ECLI:CZ:NSS:2012:7.AFS.86.2011:133
sp. zn. 7 Afs 86/2011 - 133
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: E. M.,
zastoupená Mgr. Petrem Poláchem, advokátem se sídlem Bezručova 52, Blansko, proti
žalovanému: Finanční ředitelství v Brně, nám. Svobody 98/4, Brno, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2011, č. j. 31 Ca 188/2009-108,
o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2011, č. j. 31 Ca 188/2009 - 108,
kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně
ze dne 23. 10. 2009, č. j. 14984/09-1102-705050. Současně s podáním kasační stížnosti požádala
stěžovatelka o přiznání odkladného účinku s tím, že výkon napadeného správního rozhodnutí
by pro ni znamenal nenahraditelnou újmu. Vzhledem k tomu, že nedisponuje majetkem či příjmy,
kterými by mohla uhradit vyměřenou daň ve výši 286 476 Kč, jenž přesahuje úhrnnou výši jejích
ročních příjmů, nebyla by schopna dlouhodobě platit své závazky. Aby získala finanční
prostředky na úhradu vyměřené daně, musela by se zcela nepochybně zadlužit. Pokud by se jí
vůbec podařilo získat půjčku, pak by měla problém tento úvěr splatit. V důsledku výkonu
napadeného správního rozhodnutí by se dostala do stavu úpadku a situaci by musela řešit
podáním insolvenčního návrhu, jehož následky by byly i v případě následného zrušení
napadeného správního rozhodnutí nevratné.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného
ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajícího zákonného
předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu
provádět dokazování týkající se splnění tohoto předpokladu a jeho zjišťování z úřední
povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí
stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud
před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem
zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.
V daném případě dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že je splněna podmínka
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Stěžovatelka doložila pracovní smlouvu
ze dne 13. 6. 2001, mzdový výměr ze dne 1. 7. 2006 a výplatní pásky za období od 08/2009
do 02/2010 a od 08/2011 do 09/2011, z nichž vyplývá, že její průměrný měsíční příjem činí
cca 10 000 Kč. Předmětná částka výrazně přesahuje čistý roční příjem stěžovatelky a její
vymáhání by mohlo přivodit situaci sociálně nepříznivou v takové míře, že důsledky
neprodleného vymáhání by mohly postihnout ekonomickou soběstačnost stěžovatelky
s dlouhodobými nebo i trvalými důsledky a tedy způsobit nepoměrně větší újmu, než jaká
přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Protože přiznáním odkladného
účinku není ani dotčen veřejný zájem, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je ve výroku
uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu