ECLI:CZ:NSS:2012:2.AS.61.2012:31
sp. zn. 2 As 61/2012 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce P. Č.,
proti žalované České advokátní komoře, se sídlem Praha 1, Národní 16, v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2011, č. j. 30 A 105/2011 -
7,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal
zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2011, č. j. 30 A 105/2011 - 7, kterým bylo
zastaveno řízení o kasační stížnosti stěžovatele ze dne 14. 6. 2011.
Pro řízení o kasační stížnosti byl stěžovateli usnesením Krajského soudu v Brně ze dne
14. 12. 2011, č. j. 30 A 105/2011-14, ustanoven zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud
usnesením ze dne 6. 3. 2012, č. j. 2 As 61/2011 - 24, ustanoveného zástupce (advokáta) zprostil
dalšího zastupování v tomto řízení; současně (mimo jiné) zamítl stěžovatelův návrh na ustanovení
jiného zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo stěžovateli doručeno dne
14. 3. 2012 a je tak pravomocné. Stěžovatel byl zároveň vyzván, aby ve lhůtě 14 dnů od doručení
tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které
je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie s tím, že jde o obligatorní podmínku
řízení (§105 odst. 2 soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“). Na tuto výzvu stěžovatel
nezareagoval.
Podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud kasační
stížnost odmítne, nejsou-li splněny podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo
přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Vzhledem k tomu,
že stěžovatel ve lhůtě stanovené mu k tomu soudem neodstranil vadu řízení spočívající v absenci
obligatorního právního zastoupení, ačkoliv byl o důsledcích neodstranění této vady řádně
poučen, Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než kasační stížnost odmítnout.
Pro úplnost je třeba uvést, že dne 10. 4. 2012 zdejší soud obdržel podání stěžovatele,
kterým žádal o „prodloužení lhůty/výrok IV. usnesení z 6. března 2012/ o čtyři měsíce“.
Posuzováno dle obsahu, lze toto podání chápat jako žádost o prodloužení lhůty k zajištění
(a doložení) právního zastoupení stěžovatele, v intencích usnesení zdejšího soudu ze dne
6. 3. 2012, č. j. 2 As 61/2012 – 24. Vzhledem k tomu, že tato žádost neobsahovala relevantní
odůvodnění, Nejvyšší správní soud se jí nezabýval; v kontextu stereotypního procesního počínání
stěžovatele v tomto, i v řadě mnoha dalších soudních řízení, která vede, lze mít důvodně za to,
že jde pouze o další z procesních obstrukcí.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 ve spojení s §120
s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh
(zde kasační stížnost) odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. dubna 2012
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu