ECLI:CZ:NSS:2012:9.AS.84.2012:42
sp. zn. 9 As 84/2012 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobkyně:
SETRA, spol. s r. o., se sídlem Zvonařka 16, Brno, zast. JUDr. Janem Svobodou, advokátem
se sídlem Příkop 2a, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem
Vršovická 1442/65, Praha 10, proti rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 7. 2009,
č. j. 5229/500/09, 45390/ENV/09, a ze dne 23. 7. 2009, č. j. 5470/500/09, 56942/ENV/09,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 4. 2012,
č. j. 7 Ca 273/2009 - 51, o návrhu na přiznání odkladného účinku,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta její žaloba proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2009, č. j. 5470/500/09, 56942/ENV/09, a dále zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2009, č. j. 5229/500/09, 45390/ENV/09.
Každým z těchto rozhodnutí bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí správního
orgánu 1. stupně, kterým jí byla uložena pokuta ve výši 600 000 Kč za porušení §19 odst. 1
písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, a napadené
rozhodnutí potvrzeno.
V kasační stížnosti požádala stěžovatelka o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Tento návrh odůvodnila tím, že v daném případě nemůže přiznáním odkladného účinku
vzniknout jiným osobám žádná újma, naopak výkon napadeného rozhodnutí by v porovnání
s tím znamenal pro stěžovatelku nepoměrně větší újmu. Dále stěžovatelka poukázala
na to, že hlavní předmět její činnosti spadá do oblasti stavebnictví a nakládání s odpady, v nichž
jsou extrémně dlouhé lhůty pro placení faktur, což se nepříznivě promítá do jejího finančního
hospodaření. S ohledem na uvedené se stěžovatelka snaží odvracet hrozbu druhotné platební
neschopnosti organizačně řídícími zásahy, avšak i přes tuto snahu byla nucena požádat o posun
plateb daně z přidané hodnoty a o zbavení povinnosti zálohovat daň z příjmů právnických osob.
K potvrzení těchto tvrzení doložila stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu rozhodnutí
o povolení rozložení úhrady daně na splátky vydané Finančním úřadem Brno I dne 20. 5. 2011
a dne 21. 6. 2011, rozhodnutí o povolení výjimky z povinnosti zálohovat daň z příjmů
právnických osob vydané rovněž Finančním úřadem Brno I dne 19. 3. 2012 a výkaz zisku a ztrát
ke dni 29. 2. 2012, z něhož plyne, že stěžovatelka vykazuje ztrátu ve výši 1 541 000 Kč. Dále
stěžovatelka doložila Žádost o rozložení úhrady splatného nedoplatku na splátky adresovanou
Celnímu úřadu Žďár nad Sázavou, která se však přímo nevztahuje k projednávané věci,
ale jinému rozhodnutí žalovaného.
Stěžovatelce není znám žádný důležitý veřejný zájem, s nímž by bylo přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti v rozporu, a to ani z pohledu požadavků na činnost státní správy.
Žalovaný se k návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
nevyjádřil.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej
však může na návrh stěžovatele přiznat, ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se užijí přiměřeně.
Dle §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná
žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se především očekává
dostatečně konkrétní a individualizované tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí (jehož sistace by bylo přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dosaženo)
vznikne nepoměrně větší újma, než jiným osobám, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
rozsah. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu
obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Kromě výše uvedeného stěžovatele tíží též důkazní
břemeno k v návrhu uplatněným tvrzením. Unesení tohoto důkazního břemena po stěžovateli
vyžaduje, aby tvrzení, kterými odůvodňuje návrh na přiznání odkladného účinku, také řádně
doložil.
V nyní projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že stěžovatelka ve svém
návrhu uvedla konkrétní skutečnosti, které osvědčují možnost vzniku nepoměrně větší újmy.
Stěžovatelka soudu doložila a prokázala, jaké nepříznivé následky bude mít uhrazení uložených
pokut a plnění jejích zákonných povinností na stav její ekonomiky. Vzhledem k tomu
že stěžovatelce byly uloženy poměrně vysoké pokuty, představují stěžovatelkou uváděné
skutečnosti dle názoru Nejvyššího správního soudu výrazný nepoměr mezi následkem (újmou),
která by stěžovatelce nepřiznáním odkladného účinku vznikla, a případnou újmou, která
by vznikla jiným osobám, pokud by k odložení účinků jinak závazného rozhodnutí nedošlo.
V této souvislosti Nejvyšší správní soud zároveň podotýká, že žádné negativní důsledky, které
by mohly přiznáním odkladného účinku vzniknout třetím osobám, mu nebyly v době jeho
rozhodování známy.
Nejvyšší správní soud následně posoudil žádost stěžovatelky o přiznání odkladného
účinku také z hlediska zbývajících podmínek stanovených §73 odst. 2 s. ř. s., přičemž neshledal
rozpor ani s důležitým veřejným zájmem.
Po zhodnocení zjištěných skutečností tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou v daném případě naplněny,
a proto rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Závěrem zdejší soud připomíná, že přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
nikterak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. května 2012
JUDr. Radan Malík
předseda senátu