ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.56.2012:27
sp. zn. 2 As 56/2012 - 27
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2011, č. j. 10 Ca
185/2009 - 127,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
[1] Žalobce (dále „stěžovatel“) se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhal
zrušení rozhodnutí České advokátní komory (dále „žalovaná“) ze dne 3. 3. 2008, č. j. 438/08,
kterým bylo podle něj nesprávně zrušeno určení advokáta provedené rozhodnutím žalované
ze dne 19. 12. 2007, č. j. 2736/07.
[2] Krajský soud v Brně postoupil stěžovatelovo podání místně příslušnému Městskému
soudu v Praze. Ten pak svým výše označeným rozsudkem ze dne 7. 12. 2011 řízení zastavil
v rozsahu, v němž stěžovatel vzal žalobu zpět. Ve zbytku pak žalobu proti rozhodnutí žalované
ze dne 3. 3. 2008 o zrušení určení advokáta zamítl, neboť konstatoval, že byly splněny podmínky
§20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Advokát, který byl stěžovateli žalovanou určen
rozhodnutím ze dne 19. 12. 2007, byl proto oprávněn požádat o zrušení svého určení z důvodu
narušení důvěry mezi ním a stěžovatelem a žalovaná byla oprávněna o tomto zrušení rozhodnout.
Napadené rozhodnutí žalované ze dne 3. 3. 2008 proto bylo zákonné.
[3] Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel dne 20. 1. 2012 návrh, v němž toliko tvrdil,
že „nedal písemný souhlas s tím, aby mu soud vylíčil skutečnosti a okolnosti správního aktu jemu
známé.“ Dále uvedl, že posouzení právního a skutkového stavu nemá oporu v podkladech a není
v souladu s právním řádem a zásadami interpretace a přesvědčivosti výkladu pro adresáta
rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se v tomto návrhu domáhá kasace rozsudku městského soudu,
bylo možné jej považovat za kasační stížnost. Následně stěžovatel podáním ze dne 23. 2. 2012
požádal o ustanovení zástupce, přičemž poukázal na naprostý nedostatek prostředků na úplatu
služeb advokáta.
[4] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 27. 3. 2012, č. j. 2 As 56/2012 - 16, stěžovateli
jeho návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl, neboť dospěl k závěru,
že v daném případě stěžovatel nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle
§36 odst. 3 s. ř. s. a tedy ani pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s., když nyní
posuzovaný návrh zjevně nemůže být úspěšný, své právo stěžovatel uplatňuje zjevně šikanózním
způsobem, svévolně a účelově, soudí se nikoli se snahou o meritorní řešení sporu, nýbrž
pro samotné vedení sporu. Z toho důvodu byl stěžovatel vyzván, aby ve lhůtě 10 dnů
od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování
v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické
vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie (§105 odst. 2
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“). Usnesením z téhož dne,
č. j. 2 As 56/2012 – 14, pak Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby v řízení o kasační
stížnosti splnil poplatkovou povinnost, tj. aby zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč [§4
odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka č. 19 sazebníku
soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona]. Ke splnění této povinnosti mu byla
rovněž stanovena lhůta 10 dnů. V obou případech byl stěžovatel zároveň poučen o následcích
spojených s nevyhověním uvedeným výzvám. Obě usnesení byla stěžovateli řádně doručena dne
4. 4. 2012 (doručenka na č. l. 15 soudního spisu).
[5] Stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil, namísto toho na uvedené výzvy
reagoval podáním ze dne 6. 4. 2012, v němž vedle obsáhlejšího shrnutí svých kasačních námitek
žádal Nejvyšší správní soud jednak o osvobození od poplatku za kasační stížnost, jednak
o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti, resp. prokázání vysokoškolského právnického vzdělání, které je podle
zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, a to o tři měsíce.
[6] Těmto žádostem ovšem Nejvyšší správní soud nemůže vyhovět, a to ze stejných důvodů,
pro něž nevyhověl již stěžovatelově žádosti o ustanovení advokáta, tj. proto, že v daném případě
stěžovatel nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s.
a tedy ani pro ustanovení zástupce podle §35 odst. 8 s. ř. s., když nyní posuzovaný návrh
je zjevně neúspěšným návrhem, podaným navíc šikanózním způsobem.
[7] Za této situace, kdy stěžovatel ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek, je namístě,
aby bylo řízení o jeho kasační stížnosti zastaveno v souladu s §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích. Stěžovatelovo sdělení, že „pověřuje pana Mgr. L. Komárka (…)
zastupováním před Nejvyšším správním soudem v záležitosti Městským soudem v Praze
vydaného rozsudku pod značkou 10 Ca 185/2009“, obsažené v podání ze dne 4. 6. 2012, nemá
na daný závěr žádný vliv, stejně jako jej nelze považovat za splnění povinnosti stěžovatele
ve stanovené lhůtě předložit plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační
stížnosti.
[8] Proto s ohledem na výše uvedené bylo řízení v této právní věci zastaveno [ustanovení
§47 písm. c) ve vazbě na §120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní].
[9] V souladu s ustanovením §60 odst. 3 věta prvá s. ř. s. bylo vysloveno, že žádný
z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. června 2012
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu