ECLI:CZ:NSS:2012:4.ADS.37.2012:50
sp. zn. 4 Ads 37/2012 - 50
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: Š. M.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5 –
Smíchov, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
31. 1. 2012, č. j. 21 Ad 14/2010 – 353,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 1. 2012, č. j. 21 Ad 14/2010 – 353, odmítl
návrh žalobkyně na obnovu řízení.
Žalobkyně (dále též „stěžovatelka) proti tomuto usnesení podala u Nejvyššího správního
soudu dne 20. 2. 2012 kasační stížnost.
Vzhledem k tomu, že v řízení o kasační stížnosti nebyla zastoupena advokátem, Nejvyšší
správní soud usnesením ze dne 22. 2. 2010, č. j. 4 Ads 37/2012 – 7, žalobkyni vyzval k předložení
plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo k předložení
dokladu, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno
pro výkon advokacie, a to ve lhůtě 1 měsíce od doručení tohoto usnesení.
Na uvedené usnesení Nejvyššího správního soudu žalobkyně zareagovala podáním ze dne
12. 3. 2012, z jehož obsahu bylo zřejmé, že žádá o ustanovení advokáta pro řízení o kasační
stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto žalobkyni v příloze přípisu ze dne 22. 3. 2012,
č. j. 4 Ads 37/2012 – 36, zaslal formulář „Potvrzení o prohlášení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce
soudcem“ a vyzval ji, aby toto potvrzení pravdivě vyplnila a zaslala je Nejvyššímu správnímu
soudu ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy. Zároveň žalobkyni poučil, že pokud
tak neučiní, nezbude Nejvyššímu správnímu soudu než její žádost o ustanovení zástupce
zamítnout.
Obálka obsahující shora uvedený přípis Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2012,
byla dle údajů na doručence vložena do poštovní schránky žalobkyně dne 28. 3. 2012. S ohledem
na ustanovení §50 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, podle kterého nezastihl-li
doručující orgán adresáta písemnosti, vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky; písemnost
se považuje za doručenou vhozením do schránky, datum vhození vyznačí doručující orgán na doručence
a na písemnosti, tak je třeba vycházet z toho, že dne 28. 3. 2012 byl žalobkyni doručen předmětný
přípis Nejvyššího správního soudu obsahující výzvu k doložení majetkových poměrů.
Žalobkyně však na výzvu k doložení svých majetkových poměrů nijak nereagovala a své
majetkové poměry soudu nedoložila.
Nejvyšší správní soud proto usnesením ze dne 2. 5. 2012, č. j. 4 Ads 37/2012 – 47, žádost
stěžovatelky o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a vyzval ji, aby ve lhůtě
2 týdnů od doručení tohoto usnesení předložila soudu plnou moc udělenou advokátu
k zastupování v řízení o kasační stížnosti. V odůvodnění tohoto usnesení Nejvyšší správní soud
uvedl, že podle ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. může předseda senátu navrhovateli (žalobci),
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně
jeho práv, na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Z citace uvedeného
zákonného ustanovení vyplývá, že účastníku lze ustanovit zástupce tehdy, jestliže jsou splněny
dvě podmínky: 1) jde o účastníka, u něhož jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních
poplatků, a 2) jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Podle judikatury Nejvyššího správního
soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení, aby soud
mohl posoudit, jsou-li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Pokud
účastník tuto povinnost nesplní, soud výdělkové a majetkové možnosti sám z úřední povinnosti
nezjišťuje (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005,
č. j. 7 Azs 343/2004 – 50, uveřejněný pod č. 537/2005 Sb. NSS). Řízení o kasační stížnosti
je specifické potud, že zastoupení advokátem je zde povinné podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s.,
takže při posuzování návrhu účastníka na ustanovení zástupce není třeba se zabývat zjišťováním
druhé podmínky výše citovaného zákonného ustanovení tj. potřeby ochrany zájmů tohoto
účastníka, když tato potřeba je dána přímo ze zákona.
Za shora popsané situace, kdy stěžovatelka marně nechala uplynout lhůtu k předložení
vyplněného formuláře Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a nedoložila
tak, že nemá dostatečné prostředky, nebyl splněn první z předpokladů rozhodných pro posouzení
její žádosti o ustanovení zástupce, a proto Nejvyšší správní soud její žádosti nevyhověl.
Nejvyšší správní soud dále konstatoval, že podle §105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti
zastoupen advokátem; to neplatí jen tehdy, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který
za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Stěžovatelka v řízení vystupuje jako osoba bez výše
uvedeného předepsaného vysokoškolského vzdělání, a proto musí být v řízení o kasační stížnosti
zastoupena advokátem. Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku poučil, že nebude-li v této lhůtě
výzvě soudu vyhověno, nebude možno pro tento nedostatek v řízení pokračovat a soudu
nezbude než kasační stížnost žalobkyně odmítnout podle §37 odst. 5 s. ř. s., použitého pro řízení
o kasační stížnosti podle §120 s. ř. s.
Uvedené usnesení bylo ve smyslu §50 odst. 1 o. s. ř. stěžovatelce doručeno dne
28. 5. 2012. Stěžovatelka však na výzvu k předložení plné moci v soudem stanovené lhůtě
a ostatně ani později, tj. do data vydání tohoto usnesení nereagovala.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatelka nesplnila povinnost předepsanou ustanovením §105 odst. 2 s. ř. s., podle kterého,
jak již bylo uvedeno výše, musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem,
pokud nemá vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno
pro výkon advokacie.
Stěžovatelka vysokoškolské právnické vzdělání nemá, na výzvu soudu však nepředložila
plnou moc udělenou advokátovi pro zastupování v tomto řízení, přestože byla řádně poučena
o možných následcích, tj. odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 – 19, www.nssoud.cz).
Nedostatek zastoupení stěžovatelky brání věcnému vyřízení kasační stížnosti.
Jedná se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší
správní soud kasační stížnost stěžovatelky podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 téhož zákona odmítl.
Za této procesní situace se již Nejvyšší správní soud důvodností kasační stížnosti
nezabýval.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 téhož zákona tak, že žádný
z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. června 2012
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu