ECLI:CZ:NSS:2012:3.AS.24.2011:62
sp. zn. 3 As 24/2011 - 62
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobce: M. H., zast. JUDr.
Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem Dražkovice 181, Pardubice, proti žalovanému:
Magistrát města Pardubice, se sídlem Štrossova 44, Pardubice, o přezkoumání rozhodnutí
žalovaného ze dne 5. 5. 2011, č.j. MmP 32265/2011, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 29. 9. 2011, č. j. 52
A 27/2011 - 30, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Rozhodnutím Úřadu městského obvodu Pardubice I ze dne 8. 2. 2010, č.j. UMOI/2349/
2008-SÚ-To-59, bylo vlastníkům stavby, tedy žalobci a A. H. podle §129 odst. 1 písm. b) zákona
č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„stavební zákon“), s odvoláním na jeho §129 odst. 2 písm. a) nařízeno odstranění stavby:
„Novostavba domu s bytovou jednotkou 5+1 a bazénem umístěná na pozemku parcelní číslo x
v k.ú. x“. Odvolání vlastníků žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 5. 2011, č.j. MmP 32265/2011,
zamítl a citované rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu, která byla rozsudkem Krajského
soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 29. 9. 2011, č. j. 52 A 27/2011 – 30,
zamítnuta.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále také „stěžovatel“) kasační stížnost.
Její součástí byl rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Tento návrh odůvodnil tím, že výkon správního rozhodnutí I. stupně ve spojení s citovaným
rozhodnutím žalovaného a napadeným rozsudkem krajského soudu by pro něj znamenal
nenahraditelnou újmu, a to vzhledem k povinnosti odstranit stavbu a uhradit s tím související
náklady. Domáhal se proto vydání usnesení, kterým by Nejvyšší správní soud přiznal odkladný
účinek jeho kasační stížnosti proti napadenému rozsudku krajského soudu.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil..
Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti
neshledal.
Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek, avšak Nejvyšší správní soud
jej může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Obecně lze konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může
mít význam pouze za předpokladu, že odkladný účinek byl již dříve přiznán žalobě v řízení
před krajským soudem. Nelze totiž přehlédnout, že rozhodnutí správních orgánů napadená
žalobou dle §65 a násl. s. ř.s. jsou v právní moci a vykonatelná. Pokud v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu není žalobě přiznán odkladný účinek za podmínek stanovených
v §73 s. ř. s. (ať už proto, že o něj žalobce vůbec nežádal, nebo proto, že jeho návrh neshledal
krajský soud důvodným a zamítl jej), a nedošlo-li rozhodnutím krajského soudu o meritu věci
ve vztahu k napadenému správnímu rozhodnutí ke změně této skutečnosti (tedy došlo-li
k zamítnutí či odmítnutí žaloby, takže správní rozhodnutí nebylo rozhodnutím krajského soudu
nijak dotčeno), odkladný účinek kasační stížnosti působící jen vůči rozhodnutí krajského soudu
nemůže mít na účinky správního rozhodnutí žádný vliv. Smyslem rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je přitom oddálit nastoupení nepříznivých důsledků
napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovateli a to do právní moci soudního
rozhodnutí. Za shora popsaného skutkového stavu věci však přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nelze takového právního důsledku dosáhnout.
To platí i v projednávané věci. Ze soudního spisu totiž Nejvyšší správní soud zjistil,
že stěžovatel v řízení o žalobě vedeném před krajským soudem o přiznání odkladného účinku
žalobě ve vztahu k žalobou napadenému pravomocnému a vykonatelnému správnímu rozhodnutí
vůbec nežádal. Nejvyššímu správnímu soudu proto nezbylo, než konstatovat, že přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti není na místě, neboť by nebylo schopno cokoliv změnit
na právním postavení stěžovatele.
Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak v daném případě
naplněny nebyly, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto
usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. února 2012
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu