ECLI:CZ:NSS:2012:3.ADS.30.2012:23
sp. zn. 3 Ads 30/2012 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobkyně: J. U.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 –
Smíchov, o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10. 11. 2011,
č. j. 22 Ad 55/2011 – 7,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala kasační stížnost proti usnesení Krajského
soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 10. 11. 2011, č. j. 22 Ad 55/2011 – 7 (dále
jen „napadené usnesení“), kterým podle §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) odmítl stěžovatelčinu žalobu, neboť
obsahovala nedostatky spočívající v neoznačení napadeného rozhodnutí, a dále neobsahovala
žádný žalobní bod a nebyl k ní připojen opis napadeného rozhodnutí [§71 odst. 1 písm. a) , d)
s. ř. s.]. Stěžovatelka tyto vady, pro které nebylo možné v řízení pokračovat, přes výzvu krajského
soudu ve stanovené lhůtě neodstranila.
V kasační stížnosti označené jako podání k usnesení ze dne 10. 11. 2011, č. j. 22 Ad
55/2011 – 7 s názvem „vyjádření, proč nebylo podáno doplnění“ stěžovatelka uvedla, že by bohužel
musela využít služeb advokáta, což si nemůže dovolit kvůli rozvodu, kde musela zaplatit služby
advokáta. Dále uvedla, že jí hrozí, že se stane bezdomovkyní, neboť nemá práci ani peníze
a manžel ji „vykopnul na ulici.“
Krajský soud stěžovatelku vyzval, aby upřesnila, zda je její podání ze dne 11. 12. 2011
kasační stížností, a poučil ji, že má právo požádat o u stanovení zástupce pro řízení o kasační
stížnosti. Zároveň jí zaslal vzor 060 (Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových
poměrech). Stěžovatelka reagovala zasláním vyplněného potvrzení krajskému soudu, přičemž
svou kasační stížnost více neupřesnila.
Po předložení věci Nejvyššímu správnímu soudu bylo nejprve rozhodnuto usnesením
ze dne 17. 4. 2012, č. j. 3 Ads 30/2012 – 17 o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti, neboť Nejvyšší správní soud shledal, že v tomto případě nejsou naplněny
podmínky pro osvobození od soudních poplatků z důvodu hotovosti, kterou stěžovatelka uvedla
ve svém Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Stěžovatelce byla
poskytnuta lhůta 14 dnů od doručení tohoto usnesení, aby předložila soudu plnou moc udělenou
advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, anebo aby v téže lhůtě prokázala, že sama
má vzdělání potřebné podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie (§105 odst. 2 s. ř. s.).
Zároveň byla stěžovatelka poučena, že při nesplnění této procesní povinnosti bude kasační
stížnost odmítnuta ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. a) ve spojení s ustanovením §120
s. ř. s.
Toto usnesení bylo podle připojené doručenky převzato stěžovatelkou osobně dne
23. 4. 2012. Lhůta stanovená k doplnění plné moci udělené advokátu pro zastupování v řízení
o kasační stížnosti tedy uplynula v souladu s ustanovením §40 odst. 2 s. ř. s. v pondělí dne
7. 5. 2012. Teprve dne 10. 5. 2012 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání
stěžovatelky předané k poštovní přepravě dne 9. 5. 2012 a označené jako „vyjádření k usnesení
č. j. 3 Ads 30/2012 – 13“, v němž stěžovatelka uvedla, že po rozvodu nemá kam jít a manžel
jí od rozhodnutí soudu neposkytuje žádnou finanční hotovost. V závěru svého podání
stěžovatelka hovoří o svých osobních problémech a úmyslu předávkovat se léky.
Jak je ze spisu patrno, do této doby, ani do data vydání tohoto usnesení stěžovatelka
svou procesní povinnost doložit své zastoupení advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s.
nesplnila a nedoložila, že je pro řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem, ani neprokázala
své případné vysokoškolské vzdělání vyžadované podle zvláštních předpisů pro výkon advokacie.
Nejvyšší správní soud připomíná, že před posouzením merita věci se musí vždy zabývat
tzv. podmínkami řízení. Mezi tyto podmínky řízení patří i povinné zastoupení stěžovatelky
advokátem podle §105 odst. 2 s. ř. s. Rovněž musí kasační stížnost splňovat náležitosti stanovené
v §106 odst. 1 s. ř. s. Chybějící náležitosti (zejména rozsah napadení a vymezení důvodů) brání
pokračování v řízení, neboť Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem kasační stížnosti a jejími
vadami.
Protože stěžovatelce byla krajským soudem poskytnuta dostatečná lhůta k doplnění
kasační stížnosti a stěžovatelka ani do doby jejího projednávání nedoložila, že je zastoupena
advokátem ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s., a tuto vadu tak k výzvě soudu neodstranila, nebylo
možné v řízení pokračovat a kasační stížnost věcně projednat. Na tom nemůže nic změnit
ani skutečnost, že stěžovatelka až po uplynutí stanovené lhůty na výzvu zareagovala
svým „vyjádřením“, v němž ovšem nedoložila ani dodatečně požadované listiny. Z těchto
důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle §4 6 odst. 1 písm. a) ve spojení
s §120 s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 -
19, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 - 40, přístupná
na www.nssoud.cz).
Nad rámec nutného odůvodnění Nejvyšší správní soud poznamenává, že skončení řízení
o předmětné kasační stížnosti nijak nebrání stěžovatelce v tom, aby si podala novou žádost
o přiznání invalidního důchodu ve smyslu ustanovení §56 odst. 1 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (tzn. z důvodu změny rozhodných
skutečností pro nárok na důchod).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnos ti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné
V Brně dne 16. května 2012
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu