ECLI:CZ:NSS:2012:8.ANS.14.2012:12
sp. zn. 8 Ans 14/2012 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: T. E. M., proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě na ochranu proti
nečinnosti žalovaného, o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 15. 11. 2012, čj. 8 A 69/2012 - 31,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal ochrany
proti nečinnosti žalovaného v řízení o udělení mezinárodní ochrany.
Rozsudkem ze dne 15. 11. 2012, čj. 8 A 69/2012 - 31, městský soud rozhodl, že žalovaný
je povinen vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany ze dne
11. 11. 2006 ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II.
Žalovaný (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodu
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Pokud by stěžovatel byl nucen rozhodnout ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci
napadeného rozsudku, nepochybně by došlo k zásahu do práv žalobce. Stěžovatel by nebyl
schopen v tak krátké lhůtě umožnit žalobci aktivně se účastnit řízení a zároveň by neměl dostatek
času k vyhodnocení pohovoru s žalobcem, který proběhl dne 20. 11. 2012. Přiznáním
odkladného účinku kasační stížnosti by byl naopak stěžovateli otevřen prostor pro řádné
rozhodnutí o žádosti žalobce. Stěžovatel by rovněž nemusel rozhodnout v souladu s napadeným
rozsudkem, o jehož nezákonnosti je přesvědčen. Stěžovatel doplnil, že lhůta pro vydání
rozhodnutí byla prodloužena v souladu se zákonem do 3. 1. 2013.
III.
Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že novelizací soudního řádu správního
provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., došlo s účinností od 1. 1. 2012 ke změně ustanovení
týkajících se odkladného účinku. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud může přiznat žalobě odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám,
a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené
podmínky platí přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud dospěl po zvážení argumentů stěžovatele k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku nebyly splněny.
Především je třeba mít na paměti mimořádnou povahu institutu odkladného účinku.
Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným
prostředkem, u něhož by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku
kasační stížnosti Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé
právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět
jako na zákonné a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání
odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil
v §73 odst. 2 s. ř. s.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 24. 4. 2007,
čj. 2 Ans 3/2006 - 49, č. 1255/2007 Sb. NSS, vyslovil, že zákonné podmínky pro přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti jsou stanoveny shodně pro všechny stěžovatele (žalobce,
žalovaného, osoby zúčastněné na řízení). Budou však zjevně opřeny o jiné skutkové okolnosti
spojené s negativními důsledky výkonu rozhodnutí krajského soudu právě s ohledem na to,
která z procesních stran je uplatní. Kasační stížnosti žalovaného správního orgánu bude odkladný
účinek přiznán zpravidla v ojedinělých případech, kde by respektování soudního rozhodnutí
mohlo způsobit závažné důsledky (např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě,
vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, apod.). Jakkoliv se usnesení
rozšířeného senátu opíralo o předchozí právní úpravu, je v přiměřeném rozsahu i nadále
použitelné.
Stěžovatel zdůvodnil svoji žádost o přiznání odkladného účinku tím, že v krátké lhůtě
stanovené napadeným rozsudkem nebude schopen ve věci řádně rozhodnout, což bude mít
v konečném důsledku negativní dopad do práv žalobce. Tento argument nelze považovat
za relevantní důvod pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Rozšířený senát
Nejvyššího správního soudu ve shora zmiňovaném usnesení čj. 2 Ans 3/2006 - 49, uvedl, že „[i]
správní orgán může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby jí byl přiznán odkladný účinek, a to ze stejných
důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a odst. 4, §107 s. ř. s.). Samotné podání kasační stížnosti, není-li ze zákona
spojeno s odkladným účinkem či nebyl-li vysloven soudním rozhodnutím, nemá však na plnění povinností správním
orgánem žádný vliv.“ Podání kasační stížnosti vyjadřující nesouhlas s napadeným rozsudkem
nemůže samo o sobě vést k tomu, že procesy navazující na pravomocné rozhodnutí krajského
soudu ustanou až do rozhodnutí Nejvyšší správního soudu. Řízení o kasační stížnosti
není součástí správního řízení a nebrání správnímu orgánu ve věci rozhodnout.
Nadto je nutno zdůraznit, že v posuzované věci bylo před městským soudem vedeno
řízení o žalobě proti nečinnosti žalovaného. Napadeným rozsudkem pak byla stěžovateli uložena
povinnost vydat rozhodnutí, nikoliv povinnost vydat rozhodnutí konkrétního obsahu a s určitým
výrokem. Za této situace tudíž stěžovateli nepochybně nevznikne újma nepoměrně větší,
než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla jiným osobám, pokud bude respektovat
napadený rozsudek a vydá rozhodnutí ve stanovené lhůtě.
V posuzovaném případě nemohou z povahy věci nastat ani negativní důsledky
„obživnutí“ správního rozhodnutí předvídané v usnesení rozšířeného senátu
čj. 2 Ans 3/2006 - 49. Žalovaný totiž prozatím rozhodnutí nevydal, není zde proto žádný správní
akt, který by za podmínky zrušení napadeného rozsudku mohl „ožít“.
Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci se nejedná o onen ojedinělý případ,
kde by respektování soudního rozhodnutí mohlo způsobit závažné důsledky. Návrh na přiznání
odkladného účinku proto není opodstatněný.
Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 20. prosince 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu