Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 19.01.2012, sp. zn. 7 As 138/2011 - 243 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.138.2011:243

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.138.2011:243
sp. zn. 7 As 138/2011 - 243 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: Rádio Posázaví, s. r. o., se sídlem Dlouhá 727/39, Praha 1, zastoupená Mgr. Ludmilou Kutějovou, advokátkou se sídlem Sokolovská 49/5, Praha 8, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 6, Praha 2, zastoupená JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem Rašínova 522, Zlín, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1) JOE Media s. r. o., se sídlem Branišovská 187/16, Praha 4, 2) MEDIA BOHEMIA, a. s., se sídlem Koperníkova 794/6, Praha 2, zastoupená JUDr. Olgou Erhartovou, advokátkou se sídlem Nad Petruskou 1, Praha 2, 3) COUNTRY RADIO, s. r. o., se sídlem Říčanská 3/2399, Praha 10, zastoupená JUDr. Pavlem Dobiášem, advokátem se sídlem Ostrovského 253/3, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2011, č. j. 10 A 73/2011 - 140, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek. Odůvodnění: Včas podanou kasační stížností se žalobkyně Rádio Posázaví, s. r. o. (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 21. 7. 2011, č. j. 10 A 73/2011 - 140, kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 1. 2011, sp. zn. 2007/493/mal, č. j. CUN/773/2011. Žalovaná prvním výrokem uvedeného rozhodnutí udělila společnosti JOE Media s. r. o. licenci k provozování rozhlasového vysílání programu Rádio Sázava prostřednictvím pozemních vysílačů s využitím souboru technických parametrů Benešov – Kozmice 89,3 MHz / 5 kW na dobu 8 let od právní moci rozhodnutí. Dalšími třemi výroky tohoto rozhodnutí žalovaná zamítla žádosti společností MEDIA BOHEMIA a. s., COUNTRY RADIO s. r. o. a Rádio Posázaví s. r. o. o udělení licence na tentýž kmitočet. V kasační stížnosti stěžovatelka požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Uvedla, že po téměř deseti letech právní nejistoty o tom, kdy (zda) bude moci na základě třikrát udělené licence začít vysílat, se nyní nachází v situaci, kdy pro nesprávný postup správního orgánu a dále městského soudu je umožněno společnosti JOE Media s. r. o. zahájit vysílání, aniž by tato byla povinna vyčkat výsledků řízení před Nejvyšším správním soudem. V případě, že tato společnost zahájí vysílání a po zrušení nezákonných rozhodnutí žalovaná v novém řízení opětně licenci udělí stěžovatelce, je nepochybné, že stěžovatelce vznikne neodčinitelná škoda. Je-li jednou vysílání daného programu zahájeno, je pak ze strany posluchačů logicky na příště spojováno s provozovatelem, který vysílání zahájil. S ohledem na délku celého řízení o licenci se odkladný účinek nijak nepřiměřeně nedotýká žádných práv třetích osob, ani není v rozporu s veřejným zájmem. Naopak je v souladu s veřejným zájmem, aby dříve, než budou otázky kolem řádného udělení licence vyjasněny, nebylo rozhlasové vysílání zahájeno. A to zejména z důvodu, aby posluchači nemuseli být jakkoli vtahování do těchto soudních sporů tím, že budou vnímat změny tohoto vysílání. Napadeným rozsudkem je nejvíce a přímo dotčena právě stěžovatelka. Na provozování rozhlasového vysílání, o němž bylo vedeno řízení o licenci, vynaložila nemalé finanční prostředky. S ohledem na zákonnou lhůtu zahájení vysílání a na skutečnost, že se již třikrát stala nabyvatelem licence, se přípravou spuštění vysílání intenzivně zabývala. Pakliže tuto činnost z důvodu zahájení vysílání společností JOE Media s. r. o. přeruší, riskuje tím ztrátu obchodních partnerů, osob předpokládaných k personálnímu zajištění provozu, zmaření investic a značného úsilí trvajícího téměř deset let. Žalovaná a společnost JOE Media s. r. o. navrhly, aby Nejvyšší správní soud nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Ostatní osoby zúčastněné na řízení se k návrhu stěžovatelky nevyjádřily. Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným zájmem. Novelou soudního řádu správního č. 303/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 došlo ke zmírnění podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě i kasační stížnosti. Již není výslovně požadováno tvrzení a prokazování hrozby vzniku nenahraditelné újmy, nýbrž „pouze“ újmy, která bude nepoměrně větší oproti újmě, která může vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Je tedy vyžadováno poměřování závažnosti újmy, která může vzniknout žalobci či stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku, a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Je přitom požadováno, aby možná újma hrozící navrhovateli byla nepoměrně vyšší. Odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti tedy ani po novelizaci neztratil charakter institutu mimořádného. Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc správního nebo soudního rozhodnutí, což je zákonem nadále podmíněno splněním striktních (byť dle slovního vyjádření v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. již mírnějších) podmínek. Nejvyšší správní soud se proto nejprve zaměřil na poměřování závažnosti újmy, jaká může vzniknout stěžovatelce v případě nepřiznání odkladného účinku, a újmy, jaká může vzniknout ostatním osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti. Pokud jde o ony ostatní osoby, musí být vzato v úvahu především legitimní očekávání společnosti JOE Media s. r. o., že může na základě pravomocně udělené licence provádět vysílání. Rozhodnutí žalované i rozsudek městského soudu nabyly právní moci a její prolomení by pro společnost JOE Media s. r. o. znamenalo výrazný zásah do nabytých práv. Co se pak týče tvrzení stěžovatelky o hrozící újmě, Nejvyšší správní soud předesílá, že mu v této fázi řízení o kasační stížnosti nepřísluší posuzovat věc meritorně. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 – 76 (dostupné na www.nssoud.cz): „Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku žalobě a o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou svou podstatou rozhodnutími předběžné povahy a nelze v nich předjímat rozhodnutí o věci samé.“ Pro posouzení návrhu stěžovatelky proto nemůže být relevantní tvrzení stěžovatelky o nesprávném postupu žalované a městského soudu. Tyto otázky mohou být až předmětem posouzení v rámci meritorního rozhodnutí. Jestliže stěžovatelka uvádí jako možnou újmu ztrátu obchodních partnerů, osob předpokládaných k personálnímu zajištění provozu, investic a značného úsilí, pak se v žádném případě nejedná o újmu nepoměrně větší, než jaká hrozí přiznáním odkladného účinku společnosti JOE Media s. r. o. Všechny tyto tvrzené důsledky by totiž přiznáním odkladného účinku nastaly právě na straně této společnosti. V jejím případě by se navíc jednalo o újmu vyšší, neboť pouze jí svědčí v důsledku právní moci žalobou napadeného rozhodnutí legitimní očekávání, že bude moci na přiděleném kmitočtu vysílat. Stěžovatelka naproti tomu takové legitimní očekávání nabýt nemohla, neboť jí pravomocně licence na daný kmitočet nikdy udělena nebyla. Stěžovatelka dále uvádí, že pokud JOE Media s. r. o. zahájí vysílání a po zrušení nezákonných rozhodnutí bude licence udělena opět stěžovatelce, je nepochybné, že jí vznikne neodčinitelná újma. Žádnou konkrétní újmu však v této souvislosti nezmiňuje. Soudu proto nezbývá, než pouze konstatovat, že vznik takovéto blíže neurčené újmy naopak nikterak nepochybný není. Podle stěžovatelky, je-li jednou vysílání programu zahájeno, je pak ze strany posluchačů na příště spojováno s provozovatelem, který vysílání zahájil. Pokud stěžovatelka újmu spatřuje v tom, že by musela vynaložit náklady na to, aby si diváci po změně držitele licence spojovali vysílání na předmětném kmitočtu s tímto novým držitelem, nemůže se jednat o újmu, která by svou závažností mohla převyšovat újmu hrozící společnosti JOE Media s. r. o. v důsledku přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jak navíc poukázala žalovaná, pokud by stěžovatelka hypoteticky v budoucnu licenci získala, započala by s vysíláním opět s časovým odstupem, po němž by již posluchači těžko danou frekvenci spojovali s konkrétním provozovatelem vysílání. Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve smyslu §73 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s. Rozhodl proto tak, že se kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznává. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 19. ledna 2012 JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:19.01.2012
Číslo jednací:7 As 138/2011 - 243
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Rádio Posázaví s.r.o.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.138.2011:243
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024