ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.32.2012:64
sp. zn. Nao 32/2012 - 64
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: A. H., proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním Právu 1/376, v
řízení ve věcech vedených u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 17/2011 a sp.
zn. 30 A 18/2011 o námitce podjatosti,
takto:
Soudci Krajského soudu v Hradci Králové Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel
Kumprecht, JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková,
JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová nejsou vyloučeni z projednávání
a rozhodnutí věcí vedených u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 A 17/2011
a sp. zn. 30 A 18/2011.
Odůvodnění:
Žalobkyně v průběhu řízení o žalobách proti rozhodnutím žalovaného ze dne
29. 10. 2010 uplatnila námitku podjatosti vůči soudcům senátu 30 A i všech zbývajících soudců
Krajského soudu v Hradci Králové. Protože žalobkyně neuvedla žádné důvody, z nichž dovozuje
podjatost uvedených soudců, byla krajským soudem vyzvána, aby ve lhůtě jednoho týdne
od doručení výzvy námitku podjatosti odůvodnila ve smyslu ust. §8 odst. 1 a 5 s. ř. s.
Na tuto výzvu žalobkyně reagovala podáním, v němž uvedla, že „trvá na úplném obsahu její
podání v této věci ze dne 19. 2. 2012 (ale i všech ostatních), které je podle jeho obsahu i řádně, důvodně a včas
podanou námitkou podjatosti senátu 30A (i všech zbývajících soudců) zdejšího krajského soudu s návrhem na
jejich důvodné vyloučení z projednávání a rozhodnutí nejenom této věci, neboť se zřetelem na jejich poměr k
účastníkům je dán důvod pochybovat o jejich podjatosti a proto je důvodné přikázání věci jinému než místně
příslušnému krajskému soudu, protože byť jen úplným obsahem listin spisů před tímto soudem vedených, ve
kterých jako účastník vystupuje žalobkyně (i osoby jí blízké), je spolehlivě a nevyvratitelně prokázáno, že je tu
důvod pochybovat nejenom o jejich nepodjatosti, ale i o dlou hodobé, systematické a vzájemně se kryjící a stále sílící
snaze způsobit žalobkyni (i osobám jí blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující škody a újmy
prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy a rozhodnutími, kt erými je prokazatelně a
nevyvratitelně ohrožena důvěra v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, jako jednoho z
pilířů moci v tomto právním státě, když právě občanské soudní řízení by mělo být jednou ze záruk zákonnosti
a sloužit jejímu upevňování a rozvíjení a každý má právo domáhat se u soudu ochrany práva, které bylo ohroženo
nebo porušeno, a když soudy jsou povinny postupovat a rozhodovat tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana
práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výcho va k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k
úctě k právům jiných osob – tedy nikoliv přesně opačně jak je tomu prokazatelně se sílící intenzitou v těchto zde
vedených věcech žalobkyně (i osob jí blízkých), zvláště po tom co začali opakovaně p odávat stížnosti a podněty
k důvodnému zahájení příslušných řízení o kárné event. i trestní odpovědnosti těchto soudců podle ust. §128 odst.
1 zákona č. 6/2002 Sb., v platném znění, ale i důvodný návrh ke vstupu příslušných státních zastupitelství do
těchto řízení vč. podání příslušné žaloby, neboť podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práva svobod každý má
právo na náhradu škody/újmy způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu
veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem - proto byla a je výše uvedená námitka podjatosti (vč. jejího
doplnění) podána řádně, důvodně a včas a nic nebránilo a nebrání jejímu řádnému projednání Nejvyšším správním
soudem, který v zájmu obnovení důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů přikáže
věc jinému než místně příslušnému krajskému soudu, když nevyvratitelné důvody k tomu jsou dány byť jen
úplným obsahem listin tohoto i všech ostatních výše uvedených spisů s výhradou upřesnění, doplnění a účasti při
provádění řádného dokazování či šetření rozhodného skutkového a právního stavu , neboť opět hrozí, že by nebyl a
nebude ani z příslušných správních a soudních spisů a účelovém dokazování spolehlivě zjištěn. “
Soudci krajského soudu Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht,
JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, JUDr. Marcela
Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová, kteří podle rozvrhu práce rozhodují ve věcech správního
soudnictví, ve vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že se necítí být podjatými a není jim
ani známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod pochybností o jejich
nepodjatosti.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a pouze ze závažných důvodů,
které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama
zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť tento princip nestrannost předpokládá.
Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho,
že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře
demokratické společnosti.
Stěžovatelka neuvedla žádný relevantní důvod podjatosti výše jmenovaných soudců
krajského soudu a omezila se, a to i po výzvě krajského soudu, pouze na nekonkrétní
konstatování, že „je spolehlivě a nevyvratitelně prokázáno, že je tu důvod pochybovat nejenom
o jejich nepodjatosti, ale i o dlouhodobé, systematické a vzájemně se kryjící a stá le sílící snaze
způsobit žalobkyni (i osobám jí blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující
škody a újmy prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy
a rozhodnutími.“ Z ust. §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudce je
skutečnost, že se podílel na projednávání nebo rozhodování věci v předchozím soudním řízení,
avšak toto ustanovení dopadá na případ, kdy se soudce podílel na rozhodování téže věci
jak u krajského soudu, tak poté u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak (viz usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikované
pod č. 53/2004 Sb. NSS a dos tupné na www.nssoud), v němž bylo vysloveno, že „předchozím
soudním řízením“ není řízení v jiné věci, byť by se týkala týchž účastníků. Taková situace však
v daném případě nenastala a není ani namítána.
Z výše uvedených důvodů není námitka podjatosti soudců krajského soudu Mgr. Heleny
Konečné, JUDr. Pavla Kumprechta, JUDr. Magdaleny Jež kové, JUDr. Jany Kábrtové,
Mgr. Marie Kocourkové, JUDr. Marcely Sedmíkové a JUDr. Ivony Šubrtové důvodná, a proto
nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věcí vedených u Krajského soudu v Hradci
Králové pod sp. zn. 30 A 17/2011 a sp. zn. 30 A 18/2011.
Otázkou podjatosti JUDr. Jana Rutsche, který je také soudcem na správním úseku
Krajského soudu v Hradci Králové, se Nejvyšší správní soud nezabýval, neboť tento soudce je
dočasně přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu, a nemůže se proto podílet na rozhodování
Krajského soudu v Hradci Králové.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 3. května 2012
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu