ECLI:CZ:NSS:2012:APRK.14.2012:9
sp. zn. Aprk 14/2012 - 9
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci navrhovatele P. Č.,
o návrhu navrhovatele na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne 9. 5. 2012 ve věci
vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 30 Na 13/11,
takto:
I. Řízení ve věci návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu
se z a s t a v u je .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Písemností ze dne 9. 5. 2012, která byla doručena Nejvyššímu správnímu soudu dne
10. 5. 2012 se navrhovatel opětovně domáhá „provedení procesního úkonu u námitky neúčinnosti
doručení z 30. 5. 2011 (vrácená písemnost KS v Brně R253233886, podané týž den, zadržované ve spise KS
pod sp. zn. 30 na 13/11), pakliže odesílající soud dosud o námitkách nevydal rozhodnutí ani písemnost nenechal
doručit zákonem předvídaným způsobem znovu.“
Podání zcela totožného obsahu ze dne 27. 3. 2012 zaslal navrhovatel Krajskému soudu
v Brně již dne 29. 3. 2012, dne 5. 4. 2012 bylo toto podání předloženo Nejvyššímu správnímu
soudu s vyjádřením předsedy senátu Mgr. Milana Procházky s tím, že z podání nebylo možno
zjistit v jaké věci se vyslovení neúčinnosti doručení a opětovného doručení písemnosti
navrhovatel domáhá a o jakou písemnost se jedná. Uvedl, že navrhovatel zasílá v jedné zásilce
větší množství různých podání, z nichž některá pro nedostatečnou identifikaci lze jen obtížně
zařazovat, navrhovatel současně odmítá potřebnou součinnost. Shodné vyjádření zaslal předseda
senátu krajského soudu i ve věci nyní projednávané.
Z předloženého soudního spisu bylo zjištěno, že o návrhu na určení lhůty bylo ve věci
sp. zn. 30 Na 13/2011 rozhodnuto Nejvyšším správním soudem již opakovaně, a to usnesením
čj. Aprk 20/2011 - 16 dne 6. 10. 2011 a dále usnesením čj. Aprk 1/2012 - 31 dne 25. 1. 2012.
O posledně uvedeném návrhu ze dne 27. 3. 2012 rozhodoval Nejvyšší správní soud dne
16. 4. 2012 a řízení o něm zastavil, neboť v téže věci již bylo několikráte rozhodnuto (res
iudicatae).
Podle §174a odst. 5 zákona č. 6/2002 Sb. platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí
se pro řízení o návrhu na určení lhůty přiměřeně ustanovení části první a části třetí občanského
soudního řádu. Ten v §159a odst. 5 normuje, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být
Věc již dříve rozhodnutá je neodstranitelnou překážkou řízení a soud k ní přihlíží kdykoliv
za řízení. K tomu, aby byla naplněna, je nezbytná existence dřívějšího rozhodnutí v téže věci.
O stejnou věc (o totožnost věci) se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o totožný návrh, o němž
již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a téhož účastníka
(navrhovatele). Totožnost předmětu řízení je dána tehdy, jestliže tentýž stav vymezený petitem
návrhu plyne ze stejných tvrzení, jimiž byl uplatněn. Tak tomu je i v souzeném případě.
Jedná se tedy o překážku věci pravomocně rozhodnuté, neboť v novém řízení jde
o projednání téže věci; jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud
řízení zastaví. Nelze-li tedy pro překážku věci pravomocně rozhodnuté ve věci vést další
(opakované) řízení, chybí podstatná podmínka řízení a soud proto řízení ve věci návrhu
ve smyslu §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §174a odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb.,
dle kterého stát hradí náklady řízení o návrhu na určení lhůty jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§174a
odst. 8 zákona č. 6/2002 Sb.).
V Brně dne 31. května 2012
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D
předsedkyně senátu