ECLI:CZ:NSS:2012:8.AS.108.2011:33
sp. zn. 8 As 108/2011 - 33
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
Mgr. Davida Hipšra a JUDr. Michala Mazance v právní věci žalobce: P. F. Z., proti žalovanému:
Vězeňská služba České republiky, se sídlem Soudní 1672/1a, Praha 4, adresa pro doručování:
Věznice Valdice, nám. Míru 55, Valdice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2011 o řešení
kázeňského přestupku výchovným pohovorem a ze dne 16. 5. 2011 o uložení kázeňského trestu,
o kasačních stížnostech žalobce proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2011,
čj. 7 A 120/2011 - 12, a ze dne 25. 10. 2011, čj. 7 A 121/2011 - 13,
takto:
I. Řízení o kasačních stížnostech se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasačních
stížnostech.
Odůvodnění:
I.
[1] Dne 12. 5. 2011 řešil žalovaný se žalobcem výchovným pohovorem podle §58 odst. 5
vyhlášky č. 378/2004 Sb. skutek spočívající v tom, že žalobce jako osoba ve výkonu trestu odnětí
svobody ukrýval v igelitové tašce ústavní pyžamo, které měl předtím ráno odevzdat spolu
s ostatními věcmi.
[2] Rozhodnutím ze dne 16. 5. 2011 uložil žalovaný žalobci kázeňský trest v podobě důtky
podle §46 odst. 3 písm. a) zákona č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu od nětí svobody
(dále též „zákon o výkonu trestu odnětí svobody“). Kázeňský trest byl uložen proto, že žalobce
dne 18. 4. 2011 v 17.00 hod. v ubytovně „D“ při návratu z bohoslužby měl v každé nohavici půl
pytlíku pravděpodobně ovesných vloček.
II.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného o uložení kázeňského trestu a proti konání výchovného
pohovoru podal žalobce dvě samostatné žaloby k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský
soud“). Současně s podanými žalobami požádal o osvobození od soudních poplatků. Žádosti
odůvodnil tím, že je nemajetný vězeň bez práce a je odkázaný na sociální pomoc. Rovněž požádal
o ustanovení zástupce, nejlépe JUDr. Aleny Jírovcové, advokátky se sídlem Šafaříkova 161
neboť ví, „že pracuje s derogačním nálezem č. 341/2010“.
[4] Městský soud usneseními ze dne 25. 10. 2011, čj. 7 A 120/2011 - 12, a ze dne
25. 10. 2011, čj. 7 A 121/2011 - 13, zamítl žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků
i o ustanovení právního zástupce.
[5] Soud v odůvodnění obou usnesení shodně vyšel z §36 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
v případě, že soud dospěje k závěru, že návrh je zjevně bezúspěšný, bez ohledu na majetkové
poměry, žalobci nepřizná osvobození od soudního poplatku. Podle městského soudu oba návrhy
nemohou být úspěšné. Soud připomněl, že s účinností od 1. 7. 2011 se lze domáhat soudního
přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle §46 odst. 3 písm. e) až h) zákona
o výkonu trestu odnětí svobody. Naproti tomu, rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterým byly
uloženy kázeňské tresty podle §46 ods t. 3 písm. a) až d) a i), nepodléhají soudnímu přezkumu.
Podle §58 odst. 5 vyhlášky č. 378/2004 Sb. lze kázeňský přestupek řešit též výchovným
pohovorem bez uložení kázeňského trestu. Z §46 odst. 2 zákona o výkonu trestu odnětí svobody
plyne, že rozhodnutí o řešení přestupku výchovným pohovorem není rozhodnutím o kázeňském
přestupku. V posuzovaných věcech se tak žalobce v rozporu s §52 odst. 4 zákona o výkonu
trestu odnětí svobody domáhá soudního přezkumu správních rozhodnutí, proti kterým
není žaloba přípustná. Proto je zde dán důvod pro odmítnutí žalob pro nepřípustnost podle
§46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Jelikož jsou obě žaloby zjevně bezúspěšné ve smyslu §36 odst. 3
s. ř. s., městský soud nepřiznal žalobci osvobození od soudního poplatku ani nevyhověl
jeho žádostem o ustanovení advokáta podle §35 odst. 8 s. ř. s.
III.
[6] Proti shora specifikovaným usnesením městského soudu brojil žalobce (stěžovatel)
podáními označenými jako kasační stížnost. Uvedl, že naléhavě žádá o přidělení právního
zástupce, nejlépe JUDr. Aleny Jírovcové, „protože pracuje s derogačním nálezem č. 341/2010 Sb.“
Stěžovatel uvedl, že není právně vzdělán a bez erudovaného člověka v právní oblasti se neobejde.
Zdůraznil, že pouze využívá práva, které mu umožňuje zákon. Současně požádal o osvobození
od soudního poplatku, neboť je odkázán na sociální pomoc a j eho dluhy v současnosti přesahují
částku 400 000 Kč.
IV.
[7] Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 5. 3. 2012, čj. 8 As 108/2011 - 20, spojil řízení
o kasačních stížnostech ke společnému projednání a rozhodnutí.
[8] Nejvyšší správní soud týmž usnesením zamítl ná vrhy žalobce na osvobození od soudních
poplatků a na ustanovení zástupce pro řízení o kasačních stížnostech, a to z důvodu, že návrhy
stěžovatele jsou zjevně neúspěšné. Výchovný pohovor (viz §46 odst. 2 věta druhá zákona
o výkonu trestu odnětí svobody ve spojení s §58 odst. 5 věta druhá vyhlášky ministerstva
spravedlnosti č. 345/1999 Sb.) ani uložení důtky (viz §52 odst. 4 zákona o výkonu trestu odnětí
svobody ve spojení s §46 odst. 3 písm. a) téhož zákona) nepředstavují úkony, jejichž přezkumu
by se stěžovatel mohl domáhat před správními soudy.
[9] Nejvyšší správní soud stěžovatele současně vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce
od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů za podané kasační stížnosti, dále aby předložil plnou
moc udělenou jím advokátovi k zastupování pro řízení o kasačních stížnostech nebo ve stejné
lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie, a konečně jej vyzval, aby v souladu s §106 ve spojení
s §37 odst. 5 s. ř. s., doplnil svá podání označená jako kasační stížnosti o rozsah a důvody,
pro které napadá shora specifikovaná usnesení městského soudu a uvedl, čeho se podáními
domáhá (petit).
V.
[10] Specifikované usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 29. 3. 2012. Stěžovatel
však ve stanovené ani pozdější lhůtě soudní poplatek neuhradil a ani jakkoliv nereagoval na výzvu
soudu.
[11] Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti. Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek
za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení
ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Podle §47 písm. c)
s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
[12] Jelikož stěžovatel ve stanovené lhůtě ani následně soudní poplatek neuhradil, Nejvyšší
správní soud proto řízení podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[13] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že stěžovatel ani přes výzvu soudu nepředložil
plnou moc udělenou advokátovi pro řízení o kasačních stížnostech. Stejně tak své k asační
stížnosti nedoplnil o individualizované a dostatečně konkrétní kasační body. I pokud
by tedy stěžovatel splnil svou poplatkovou povinnost, nepředložení plné moci udělené
advokátovi a nedoplnění kasačních stížností o rozsah a důvody jejich podání by bránilo věcnému
vyřízení kasačních stížností.
[14] O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s §60 odst. 3 s. ř. s.
za použití §120 s. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení o kasační stížnosti zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 12. července 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu