ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.16.2012:40
sp. zn. 7 As 16/2012 - 40
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: R. V., zastoupený
Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 11, Prostějov,
proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem tř. Tomáše Bati 21, Zlín, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2011,
č. j. 57 A 13/2011 – 49, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 8. 2011, č. j. 57 A 13/2011 - 49, kterým byla
zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje, odbor dopravy
a silničního hospodářství ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. KUSP-58270/2010/DOP/Ti, kterým bylo
na základě odvolání stěžovatele částečně změněno rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru
občanské-správní rozhodnutí ze dne 28. 7. 2010, č. j. MMZL-80456/2009-RT-PŘ, jímž byl
stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na
pozemních komunikacích. V kasační stížnosti stěžovatel požádal s poukazem na ust. §107 s. ř. s.
o přiznání odkladného účinku, přičemž tento návrh neodůvodnil.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle odst. 3 citovaného
ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky
napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajícího zákonného
předpokladu, tj. že přiznání odkladného účinku není v rozporu s veřejným zájmem, vychází
Nejvyšší správní soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu
provádět dokazování týkající se splnění tohoto předpokladu a jeho zjišťování z úřední
povinnosti. K tomu, aby soud mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí
stěžovatel konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud
před rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je
třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto
musí být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy.
V daném případě stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedl žádné
relevantní skutečnosti, z nichž dovozuje splnění zákonných podmínek pro to, aby tomuto návrhu
bylo vyhověno a tudíž nesplnil povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy. Proto Nejvyšší správní
soud rozhodl o nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 19. července 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu