ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.2.2012:21
sp. zn. 2 As 2/2012 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce V. M.,
zastoupeného Mgr. Vlastimilem Šiplem, advokátem se sídlem Brno, Moravské náměstí 690/15,
proti žalovanému Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo
náměstí 3/5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze
dne 5. 10. 2011, č. j. 57 A 55/2011 - 27, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Krajský soud v Brně výše označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž žalobce brojil proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 5. 2011, č. j. JMK 61178/2011. Tímto rozhodnutím žalovaný
podle §92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 11. 3. 2011,
sp. zn. ODSČ-36131/10-SU, kterým byl žalobce shledán vinným z přestupku proti bezpečnosti
a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle §22 odst. 1 písm. e) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o přestupcích“) a byla
mu uložena pokuta ve výši 25 000 Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech
motorových vozidel na dobu 12 měsíců a povinnost uhradit náklady správního řízení ve výši
1000 Kč.
Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne
24. 10. 2011 kasační stížnost, v níž současně požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační
stížnosti odkladný účinek. Žalovaný se k tomuto návrhu nevyjádřil. Je třeba poznamenat,
že řízení o kasační stížnosti a potažmo o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
bylo zahájeno před účinnosti zákona č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, tj. před 1. 1. 2012. Podle
přechodného ustanovení čl. II citovaného zákona platí, že není-li stanoveno jinak, použije
se zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů,
které byly v řízení učiněny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
Vzhledem k tomu, že žádná speciální úprava přechodných ustanovení se nevztahuje na nyní
řešený případ, vycházel Nejvyšší správní soud při svém rozhodování ze znění soudního řádu
správního po novele, provedené citovaným zákonem.
Podle §107 soudního řádu správního, ve znění od 1. 1. 2012 (dále jen „s. ř. s.“) nemá
kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele
přiznat, jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Ty definuje pro odkladný účinek žaloby
i kasační stížnosti §73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož je k přiznání odkladného účinku třeba, aby
výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než
jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo) vznikne nepoměrně větší újma, než jiným
osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její rozsah. Vylíčení podstatných skutečností
o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel
v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem.
Stěžovatel však svou žádost o přiznání odkladného účinku nikterak neodůvodnil. Pouze
konstatoval, že ho napadené rozhodnutí omezuje v právu řídit motorové vozidlo po dobu
12 měsíců. Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou
vždy subjektivní, závislé pouze na osobě a situaci stěžovatele, přičemž ten také nese břemeno
tvrzení. Jeho tvrzení pak musí být dostatečně konkrétní a prokazující, jaká jeho práva či právem
chráněné zájmy by byly výkonem rozhodnutí dotčeny a v jaké intenzitě. Soud pak posuzuje
v žádosti uvedené skutečnosti podle podmínek §73 s. ř. s., není však povinen ani oprávněn tyto
skutečnosti jakýmkoli způsobem sám dovozovat.
Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá za této situace než konstatovat, že v návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané stěžovatelem proti rozsudku krajského
soudu nejsou uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění podmínek
pro přiznání odkladného účinku dovodit; proto Nejvyšší správní soud podle §107 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s., kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu