ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.140.2011:103
sp. zn. 7 As 140/2011 - 103
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: J. H.,
zastoupená JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D. advokátem se sídlem Dražkovice 181, Pardubice, proti
žalovanému: Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, v řízení o
kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2011,
č. j. 31 A 78/2010 – 78, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2011, č. j. 31 A 78/2010 – 78,
kterým byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ze dne
28. 7. 2010, č. j. KUJI 53869/2010. Současně stěžovatelka požádala o přiznání odkladného
účinku s tím, že výkon napadeného správního rozhodnutí by pro ni znamenal nenahraditelnou
újmu, a to vzhledem k výši peněžité částky, jejíž zaplacení jí toto rozhodnutí ukládá.
Bezprostředně hrozící nařízení exekuce správním orgánem na její majetek, ve výši 649 112 Kč by
bezpochyby znamenalo pro ni nenahraditelnou újmu. Uvedená částka velmi výrazně přesahuje její
celoroční příjem, protože z důvodu invalidity třetího stupně pobírá důchod v částce ve výši
9798 Kč měsíčně.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného
ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajícího zákonného
předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu
provádět dokazování týkající se splnění tohoto předpokladu a jeho zjišťování z úřední
povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí
stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud
před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí,
na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem
zrušeno. Proto musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.
V daném případě dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že je splněna podmínka
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Předmětná částka výrazně přesahuje čistý roční
příjem stěžovatelky a její vymáhání by mohlo přivodit situaci sociálně nepříznivou v takové míře,
že důsledky neprodleného vymáhání by mohly postihnout ekonomickou soběstačnost
stěžovatelky s dlouhodobými nebo i trvalými důsledky a tedy způsobit nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Protože přiznáním
odkladného účinku není ani dotčen veřejný zájem, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je
ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. ledna 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu