ECLI:CZ:NSS:2012:3.AS.37.2012:19
sp. zn. 3 As 37/2012 - 19
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Rutsche v právní věci žalobce: Obec Bavoryně,
Bavoryně 8, Zdice, zastoupeného JUDr. Michalem Filipem, advokátem se sídlem Janáčkovo
nábřeží 39/51, Praha 5, proti žalovanému: Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem
Pplk. Sochora 727/27, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu
osobních údajů ze dne 29. 9. 2009, č.j. SPR-3513/09-14, o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2010, č. j. 6 Ca 347/2009 – 24,
takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2010, č. j. 6 Ca 347/2009 –
24, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedené
usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí
předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 29. 9. 2009, č.j. SPR-3513/09–14.
Městský soud v Praze zjistil, že stěžovatel při podání žaloby neuhradil soudní poplatek.
Proto jej usnesením ze dne 3. 3. 2010, č. j. 6 Ca 347/2009 – 21, vyzval k úhradě soudního
poplatku ve výši 2.000 Kč ve lhůtě 3 dnů od doručení usnesení. Současně jej poučil
o tom, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení zastaveno.
Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 4. 3. 2010. Usnesením ze dne 20. 5. 2010, č. j. 6 Ca
347/2009 – 24, Městský soud v Praze řízení zastavil s tím, že stěžovatel poplatek nezaplatil.
Toto usnesení napadl stěžovatel podanou kasační stížností z důvodů podle §103 odst. 1
písm. b) a e) s. ř. s. Namítl, že zjištění soudu, že neuhradil soudní poplatek ve výši 2.000 Kč,
přestože mu byla dne 4. 3. 2010 doručena výzva k jeho úhradě, je chybné. Stěžovatel již dne
5. 3. 2010 zaslal soudu podání, kterým se snažil upřesnit svá žalobní tvrzení. Toto podání bylo
označeno č. j. 6 Ca 350/2009 – 21, tj. podle souvisejícího paralelního řízení vedeného stejným
soudem. Přílohou podání byl úřední doklad o úhradě soudního poplatku ve výši 2.000 Kč včetně
vylepených kolkových známek o stejné celkové hodnotě, a to pro řízení vedené pod sp. zn. 6 Ca
347/2009. Touto spisovou značkou byl příslušný formulář výslovně označen. Ačkoli nebyl
postup stěžovatele možná nejpřehlednější, byl soudní poplatek uhrazen řádně, včas a v úplné výši.
Nebyl tudíž dán důvod k postupu podle §47 písm. c) s. ř. s. Kopii uvedeného podání ze dne
5. 3. 2010 přiložil stěžovatel ke kasační stížnosti. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud usnesení
Městského soudu v Praze zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ačkoli stěžovatel označil jako důvod kasační stížnosti i §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
z obsahu kasační stížnosti je zřejmé, že uplatnil pouze důvod §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o zastavení řízení. Stěžovatel totiž namítl, že soud
vycházel při posouzení předpokladů zastavení řízení z nesprávných zjištění. Nevznesl však
námitky týkající se „merita věci“, tedy toho, zda správní rozhodnutí žalovaného je zákonné
či nikoli, které by byly podřaditelné pod §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Takové námitky ostatně
nepřichází pro stěžovatele v úvahu, jestliže je kasační stížností napadeno usnesení o zastavení
řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2005, č. j. 2 As 45/2005 - 65,
www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení z hlediska uplatněného stížního
bodu, jakož i ve smyslu §109 odst. 3 s. ř. s., a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační
stížnost není důvodná.
Podle ustanovení §4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů, vzniká poplatková povinnost podáním žaloby a téhož dne je také
poplatek splatný (§7 odst. 1 téhož zákona). Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu
na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí.
Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví; o tom účastníka ve výzvě poučí (§9 odst. 1 a 3
citovaného zákona).
Stěžovatel ve své kasační stížnosti tvrdí a dokládá, že poplatek zaplatil vylepením
kolkových známek na tiskopis výzvy, který zaslal soudu spolu s podáním ze dne 5. 3. 2010 ve věci
sp. zn. 6 Ca 350/2009. Nejvyšší správní soud ze soudního spisu zjistil, že na č. l. 37 je založena
kopie podání stěžovatele označeného jako „Věc: upřesnění žalob – 6 Ca 350/2009 – 21“, které
bylo podle razítka podatelny Městského soudu v Praze doručeno tomuto soudu dne 8. 3. 2010.
Jako příloha podání je uveden doklad o zaplacení částky 2.000 Kč v kolcích. Na této kopii podání
stěžovatele je uveden úřední záznam ze dne 1. 6. 2011: „Vzor 072 o. s. ř. (č. l. 36 spisu) s úhradou
soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, patřící do spisu 6 Ca 347/2009, byl připojen k podání
žalobce ze dne 8. 3. 2010 – viz kopie shora – a tamtéž omylem založen.“ Na č. l. 36 je založen
originál části tiskopisu, který byl součástí výzvy Městského soudu v Praze k zaplacení soudního
poplatku ze dne 3. 3. 2010, č. j. 6 Ca 347/2009 – 21. Tento tiskopis obsahoval jednak předtištěný
text: „Vyhovuji výzvě obsažené v usnesení ze dne 3. 3. 2010, č. j. 6 Ca 347/2009 – 21, a zasílám
v kolkových známkách určený soudní poplatek“, jednak označené místo pro vylepení známek.
Zde jsou vylepeny dvě kolkové známky o hodnotě 1.000 Kč.
V projednávané věci je tedy zřejmé, že stěžovatel připojil doklad o zaplacení soudního
poplatku za žalobu k podání označenému jinou spisovou značkou. Z tiskopisu s vylepenými
kolkovými známkami však bylo zcela zřejmé, že soudní poplatek byl placen v rámci řízení
vedeného pod sp. zn. 6 Ca 347/2009. Nejvyšší správní soud má tudíž za to, že poplatek
za podání žaloby je třeba považovat za uhrazený.
Nejvyšší správní soud dále dospěl k závěru, že poplatek byl zaplacen včas. Výzva
k zaplacení poplatku byla stěžovateli doručena 4. 3. 2010, lhůta k úhradě poplatku byla stanovena
v délce 3 dnů od jejího doručení. Lhůta počítaná podle §40 odst. 1 s. ř. s. tedy skončila dne
8. 3. 2010. Ačkoli ze soudního spisu vedeného v projednávané věci nelze zjistit, kdy byla zásilka
obsahující tiskopis s vylepenými kolky předána k poštovní přepravě, je z podacího razítka zřejmé,
že byla posledního dne lhůty doručena soudu.
Na základě uvedeného Nejvyšší správní soud uzavřel, že v projednávané věci nebyly
splněny podmínky pro zastavení řízení v důsledku nezaplacení soudního poplatku podle §9
odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. Kasační stížnost tedy shledal
důvodnou, usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§110
odst. 1 s. ř. s.). V něm je Městský soud v Praze vázán právním názorem vysloveným Nejvyšším
správním soudem v tomto rozsudku (§110 odst. 3 s. ř. s.).
V novém řízení rozhodne Městský soud v Praze rovněž o náhradě nákladů řízení
o kasační stížnosti (§110 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. června 2012
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu