ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.105.2012:48
sp. zn. 7 As 105/2012 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: R. P.,
zastoupená opatrovnicí JUDr. Pavlou Plašilovou, advokátkou se sídlem Jakubská 1, Brno, proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křízová 25, Praha 5, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 5. 2012,
č. j. 33 Ad 23/2011 - 368,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Odměna opatrovnici JUDr. Pavle Plašilové, advokátce, se nepřiznává .
Odůvodnění:
Podanou žalobou se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení rozhodnutí
České správy sociálního zabezpečení ze dne 23. 3. 2009, č. X, kterým byla zamítnuta její žádost o
přiznání plného invalidního důchodu uplatněná dne 6. 10. 2008 s datem přiznání od 1. 6. 1993.
V průběhu řízení o žalobě rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 24. 5. 2012, č. j. 33 Ad
23/2011 – 368, o přiznání odměny znalci MUDr. Vítězslavovi Lorencovi za podaný znalecký
posudek ze dne 24. 4. 2012 ve výši 11.670 Kč.
Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost,
ve které namítala, že znalec nemá adekvátní specializaci, že neprovedl osobní vyšetření a ani ji
na žádné vyšetření před vyhotovením znaleckého posudku nepozval. Znalec pouze na internetu
komunikoval s cizími osobami. Podle jejího názoru z obsahu znaleckého posudku vyplývá,
že znalec neví, co je to bludové onemocnění. Vinou zkorumpovaných znalců je stěžovatelka
od roku 1995 násilně léčena bez předchozího vyšetření nebo p oužití zdravotní dokumentace
na neexistující bludové onemocnění a ze závadných léků má zničené zdraví. Zkorumpovaným
soudním znalcům pak nejvíce pomáhají soudci Krajského soudu v Brně jmenovaní do funkce
ještě před rokem 1989. Z těchto důvodů stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud zrušil
usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě podané kasační stížnosti napadené
usnesení v souladu s ust. §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnila
stěžovatelka v podané kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 4,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Usnesením krajského soudu ze dne 13. 3. 2012, č. j. 33 Ad 23/2011 - 243, byl us tanoven
MUDr. Vítězslav Lorenc znalcem z oboru posudkové lékařství (psychiatrie) a jeho úkolem bylo
určit dobu vzniku invalidity stěžovatelky, zda nastala v roce 1993, jak požaduje stěžovatelka, nebo
od 1. 7. 2005, jak stanovila Posudková komise MPSV ČR. Dále měl znalec posoudit námit ku
stěžovatelky, že neonemocněla bludy, ale jde o stresové onemocnění. Dne 24. 4. 2012 znalec
MUDr. Vítězslav Lorenc vypracoval znalecký posudek. Ze znaleckého posudku vyplývá,
že stěžovatelka znalce telefonicky kontaktovala a požadovala jeho e -mailovou adresu. Následně
zaslala znalci na jeho e-mailovou adresu několik přípisů, v nichž požadovala, aby odstoupil
pro podjatost. Vzhledem ke skutečnosti, že znalec k e stěžovatelce a jejímu okolí neměl žádný
bližší či osobní vztah a vzhledem ke skutečnosti, že v její věci až dosud neznal žádná fakta
ani souvislosti, požadavek stěžovatelky odmítl. Později stěžovatelku kontaktoval e-mailem
se žádostí o setkání, což odmítla a odmítla také spolupráci prostřednictvím internetové
komunikace. Znalec byl proto nucen vycházet pouze z dostupné zdravotní dokumentace a vlastní
korespondence stěžovatelky. Ve znaleckém posudku se znalec vyjádřil k datu stanovení plné
invalidity a ohledně bludového onemocnění stěžovatelky uvedl, že relevantní vyjádření v tomto
smyslu může učinit pouze psychiatr či psycholog.
Znalec MUDr. Vítězslav Lorenc je zapsán v seznamu znalců vedeném u Krajského soudu
v Brně pro obor zdravotnictví, odvětví různá se specializací posudkové lékařství. Podmínky
pro zápis znalce do seznamu znalců jsou stanoveny v ust. §4 zákona č. 36/1967 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. Protože znalce zpracoval znalecký posudek v rámci své specializace,
pro kterou je zapsán v seznamu znalců, je stížní námitka, že neměl potřebnou specializaci,
nedůvodná.
Pokud se týká námitky, že znalec stěžovatelku osobně nevyšetřil a ani ji na žádné
vyšetření před zpracováním znaleckého posudku nepozval, je nutné v této souvislosti zdůraznit,
že znalec stěžovatelku kontaktoval se žádostí o osobní setkání, ale stěžovatelka to odmítla. Proto
ji následně požádal o spolupráci alespoň formou internetové komunikace a také tento požadavek
stěžovatelka odmítla. Důsledkem tohoto negativního přístupu stěžovatelky ve vztahu ke znalci
pak bylo, že znalec byl nucen zpracovat posudek pouze na základě listinných podkladů, které měl
k dispozici. Tato námitka je proto rovněž nedůvodná.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost důvodnou
a podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. ji zamítl bez jednání postupem podle ust. §109 odst. 2 s. ř. s.,
podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný
úspěch právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Nejvyšší správní soud žádnému z účastníků náhradu nákladů
nepřiznal, protože stěžovatelka v řízení úspěch neměla a České správě sociálního zabezpečení
žádné náklady s tímto řízením nevznikly.
Podle ust. §140 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s §64 s. ř. s., byl -li ustanoven účastníku
zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování,
popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů
a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu
o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování
a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním
předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.
V řízení byla stěžovatelce ustanovena opatrovníkem advokátka JUDr. Pavla Plašilová,
a proto Nejvyšší správní soud rozhodl o její odměně za výkon této funkce. Z obsahu spisu
nevyplývá, že by ustanovená opatrovnice učinila v řízení o kasační stížnosti nějaký úkon,
za který náleží odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Proto jí
Nejvyšší správní soud odměnu za výkon této funkce nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. srpna 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu