ECLI:CZ:NSS:2012:7.AS.41.2012:21
sp. zn. 7 As 41/2012 - 21
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Pharma
Agency, s. r. o., se sídlem Zelený pruh 1091, Praha 4, zastoupený JUDr. Svatavou Hilgartovou,
advokátkou se sídlem Kopaninská 207, Ořech, proti žalovanému: Úřad průmyslového
vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6, za účasti osob zúčastněných na řízení:
1) BIOVIT impex co., se sídlem 10 Oakview Rd., Kanata, Ontario, K2L 3G2, Canada, 2) Swiss
Herbal Remedies Ltd., se sídlem 35 Fulton Way, Richmond Hill, Ontario, L4B 2N4, Canada, obě
zastoupeny JUDr. Ladislavem Břeským, advokátem se sídlem Botičská 1936/4, Praha 2, 3) Studio
Amos, s. r. o., se sídlem Zelený pruh 1091, Praha 4, 4) CZ-Namar International, s. r. o., se sídlem
Tiskařská 10/257, Praha 10, obě zastoupeny JUDr. Svatavou Hilgartovou, advokátkou, se sídlem
Kopaninská 207, Ořech, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 17. 8. 2011, č. j. 8 Ca 260/2009 - 71,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal
zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 8. 2011, č. j. 8 Ca 260/2009 - 71,
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví
ze dne 14. 7. 2009, č. j. O-443781/60821/2008/ÚPV, jímž bylo zamítnut jeho rozklad
a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 18. 9. 2008 o prohlášení slovní
ochranné známky č. 290342 ve znění „DOPHILUS“ za neplatnou pro část výrobků a služeb
na návrh osob zúčastněných na řízení č. 1) a 2).
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení,
mezi které patří i zaplacení soudního poplatku ve výši 5.000 Kč podle položky 19 sazebníku
poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o soudních poplatcích“).
Stěžovatel soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti nezaplatil, ačkoli podle ust. §2
odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem
poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost a soudní poplatek je splatný podáním kasační
stížnosti [§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
Městský soud proto vyzval stěžovatele usnesením ze dne 13. 9. 2011,
č. j. 8 Ca 260/2009 - 82, k zaplacení soudního poplatku ve lhůtě do 10 dnů od doručení výzvy
s poučením, že nebude-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, bude řízení o kasační
stížnosti zastaveno. Tato výzva byla zástupkyni stěžovatele doručena dne 16. 9. 2011. Stěžovatel
však na výzvu nereagoval a soudní poplatek nezaplatil.
Protože soudní poplatek nebyl zaplacen, Nejvyšší správní soud podle ust. §9 odst. 1
zákona o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s. řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. §60 odst. 3 věta první ve spojení
s §120 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává, jelikož řízení
bylo zastaveno.
Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soudem
nebyla uložena žádná povinnost, v souvislosti s níž by jim náklady vznikly, a ani právo
na náhradu řízení neuplatnily (§60 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. září 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu