení v místě doručení.
Následně byla tato výzva oznámena na úřední desce soudu, a to v době od 15. 9. 2011
do 17. 10. 2011. Postup podle citovaného ustanovení §50 odst. 2 o. s. ř. byl tedy z formálního
hlediska dodržen. Argumentace stěžovatele je nicméně založena na polemice, zpochybňující
fakticitu oznámení o uložení zásilky, jelikož tvrdí, že mu pošta vůbec nedoručuje zásilky, jelikož
bydlí mimo její „obslužnost“.
[10.] K tomu soud nejprve konstatuje, že zjevně není pravdivé tvrzení, podle něhož pošta
stěžovateli bydlícímu na samotě vůbec nedoručuje zásilky, tzn. že mu nevozí poštu ani oznámení
o uložení zásilky. Z obsahu soudního spisu je totiž patrno, že stěžovateli bylo např. na adrese
jeho trvalého pobytu dne 14. 10. 2011 doručeno usnesení Krajského s oudu v Brně (č. l. 38).
[11.] Stěžovatel se proto mýlí, pokud tvrdí, že mu pošta vůbec nedoručuje zásilky. Jak plyne
z informací zaznačených na písemnostech zasílaných stěžovateli, stěžovateli nelze doručit podle
ustanovení §50 odst. 1 o. s. ř. vhozením do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky,
a to z toho důvodu, že žádnou schránku nemá. Proto doručující orgán musí postupovat podle
odst. 2 cit. ustanovení a v místě doručení pouze zanechá písemné oznámení; k samotnému
doručení dochází vyvěšením na úřední desce soudu. Skutečnost, že nemá schránku, stěžovatel
v kasační stížnosti nepopřel a nedoložil ani žádné důkazy, kterými by prokázal, že mu pošta
skutečně nedoručuje zásilky, jak sám avizoval. Krajský soud jej přitom k předložení těchto
důkazů dne 24. 10. 2011 vyzval (č. l. 43a), nicméně jelikož ani při doručování této výzvy nebyl
stěžovatel zastižen, byla rovněž doručena podle ustanovení §50 odst . 2 o. s. ř., tzn. vyvěšením
na úřední desce soudu.
[12.] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud nemohl shledat kasační stížnost důvodnou,
jelikož stěžovatel nedokázal jakkoliv přesvědčivě zpochybnit zákonnost postupu krajského soudu
při doručování předmětné výzvy ze dne 3. 8. 2011 a jeho argumentace se zdejšímu soudu jeví
jako značně účelová. Proto soud konstatuje, že kasační stížnost není důvodná, a proto byla
zamítnuta (§110 odst. 1 věta druhá s. ř. s.).
[13.] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §60 odst. 1 za použití
§120 s. ř. s. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stíž nosti, neboť ve věci
neměl úspěch, a úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. února 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu