ECLI:CZ:NSS:2012:9.AS.110.2012:69
sp. zn. 9 As 110/2012 - 69
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Daniely Zemanové
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobkyně: M. S.,
zast. JUDr. Barborou Lukšovou Frantovou, advokátkou se sídlem Washingtonova 1599/17,
Praha – Nové Město, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské
náměstí 2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 3. 2010, sp.
zn. S-MHMP 788847/2009/OST/Pt/Hn, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Lidové
bytové družstvo Praha 10, se sídlem Slovinská 597/10, Praha 10 – Vršovice, II) Ing. J. H., III)
Ing. J. H., IV) S. H., V) M. E., VI) I. E., VII) M. U., VIII) PaeDr. J. S., IX) Z. S.,
X) Mgr. J. S., v řízení o kasační stížnosti žalovaného, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na
řízení I) a o kasační stížnosti osob zúčastněných na řízení II) – IV), VIII) a IX) a J. H. a J. H.,
všichni zast. Mgr. Ing. Jindřichem Hrochem, advokátem se sídlem Bohuslava ze Švamberka
1284/12, Praha 4, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2012,
č. j. 10 A 69/2010 – 202, o návrhu osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se osoba zúčastněná na řízení I) (dále „stěžovatel“)
domáhá zrušení výroků I) – III) v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále
jen „městský soud“), kterým bylo podle ustanovení §78 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno rozhodnutí
žalovaného ze dne 1. 3. 2010, sp. zn. S-MHMP 788847/2009/OST/Pt/Hn, a věc byla
žalovanému vrácena k dalšímu řízení.
Součástí podané kasační stížnosti je rovněž návrh na přiznání odkladného účinku kasační
stížností. Uvádí, že kdyby kasační stížnost neměla odkladný účinek, měl by žalovaný
po zrušujícím rozsudku městského soudu pokračovat v řízení o odvolání proti rozhodnutí
o odstranění stavby. S ohledem na povahu věci a obsah kasační stížnosti však stěžovatel navrhuje,
aby byl odkladný účinek přiznán. Rozhodovací důvody městského soudu, které vedly ke zrušení
napadeného rozhodnutí žalovaného, jsou nesprávné; jde především o závěr, že při rozhodování
o odstranění černé stavby v domě musí stavební úřad zjišťovat souhlas vlastníka (spoluvlastníků)
v domě s tímto odstraněním a odstranění nařídit jen v případě, kdy je souhlas vlastníků dán. Dále
je nesprávný závěr městského soudu, že pro posouzení věci ve veřejnoprávním sporu jsou
relevantní soukromoprávní poměry mezi spoluvlastníky domu, takové závěry by totiž vedly
k absurdním důsledkům.
Kasační stížnost obsahující návrh na přiznání odkladného účinku byla zaslána k vyjádření
všem ostatním účastníkům řízení. Nejvyšší správní soud obdržel vyjádření k návrhu na přiznání
odkladného účinku pouze od žalobkyně, která má za to, že nejsou splněny podmínky
pro přiznání odkladného účinku, neboť na straně stěžovatele nemůže dojít ke vzniku jakékoliv
nenahraditelné újmy tím, že došlo k pravomocnému zrušení rozhodnutí žalovaného.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo)
vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní
břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli
vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně
doložil.
Tvrzení stěžovatele, kterými odůvodňuje nutnost přiznání odkladného účinku, které jsou
současně důvody samotné kasační stížnosti, však nijak neprokazují, že by nepřiznání odkladného
účinku kasační stížnosti vznikla stěžovateli nepoměrně větší újma, než jaká přiznáním odkladného
účinku může vzniknout jiným osobám. Stěžovatel totiž žádným způsobem nespecifikuje, jak
konkrétně by se v projednávané věci mělo nepřiznání odkladného účinku jeho práv, pouze
obecně poukazuje na procesní důsledky rozhodnutí městského soudu, povahu věci a obsah
kasační stížnosti.
Zruší-li krajský, resp. městský soud rozhodnutí správního orgánu, je povinností správního
orgánu pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným právním názorem vyjádřeným
v pravomocném soudním rozhodnutí. Tato skutečnost je však logickým důsledkem toho,
že správní soud je soudem přezkumným, který nemůže nahradit postup správního orgánu, a jako
taková nemůže být bez dalšího důvodem pro přiznání odkladného účinku.
Charakter odkladného účinku spočívá v jeho mimořádnosti a je na stěžovateli, aby soudu
předložil všechny argumenty, na základě kterých se domnívá, že by pro něj realizace rozsudku
městského soudu znamenala újmu, která je reálná a nepoměrně větší, než jaká by mohla
vzniknout jiným osobám.
Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené vyhodnotil, že stěžovatel neprokázal
existenci ani jedné z podmínek pro přiznání odkladného účinku stanovených v §73 odst. 2 s. ř. s.
Z tohoto důvodu nebylo možno odkladný účinek kasační stížnosti podle ustanovení §107 s. ř. s.
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. přiznat.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 15. srpna 2012
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně senátu