ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.159.2012:32
sp. zn. 7 As 159/2012 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: J. D. H.,
proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2012,
č. j. 9 Ca 243/2009 – 51, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se Ministerstvo životního prostředí (dále jen
„stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2012,
č. j. 9 Ca 243/2009 – 51, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 26. 5. 2009,
č. j. 570/2042-08b/07 a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Citovaným rozhodnutím stěžovatel
zamítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí,
oblastního inspektorátu Praha, ze dne 11. 4. 2005, č. j. 01/OL/6202/05/Mi, jímž bylo žalobci
podle ust. §3 odst. 2 zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její
působnosti v ochraně lesa, uloženo opatření k nápravě spočívající v zalesnění celé porostní
skupiny 14B
0
na ploše 0,07 ha a vylepšení porostní skupiny 14B
1
na ploše 0,46 ha na lesním
pozemku p. p. č. X v k. ú. S. (okres Benešov).
Současně s kasační stížností podal stěžovatel návrh, aby kasační stížnosti byl přiznán
odkladný účinek. Tento návrh odůvodnil odkazem na skutečnosti uvedené v kasační stížnosti.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2
až 5 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné
právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním
odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s veřejným
zájmem.
Podle citovaného ustanovení soud při rozhodování o odkladném účinku poměřuje
závažnost újmy, která může vzniknout žalobci či stěžovateli nepřiznáním odkladného účinku,
a újmy, která může naopak vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku. Možná újma
hrozící žalobci či stěžovateli přitom musí být nepoměrně vyšší a zároveň nesmí být přiznání
odkladného účinku v rozporu s veřejným zájmem. Vyžaduje se tedy zároveň poměřování hrozící
újmy s mírou rozporu přiznání odkladného účinku s veřejným zájmem. Odkladný účinek žaloby
i kasační stížnosti má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy.
Přiznáním odkladného účinku je prolamována právní moc správního nebo soudního rozhodnutí,
což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek.
Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. K tomu, aby soud mohl o návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti rozhodnout, musí konkretizovat, jakou újmu
by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí a z jakých konkrétních
okolností to vyvozuje. Stěžovatel však v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že mu skutečně hrozí
újma, která by odůvodňovala prolomení právní moci napadeného rozsudku. Ani v kasační
stížnosti, na kterou v této souvislosti odkázal, stěžovatel neuvedl skutečnosti, které by
odůvodňovaly přiznání odkladného účinku.
V případě stěžovatele nelze tedy dovodit, že mu hrozí újma a že se jedná o újmu
v důsledku napadeného rozsudku. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu