ECLI:CZ:NSS:2013:14.KSE.14.2012:22
sp. zn. 14 Kse 14/2012 - 22
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Zdeňka Novotného, Mgr. Stanislava Moláka, JUDr. Karla
Urbana, JUDr. Tomáše Homoly a JUDr. Petra Škvaina v řízení o návrhu předsedy Kontrolní
komise Exekutorské komory ze dne 2. 11. 2012, na zahájení kárného řízení proti Mgr. J. F.,
soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Jičín, se sídlem Husova 64, Jičín, zast. Mgr. Ing.
Daliborem Jandurou, advokátem, se sídlem Dlouhá 103, Hradec Králové, v neveřejném zasedání
konaném dne 30. ledna 2013,
takto:
Kárné řízení pro skutek spočívající v tom, že v exekučním řízení vedeném
pod sp. zn. 023 EX 488/10 soudní exekutor v zákonné lhůtě nepostoupil návrh povinného
na zastavení exekuce oprávněnému k vyjádření ani následně exekučnímu soudu k rozhodnutí,
kárně obviněného soudního exekutora
Mgr. J. F.,
Exekutorský úřad Jičín, Husova 64
s e podle §188 odst. 2 trestního řádu ve spojení s §172 odst. 2 písm. a) trestního řádu
per analogiam §25 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních
exekutorů
z a s t a v u je ,
neboť kárné opatření, ke kterému může kárné stíhání vést, je zcela bez významu vedle kárného
opatření, které již bylo kárně obviněnému za kárné provinění uloženo.
Odůvodnění:
Kárnou žalobou ze dne 2. 11. 2012, doručenou Nejvyššímu správnímu soudu jakožto
kárnému soudu dne 19. 11. 2012, viní kárný žalobce kárně obviněného ze závažného porušení
povinností stanovených v §55 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Kárného
provinění se měl kárně obviněný dopustit tím, že v exekučním řízení vedeném
pod sp. zn. 023 EX 488/10 v zákonné lhůtě nepostoupil návrh povinného na zastavení exekuce
oprávněnému k vyjádření ani následně exekučnímu soudu k rozhodnutí. Kárná žaloba byla
podána na základě stížnosti R. T., jejímž prověřením bylo zjištěno, že kárně obviněnému byl dne
8. 4. 2011 doručen návrh povinného na zastavení exekuce, který byl administrativní pracovnicí
založen do spisu bez dalšího úkonu. Teprve 6. 9. 2011 byl oprávněný vyzván k vyjádření, které
nebylo doručeno v úplnosti, poté nereagoval pro insolvenci a nesouhlas tak sdělil až k další výzvě
31. 1. 2012. Kárně obviněný návrh na zastavení exekuce předložil soudu dne 6. 2. 2012, ovšem
neúčinnou formou, což napravil novým předložením až dne 30. 5. 2012.
Kárně obviněný ve svém vyjádření ke kárné žalobě uvedl, že k žalovanému jednání došlo,
ovšem že spadá do období, za které již byl citelně kárně postižen. Usilovně pracuje na odstranění
nedostatků, které se v rozhodném období u jeho úřadu vyskytovaly. V daném případě došlo
při předkládání návrhu soudu k neúmyslné chybě spočívající v zaslání souboru v nesprávném
formátu. Kárně obviněný rovněž upozorňuje, že případ nyní žalovaný byl uveden již v kárné
žalobě podané ministrem spravedlnosti, a to jako součást širších zjištění ji podporujících. K tomu
poukazuje na řízení vedené u tohoto kárného soudu pod sp. zn. 14 Kse 2/2012. Na místě tak
je aplikace zásady ne bis in idem, případně navrhuje zastavení řízení pro neúčelnost za analogického
použití §172 odst. 2 písm. a) trestního řádu.
Kárný žalobce k tomu sdělil, že nesdílí právní názor kárně obviněného, že za toto jednání
byl již postižen; k tomu poukazuje na stávající judikaturu. Sice pozitivně vnímá snahu exekutora
odstranit nedostatky z předchozího období, nicméně považuje za nutné přihlížet i k důsledkům
žalovaného skutku pro účastníky řízení. Z hlediska kárné odpovědnosti pak nemá význam,
že k průtahům došlo v důsledku neúmyslného zavinění. Proto na kárné žalobě trvá.
Kárně obviněný tedy nepopírá, že k žalovanému skutku došlo. Samotná časová souvislost
žalovaného skutku s obdobím, které již bylo předmětem předchozí kárné žaloby, ovšem není
podstatná. Jak vyslovil Nejvyšší správní soud v rozhodnutí ze dne 23. 3. 2012,
č. j. 11 Kseo 4/2009-111: „(p)ojem „skutek“ v případě kárných žalob pro nečinnost nelze vztahovat
k určitému časovému období, ve kterém dojde k nečinnosti v libovolném počtu řízení, nýbrž vždy jen
ke konkrétnímu případu nečinnosti. Individualizace postihu za kárné provinění totiž vyžaduje, aby se vždy
posuzovaly konkrétní okolnosti každého řízení, u něhož mělo dojít k nečinnosti (průtahům). Tomu musí
odpovídat rovněž výrok kárného rozhodnutí, z něhož musí být jednoznačně patrno nejen to, v jakém období
docházelo k průtahům (nečinnosti), nýbrž také, o jaká řízení se jednalo a v čem tato nečinnost konkrétně
spočívala.“
Nyní žalovaný skutek nebyl uveden mezi skutky obsaženými v kárných žalobách ministra
spravedlnosti, vedených u tohoto soudu pod sp. zn. 14 Kse 2/2012 (spojeno s věcí
sp. zn. 14 Kse 10/2012). V těchto žalobách kárný žalobce sice poukazoval na další nedostatky,
ovšem nikoliv natolik konkrétním způsobem, aby bylo možné ztotožnění s nyní žalovaným
skutkem. Kárný soud pak o žalobách rozhodl rozhodnutím ze dne 26. 9. 2012,
č. j. 14 Kse 2/2012 - 126, přičemž nyní žalovaný skutek není součástí výroku o vině ani výroku
zprošťujícího; nevyskytuje se ani v argumentaci užité soudem v odůvodnění. Nelze tedy dospět
k závěru, že za nyní žalované jednání byl kárně obviněný již souzen a že projednání žaloby brání
překážka věci rozhodnuté.
Kárný senát ovšem vážil otázku předchozích soudních rozhodnutí, zejména rozhodnutí
ze dne 26. 9. 2012, č. j. 14 Kse 2/2012 - 126, jímž byla kárně obviněnému uložena pokuta ve výši
300 000 Kč. Tato pokuta je skutečně citelná a byla uložena krátce předtím, než byla podána tato
kárná žaloba. Již v tomto předchozím kárném řízení kárný soud přihlížel k tomu, že veškerá
žalovaná jednání spadají do období, v němž exekutor neměl dostatečně zajištěn chod
exekutorského úřadu, přičemž soud akceptoval, že exekutor činí opatření k nápravě. Přesto,
že nyní žalovaný skutek nelze považovat za součást již odsouzeného jednání, pochybení, z něhož
vzešel, mu časově a typově odpovídá.
Pokračování 14 Kse 14/2012 - 23
Proto kárný senát při předběžném projednání kárného návrhu dle §187 trestního řádu
shledal důvody pro postup dle §188 odst. 2 trestního řádu (per analogiam §25 zákona
č. 7/2002 Sb.).
Podle cit. ustanovení může soud trestní stíhání zastavit, jsou-li dány okolnosti uvedené
v ust. §172 odst. 2 trestního řádu. Kárný senát dospěl k závěru, že případné kárné opatření,
k němuž by mohlo kárné řízení ve věci kárného návrhu v dané věci vést, by bylo zcela
bez významu vedle kárného opatření, které bylo kárně obviněnému soudnímu exekutorovi
již v bezprostřední době uloženo.
Případy, kdy lze kárné řízení zastavit, explicitně upravuje §19 odst. 4 ve spojení s §14
zákona č. 7/2002 Sb.; bez ústního jednání se řízení zastaví, byl-li návrh podán opožděně nebo
byl-li vzat zpět, pokud zanikl výkon exekutorského úřadu, anebo pokud zanikla odpovědnost
soudního exekutora za kárné provinění. Jiné situace, pro které by bylo lze kárné řízení zastavit,
zákon č. 7/ 2002 Sb. nepresumuje. V daných souvislostech je ovšem nutno dále připomenout
ustanovení §25 zákona č. 7/2002 Sb., podle něhož, nestanoví-li tento zákon jinak
nebo nevyplývá-li z povahy věci něco jiného, v kárném řízení se přiměřeně použijí ustanovení
trestního řádu. Vzhledem k tomu, že situaci, která nyní v řízení vyvstala, tzn., že poté, kdy soudní
exekutor byl již v době bezprostředně předcházející potrestán, a to trestem zásadně přísnějším,
než který by připadal v úvahu ve věci nyní předložené, zákon č. 7/2002 Sb., nepředvídá, dospěl
kárný senát k závěru, že je naplněna dikce §25 cit. zákona a zjevně právě z povahy věci jsou dány
důvody pro použití ustanovení trestního řádu, která takovou situaci řeší. Ostatně tohoto postupu
již užil kárný soud ve věci sp. zn. 15 Kse 3/2012.
Kárný senát proto po předběžném projednání žaloby v souladu s §187 trestního řádu
v neveřejném zasedání dospěl k závěru, že je dán důvod pro uplatnění postupu podle §188
odst. 2 trestního řádu za použití §172 odst. 2 písm. a) trestního řádu a kárné řízení lze zastavit,
aniž by bylo nařizováno jednání, neboť kárné opatření, k němuž může kárné řízení vést, by bylo
zcela bez významu vedle kárného opatření, které již v bezprostřední době bylo kárně
obviněnému uloženo.
Proto kárný senát podle §172 odst. 2 písm. a) trestního řádu per analogiam §25
zák. č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, kárné
řízení pro shora popsaný skutek zastavil.
Poučení: Opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné
(§21 zákona č. 7/2002 Sb.).
V Brně dne 30. ledna 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně kárného senátu