ECLI:CZ:NSS:2012:8.AS.91.2012:30
sp. zn. 8 As 91/2012 - 30
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jana Passera a soudců
JUDr. Michala Mazance a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: GREEN - SWAN
PHARMACEUTICALS CR, a. s., se sídlem Pod Višňovkou 27/1662, Praha 4, zastoupeného
JUDr. Alešem Zemanem, advokátem se sídlem Svobodova 7, Praha 2, proti žalované: Rada
pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí
žalované ze dne 30. 6. 2009, čj. had/4804/09, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2012, čj. 5 Ca 159/2009 - 34,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
I.
1. Rozhodnutím ze dne 30. 6. 2009, čj. had/4804/09, žalovaná uložila žalobci pokutu
ve výši 400 000 Kč za porušení §5d odst. 3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně
a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů.
II.
2. Žalobce napadl rozhodnutí žalované žalobou u Městského soudu v Praze,
který ji rozsudkem ze dne 27. 6. 2012, čj. 5 Ca 159/2009 - 34, zamítl.
III.
3. Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku městského soudu kasační stížností z důvodu
podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
4. Stěžovatel tvrdil, že uložená pokuta je vysoká a její zaplacení by pro něj znamenalo
závažnou ekonomickou újmu. Přiznání odkladného účinku by podle jeho názoru nebylo
v rozporu s veřejným zájmem a zároveň by jím nevznikla újma jiným osobám.
5. Připomněl, že uložená pokuta je čtyřikrát vyšší než pokuta, která byla uložena společnosti
Kristián, spol. s r. o. (věcí se zabýval i Nejvyšší správní soud, srov. rozsudek ze dne 17. 2. 2010,
čj. 1 As 6/2010 - 61, všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná
na www.nssoud.cz), v níž bylo upozornění na doplněk stravy méně zřetelné než v posuzované
věci.
IV.
6. Žalovaná se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřila.
V.
7. Nejvyšší správní soud nejprve připomíná, že novelizací soudního řádu správního
provedenou zákonem č. 303/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů,
se s účinností od 1. 1. 2012 změnila mimo jiné ustanovení týkající se odkladného účinku. Podle
§73 odst. 2 s. ř. s. nyní soud může přiznat žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude
v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ve smyslu §107 s. ř. s. uvedené podmínky platí
přiměřeně i pro odkladný účinek kasační stížnosti.
8. Nejvyšší správní soud dospěl po zvážení argumentů stěžovatele k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku nebyly splněny.
9. Obecně lze říci, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti může mít význam pouze
tehdy, pokud odkladný účinek byl přiznán již žalobě v řízení před krajským soudem. Rozhodnutí
správních orgánů napadená žalobou ve smyslu §65 a násl. s. ř. s. jsou totiž pravomocná
a vykonatelná. Platí, že pokud v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu není žalobě
přiznán odkladný účinek za podmínek stanovených v §73 s. ř. s. (ať už proto, že o něj žalobce
vůbec nežádal, nebo proto, že jeho návrh neshledal krajský soud důvodným a zamítl jej),
a nedošlo-li rozhodnutím krajského soudu o meritu věci ve vztahu k napadenému správnímu
rozhodnutí ke změně této skutečnosti (tedy došlo-li k zamítnutí či odmítnutí žaloby, takže správní
rozhodnutí nebylo rozhodnutím krajského soudu nijak dotčeno), odkladný účinek kasační
stížnosti působící jen vůči rozhodnutí krajského soudu nemůže mít na účinky správního
rozhodnutí podstatný vliv. Smyslem rozhodnutí o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
je přitom oddálit nastoupení nepříznivých důsledků napadeného správního rozhodnutí ve vztahu
ke stěžovateli a to do právní moci soudního rozhodnutí.
10. Z obsahu spisu zdejšímu soudu vyplynulo, že stěžovatel o přiznání odkladného účinku
v řízení o žalobě před městským soudem nežádal. Městský soud žalobu stěžovatele zamítl,
a rozhodnutí žalované proto nebylo napadeným rozsudkem nijak dotčeno. Případné přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti by nemělo žádný vliv na účinky rozhodnutí žalované,
a tudíž ani na právní postavení stěžovatele.
11. Nadto je třeba připomenout, že v žádosti o odkladný účinek kasační stížnosti musí
stěžovatel dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu hrozí újma nepoměrně větší,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám. Na podporu
svých tvrzení musí stěžovatel navrhnout provedení patřičných důkazů. Žádost o přiznání
odkladného účinku tedy musí být dostatečně individualizovaná a podepřená konkrétními důkazy,
protože stěžovatel nese jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní.
12. Stěžovatel odůvodnil žádost o přiznání odkladného účinku pouze tím, že zaplacení
pokuty by pro něj znamenalo závažnou ekonomickou újmu. Toto tvrzení však neopřel o žádné
důkazy ani nevysvětlil, z jakého důvodu mu hrozí újma nepoměrně větší, než jaká by mohla
vzniknout jiným osobám. Shora uvedeným požadavkům proto stěžovatel v posuzované věci
nedostál.
13. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti zamítl.
14. Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že usnesení o zamítnutí návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze
z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 24. září 2012
JUDr. Jan Passer
předseda senátu