ECLI:CZ:NSS:2012:3.AS.34.2012:38
sp. zn. 3 As 34/2012 - 38
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobce: M. S., zast. JUDr.
Milanem Matulou, advokátem se sídlem Nábřeží dukelských hrdinů 561, Rožnov pod
Radhoštěm, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21,
Zlín, o přezkum rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 7. 2011, č.j. KUZL 44987/2011, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 1. 2012, č. j. 57 A
97/2011 - 30, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
I. Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
II. Žalobci se ukládá, aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení z a p l a t i l
Nejvyššímu správnímu soudu soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti ve výši 1000 Kč a to bezhotovostně převodem na účet soudu
číslo: 3703-46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný
variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1030403412.
Odůvodnění:
Shora citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí
Městského úřadu Vsetín ze dne 10. 5. 2011, č.j. MUVS-S 1453/2011/OSA/SK, kterým byl
žalobce uznán vinen, že dne 6. 2. 2011 kolem 12. hodiny v obci Hovězí úmyslně hodil psí
exkrementy na fasádu domu čp. x majitele J. J. a tím tuto fasádu znečistil, čímž úmyslně způsobil
škodu na majetku jmenovaného ve výši 1.200 Kč. Za spáchání tohoto přestupku mu byla uložena
pokuta 300 Kč.
Proti rozhodnutí žalované podal žalobce žalobu, která byla shora citovaným rozsudkem
Krajského soudu v Brně zamítnuta.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále také „stěžovatel“) kasační stížnost. Současně
s ní podal rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Tento návrh odůvodnil tím, že „je zjevné výrazné pochybení rozhodnutí krajského soudu,
tak i rozhodnutí obou správních orgánů“.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud důvody pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti
neshledal.
Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek, avšak Nejvyšší správní soud
jej může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Obecně lze konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít
význam pouze za předpokladu, že odkladný účinek byl již dříve přiznán žalobě v řízení
před krajským soudem. Nelze totiž přehlédnout, že rozhodnutí správních orgánů napadená
žalobou dle §65 a násl. s. ř. s. jsou v právní moci a vykonatelná. Pokud v řízení o žalobě proti
rozhodnutí správního orgánu není žalobě přiznán odkladný účinek za podmínek stanovených
v §73 s. ř. s. (ať už proto, že o něj žalobce vůbec nežádal, nebo proto, že jeho návrh neshledal
krajský soud důvodným a zamítl jej), a nedošlo-li rozhodnutím krajského soudu o meritu věci
ve vztahu k napadenému správnímu rozhodnutí ke změně této skutečnosti (tedy došlo-li
k zamítnutí či odmítnutí žaloby, takže správní rozhodnutí nebylo rozhodnutím krajského soudu
nijak dotčeno), odkladný účinek kasační stížnosti působící jen vůči rozhodnutí krajského soudu
nemůže mít na účinky správního rozhodnutí žádný vliv. Smyslem rozhodnutí o přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je přitom oddálit nastoupení nepříznivých důsledků
napadeného správního rozhodnutí ve vztahu ke stěžovateli a to do právní moci soudního
rozhodnutí. Za shora popsaného skutkového stavu věci však přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti nelze takového právního důsledku dosáhnout.
To platí i v projednávané věci. Ze soudního spisu totiž Nejvyšší správní soud zjistil,
že krajský soud v řízení o žalobě odkladný účinek žalobě ve vztahu k žalobou napadenému
pravomocnému a vykonatelnému správnímu rozhodnutí nepřiznal. Nejvyššímu správnímu soudu
proto nezbylo, než konstatovat, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není na místě,
neboť by nebylo schopno cokoliv změnit na právním postavení stěžovatele. Již jen z tohoto
důvodu tedy musel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti zamítnout.
Navíc stěžovatel odůvodnil svůj návrh pouze tvrzením, že ve věci je zjevné výrazné
pochybení rozhodnutí krajského soudu, tak i rozhodnutí obou správních orgánů. Nejvyšší
správní soud připomíná, že povinnost tvrdit a prokázat vznik „nepoměrně větší újmy, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám“ v řízení o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti stíhá stěžovatele. Z obsahu návrhu je ale zřejmé,
že stěžovatel ani netvrdil, že by mu výkonem napadeného rozhodnutí krajského soudu mohla
vzniknout újma ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.
Podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tak v daném případě
naplněny nebyly, a proto Nejvyšší správní soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto
usnesení.
Podání návrh na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních
poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soudnímu poplatku
ve výši 1000,- Kč. Dle aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu (usnesení ze dne
29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012 - 32; dostupné na www.nssoud.cz) vzniká povinnost zaplatit
soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku dnem právní moci rozhodnutí,
jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek
zaplatit. Proto Nejvyšší soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. června 2012
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu