ECLI:CZ:NSS:2013:16.KSS.1.2013:116
sp. zn. 16 Kss 1/2013 - 116
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedy
JUDr. Vojtěcha Šimíčka a členů JUDr. Milady Šámalové, JUDr. Ivany Doubkové, Mgr. Vladimíra
Hackla, JUDr. Petra Hajna a JUDr. Tomáše Prokopce v právní věci kárné navrhovatelky:
předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4, proti kárně obviněnému: Mgr. M. P., soudce
Obvodního soudu pro Prahu 4, v řízení o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 10. 1. 2013,
při ústním jednání konaném dne 28. 11. 2013,
takto:
I. Podle ustanovení §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních
zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, s e
Mgr. M. P.,
nar. X,
soudce Obvodního soudu pro Prahu 4,
u z n á v á v i n n ý m, ž e
zaviněným porušením svých povinností způsobil neodůvodněné průtahy v řízení v níže
uvedených věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4:
1) sp. zn. 48 C 296/2011 v době od 23. 11. 2011 do 22. 3. 2012,
2) sp. zn. 48 C 40/2011 v době od 25. 5. do 3. 10. 2011 a od 3. 10. 2011 do 13. 3. 2012,
3) sp. zn. 48 C 151/2010 v době od 6. 1. 2012 do 6. 6. 2012,
4) sp. zn. 48 C 176/2009 v době od 21. 9. 2010 do 25. 7. 2011 a od 19. 12. 2011
do 4. 6. 2012,
5) sp. zn. 48 C 354/2008 v době od 10. 1. 2010 do 25. 7. 2011,
6) sp. zn. 48 C 43/2010 v době od 26. 7. do 18. 11. 2010, od 9. 2. 2011 do 10. 8. 2011
a od 18. 8. 2011 do 13. 2. 2012,
7) sp. zn. 48 C 180/2010 v době od 4. 3. 2011 do 9. 8. 2011, od 26. 8. 2011 do 12. 1. 2012
a od 26. 1. 2012 do 30. 6. 2012,
8) sp. zn. 48 EC 185/2010 v době od 15. 9. 2011 do 8. 2. 2012 a od 28. 2. 2012
do 7. 6. 2012,
9) sp. zn. 48 EC 130/2010 v době od 6. 5. 2011 do 10. 10. 2011 a od 12. 12. 2011
do 16. 2. 2012,
10) sp. zn. 48 EC 304/2010 v době od 10. 1. 2011 do 6. 6. 2011,
11) sp. zn. 48 EC 60/2010 v době od 17. 3. 2011 do 19. 7. 2011 a od 9. 8. 2011
do 13. 2. 2012,
12) sp. zn. 48 EC 135/2010 v době od 14. 2. 2011 do 19. 7. 2011, od 30. 9. 2011
do 14. 2. 2012 a od 6. 3. 2012 do 14. 6. 2012,
13) sp. zn. 48 EC 131/2010 v době od 28. 2. 2011 do 25. 8. 2011,
14) sp. zn. 48 EC 163/2010 v době od 1. 2. 2011 do 19. 7. 2011 a od 16. 9. 2011
do 19. 1. 2012,
15) sp. zn. 48 EC 288/2011 v době od 6. 10. 2011 do 15. 2. 2012 a od 15. 2. 2012
do 14. 6. 2012,
16) sp. zn. 48 EC 146/2011 v době od 29. 11. 2011 do 6. 6. 2012,
17) sp. zn. 48 C 175/2010 v době od 8. 4. 2011 do 11. 8. 2011,
18) sp. zn. 48 C 138/2011 v době od 19. 5. 2011 do 18. 10. 2011 a od 26. 1. 2012
do 12. 7. 2012,
19) sp. zn. 48 C 167/ v době od 9. 3. 2011 do 1. 9. 2011 a od 1. 9. 2011 do 12. 3. 2012,
20) sp. zn. 48 EC 435/2011 v době od 16. 8. 2011 do 8. 2. 2012 a od 9. 2. 2012
do 19. 6. 2012,
21) sp. zn. 48 EC 281/2010 v době od 7. 5. 2011 do 10. 10. 2011 a od 10. 10. 2011
do 6. 3. 2012,
22) sp. zn. 48 EC 331/2010 v době od 14. 3. 2011 do 9. 8. 2011, od 10. 8. 2011 do 27. 1. 2012
(5 měsíců) a od 28. 1. 2012 do 7. 6. 2012,
23) sp. zn. 48 EC 293/2010 v době od 5. 1. 2011 do 30. 5. 2011 a od 1. 11. 2011
do 5. 4. 2012,
24) sp. zn. 48 EC 348/2010 v době od 1. 11. 2011 do 23. 4. 2012,
26) sp. zn. 73 EC 3358/2009 v době od 24. 1. 2011 do 30. 4. 2011
a od 27. 6. 2011 do 7. 11. 2011,
27) sp. zn. 73 EC 1429/2009 v době od 15. 12. 2010 do 31. 5. 2011, od 11. 8. 2011
do 7. 11. 2011 a od 15. 12. 2011 do 24. 4. 2012,
28) sp. zn. 48 C 303/2011 v době od 14. 2. 2012 do 31. 7. 2012,
29) sp. zn. 48 C 119/2008 v době od 7. 9. 2010 do 11. 4. 2011 a od 22. 12. 2011 do 6. 6. 2012,
30) sp. zn. 48 C 220/2008 v době od 13. 10. 2009 do 11. 2. 2010 a od 1. 2. 2011
do 26. 7. 2011,
33) sp. zn. 48 C 214/2009 v době od 1. 10. 2009 do 26. 2. 2010,
37) sp. zn. 48 EC 230/2010 v době od 28. 11. 2011 do 23. 4. 2012,
39) sp. zn. 48 EC 274/2011 v době od 6. 10. 2011 do 15. 2. 2012,
40) sp. zn. 48 EC 605/2011 v době od 22. 11. 2011 do 6. 6. 2012,
42) sp. zn. 48 EC 1/2011 v době od 9. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
43) sp. zn. 48 EC 11/2011 v době od 1. 6. 2011 do 6. 12. 2011,
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 117
45) sp. zn. 48 EC 279/2010 v době od 14. 7. 2011 do 8. 2. 2012,
52) sp. zn. 48 EC 416/2010 v době od 9. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
53) sp. zn. 48 EC 318/2010 v době od 9. 8. 2011 do 8. 2. 2012,
55) sp. zn. 48 C 224/2010 v době od 12. 4. 2011 do 11. 8. 2011 a od 2. 9. 2011 do 12. 3. 2012,
56) sp. zn. 48 EC 411/2010 v době od 19. 9. 2011 do 27. 1. 2012 a od 16. 2. 2011
do 8. 6. 2012,
57) sp. zn. 48 C 324/2010 v době od 1. 4. 2011 do 23. 8. 2011,
59) sp. zn. 48 C 332/2010 v době od 4. 4. 2011 do 22. 9. 2011,
60) sp. zn. 73 EC 1436/2009 v době od 23. 8. 2011 do 20. 1. 2012 a od 2. 2. 2012
do 22. 5. 2012,
62) sp. zn. 48 C 81/2011 v době od 9. 11. 2011 do 1. 6. 2012,
63) sp. zn. 48 C 64/2011 v době od 9. 5. 2011 do 25. 4. 2012,
64) sp. zn. 48 C 192/2010 v době od 30. 3. 2011 do 19. 1. 2012,
65) sp. zn. 48 C 27/2011 v době od 27. 4. 2011 do 25. 8. 2011 a od 20. 9. 2011 do 25. 4. 2012,
66) sp. zn. 48 C 207/2010 v době od 18. 4. 2011 do 26. 1. 2012,
67) sp. zn. 48 C 119/2009 v době od 7. 1. 2011 do 31. 7. 2012,
68) sp. zn. 48 C 94/2011 v době od 26. 10. 2011 do 1. 6. 2012,
70) sp. zn. 48 C 242/2010 v době od 8. 4. 2011 do 24. 8. 2011,
71) sp. zn. 48 EC 358/2010 v době od 1. 4. 2011 do 1. 9. 2011, od 15. 9. 2011 do 27. 1. 2012
a od 27. 1. 2012 do 7. 6. 2012,
72) sp. zn. 48 EC 48/2010 v době od 29. 2. 2012 do 14. 6. 2012,
74) sp. zn. 48 EC 334/2010 v době od 1. 4. 2011 do 23. 8. 2011,
75) sp. zn. 48 EC 114/2010 v době od 1. 4. 2011 do 24. 8. 2011,
76) sp. zn. 48 EC 350/2010 v době od 1. 4. 2011 do 23. 8. 2011,
77) sp. zn. 48 EC 335/2010 v době od 1. 4. 2011 do 24. 8. 2011,
78) sp. zn. 48 EC 259/2010 v době od 11. 3. 2011 do 19. 1. 2012 a od 19. 1. 2012
do 18. 6. 2012,
80) sp. zn. 48 EC 247/2010 v době od 16. 9. 2011 do 18. 1. 2012,
81) sp. zn. 48 EC 26/2011 v době od 8. 4. do 24. 8. 2011,
83) sp. zn. 48 C 248/2010 v době od 1. 4. 2011 do 11. 8. 2011,
84) sp. zn. 48 C 1/2011 v době od 11. 4. 2011 do 11. 8. 2011,
85) sp. zn. 48 C 271/2011 v době od 10. 10. 2011 do 1. 6. 2012,
86) sp. zn. 48 C 209/2011 v době od 13. 9. 2011 do 30. 12. 2011 a od 28. 2. 2012
do 30. 6. 2012,
87) sp. zn. 48 C 317/2011 v době od 30. 1. 2012 do 4. 7. 2012,
88) sp. zn. 48 C 90/2011 v době od 25. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
89) sp. zn. 48 C 68/2011 v době od 21. 2. 2012 do 30. 6. 2012,
90) sp. zn. 48 C 10/2011 v době od 14. 12. 2011 do 24. 4. 2012,
91) sp. zn. 48 C 259/2011 v době od 2. 1. 2012 do 30. 6. 2012,
92) sp. zn. 48 C 221/2011 v době od 27. 1. 2012 do 30. 6. 2012,
93) sp. zn. 48 C 160/2011 v době od 20. 2. 2012 do 30. 6. 2012;
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l
povinnosti soudce a ohrozil důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, ve znění
pozdějších předpisů.
Za to se mu u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 10 % na dobu 3 (tří) měsíců,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Naproti tomu se kárně obviněný soudce Mgr. M. P. podle §19 odst. 2
zákona č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, exekutorů a státních zástupců,
z p r o š ť u je k á r n é h o n á v r h u
pro nečinnost v níže označených věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4:
4) sp. zn. 48 C 176/2009 za dobu od 10. 1. 2010 do 12. 3. 2010,
9) sp. zn. 48 EC 130/2010 za dobu od 16. 2. 2012 do 30. 6. 2012,
29) sp. zn. 48 C 119/2008 v době od 28. 5. 2010 do 6. 9. 2010,
47) sp. zn. 48 EC 207/2010 od 14. 6. 2011 do 8. 2. 2012,
50) sp. zn. 48 EC 276/2010 v době od září 2011 do 16. 1. 2012,
79) sp. zn. 48 C 210/2010 v době od 15. 2. 2011 do 9. 7. 2011,
neboť uvedené skutky nejsou kárným proviněním.
III. Řízení o kárném návrhu pro nečinnost se podle §14 písm. a) ve spojení s §9 odst. 1
zákona č. 7/2002 Sb. o řízení ve věcech soudců, exekutorů a státních zástupců,
z a s t a v u j e
v níže označených věcech vedených u Obvodního soudu pro Prahu 4:
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 118
4) sp. zn. 48 C 176/2009 za dobu od 29. 4. 2009 do 2. 9. 2009 a od 2. 9. 2009 do 10. 1. 2010,
5) sp. zn. 48 C 354/2008 za dobu od 26. 11. 2008 do 4. 6. 2009 a od o 27. 11. 2009
do 10. 1. 2010,
25) sp. zn. 73 EC 2694/2009 v době od 5. 5. 2011 do 20. 1. 2012,
29) sp. zn. 48 C 119/2008 v době od 2. 6. 2008 do 26. 1. 2009,
30) sp. zn. 48 C 220/2008 v době od 12. 1. 2009 do 14. 5. 2009 a od 14. 5. 2009
do 22. 9. 2009,
31) sp. zn. 48 EC 80/2010 v době od 4. 10. 2010 do 11. 2. 2011,
32) sp. zn. 48 EC 55/2010 v době od 10. 8. 2011 do 8. 2. 2012,
34) sp. zn. 48 EC 202/2010 v době od 17. 6. 2011 do 8. 2. 2012,
41) sp. zn. 48 EC 18/2011 v době od 20. 7. 2011 do 20. 1. 2012,
46) sp. zn. 48 EC 94/2010 v době od 19. 1. 2011 do 19. 7. 2011,
48) sp. zn. 48 EC 262/2010 v době od 23. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
49) sp. zn. 48 EC 271/2010 v době od 27. 4. 2011 do 8. 2. 2012,
51) sp. zn. 48 EC 264/2010 v době od 20. 7. 2011 do 8. 2. 2012,
54) sp. zn. 48 EC 333/2010 v době od 20. 7. 2011 do 8. 2. 2012,
61) sp. zn. 48 C 92/2011 v době od 6. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
72) sp. zn. 48 EC 48/2010 v době od 24. 2. 2011 do 28. 7. 2011 a od 28. 7. 2011
do 9. 2. 2012,
73) sp. zn. 48 EC 40/2010 v době od 8. 10. 2010 do 1. 6. 2011 a od 27. 7. 2011
do 20. 1. 2012,
82) sp. zn. 48 EC 126/2011 v době od 25. 8. 2011 do 20. 1. 2012,
neboť návrh na zahájení kárného řízení byl podán opožděně.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu na zahájení řízení
[1.] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále též „navrhovatelka“) podala dne
10. 1. 2013 k Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení proti soudci tohoto
soudu Mgr. M. P. (dále též „kárně obviněný“). Tento návrh odůvodnila původně tím, že se Mgr.
P. dopustil v celkem 93 řízeních průtahů. V reakci na vyjádření kárně obviněného však dne 31. 7.
2013 upřesnila, že některé spisové značky byly uvedeny duplicitně, takže svůj návrh mění tak, že
na projednání 6 spisů netrvá (konkrétně se jedná o skutky původně označené čísly 35, 36, 38, 44,
58 a 69). Celkem proto v návrhu vymezuje 87 skutků, tzn. nečinností v jednotlivých řízeních. Tím
Mgr. P. porušil povinnost soudce rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů podle
ustanovení §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále též „zákon o soudech“),
přičemž tyto nedostatky neodstranil ani přes „nesčetná upozornění“ a ohrozil tak důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudu a dopustil se kárného provinění ve
smyslu ustanovení §87 cit. zákona.
[2.] Kárná navrhovatelka uvedla, že Mgr. P. působí u obvodního soudu od 1. 4. 2007
v agendě C a EC v senátu 48C. Do té doby byl tento senát bezproblémový, nicméně
již po několika měsících od nástupu kárně obviněného se stav začal zhoršovat a postupně patřil
k nejhorším na celém soudu. Mgr. P. byl vedením soudu mnohokrát upozorňován na zjištěné
nedostatky v práci; přes opakované přísliby k nápravě se však situace nezlepšila. Stávalo se, že
včas nevyřídil ani spisy, které s ním byly v rámci průběžných prověrek projednány. V roce 2012
byl stav takový, že soudce měl většinu nevyřízených spisů chaoticky poskládánu ve své kanceláři,
o nevyřízených věcech neměl přehled a bylo zřejmé, že v práci nemá žádný systém. Stav senátu
byl jeden z nejhorších, a to jak co do počtu neskončených věcí, tak ohledně následných úkonů
(vyznačování právní moci, předkládání spisů odvolacímu soudu apod.). Bylo zjištěno celkem 93
věcí, kde byl zjištěn průtah. V jednom případě byla zjištěna nečinnost 19 měsíců; průměrný
průtah činil 6 měsíců. Řada spisů obsahuje zcela neúčelné úkony; v řadě spisů se objevují průtahy
opakované, když byly např. v průběhu dvou let učiněny jen 3 úkony.
[3.] Zhoršování stavu senátu 48C dokumentuje navrhovatelka na tabulkách, z nichž plyne,
že v lednu 2010 bylo vykázáno 191 neskončených věcí C a pravomocně neskončených 209;
v červnu 2012 to bylo již 248 neskončených a 108 pravomocně neskončených. K tomu navíc
přibylo 446 nevyřízených věcí EC. Navrhovatelka nabídla rovněž srovnání Mgr. P. s dalšími 6
soudci v počtu skončených věcí za měsíc:
2010 2011
Mgr. P. 35 53
Mgr. Jarešová 43 67
JUDr. Pospíšilová 70 79
JUDr. Rybářová 51 66
Mgr. Winklerová 49 66
JUDr. Gembčíková 60 75
JUDr. Liška 53 58
[4.] Dne 31. 7. 2012 odešel Mgr. P. na rodičovskou dovolenou a jeho agendu převzala
soudkyně Mgr. Lomozová. Nečinnost kárně obviněného nebyla dána jeho velkým zatížením,
neboť podobným způsobem byli zatíženi i další soudci a svou práci zvládli. O tom svědčí
i současný stav senátu 48C, kdy v červenci 2012 tam bylo celkem 578 nevyřízených věcí
a k 31. 12. 2012 jen 342 věcí.
[5.] Kárná navrhovatelka se domnívá, že Mgr. P. nemá ve své práci žádný systém a nebude
proto zvládat výkon soudcovské činnosti ani v budoucnu a současné problémy se budou
opakovat. Provinění, kterého se dopustil, je závažné. Proto navrhovatelka navrhuje uložit kárné
opatření podle ustanovení §88 odst. 1 písm. b) zákona o soudech - snížení platu o 30% na dobu
1 roku.
II. Vyjádření kárně obviněného
[6.] Kárně obviněný ve vyjádření (ze dne 13. 5. 2013, doplněném dne 25. 7. 2013)
k podanému návrhu namítá, že u skutků 4, 29 a 30 uplynula tříletá objektivní lhůta a u skutku
47 šestiměsíční subjektivní lhůta. U skutku 85 žaloba napadla po 1. 9. 2011, takže s ohledem
na novelu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích nebylo možno po zpětvzetí žaloby
řízení bez dalšího zastavit, neboť žalobci vzniká poplatková povinnost (§10 odst. 4 cit. zákona)
a poplatek se nevrací celý. Takže soud nejprve vyzve žalobce k zaplacení soudního poplatku
s tím, že pokud jej nezaplatí, řízení zastaví a poplatková povinnost nevznikne. Existuje sice i jiný
výklad zákona, nicméně vytýkaný postup není kárným proviněním, neboť vychází z možného
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 119
výkladu zákona. U skutku 86 k tvrzené nekoncentrovanosti řízení kárně obviněný uvádí,
že pokud by vedle výzvy k zaplacení soudního poplatku adresované žalobci současně zaslal
žalovanému výzvu k vyjádření, mohly by vzniknout zbytečné náklady, vyjádřil-li by se žalovaný
na základě této výzvy, nicméně nebyl by zaplacen soudní poplatek.
[7.] Kárně obviněný dále uvádí, že po svém nástupu na Obvodní soud pro Prahu 4 mu bylo
přiděleno 150 nově napadlých věcí a přebíral rovněž věci starší. Od 1. 8. 2012 byl na mateřské
dovolené. Celkový nápad a vyřízenost do senátů 48C a 48EC dokumentuje následující tabulka.
rok celkový nápad počet vyřízených věcí
2007 536 neuvedeno
2008 384 427
2009 426 402
2010 769 389
2011 1.058 572
2012 743 (do 30. 6.) 307 (do 31. 7.)
[8.] Tabulka navíc nezohledňuje věci, které napadly v senátu 70EC a 73EC, protože obživlé
věci z těchto senátů napadaly všem civilním soudcům. V letech 2008 a 2009 rozhodoval Mgr. P.
též agendu Rod (vyřízeno celkem 46 věcí), což jsou z hlediska hmotného práva trestní věci, byť
se procesně jedná o opatrovnické řízení a do výkonnosti jsou započítávány pouze koeficientem
0,28.
[9.] K počtu neskončených věcí kárně obviněný dále uvedl, že pracoval jako součást
minitýmu, tvořeného soudcem, rejstříkovou referentkou a vyšším soudním úředníkem (VSÚ).
VSÚ rozhoduje o návrzích na vydání platebního rozkazu; po jeho zrušení věc napadne soudci.
Neskončené věci v senátu C a EC tak představují součet neskončených věcí soudce a VSÚ.
[10.] Mgr. P. nesouhlasí s tvrzením, že senát 48C byl bez problémů do doby, než jej převzal,
protože ze zprávy o prověrce ze dne 31. 8. 2009 plyne, že k datu 1. 10. 2007 byl tento senát
značně zatížený, což představuje „poměrně pernou práci i pro zkušeného soudce“.
[11.] K tvrzené absenci jakéhokoliv systému práce kárně obviněný uvádí, že odlišuje typové
spory od ostatních. U typových sporů (jde o stejného žalobce) počká, až se nahromadí několik
desítek věcí, a poté je nareferuje a rovněž současně nařizuje jednání. Postagendu vyřizoval
zejména v pátek. Protože v lednu 2011 byl jeho senát jmenován mezi senáty s vysokým počtem
neskončených věcí, začal nařizovat jednání u více věcí, takže v dubnu měl např. nařízeno
k projednání 102 a v květnu 64 věcí. Nemoc rejstříkové referentky a změna kanceláře nicméně
práci zpomalily, protože při přepisování vyhlášených výroků rozsudků zastupujícími referentkami
je často musel opravovat. Mgr. P. neměl asistenta a veškerá rozhodnutí proto musel vyhotovovat
sám a vkládat je do ISASu. Asistent byl (vždy jeden na 3 soudce) přidělen až od 1. 7. 2012. Proto
také (a rovněž s ohledem na zastavení nápadu do rejstříku EC) nemají počty nevyřízených věcí po
jejich převzetí Mgr. Lomozovou takovou vypovídací hodnotu, jakou jim přikládá kárná
navrhovatelka.
[12.] Specifikum agendy obvodního soudu spočívá v tom, že u něj napadají věci velkých
podnikatelských subjektů a jedná se zejména o spotřebitelské úvěry a také o spory z leasingových
smluv. Po zavedení elektronického platebního rozkazu došlo k výraznému nárůstu napadlých
věcí, nicméně velké množství žalob nelze bez doplnění skutkových tvrzení projednat. Ani typové
spory nelze označit za jednoduché, neboť žalobci se často domáhají zaplacení neexistujících
nároků a teprve po upozornění soudu dojde k částečnému zpětvzetí žaloby. Agenda EC zahrnuje
věci s cizím prvkem a často se jedná o osoby, po jejichž pobytu je nutno pátrat.
[13.] Jakkoliv je zřejmé, že množství práce, kterou lze po soudci požadovat, nelze znalecky
stanovit, je otázkou, zda je reálné a efektivní pečlivé provádění úkonů v několika stovkách spisů
najednou za situace, kdy měsíční nápad věcí činí 64 (2010), 88 (2011) a 77 (2012). Pokud by totiž
toto zatížení bylo přiměřené, bylo by možno spisy vyřizovat plynuleji a rychleji.
[14.] Kárně obviněný se rovněž vyjádřil k jednotlivým vytýkaným skutkům – viz níže.
III. Průběh ústního jednání
[15.] V úvodu ústního jednání kárný senát zamítl návrh na provedení dokazování výslechem
svědků Mgr. Michaela Květa (místopředseda obvodního soudu) a I. M. (dozorčí úřednice) a V. K.
(vedoucí referentka), který podala kárná navrhovatelka. Kárný senát má za to, že s ohledem na
podstatu skutku, který je kárně obviněnému kladen za vinu, je zřejmé, že není zásadního sporu
ohledně skutkového průběhu děje, nýbrž ohledně jeho právního posouzení. Mgr. P. je totiž
kladena za vinu nečinnost v řadě věcí a rozhodující pro vyjasnění skutkových okolností je obsah
spisů, které si kárný senát vyžádal. Informace ohledně personálního stavu obvodního soudu má
k dispozici samotná navrhovatelka, která tomuto soudu předsedá, a není proto třeba, aby byl
zvlášť vyslýchán její místopředseda. Ostatně zprávu o prověrce senátu 48 C, kde je Mgr. P.
začleněn, zpracovanou a podepsanou Mgr. Květem, předložila navrhovatelka jako listinný důkaz.
Navíc je situace v této věci specifická tím, že Mgr. P. byl od 1. 8. 2012 jeden rok na mateřské
dovolené, takže kárný senát nehodnotí jeho současnou činnost, nýbrž činnost předcházející jeho
nástupu na mateřskou dovolenou a pro svoje rozhodování proto nepotřebuje aktuální informace
jako v jiných kárných řízeních. Ohledně případné výpovědi dozorčí úřednice a referentky má
zdejší soud za to, že potřeba tohoto výslechu by byla dána tehdy, pokud by např. kárně obviněný
argumentoval tím, že daná nečinnost byla způsobena právě těmito osobami (např. že
nerespektovaly jeho pokyny, že včas nevypravovaly rozhodnutí, že mu nepředkládaly spisy
apod.). Nic takového však Mgr. P. ve svojí obhajobě netvrdí. Ke shora uvedenému je třeba
rovněž uvést, že Mgr. Květ se k soudu dostavil na základě pověření namísto kárné navrhovatelky,
takže v průběhu ústního jednání měl dostatečnou možnost osobně se vyjádřit ke všem
probíraným skutečnostem.
[16.] Předseda kárného senátu dále seznámil účastníky řízení s výsledky předběžného šetření
(§13 zákona č. 7/2002 Sb.). Kárný senát si vyžádal od Obvodního soudu pro Prahu 4 zaslání
všech spisů, v nichž navrhovatelka kárně obviněnému soudci vytýká průtahy, a podrobně
se seznámil s jejich obsahem. Konstatuje, že obsah spisů ve většině případů odpovídá
skutečnostem uvedeným navrhovatelkou v návrhu na zahájení kárného řízení a řada skutečností
není mezi účastníky řízení sporná, tj. zejména tvrzení o době nečinnosti a úkonech činěných
ve spisech kárně obviněným soudcem. Současně však soud zjistil i celou řadu nesrovnalostí
a rozdílů mezi tvrzeními navrhovatelky a kárně obviněného soudce (podrobně viz níže).
Tyto nesrovnalosti lze obecně shrnout do několika oblastí. Předně, v některých kárně obviněný
namítá a obsah spisů tomu odpovídá, že již uběhla – zcela nebo zčásti - subjektivní či objektivní
lhůta pro projednání těchto kárných provinění (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.). Další
nesrovnalost spočívá v tom, že navrhovatelka považuje jako moment, kdy začíná nečinnost
Mgr. P., značně mechanicky okamžik posledního úkonu, který učinil; a dále již nezkoumá, zda
např. obsahem tohoto úkonu nebyla výzva se stanovením lhůty účastníkům řízení k provedení
některého úkonu (např. předložení důkazu, vyjádření k návrhu atp.). Z vyjádření Mgr. P. je zase
patrno, že zohledňuje pouze dobu, kdy ve věci nečinil úkony a současně se spis nacházel u něj.
K těmto nesrovnalostem se soud vyjadřuje níže.
[17.] V průběhu ústního jednání kárná navrhovatelka, resp. pověřená osoba – místopředseda
Mgr. Květ, odůvodnil podání kárného návrhu tím, že se jednalo o vyústění dlouhodobě situace.
Mgr. P. totiž vedení soudu považovalo s ohledem na jeho krátkou praxi za začínajícího soudce,
který se předtím zabýval exekucemi a nástup na obvodní soud pro něho znamenal výraznou
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 120
změnu a větší pracovní zatížení. Proto také při kontrolách spisů bylo postupováno shovívavě a
se snahou o pomoc; Mgr. Květ si s ním tyká a jejich vztah byl kamarádský. Mgr. P. se navíc jevil
jako maximálně slušný a vstřícný člověk, a proto také bylo odkládáno podání kárného návrhu a
zjištěné nedostatky byly řešeny pouze domluvami. Vedení soudu však postupně docházela
trpělivost a určitým zlomem byla kontrola, která proběhla v období srpen/září 2012, kdy z počtu
200 prověřovaných spisů byly u 93 z nich zjištěny nedostatky. Navíc, kolegyně Mgr. Lomozová,
která po Mgr. P. přebírala jeho agendu, byla údajně zděšena jejím stavem. Mgr. Květ zdůraznil, že
práce byla v rámci soudu vždy rozdělována rovnoměrně. K otázce promlčení či prekluze
některých skutků Mgr. Květ uvedl, že jednak není zřejmé, zda se jedná o promlčení či prekluzi, a
jednak vycházel z toho, že se u nečinnosti jedná o trvající delikt a na počátku roku 2012 ještě
nebyl dán dostatečný rozsah a podoba kárného provinění, neboť nebylo k dispozici dostatečné
penzum spisů, z nichž by toto provinění vyplynulo.
[18.] Kárně obviněný nejprve uvedl, že ve 4 případech se nejedná o průtah a 12 skutků bylo
prekludováno. Navrhovatelka rovněž počítala nečinnost od úkonu k úkonu a nikterak
nezohlednila běh zákonné či soudcovské lhůty v konkrétních případech. Kárně obviněný byl
vystaven velké zátěži a zejména doplácel na to, že rozhodoval v agendě Rod, tedy trestné činnosti
mládeže, která je velmi komplikovaná, vyžaduje doplňovat dokazování a souvisí s ní také rozsáhlá
postagenda, a přesto je hodnocena pouhým koeficientem 0,28. Mgr. P. podrobně popsal
okolnosti předávání agendy Mgr. Lomozové v červenci 2012 s tím, že se snažil zejména dopsat
jím vydané rozsudky. Mgr. P. popřel, že by s ním místopředseda Mgr. Květ osobně probíral
nedostatky v jeho spisech, byť opakovaně uvedl, že se k němu vedení soudu vždy chovalo velmi
korektně. Pohovor s vedením soudu měl v roce 2009 po provedené kontrole a jeho závěrem bylo
upozornění, že do konce tohoto roku má vše dát do pořádku. Měl za to, že se tak stalo. Mgr. P.
zdůraznil, že neměl asistenta a že nesouhlasí s tím, že ve svojí práci neměl systém. Závěrem uvedl,
že navrhuje kárný návrh zamítnout, jelikož byl podán pravděpodobně opožděně ve vztahu ke
všem skutkům s tím, že pokud soud tento názor nepřijme, pak požaduje proporcionální trest.
V každém soudním řízení totiž ve shodě s Listinou základních práv a svobod i Úmluvou o
ochraně lidských práv a základních svobod není dán zájem pouze na rychlosti, nýbrž také na
spravedlnosti rozhodování. A v tomto směru se kárně obviněný vždy snažil, aby jeho rozhodnutí
byla spravedlivá.
[19.] Kárný senát zamítl návrhy na provedení důkazů, předložené na závěr ústního jednání.
V případě návrhu Mgr. Květa na výslech svědků – předsedkyně obvodního soudu a dozorčí
úřednice M. - jejich nadbytečnost odůvodnil tím, že předsedkyně soudu je současně kárnou
navrhovatelkou a kromě podaného návrhu podala též vyjádření, takže její výslech není zapotřebí,
a to též proto, že jednání byl účasten její místopředseda, který je schopen poskytnout dostatečné
informace k projednávané věci; ve vztahu k paní M. soud zopakoval důvody, pro které zamítl
tento důkazní návrh podaný ještě před jednáním s tím, že potřeba jeho provedení nevyplynula ani
z jednání samotného. Pokud Mgr. Květ navrhl provedení důkazu spisem zn. 40 Spr 1099/2011,
soud odmítl jeho provedení soud z toho důvodu, že pokud z obsahu tohoto spisu mají vyplynout
skutečnosti o dalších nečinnostech kárně obviněného soudce v jiných řízeních, jedná se o již
prekludované skutky (jak sám konstatoval Mgr. Květ), a pokud by jím měla být potvrzena
soustavnější kontrola činnosti Mgr. P., není třeba tuto skutečnost dále prokazovat, neboť
dostatečně plyne z důkazů jiných (viz níže - zejména u skutků, kde bylo zjištěno uplynutí
subjektivní prekluzivní lhůty). Důkazní návrh kárně obviněného Mgr. P. odmítl soud z toho
důvodu, že se jednalo o 12 rozhodnutí, která však byla vydána v 11 případech v jiných věcech,
než které jsou předmětem tohoto kárného řízení, a v posledním případě je toto rozhodnutí
součástí spisu, který má kárný senát k dispozici.
IV. Podstatné okolnosti plynoucí ze soudních spisů a z dalšího dokazování
[20.] Kárný senát Nejvyššího správního soudu si vyžádal předmětné spisy Obvodního soudu
pro Prahu 4 a z jejich obsahu k výše uvedeným skutečnostem konstatuje následující:
23) sp. zn. 48 C 296/2011 - žaloba o výživné napadla 11. 11. 2011; dne 15. 11. 2011 soudce
učinil referát, na jehož základě byla žaloba zapsána do senátu 48C (návrhová žaloba), dne
23. 11. 2011 byla provedena lustrace žalovaného. Následoval úkon dne 22. 3. 2012 - usnesení
č. j. 48 C 296/2011-6, výzva k odstranění vad žaloby. Kárná navrhovatelka tvrdila průtah v trvání
více než 4 měsíců, ve skutečnosti však nečinnost byla dána jen od 23. 11. 2011 do 22. 3. 2012,
tedy 3 měsíce a 27 dnů, jak správně poukázal kárně obviněný.
24) sp. zn. 48 C 40/2011 – dne 25. 5. 2011 byl zaplacen soudní poplatek, následovala žádost
o zapůjčení spisů dne 3. 10. 2011. Poté je dalším úkonem soudce výzva k zaslání plné moci dne
13. 3. 2012. Mezi účastníky řízení tak není sporu o tom, že nečinnost trvala
od 25. 5. do 3. 10. 2011 (více než 4 měsíce) a od 3. 10. 2011 do 13. 3. 2012 (5 měsíců).
25) sp. zn. 48 C 151/2010 - dne 5. 12. 2011 se uskutečnilo ústní jednání, které bylo odročeno
z důvodu „vyčkání na změnu žaloby“, neboť žalobce při jednání uvedl, že ji rozšiřuje o částku
9.856 Kč s tím, že období ještě upřesní. Rozšiřovat bude žalobu i o meziprovize a o provize.
K dotazu soudu žalobce uvedl, že je schopen změnu žaloby učinit písemně ve lhůtě 1 měsíce.
Následuje usnesení ze dne 6. 6. 2012, kterým se tato změna žaloby nepřipouští. Mezi účastníky
řízení tak není sporu o tom, že v období od 5. 12. 2011 do 6. 6. 2012 (6 měsíců) soudce neučinil
žádný úkon, nicméně nelze přehlédnout, že jeden měsíc z této doby soud vyčkával avizované
podání písemné změny žaloby.
26) sp. zn. 48 C 176/2009 - žaloba napadla 29. 4. 2009 a první úkon soudce je 2. 9. 2009
(přiznání osvobození od soudních poplatků). Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému,
že ohledně tohoto skutku byl návrh podán opožděně, tedy po uplynutí objektivní lhůty 3 let
(§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.). Další úkon následuje dne 12. 3. 2010, nařízení jednání
na 5. 5. 2010. Toto jednání se uskutečnilo a bylo odročeno na 7. 6. 2010. Dne 2. 6. požádal
zástupce žalovaného o odročení jednání, za účelem mimosoudního vyřešení věci. Dne 4. 6. 2010
uskutečnil Mgr. P. úřední záznam, podle něhož zástupce žalobce s odročením jednání souhlasí.
Proto dne 4. 6. 2010 kárně obviněný odročil jednání v této věci na 10. 9. 2010. Dne 9. 9. 2010
nicméně soud obdržel žádost žalobce o odročení i tohoto ústního jednání z důvodu probíhajícího
mimosoudního jednání s tím, že tato žádost byla projednána se zástupcem protistrany. Žalobkyně
ve lhůtě cca 30 dnů sdělí výsledek mimosoudního jednání. Dne 10. 9. 2010 se k jednání nikdo
nedostavil. Dne 25. 7. 2011 kárně obviněný předvolal účastníky k jednání nařízenému na 12. 9.
2011, ani k tomuto jednání se však účastníci nedostavili. Proto bylo jednání odročeno na 30. 11.
2011. Toto jednání se již uskutečnilo a bylo přerušeno s tím, že se zástupci žalobce ukládá, aby do
1 měsíce sdělil, které částky sdělené k důkazu v průběhu jednání činí spornými a které nikoliv,
resp. které důkazy má soud provést z jiného soudního spisu. Zástupci žalovaného soud uložil
předložit specifikované stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR. V návaznosti na to dne 19. 12. 2011
obdržel soud vyjádření žalobkyně s úpravou žalobního petitu. Dne 4. 6. 2012 učinil Mgr. P.
referát, jímž (mimo jiné) nařídil ústní jednání na 16. 7. 2012. Pokud tedy v této věci spatřovala
navrhovatelka celkem 4 průtahy, bylo zjištěno, že a) ohledně období od 29. 4. 2009 do 2. 9. 2009
byl návrh podán opožděně; b) v období od 2. 9. 2009 do 12. 3. 2010 je nutno na návrh ohledně
doby až do 10. 1. 2010 rovněž nahlížet jako na opožděně podaný, takže zbývá pouze doba od 10.
1. 2010 do 12. 3. 2010, což však činí jen 2 měsíce; c) v době od 21. 9. 2010 do – 25. 7. 2011
skutečně žádný úkon učiněn nebyl (10 měsíců) a konečně d) v období od 30. 11. 2011 do 4. 6.
2012 skutečně žádný úkon ze strany soudce učiněn nebyl, nicméně z obsahu spisu plyne, že
vyčkával na úpravu žalobního petitu, což se stalo dne 19. 12. 2011. Nečinnost tak netrvala od 30.
11. 2011, jak tvrdí navrhovatelka, nýbrž až od 19. 12. 2011 do 4. 6. 2012 (více než 5 měsíců).
27) sp. zn. 48 C 354/2008 - tvrzena je nečinnost od 26. 11. 2008 do 4. 6. 2009, nicméně kárně
obviněný správně poukazuje na uplynutí objektivní lhůty 3 let (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.).
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 121
Dále je tvrzena nečinnost od 27. 11. 2009 (žádost o provedení civilního dožádání) do 25. 7. 2011
(výzva k vyjádření). S ohledem na zmíněnou tříletou objektivní lhůtu však kárný soud může
přihlížet jen k nečinnosti v období od 10. 1. 2010 do 25. 7. 2011 (18 měsíců).
28) sp. zn. 48 C 43/2010 - tvrzena je nečinnost v období od 8. 7. 2010 do 18. 11. 2010;
od 9. 2. 2011 do 10. 8. 2011 a od 10. 8. 2011 do 13. 2. 2012. K tomu z obsahu spisu plyne, že dne
12. 7. 2010 vypravil soud žalobkyni vyjádření žalovaného (referát soudce 8. 7. 2010) s tím,
že se má k němu vyjádřit v lhůtě 14 dnů; tato soudcovská lhůta vypršela dne 26. 7. 2010. Dne
18. 11. 2010 pak soud vydal usnesení, kterým vyzval žalobkyni k doplnění svých tvrzení
a k doložení a předložení důkazů. Nečinnost soudu proto lze konstatovat jen v období
od 26. 7. do 18. 11. 2010, tedy 3,5 měsíce. Ve druhém případě obdržel soud dne 24. 1. 2011
návrh na změnu účastníka na straně žalobce, následovala dne 9. 2. 2011 výzva žalobci k prokázání
postoupení předmětné pohledávky (obratem, bez stanovení lhůty) a zrušení nařízeného jednání.
Stejná výzva následovala dne 10. 8. 2011. V tomto případě byl proto soudce skutečně nečinný
od 9. 2. 2011 do 10. 8. 2011, tedy 6 měsíců. Ve třetím případě po zaslání citované výzvy ze dne
10. 8. 2011 a dále výzvy k zaslání plné moci (doručeno 16. 8. 2010) byla tato plná moc a kopie
smlouvy o postoupení pohledávek doručena soudu dne 18. 8. 2011; následovalo usnesení soudu
ze dne 13. 2. 2012, kterým byla připuštěna změna žalobkyně. Nečinnost tak trvala od 18. 8. 2011
do 13. 2. 2012, tzn. necelých 6 měsíců.
29) sp. zn. 48 C 180/2010 - tvrzeny tři průtahy v řízení: od 15. 2. 2011 do 9. 8. 2011,
od 9. 8. 2011 do 12. 1. 2012 a od 12. 1. 2012 do 30. 6. 2012. K tomu ze spisu plyne, že 15. 2. 2011
učinil soudce referát, na jehož základě soud 21. 2. 2011 vyzval žalobkyni ke sdělení data narození
žalovaného ve lhůtě 10 dnů. Dne 9. 8. 2001 následovalo usnesení s obdobnou výzvou
se stanovenou lhůtu 14 dnů. Toto usnesení obdržel zástupce žalobkyně dne 15. 8. 2011
a zareagoval na ně dne 26. 8. 2011. Referát (tzv. pátrací) učinil soudce dne 12. 1. 2012, poslední
odpovědi přišly na soud dne 26. 1. 2012. Následuje usnesení soudu ze dne 4. 7. 2012, které však
vydala již soudkyně Mgr. Lomozová. Lze tak konstatovat nečinnost v době od 4. 3. 2011
do 9. 8. 2011 (5 měsíců), od 26. 8. 2011 do 12. 1. 2012 (4,5 měsíců) a od 26. 1. 2012
do 30. 6. 2012 (5 měsíců).
30) sp. zn. 48 EC 185/2010 - tvrzeny dva průtahy v řízení: od 13. 6. 2011 do 9. 2. 2012
a od 9. 2. 2012 do 13. 6. 2012. K tomu ze spisu plyne, že 13. 6. 2011 soudce požádal Ministerstvo
vnitra o sdělení data narození žalované, tato žádost byla doručena dne 15. 7. 2011; ministerstvo
odpovědělo přípisem ze dne 8. 9. 2011, doručeným soudu dne 15. 9. 2011. Dne 8. 2. 2012 byla
provedena lustrace žalované v evidenci obyvatel, dne 8. 2. 2012 dal soudce referát k odeslání
písemnosti žalované, tato zásilka byla vložena do schránky dne 28. 2. 2012. Dne 7. 6. 2012
proběhla další lustrace žalované v evidenci obyvatel a stejného dne požádal soudce Českou poštu
a ČSSZ o sdělení adresy žalované. V prvním případě proto byla zjištěna nečinnost od 15. 9. 2011
do 8. 2. 2012 (necelých 5 měsíců); ve druhém od 28. 2. 2012 do 7. 6. 2012 (3 měsíce).
31) sp. zn. 48 EC 130/2010 - tvrzeny tři průtahy v řízení: od 6. 5. 2011 do 11. 10. 2011;
od 11. 10. 2011 do 16. 2. 2012 a od 16. 2. 2012 do 30. 6. 2012. K tomu ze spisu plyne,
že na 6. 5. 2011 bylo nařízeno ústní jednání, nicméně 4. 4. 2011 obdržel soud změnu žaloby
a proto 6. 5. 2011 soud odročil jednání na neurčito. Dne 10. 10. 2011 byla změna žaloby zaslána
žalovanému. Dne 9. 11. 2011 byla provedena lustrace žalované a stejného dne byla předmětná
žaloba vyvěšena na úřední desce soudu, z které byla sňata dne 12. 12. 2011. Dne 16. 2. 2012 bylo
ve věci rozhodnuto usnesením, a to částečně bylo řízení z důvodu zpětvzetí žaloby zastaveno
a navržená změna žaloby nebyla připuštěna. Dne 5. 3. 2012 byla opět provedena lustrace
žalované; stejného dne byl žalobce vyzván k doplnění skutkových tvrzení ve lhůtě 3 týdnů. Dne
30. 3. 2012 obdržel soud toto požadované vyjádření žalobce. Dne 19. 4. 2012 bylo citované
usnesení vyvěšeno na úřední desce soudu a sňato bylo dne 22. 5. 2012. Dne 2. 7. 2012 byla tato
věc přidělena soudkyni Mgr. Lomozové. Nečinnost tak byla zjištěna od 6. 5. 2011 do 10. 10. 2011
(5 měsíců) a od 12. 12. 2011 do 16. 2. 2012. Ve třetím tvrzeném případě nebyla zjištěna nečinnost
žádná.
32) sp. zn. 48 EC 304/2010 - tvrzeny dva průtahy v řízení, avšak vymezen je pouze průtah
od 10. 1. 2011 do 6. 6. 2011. Spis obdržel Mgr. P. dne 10. 1. 2011, dne 6. 6. 2011 vyzval žalobce
k odstranění vad. Nečinnost tedy trvala od 10. 1. 2011 do 6. 6. 2011 (necelých 5 měsíců).
33) sp. zn. 48 EC 60/2010 - tvrzeny dva průtahy v řízení: od 16. 2. 2011 do 19. 7. 2011
a od 19. 7. 2011 do 3. 2. 2012. Ze spisu plyne, že dne 16. 2. 2011 bylo jednání za účelem pátrání
po pobytu odročeno na neurčito; současně bylo žalobkyni uloženo ve lhůtě do 1 měsíce doplnit
skutková tvrzení. Dne 19. 7. 2011 byl učiněn dotaz na ČSSZ a Ministerstvo vnitra ohledně
pobytu žalovaného. Ke dni 4. 8. 2011 byla provedena lustrace v katastru nemovitostí, dne
9. 8. 2011 obdržel soud doplnění žaloby. Dne 13. 2. 2012 soud ustanovil žalovanému
opatrovníka. Je tak zřejmé, že nečinnost trvala od 17. 3. 2011 do 19. 7. 2011 (4 měsíce)
a od 9. 8. 2011 do 13. 2. 2012 (6 měsíců).
34) sp. zn. 48 EC 135/2010 - tvrzeny tři průtahy v řízení: od 14. 2. 2011 do 19. 7. 2011;
od 29. 8. 2011 do 15. 2. 2012 a od 15. 2. 2012 do 30. 6. 2012. K tomu ze spisu plyne, že dne
14. 2. 2011 soudce spis obdržel a první úkon učinil dne 19. 7. 2011. Dne 29. 8. 2011 soudce zaslal
žalobu žalovanému na Slovensko; tato zásilka se však vrátila dne 30. 9. 2011. Dne 14. 2. 2012
pak udělil pokyn tuto zásilku zaslat na jinou adresu. Tato zásilka se opět vrátila jako nedoručená,
a to dne 6. 3. 2012. Dne 14. 6. 2012 proto soudce požádal o lustraci žalovaného ve slovenském
rejstříku obyvatel. Nečinnost tak byla zjištěna od 14. 2. 2011 do 19. 7. 2011 (5 měsíců),
od 30. 9. 2011 do 14. 2. 2012 (4,5 měsíce) a od 6. 3. 2012 do 14. 6. 2012 (3 měsíce).
35) sp. zn. 48 EC 131/2010 – tvrzena nečinnost od 17. 2. 2011 do 25. 8. 2011. Dne
17. 2. 2011 totiž soud zaslal žalovanému podaný návrh k vyjádření ve lhůtě do 10 dnů, nicméně
zásilka se vrátila dne 28. 2. 2011 s tím, že adresát je neznámý. Následoval dne 25. 8. 2011 dotaz
na ČSSZ a katastr nemovitostí. Nečinnost proto trvala od 28. 2. 2011 do 25. 8. 2011 (6 měsíců).
36) sp. zn. 48 EC 163/2010 - tvrzeny dva průtahy v řízení: od 1. 2. 2011 do 9. 7. 2011
a od 16. 9. 2011 do 19. 1. 2012. K tomu ze spisu plyne, že 1. 2. 2011 byl předmětný spis převeden
na soudce, následovalo nařízení jednání dne 19. 7. 2011. Dne 16. 9. 2011 bylo jednání odročeno
na neurčito z důvodu rozhodnutí o návrhu žalobkyně ze dne 7. 9. 2011 (návrh na vstup do řízení
jiné společnosti). O tomto návrhu bylo rozhodnuto usnesením ze dne 19. 1. 2012. Nečinnost
tak trvala od 1. 2. 2011 do 19. 7. 2011 (5,5 měsíců) a od 16. 9. 2011 do 19. 1. 2012 (4 měsíce).
37) sp. zn. 48 EC 288/2011 - tvrzeny dva průtahy v řízení: od 6. 10. 2011 do 15. 2. 2012
a od 15. 2. 2012 do 14. 6. 2012. Ze spisu se podává, že 6. 10. 2011 byl předmětný spis převeden
na soudce, prvním úkonem byla výzva žalobci ze dne 15. 2. 2012 a poté je učiněn referát dne
14. 6. 2012. Nečinnost proto ve shodě s navrhovatelkou trvala od 6. 10. 2011 do 15. 2. 2012
(4 měsíce) a od 15. 2. 2012 do 14. 6. 2012 (4 měsíce).
38) sp. zn. 48 EC 146/2011 - tvrzena nečinnost od 17. 10. 2011 do 6. 6. 2012. Ze spisu plyne,
že 17. 10. 2011 učinil soud dotazy na ČSSZ a Českou kancelář pojistitelů ohledně adresy
žalovaného; tato byla sdělena dne 3. 11. 2011 a 29. 11. 2011. Dalším úkonem bylo usnesení ze
dne 6. 6. 2012. Je tak zřejmé, že nečinnost byla dána jen v době od 29. 11. 2011 do 6. 6. 2012,
tedy 6 měsíců.
39) sp. zn. 48 C 175/2010 - dne 8. 4. 2011 byla věc převedena soudci, první úkon následoval
dne 11. 8. 2011 (nařízení ústního jednání). Nečinnost tak trvala od 8. 4. 2011 do 11. 8. 2011
(4 měsíce).
40) sp. zn. 48 C 138/2011 - tvrzeny dva průtahy v řízení: od 19. 5. 2011 do 18. 10. 2011
a od 5. 1. 2012 do 12. 7. 2012. Ze spisu skutečně plyne nečinnost od 19. 5. 2011 (žaloba napadla
na soud) do 18. 10. 2011 (výzva žalobkyni), tzn. 5 měsíců. Soud vyzval usnesením ze dne
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 122
5. 1. 2012 žalovanou k vyjádření a stanovil jí lhůtu 14 dnů. Toto vyjádření soud obdržel dne
25. 1. 2012; další úkon následoval až 12. 7. 2012. Tato nečinnost proto trvala jen od 25. 1. 2012
do 12. 7. 2012, tedy 5,5 měsíců.
41) sp. zn. 48 C 167/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době
od 9. 3. 2011 (odročeno ústní jednání na neurčito) 1. 9. 2011, tzn. 5 měsíců; a poté od 1. 9. 2011
do 12. 3. 2012 (referát), tzn. 6 měsíců.
42) sp. zn. 48 EC 435/2011 – ve shodě s kárným návrhem zjištěna nečinnost od 16. 8. 2011
(věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 4) do 8. 2. 2012 (usnesení o částečném zastavení
řízení), tedy 5,5 měsíců. Dále byl soud nečinný od 9. 2. 2012 do 19. 6. 2012 (referát k vydání
elektronického platebního rozkazu), tedy 4 měsíce.
43) sp. zn. 48 EC 281/2010 - tvrzena nečinnost od 4. 4. 2011 do 10. 10. 2011
a od 10. 10. 2011 do 6. 3. 2012. Dne 4. 4. 2011 však soud toliko obdržel změnu žaloby,
následovalo jednání konané dne 6. 5. 2011, odročené na neurčito. Dne 10. 10. 2011 učinil soudce
referát k zaslání sdělení žalovanému. Nečinnost tak trvala od 6. 5. 2011 do 10. 10. 2011
(5 měsíců). Pokud navrhovatelka spatřuje nečinnost již od 4. 4. 2011 a považuje uskutečněné
jednání za neúčelné, kárný senát konstatuje, že kárný návrh brojí proti nečinnosti soudce,
nikoliv proti účelnosti jeho některých úkonů, a proto nelze navrhovatelce v tomto směru
přisvědčit. Dne 6. 3. 2012 vydal soudce výzvu žalobci, takže nečinnost skutečně trvala
od 10. 10. 2011 do 6. 3. 2012. (necelých 5 měsíců), jak uvedla navrhovatelka.
44) sp. zn. 48 EC 331/2010 – nečinnost byla ve shodě s kárným návrhem zjištěna
od 14. 3. 2011 (věc převedena do rejstříku C) do 9. 8. 2011 (žádost ČSSZ a katastr nemovitostí),
tedy 4,5 měsíců. Dalším úkonem byla zaslání žaloby k vyjádření žalovanému dne 27. 1. 2012,
takže nečinnost trvala od 9. 8. 2011 do 27. 1. 2012 (5 měsíců). Dalším úkonem byla žádost
adresovaná České poště dne 11. 6. 2012, takže soud byl nečinný od 27. 1. 2012 do 7. 6. 2012
(4 měsíce).
23) 48 EC 293/2010 – tvrzena nečinnost od 5. 1. 2011 do 31. 10. 2011 a od 31. 10. 2011
do 5. 4. 2012. Ze spisu plyne, že dne 5. 1. 2011 byl předmětný spis převeden na soudce, prvním
úkonem byl referát soudce ze dne 30. 5. 2011 (žádost o dotázání se ČSSZ Praha, CEV a o lustraci
žalovaného v katastru nemovitostí). Žádost na ČSSZ kanceláří vyhotovena 2. 8. 2011, odpověď
doručena 17. 8. 2011. Dne 31. 10. 2011 soudcem zadán pokyn k zaslání žaloby žalovanému. Dne
23. 11. 2011 zásilka vrácena zpět soudu pro její nedoručení. Dalším úkonem soudce pokyn
k zaslání žaloby žalovanému ze dne 5. 4. 2012. Soud tedy byl nečinný od 5. 1. 2011 do 30. 5. 2011
(necelé 4 měsíce), od 17. 8. 2011 do 31. 10. 2011 (2,5 měsíce) a od 1. 11. 2011 do 5. 4. 2012
(5 měsíců).
24) 48 EC 348/2010 – tvrzena nečinnost od 1. 11. 2011 do 24. 4. 2012. Ze spisu se podává,
že dne 1. 11. 2011 byla zaslána žaloba žalovanému, přičemž dne 21. 11. 2011 byla soudu vrácena.
Dalším úkonem referát soudce ze dne 23. 4. 2012. Nečinnost tedy trvala od 1. 11. 2011
do 23. 4. 2012, tedy 5,5 měsíců.
25) 73 EC 2694/2009 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 5. 5. 2011
(žádost účastníků o vydání opravného usnesení) do 20. 1. 2012 (vydání opravného usnesení),
tj. 8,5 měsíce. Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl
návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.),
neboť z přípisu ze dne 13. 1. 2012 plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně
obviněného věděla, neboť ho vyzývala k okamžitému vydání rozhodnutí.
26) 73 EC 3358/2009 – tvrzena nečinnost od 24. 1. 2011 do 31. 5. 2011 a od 31. 5. 2011
do 11. 11. 2011. Ze spisu plyne, že dne 24. 1. 2011 byl spis převeden na soudce. Jeho prvním
úkonem byl referát ze dne 30. 4. 2011 (žádost o dotázání se ČSSZ Praha, CEV a o lustraci
žalovaného v katastru nemovitostí). Odpovědi byly soudu doručeny 20. 6. 2011, 23. 6. 2011
a 27. 6. 2011. Dalším úkonem pokyn k zaslání žaloby žalovanému ze dne 7. 11. 2011. Soud tedy
byl nečinný od 24. 1. 2011 do 30. 4. 2011 (3 měsíce) a od 27. 6. 2011 do 7. 11. 2011 (4,5 měsíce).
27) 73 EC 1429/2009 – tvrzeny celkem tři průtahy: od 27. 10. 2010 do 31. 5.2011, od 14. 7. 2011
do 11. 11. 2011 a od 11. 11. 2011 do 24. 4. 2012. Ze spisu plyne, že dne 27. 10. 2010 kárně
obviněný vyhotovil usnesení, které bylo k účastníkům řízení vypraveno 9. 11. 2010. Poslední
replika byla soudu vrácena z důvodu nepřevzetí dne 15. 12. 2010. Dalším úkonem soudce referát
ze dne 31. 5. 2011 (žádost k Okresnímu soudu Skalica o doručení písemnosti). Písemnost
vypravena 14. 6. 2011 a soudu vrácena dne 11. 8. 2011 s informací o doručení zásilky. Dalším
úkonem soudce usnesení o zastavení řízení ze dne 7. 11. 2011 (vypraveno dne 11. 11. 2011,
přičemž zásilka adresovaná žalovanému soudu vrácena 15. 12. 2011). Dalším úkonem žádost
o doručení zásilky prostřednictvím Okresního soudu ve Skalici ze dne 24. 4. 2012. Byla tedy
zjištěna nečinnost soudu v období od 15. 12. 2010 do 31. 5. 2011 (5,5 měsíce), od 11. 8. 2011
do 7. 11. 2011 (necelé 3 měsíce) a od 15. 12. 2011 do 24. 4. 2012 (4 měsíce).
28) 48 C 303/2011 – ve shodě s kárným návrhem zjištěna nečinnost od 14. 2. 2012 (podán odpor
proti platebnímu rozkazu) do předání spisu soudkyni Lorenzové (přiděleno 2. 7. 2012) – tj. 4,5
měsíce.
29) 48 C 119/2008 – tvrzeny celkem 3 průtahy: od 2. 6. 2008 do 26. 1. 2009, od 28. 5. 2010
do 8. 9. 2010 a od 30. 11. 2011 do 6. 6. 2012. Ze spisu se podává, že dne 28. 5. 2008 vyhotovil
kárně obviněný soudce referát týkající se výzvy k zaplacení soudních poplatků, který byl vypraven
2. 6. 2008 a doručen 6. 6. 2008. Dalším úkonem soudu bylo usnesení ve věci vyjádření
se k vzájemné žalobě ze dne 26. 1. 2009. Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému,
že ohledně tohoto skutku byl návrh podán opožděně, tedy po uplynutí objektivní lhůty 3 let
(§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.). Další průtahy měly dle návrhu započít dne 28. 5. 2010,
kdy proběhlo jednání soudu, které bylo odročeno na 8. 9. 2010. Ze soudního spisu kárný senát
zjistil, že dalším úkonem soudu byl referát ze dne 10. 6. 2010 (zaslání opisu protokolu jednání).
Dne 6. 9. 2010 poté žalovaný požádal o odročení dalšího jednání pro nemoc, přičemž dne
7. 9. 2010 byli zástupci účastníků informováni o nekonání jednání. Dalším úkonem bylo
až usnesení ze dne 11. 4. 2011 (výzva k doplnění žaloby). Třetí žalované průtahy dle kárného
návrhu započaly 29. 11. 2011, kdy byli účastníci ve lhůtě 14 dnů vyzváni ke sdělení informací
týkajících se znaleckého zkoumání (výzva doručena 1. 12. 2011 a 8. 12. 2011). Dne 16. 12. 2011
žalobkyně přípisem požádala o prodloužení stanovené lhůty k vyjádření o jeden měsíc;
bez odpovědi. Dalším úkonem soudu ve věci samé bylo usnesení ze dne 6. 6. 2012 (ustanovení
znalce). Byla tedy zjištěna nečinnost soudu v období od 7. 9. 2010 do 11. 4. 2011 (7 měsíců)
a od 22. 12. 2011 (uplynutí řádné lhůty pro vyjádření ve věci ustanovení znalce; s přihlédnutím
k tomu, že na žádost o prodloužení lhůty soud nikterak nereagoval, nebyla tato dodatečná lhůta
zohledněna jako počátek průtahů) do 6. 6. 2012 (6,5 měsíce).
30) 48 C 220/2008 – tvrzeny celkem 4 průtahy: od 12. 1. 2009 do 14. 5. 2009, od 14. 5. 2009
do 22. 9. 2009, od 22. 9. 2009 do 11. 2. 2010 a od 28. 1. 2011 do 26. 7. 2011. Ze spisu vyplývá,
že dne 27. 1. 2009 byl spis vrácen obvodnímu soudu rozhodnutím městského soudu. Dalším
úkonem bylo usnesení ze dne 14. 5. 2009 (výzva týkající se vyjádření k žalobě). Dle návrhu měl
být poté soud dále nečinný, a to až ke dni 22. 9. 2009, kdy soud zaslal účastníkům přípis ve věci
vypracování znaleckého posudku (lhůta k vyjádření činila 10 dnů od doručení). Ohledně obou
skutků byl ale návrh podán opožděně po uplynutí objektivní lhůty 3 let (§9 odst. 1 zákona
č. 7/2002 Sb.), což v případě prvého skutku tvrdí též kárně obviněný. Na přípis ze dne
22. 9. 2009 reagovali účastníci řízení podáními doručenými dne 6. 10. 2009 (žalovaná)
a 13. 10. 2009 (žalobce). Dalším úkonem soudu ustanovení znalce usnesením z 11. 2. 2010.
Čtvrté průtahy dle kárného návrhu započaly dne 28. 1. 2011, kdy byli účastníci řízení vyzváni
ke sdělení námitek proti vyúčtované výši znalečného (datum doručení nelze z předloženého spisu
zjistit). Dalším úkonem bylo předvolání k jednání ze dne 26. 7. 2011. Byla tedy zjištěna nečinnost
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 123
soudu v období od 13. 10. 2009 do 11. 2. 2010 (4 měsíce) a začátku února 2011 do 26. 7. 2011
(necelých 6 měsíců).
31) 48 EC 80/2010 - tvrzený průtah v období od 4. 10. 2010 do 11. 2. 2011. Ze soudního spisu
plyne, že přípisem ze dne 20. 9. 2010 soud vyzval účastníky řízení k vyjádření týkající se předmětu
řízení (přípisy byly vypraveny 4. 10. 2010 a doručeny 11. 10. 2010, přičemž žalovanému byla
stanovena lhůta 10 dnů pro vyjádření, která marně uplynula 21. 10. 2010). Dalším úkonem
nařízení ústního jednání ze dne 11. 2. 2011. Byla tedy zjištěna nečinnost soudu v období
od 21. 10. 2010 do 11. 2. 2011 (4 měsíce). Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému,
že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1
zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 20. 1. 2012 (viz přílohy spisu) plyne, že v té době
navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla, neboť ho na průtahy upozorňovala.
32) 48 EC 55/2010 – ve shodě s kárným návrhem zjištěna nečinnost spočívající v nevyznačení
právní moci rozsudku ze dne 14. 1. 2011, respektive opravného usnesení ze dne 13. 6. 2011
(v právní moci od 10. 8. 2011, vyznačeno až 8. 2. 2012). Zde je však třeba přisvědčit kárně
obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců
(§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 13. 1. 2012 (viz přílohy spisu) plyne,
že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla, neboť ho vyzývala
k okamžitému vyznačení právní moci.
33) 48 C 214/2009 – tvrzeny průtahy v období od 21. 5. 2009 do 26. 2. 2010 a od 15. 9. 2010
do 16. 12. 2010. Z vyžádaného spisu kárný senát zjistil, že dne 21. 5. 2009 byla podána
k obvodnímu soudu žaloba. Dne 24. 7. 2009 soud rozhodl o zamítnutí návrhu žalobkyně
na odklad právní moci rozhodnutí Pozemkového úřadu Praha. Tentýž den soud vyzval účastníky,
aby se k žalobě písemně vyjádřili (repliky soudu zaslány 3. 9. 2009, 9. 9. 2009 a 1. 10. 2009).
Dalším úkonem nařízení ústního jednání ze dne 26. 2. 2010. Dne 30. 6. 2010 proběhlo ústní
jednání, které bylo odročeno na 15. 9. 2010, dle kárné navrhovatelky mj. z důvodu nevyžádání
správního spisu. Zde však nemá pravdu, že kárně obviněný soudce dotčený správní spis
nevyžádal, protože ze soudního spisu plyne, že tak učinil v přípise ze dne 24. 7. 2009 (č. l. 14)
a správní spis nebyl soudu doručen z toho důvodu, že byl soudu již zapůjčen v jiné právní věci
(viz č. l. 21). Byla tedy zjištěna nečinnost soudu v období od 1. 10. 2009 do 26. 2. 2010
(5 měsíců), nečinnost v druhém skutkovém případě byla zčásti vyvrácena a zčásti nemohla být
ověřena z důvodu nekompletního spisu.
34) 48 EC 202/2010 – tvrzeny průtahy od 17. 6. 2011 do 8. 2. 2012. Ze spisu plyne, že dne
17. 6. 2011 dal kárně obviněný pokyn k zaslání odvolání žalované, které bylo vypraveno
11. 7. 2011 a později vyvěšeno na úřední desce soudu dne 3. 8. 2011 (po uplynutí desetidenní
lhůty nastala fikce doručení). Odvolacímu soudu byl spis předán dne 8. 2. 2012. Byla tedy zjištěna
nečinnost soudu v období od srpna 2009 do 26. 2. 2010 (6 měsíců). Kárně obviněný však správně
poukázal na uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.) a v tomto
směru odkazuje na přípis ze dne 23. 1. 2012 žurnalizovaný na obalu spisu. Proto kárný soud
konstatuje, že toto kárné provinění bylo prekludováno.
35) 48 EC 48/2010 – v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013, kterým byly odstraněny
zjevné chyby podaného návrhu, je upřesněno, že v tomto případě se jedná o duplicitu se skutkem
vedeným pod č. 72.
36) 48 EC 259/2010 – v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013, kterým byly odstraněny
zjevné chyby podaného návrhu, je upřesněno, že v tomto případě se jedná o duplicitu se skutkem
vedeným pod č. 78.
37) 48 EC 230/2010 – tvrzeny průtahy v období od 8. 11. 2011 do 23. 4. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 1. 11. 2011 (v referátu zjevně chybně označen rok 2010 – pozn. kárného senátu) učiněn
referát týkající se zaslání žaloby žalovanému – vypraveno 8. 11. 2011, zásilka se jako nedoručená
vrátila soudu dne 28. 11. 2011. Dalším úkonem usnesení o ustanovení opatrovníka ze dne
23. 4. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 28. 11. 2011 do 23. 4. 2012 (tj. necelých
5 měsíců).
38) 48 EC 1426/2011 – v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013 bylo uvedeno na pravou
míru, že se jedná o zjevný omyl, neboť tato spisová značka vůbec neexistuje; ve skutečnosti
chtěla označit jiné řízení, které však samostatně uvedla pod bodem 82.
39) 48 EC 274/2011 - ve shodě s kárným návrhem zjištěna nečinnost v období od 6. 10. 2011
(spis předložen soudci) do 15. 2. 2012 (přípis žalobkyni o nepodepsání návrhu zaručeným
elektronickým podpisem a jeho nedoplnění) – tj. 4 měsíce.
40) 48 EC 605/2011 - tvrzena nečinnost v období od 10. 11. 2011 do 6. 6. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 1. 11. 2011 (v referátu zjevně chybně označen rok 2010 – pozn. kárného senátu) učiněn
referát požadující zaslání všech příloh týkajících se návrhu (bez uvedení lhůty pro zaslání). Přípis
byl vypraven 10. 11. 2011 a doručen 22. 11. 2011. Dalším úkonem referát ze dne 6. 6. 2012
žádající předložení spisu VSÚ k vydání elektronického platebního rozkazu. Byla tedy zjištěna
nečinnost v době od 22. 11. 2011 do 6. 6. 2012 (6,5 měsíce).
41) 48 EC 18/2011 – tvrzeny průtahy v období od 20. 7. 2011 do 20. 1. 2012. Ze spisu
se podává, že dne 11. 7. 2011 byla soudu vrácena jako nedoručená zásilka obsahující rozsudek.
V tentýž den došlo k vyvěšení sdělení o nedoručené zásilce na úřední desce soudu, které bylo
sňato 11. 8. 2011. Pokyn k vyznačení právní moci dal kárně obviněný dne 20. 1. 2012. Byla tedy
zjištěna nečinnost v době od 11. 8. 2011 do 20. 1. 2012 (5 měsíců). Dle kárně obviněného
ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1
zákona č. 7/2002 Sb.), neboť navrhovatelka již 16. 1. 2012 věděla, že se spis u něho nachází.
Odkazuje na přípis založený mezi přílohami spisu, kárný senát však žádný takový přípis nenalezl.
Nalezl jej však mezi přílohami spisu se sp. zn. 48 EC 262/2010. Je tedy třeba přisvědčit kárně
obviněnému, že ohledně těchto skutků byl návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty.
42) 48 EC 1/2011 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 9. 8. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 20. 1. 2012 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 5,5 měsíce.
43) 48 EC 11/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 6. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 6. 12. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 6 měsíců.
44) 48 EC 40/2012 – v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013, kterým byly odstraněny
zjevné chyby podaného návrhu, je upřesněno, že se v tomto případě jedná o duplicitu se skutkem
označeným pod č. 73.
45) 48 EC 279/2010 - tvrzeny průtahy v období od 6. 6. 2011 do 8. 2. 2012. Ze spisu se podává,
že dne 9. 6. 2011 byla soudu vrácena jako nedoručená zásilka obsahující rozsudek. Dne
13. 6. 2011 došlo k vyvěšení sdělení o nedoručené zásilce na úřední desce soudu, které bylo sňato
14. 7. 2011. Pokyn k vyznačení právní moci dal kárně obviněný dne 8. 2. 2012. Byla tedy zjištěna
nečinnost v době od 14. 7. 2011 do 8. 2. 2012 (necelých 7 měsíců).
46) 48 EC 94/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 19. 1. 2011
(žádost o opravu rozsudku) do 19. 7. 2011 (vydání opravného usnesení), tj. 6 měsíců. Zde je však
třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 20. 1. 2012
plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného mohla vědět. Ačkoli ho v tomto
přípise vyzývala k ukončení průtahů týkající se vyznačení právní moci, které nejsou obsahem
kárného obvinění, je prokazatelné, že v té době se navrhovatelka se spisem seznamovala a mohla
se seznámit i s předchozími průtahy.
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 124
47) 48 EC 207/2010 – tvrzena nečinnost v době od 14. 6. 2011 (podání odvolání) do 8. 2. 2012.
Ze spisu však kárný senát zjistil, že v předmětné věci odvolání podáno nebylo. Dne 22. 6. 2011
byl vyhlášen rozsudek, 18. 7. 2011 soudce zadal pokyn k jeho rozeslání a poté 3. 11. 2011
k vyznačení právní moci, což byl poslední úkon ve věci samé. Tvrzená nečinnost tedy zjištěna
nebyla.
48) 48 EC 262/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 23. 8. 2011
(nabytí právní moci rozsudku) do 20. 1. 2012 (vyznačení právní moci), tj. 4,5 měsíce. Zde je však
třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 16. 1. 2012
(viz přílohy spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla,
neboť ho na průtahy upozorňovala.
49) 48 EC 271/2010 – tvrzena nečinnost v době od 27. 4. 2011 do 8. 2. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 27. 4. 2011 byl doručen žalobkyni rozsudek, který žalovanému nebyl úspěšně doručen,
a poté nabyl právní moci dne 22. 6. 2011. Dalším úkonem bylo vydání opravného usnesení ze
dne 8. 2. 2012. Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl
návrh podán po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.),
neboť z přípisu ze dne 20. 1. 2012 (viz obal spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti
kárně obviněného věděla, neboť ho na průtahy upozorňovala.
50) 48 EC 276/2010 – tvrzena nečinnost od září 2011 do 16. 1. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 2. 9. 2011 bylo vydáno usnesení o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání.
Poněvadž doručení tohoto usnesení nebylo úspěšné, učinil kárně obviněný soudce dne
17. 10. 2011 referát vyzývající k opakovanému doručení zásilky (vypravena 20. 10. 2011, dne
25. 10. 2011 uložena do domovní schránky). Dne 9. 11. 2011 pak uplynula odvolací lhůta. Dalším
úkonem pokyn vydané opravné usnesení ze dne 16. 1. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v době
od 9. 11. 2011 do 16. 1. 2012 (2 měsíce), která však nemůže být považována za tak dlouhou
a významnou, aby založila důvodnost kárného návrhu.
51) 48 EC 264/2010 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 20. 7. 2011
(nabytí právní moci rozsudku) do 8. 2. 2012 (vyznačení právní moci), tj. 6,5 měsíce. Zde je však
třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 23. 1. 2012
(viz přílohy spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla,
neboť ho na průtahy upozorňovala.
52) 48 EC 416/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 9. 8. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 20. 1. 2012 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
53) 48 EC 318/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 9. 8. 2011
(nabytí právní moci rozsudku) do 8. 2. 2012 (vyznačení právní moci), tj. 6 měsíců.
54) 48 EC 333/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 20. 7. 2011
(nabytí právní moci rozsudku) do 8. 2. 2012 (vyznačení právní moci), tj. 6,5 měsíce. Zde je však
třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 23. 1. 2012
(viz přílohy spisu sp. zn. 48 EC 264/2010) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně
obviněného věděla, neboť ho na průtahy upozorňovala.
55) 48 C 224/2010 – tvrzeny dva průtahy v období od 28. 3. 2011 do 11. 8. 2011 a od 23. 8. 2011
do 19. 3. 2012. Ze spisu plyne, že dne 28. 3. 2011 bylo vydáno usnesení týkající se identifikace
žalované, které bylo doručeno dne 30. 3. 2011. Replika soudu byla doručena ve stanovené lhůtě,
a to dne 12. 4. 2011. Dalším úkonem referát ze dne 11. 8. 2011 týkající se doručovací adresy
žalovaného (vypraveno 23. 8. 2011 a téhož dne doručeno). Poslední replika soudu doručena dne
2. 9. 2011. Dalším úkonem předvolání k ústnímu jednání ze dne 12. 3. 2012. Byla tedy zjištěna
nečinnost v době od 12. 4. 2011 do 11. 8. 2011 (4 měsíce) a od 2. 9. 2011 do 12. 3. 2012
(6 měsíců).
56) 48 EC 411/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 19. 9. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 27. 1. 2012 (referát k zaslání žaloby žalované).
Dotčená zásilka vrácena soudu dne16. 2. 2011. Dalším úkonem předvolání k ústnímu jednání
ze dne 8. 6. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 19. 9. 2011 do 27. 1. 2012 (4 měsíce)
a od 16. 2. 2011 do 8. 6. 2012 (4 měsíce).
57) 48 C 324/2010 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 23. 8. 2011 (usnesení o zastavení řízení),
tj. 4,5 měsíce.
58) 48 C 248/2010 - v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013, kterým byly odstraněny
zjevné chyby podaného návrhu, je upřesněno, že v tomto případě se jedná o duplicitu se skutkem
vedeným pod č. 83.
59) 48 C 332/2010 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 4. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 22. 9. 2011 (usnesení o zastavení části řízení),
tj. 5,5 měsíce.
60) 73 EC 1436/2009 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době
od 23. 8. 2011 (vrácení spisu Městským soudem v Praze) do 20. 1. 2012 (usnesení týkající
se uznání závazku a unesení o doplnění podání). Usnesení doručeno 30. 1. 2012 a replika soudu
byla doručena dne 2. 2. 2012. Další úkon proveden dne 22. 5. 2012 (zaslání formuláře o osobních
a majetkových poměrech). Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 23. 8. 2011 do 20. 1. 2012
(5 měsíců) a od 2. 2. 2012 do 22. 5. 2012 (3,5 měsíce).
61) 48 C 92/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 6. 8. 2011
(nabytí právní moci rozsudku) do 20. 1. 2012 (vyznačení právní moci), tj. 5,5 měsíce. Zde je však
třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 13. 1. 2012
(viz přílohy spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla,
neboť ho na průtahy upozorňovala.
62) 48 C 81/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 9. 11. 2011
(ústní jednání a vyhotovení protokolu o něm) do 1. 6. 2012 (připuštění změny žaloby),
tj. 6,5 měsíce.
63) 48 C 64/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 9. 5. 2011
(doručení odporu proti platebnímu rozkazu) do 25. 4. 2012 (usnesení o spojení řízení),
tj. 11 měsíců.
64) 48 C 192/2010 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 30. 3. 2011
(proběhnuvší ústní jednání) do 19. 1. 2012 (referát týkající se předložení spisu JUDr. Novákovi),
tj. 9,5 měsíce.
65) 48 C 27/2011 – tvrzeny průtahy v období od 27. 4. 2011 do 25. 8. 2011 a od 25. 8. 2011
do 25. 4. 2012. Ze spisu plyne, že dne 27. 4. 2011 byl spis převeden na kárně obviněného soudce,
přičemž jeho prvním úkonem byl dne 25. 8. 2011 referát týkající se vyjádření žalobce k návrhu
na přerušení řízení a spojení věcí. Dotčený přípis byl vypraven dne 29. 8. 2011, doručen
1. 9. 2011 a dne 20. 9. 2011 došla soudu odpověď. Další úkon proveden 25. 4. 2012 – vydání
usnesení o spojení řízení. Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 27. 4. 2011 do 25. 8. 2011
(4 měsíce) a od 20. 9. 2011 do 25. 4. 2012 (7 měsíců).
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 125
66) 48 C 207/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 18. 4. 2011
(usnesení o odročení jednání na neurčito) do 26. 1. 2012 (usnesení o zastavení řízení),
tj. 8 měsíců. Navrhovatelka má pravdu, že dle protokolu bylo dotčené ústní jednání odročeno
„za účelem rozhodnutí o zpětvzetí žaloby“, kárně obviněnému lze ale přisvědčit,
že inkriminované usnesení o zastavení řízení vycházelo nikoli ze zpětvzetí žaloby,
nýbrž pro nedostatek procesní způsobilosti žalované. Ze spisu je pak patrno, že podáním ze dne
12. 4. 2010 vyzval právní zástupce žalované soud k zastavení řízení z důvodu absence její právní
způsobilosti a dne 18. 4. 2011 vzal na jednání žalobce svůj návrh v plném rozsahu zpět.
67) 48 C 119/2009 – v kárném návrhu tvrzený průtah v délce trvání 12-ti měsíců nebyl nijak
upřesněn. Z obsahu spisu se podává, že návrh na zahájení řízení byl podán dne 23. 3. 2009, dne
27. 7. 2009 vyzval soud žalobkyni k zaplacení soudního poplatku (zaplacen 14. 8. 2009), jednání
bylo nařízeno na 2. 11. 2009. Za účelem doplnění dokazování bylo jednání odročeno na 30. 11.
2009 a na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek. Proti rozsudku bylo podáno odvolání,
o kterém Městský soud v Praze rozhodl dne 30. 9. 2010 tak, že napadený rozsudek zrušil a věc
postoupil jako soudu věcně příslušnému Městskému soudu v Praze. Následně Mgr. P. účastníky
dne 12. 10. 2010 vyzval k vyjádření ve lhůtě 10 dnů, neboť je informoval o tom, že věc předloží
nadřízenému vrchnímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti (vyjádření soud obdržel dne 7. 1.
2011). Toto však nakonec neučinil a spis předložil městskému soudu až dne 31. 7. 2012.
Nečinnost tak soud shledal v době od 7. 1. 2011 do 31. 7. 2012 (19 měsíců).
68) 48 C 94/2011 – tvrzen průtah v období od 30. 9. 2011 do 1. 6. 2012. Ze soudního spisu
plyne, že dne 30. 9. 2011 byl učiněn referát týkající se výzvy žalobkyně k upřesnění informací
důležitých pro řízení, která byla vypravena dne 5. 10. 2011, doručena dne 11. 10. 2011,
přičemž 14-denní lhůta pro repliku marně vypršela 26. 10. 2011. Dalším úkonem soudce usnesení
o připuštění změny žaloby, zastavení řízení a vrácení soudního poplatku ze dne 1. 6. 2012. Byla
tedy zjištěna nečinnost v době od 26. 10. 2011 do 1. 6. 2012 (7 měsíců).
69) 48 C 90/2011 – v přípisu kárné navrhovatelky ze dne 31. 7. 2013, kterým byly odstraněny
zjevné chyby podaného návrhu, je upřesněno, že v tomto případě se jedná o duplicitu se skutkem
vedeným pod č. 88.
70) 48 C 242/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 8. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 24. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
71) 48 EC 358/2010 – tvrzeny průtahy v období od 1. 4. 2011 do 1. 9. 2011, od 1. 9. 2011
do 27. 1. 2012 a od 27. 1. 2012 do 7. 6. 2012. Ze spisu plyne, že dne 1. 4. 2011 byl spis převeden
na kárně obviněného soudce. Jeho prvním úkonem byl referát ze dne 1. 9. 2011 (žádost
o dotázání se ČSSZ Praha a CEV, o lustraci žalovaného v katastru nemovitostí a o zaslání přípisu
žalobci). Poslední replika byla soudu doručena dne 15. 9. 2011 (sdělení žalobce). Dalším úkonem
bylo usnesení o ustanovení opatrovníka ze dne 27. 1. 2012, následným pak nařízení ústního
jednání dne 7. 6. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011 do 1. 9. 2011 (5 měsíců),
od 15. 9. 2011 do 27. 1. 2012 (4,5 měsíce) a od 27. 1. 2012 do 7. 6. 2012 (4 měsíce).
72) 48 EC 48/2010 – tvrzeny průtahy v období od 24. 2. 2011 do 28. 7. 2011, od 28. 7. 2011
do 9. 2. 2012 a od 9. 2. 2012 do 15. 6. 2012. V případě prvních dvou průtahů je však třeba
přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně těchto skutků byl návrh podán po uplynutí subjektivní
lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 23. 1. 2012 (viz obal
spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla (nebo mohla
vědět), neboť ho vyzývala k provedení dalších úkonů. K třetímu skutku soud ze spisu zjistil,
že referátem ze dne 8. 2. 2012 kárně obviněný soudce vyzval k doručení žaloby žalovanému.
Přípis byl vypraven dne 9. 2. 2012 a dne 29. 2. 2012 se zásilka soudu vrátila. Dalším úkonem byl
přípis slovenskému registru obyvatel ze dne 14. 6. 2012. Byly tedy zjištěny průtahy v době
od 29. 2. 2012 do 14. 6. 2012 (3,5 měsíce).
73) 48 EC 40/2010 – tvrzené průtahy v období od 8. 10. 2010 do 1. 6. 2011 a od 27. 7. 2011
do 20. 1. 2012. Ze spisu plyne, že 8. 10. 2010 se soud obrátil přípisem na Ředitelství služby
cizinecké policie a na ČSSZ, které přípisem odpověděly 15. 10. 2010, respektive 21. 10. 2010.
Dalším úkonem byl referát ze dne 31. 5. 2011 (přípis ve věci evidence občanských průkazů),
který byl vypraven až 27. 7. 2011. Náležitá odpověď na soud dorazila 11. 8. 2011. Další úkon
následoval dne 20. 1. 2012 – referát ve věci nařízení ústního jednání. Byly tedy zjištěny průtahy
v době od 21. 10. 2010 do 31. 5. 2012, respektive 27. 7. 2011 a od 11. 8. 2011 do 20. 1. 2012. Zde
je však třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně obou skutků byl návrh podán po uplynutí
subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne 16. 1. 2012
(viz obal spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného věděla,
neboť ho na průtahy upozorňovala a žádala okamžitý postup ve věci.
74) 48 EC 334/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 23. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
75) 48 EC 114/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 24. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
76) 48 EC 350/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 23. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
77) 48 EC 335/2010 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 24. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
78) 48 EC 259/2010 – tvrzeny průtahy v období od 11. 3. 2011 do 19. 1. 2012 a od 19. 1. 2012
do 18. 6. 2012. Ve shodě s návrhem zjištěna nečinnost v době od 11. 3. 2011 (ústní jednání
a vyhotovení protokolu o něm) do 19. 1. 2012 (referát týkající se přípisů účastníkům – bez
odpovědi). Dalším úkonem referát ze dne 17. 4. 2012 (nakonec nevypraven). Dále soudní spis
neobsahuje žádné další údaje. Byla tedy zjištěna nečinnost v období 11. 3. 2011 do 19. 1. 2012.
79) 48 C 210/2010 – tvrzena nečinnost v období od 15. 2. 2011 do 9. 7. 2011. Ze spisu se však
podává, že řízení ukončeno vydáním platebního rozkazu dne 24. 8. 2010 (právní moci nabyl
30. 9. 2010 – vyznačeno 6. 10. 2010). Navíc veškeré právní úkony činěny VSÚ. Tvrzená
nečinnost tedy nebyla zjištěna.
80) 48 EC 247/2010 – tvrzena nečinnost v období od 16. 9. 2011 do 18. 1. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 16. 9. 2011 proběhlo ústní jednání o návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu,
které bylo za účelem singulární sukcese odročeno na neurčito. Dalším úkonem usnesení
o nástupnictví ze dne 18. 1. 2012. Kárně obviněnému nelze přisvědčit, že důvodem průtahu
je nepřítomnost žalovaného na jednání dne 16. 9. 2011, protože dotčené ustanovení §107a o.s.ř.
stanoví, že souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Byla
tedy zjištěna nečinnost v období od 16. 9. 2011 do 18. 1. 2012 (4 měsíce).
81) 48 EC 26/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 8. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 24. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4,5 měsíce.
82) 48 EC 126/2011 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 25. 8. 2011
(spis předložen kárně obviněnému soudci) do 20. 1. 2012 (referát k nařízení ústního jednání).
Zde je však třeba přisvědčit kárně obviněnému, že ohledně tohoto skutku byl návrh podán
po uplynutí subjektivní lhůty 6 měsíců (§9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb.), neboť z přípisu ze dne
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 126
17. 1. 2012 (viz přílohy spisu) plyne, že v té době navrhovatelka o nečinnosti kárně obviněného
věděla, neboť ho žádala o okamžité provedení úkonů ve věci.
83) 48 C 248/2010 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 1. 4. 2011
(spis převeden na kárně obviněného soudce) do 11. 8. 2011 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. 4 měsíce.
84) 48 C 1/2011 – tvrzena nečinnost v době od 1. 4. 2011 do 11. 8. 2011. Ze spisu plyne, že spis
byl převeden na kárně obviněného soudce dne 11. 4. 2011 a dalším byl referát k nařízení ústního
jednání ze dne 11. 8. 2011. Byla tedy zjištěna nečinnost v období od 11. 4. 2011 do 11. 8. 2011
(4 měsíce).
85) 48 C 271/2011 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 10. 10. 2011
(podání žaloby) do 1. 6. 2012 (zaslání výzvy k zaplacení soudního poplatku), tj. 8 měsíců, i přesto,
že dne 11. 1. 2012 došlo soudu zpětvzetí žaloby.
86) 48 C 209/2011 – ze spisu plyne, že dne 5. 8. 2011 byla podána žaloba na vyklizení bytu.
Dne 13. 9. 2011 kárně obviněný soudce požádal o připojení spisu týkajícího se dotčené
nemovitosti. Dalším úkonem výzva k zaplacení soudních poplatků ze dne 30. 12. 2011 (zaplaceny
12. 1. 2012). Dne 30. 1. 2012 vydáno usnesení týkající se výzvy k vyjádření žalovaného (doručeno
13. 2. 2012 – počátek 14-denní lhůty). Další úkon kárně obviněným soudcem neučiněn
až do předání spisu dne 30. 6. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v období od 13. 9. 2011
do 30. 12. 2011 (3,5 měsíce) a od 28. 2. 2012 do 30. 6. 2012 (4 měsíce).
87) 48 C 317/2011 – dne 30. 1. 2012 vyzval soud usnesením žalovaného k vyjádření, následovalo
nařízení jednání dne 4. 7. 2012. Ve shodě s kárným návrhem proto nečinnost trvala v době
od 30. 1. 2012 do 4. 7. 2012 (5 měsíců).
88) 48 C 90/2011 - ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 25. 8. 2011
(spis předložen kárně obviněnému soudci) do 20. 1. 2012 (referát k nařízení ústního jednání),
tj. necelých 5 měsíců.
89) 48 C 68/2011 - tvrzena nečinnost v době od 21. 12. 2011 do 30. 6. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 21. 12. 2012 učiněn referát týkající se přípisu žalobci (vypraven 27. 12. 2012). Odpověď
doručena dne 21. 2. 2012. Další úkon kárně obviněným soudcem neučiněn až do předání spisu
dne 30. 6. 2012. Byla tedy zjištěna nečinnost v době od 21. 2. 2012 do 30. 6. 2012.
90) 48 C 10/2011 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 14. 12. 2011
(právní moc rozsudku) do 24. 4. 2012 (vyznačení právní moci), tj. téměř 4,5 měsíce.
91) 48 C 259/2011 – tvrzena nečinnost od 2. 1. 2012 do 30. 6. 2012 (předání spisu). Ze spisu
vyplývá, že podáním doručeným dne 2. 1. 2012 byla podaná žaloba vzata zpět. Přípisem ze dne
3. 1. 2012 přesto soudce vyzval žalovanou ke sdělení informací důležitých pro řízení (replika
nedoručena). Další úkon kárně obviněným soudcem do předání spisu neučiněn. Přesto z hlediska
dispozice řízení se jeví přípis ze dne 3. 1. 2012 nadbytečným, a proto lze konstatovat průtahy
v období od 2. 1. 2012 do 30. 6. 2012 (6 měsíců).
92) 48 C 221/2011 - tvrzena nečinnost v období od 30. 12. 2011 do 30. 6. 2012. Ze spisu plyne,
že dne 30. 12. 2011 bylo vyhotoveno usnesení týkající se vyjádření žalovaného k žalobě, které
bylo doručeno 12. 1. 2012 a lhůta pro vyjádření uplynula 27. 1. 2012. Další úkon kárně
obviněným soudcem do předání spisu neučiněn. Byla tedy zjištěna nečinnost v době
od 27. 1. 2012 do 30. 6. 2012.
93) 48 C 160/2011 – ve shodě s kárným návrhem byla zjištěna nečinnost v době od 20. 2. 2012
(doručeno vyjádření žalovaného k žalobě) do 30. 6. 2012 (předání spisu kárně obviněným
soudcem).
[21.] Z osobního spisu Mgr. P. se podává, že jmenovaný byl dne 12. 12. 2005 jmenován
soudcem a přidělen k Okresnímu soudu v Ostravě. Dne 1. 10. 2007 přeložen k Obvodnímu
soudu pro Prahu 4, dne 1. 8. 2012 nastoupil na rodičovskou dovolenou, kterou ukončil dne
31. 8. 2013.
[22.] Ze Zprávy o prověrce v senátu 48 C (předseda Mgr. P.) datované k 31. 8. 2009,
podepsané Mgr. M. Květem a zaměřené na prověrku 30 spisů z roku 2007 a 30 spisů z roku
2008 a na spisy starší plyne, že kontrolovaný soudce má relativně krátkou praxi, nicméně může
v budoucnu vykazovat zlepšující se tendenci, zejména s ohledem na bezprůtahovost a větší
pracovní soustředěnost. Postačujícím opatřením proto bude ústní výtka.
[23.] Kárný senát provedl rovněž důkaz rozvrhy práce Obvodního soudu
pro Prahu 4 a přehledem výkonnosti Mgr. P., z něhož plyne, že tato výkonnost činila v roce 2007
koeficient 27, v roce 2008 – 38, 2009 – 36, 2010 – 35, 2011 – 53 a v roce 2012 (do 31. 7. 2012) –
48.
V. Posouzení věci soudem
[24.] Kárný senát nejprve konstatuje, že v případě skutků, označených v návrhu pod č. 35, 36,
38, 44, 58, 69, je navrhovatelka v doplnění ze dne 31. 7. 2013 upřesnila v tom smyslu, že se jedná
o duplicity, a proto na jejich projednání netrvá. Za těchto okolností se jimi kárný senát výslovně
nezabýval (a samostatně nerozhodoval např. ani o zastavení řízení ohledně této části návrhu),
neboť je zřejmé, že se jednalo o zjevné omyly, odstraněné navrhovatelkou neprodleně poté,
co si je uvědomila.
[25.] Dále se kárný senát zabýval dodržením subjektivní a objektivní lhůty k podání návrhu
na zahájení kárného řízení. Dle ustanovení §9 zákona č. 7/2002 Sb. totiž musí být návrh
na zahájení kárného řízení podán nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl
o skutečnostech, týkajících se kárného provinění, které jsou rozhodné pro podání návrhu;
nejpozději však do 3 let ode dne spáchání kárného provinění. Podle ustanovení §14 písm. a) cit.
zákona senát řízení zastaví, byl-li návrh na zahájení řízení podán opožděně. Návrh na zahájení
kárného řízení byl u Nejvyššího správního soudu podán dne 10. 1. 2013. Proto se soud mohl
s ohledem na běh zmíněné subjektivní a objektivní prekluzivní lhůty meritorně zabývat tvrzenou
nečinností toliko u těch skutků a za to období, kde tuto prekluzi neshledal.
[26.] To konkrétně znamená, že soud musel ve shodě s citovanými zákonnými ustanoveními
zastavit řízení o kárném návrhu za celé skutky anebo přinejmenším za jejich části, označené
v kárném návrhu pod body 4, 5, 25, 29, 30, 31, 32, 34, 41, 46, 48, 49, 51, 54, 61, 72, 73 a 82
(podrobně viz část IV. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
[27.] V tomto směru kárný senát neakceptuje argumentaci navrhovatele, učiněnou v průběhu
ústního jednání, že k prekluzi může dojít pouze v případě naplnění rozsahu a podoby kárného
provinění a že proto v nyní projednávaném případě navrhovatel čekal na takové množství spisů,
aby mohl být podán kárný návrh, jelikož na počátku roku 2012 by penzum spisů, kde byly
nečinnosti zjištěny, na kárné řízení ještě nepostačovalo. Takovýto výklad pokládá soud
za absurdní, protože by ve svém důsledku smysl zákonné prekluzivní lhůty zcela negoval
a dotčený soudce by se nacházel ve stavu značné právní nejistoty, zapříčiněné tím, že by sice byl
vědom toho, že jeho pochybení zjištěna byla, nicméně záleželo by výhradně na úvaze kárného
navrhovatele, kdy by tento návrh podal.
[28.] Podle ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech je kárným proviněním soudce zaviněné
porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje
důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů. Podle ustanovení §80 odst. 1 stejného zákona pro soudce platí,
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 127
že je povinen vykonávat svědomitě svou funkci a při jejím výkonu a v občanském životě
se zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru
v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
[29.] Kárný senát vyhodnotil důkazy provedené při ústním jednání. Vytýkaná pochybení
se týkala výhradně průtahů v řízeních. Kárný senát ze spisů předložených Obvodním soudem
pro Prahu 4 zjistil rozhodné skutečnosti, které konfrontoval s tvrzeními obsaženými jak v kárném
návrhu, tak v reakci Mgr. P. na něj. Jak bylo soudem účastníkům řízení sděleno již při ústním
jednání, v celé řadě spisů, kterými bylo provedeno dokazování, se při vymezení doby nečinnosti
mýlí jak navrhovatelka, tak kárně obviněný. Častý omyl navrhovatelky plyne z toho, že zcela
mechanicky počátek nečinnosti dovozuje pouze z data provedení posledního úkonu,
a to bez zohlednění jeho podstaty. Tato tvrzení musel kárný senát v řadě případů revidovat
(viz výše). Pokud totiž např. Mgr. P. vyzval účastníky řízení k předložení vyjádření či důkazů a
stanovil jim za tím účelem přiměřenou lhůtu, nelze počítat jeho nečinnost již od vydání (případně
odeslání či doručení) takovéto výzvy, nýbrž teprve od jejího uplynutí. Jinak řečeno, teprve poté,
co soud obdrží požadovaná vyjádření či návrhy, může zpravidla činit úkony další. Proto kárný
senát shledal ve shora označených případech důvod ke zpřesnění skutku, tzn. k tomu, že
konstatoval nečinnost jen po část doby, uvedené v kárném návrhu.
[30.] K závěru o zproštění pak dospěl kárný senát tam, kde navrhovatelka některé úkony soudu
přehlédla zcela; případně byla zjištěná nečinnost natolik krátká a tedy tak málo intenzivní,
že nemůže založit kárnou odpovědnost soudce (např. skutky č. 4, 50).
[31.] Kárný senát se však nemohl v řadě skutků ztotožnit ani s názorem kárně obviněného,
který často vycházel pouze z časového vymezení doby, kdy se spis nacházel přímo u něj.
Je totiž třeba vycházet ze skutečnosti, že soudce, kterému je daná věc přidělena,
je za ni odpovědný po celou dobu řízení a jakkoliv je zřejmé, že spis se převážně fyzicky nachází
v kanceláři příslušného soudního oddělení a nikoliv přímo v pracovně soudce, nemění
to nic na soudcově odpovědnosti za to, že řízení bude plynulé a prosté průtahů. Pokud by totiž
kárný senát akceptoval představu, že se soudce z vlastní nečinnosti může „vyvinit“ tím, že nechá
spis tzv. „na lhůtě“ v kanceláři, která bude třeba i nepřiměřeně dlouhá či dokonce samoúčelná,
zcela by pomíjel základní funkci soudů, kterou je ochrana základních práv a svobod. Jinak řečeno,
soudy vykonávají službu veřejnosti a jsou proto povinny jednat a rozhodovat v co možná
nejkratších termínech. Z pohledu účastníka řízení je pak zcela lhostejno, kde se ten který soudní
spis v průběhu řízení nachází. Jeho zájmem je totiž pouze to, aby soud rozhodl rychle
a spravedlivě.
[32.] Z konkrétních námitek Mgr. P. poukazuje u skutku č. 85, že nebylo možno po zpětvzetí
žaloby řízení hned zastavit, neboť poplatková povinnost vznikla podáním návrhu a poplatek se
nevrací celý. I pokud by však kárný senát tento právní názor Mgr. P. akceptoval, nic to nemění na
skutečnosti, že žaloba byla podána dne 10. 10. 2011, dne 11. 1. 2012 byla vzata zpět a teprve dne
1. 6. 2012 soud zaslal výzvu k zaplacení soudního poplatku. Jinak řečeno, i když by tento postup
kárně obviněného byl po právní stránce shledán správným (resp. přinejmenším právně
hájitelným), je třeba přisvědčit navrhovatelce v tom, že v daném řízení byl soud bezdůvodně
nečinný od 10. 10. 2011 do 1. 6. 2012, tedy téměř 8 měsíců. Právě tato nečinnost byla také kárně
obviněnému navrhovatelkou vytýkána.
[33.] V případě skutku č. 86 Mgr. P. obhajuje svůj procesní postup, kdy se jeví jako ne vždy
účelné vedle výzvy k zaplacení soudního poplatku současně zaslat žalovanému žalobu s výzvou
k vyjádření. Tento postup kárný senát nerozporuje, nicméně problematickým se jeví časové
odstupy jednotlivých úkonů, které v této věci činil, a právě tyto se staly předmětem kárného
návrhu.
[34.] Na základě provedeného dokazování lze učinit závěr, že tvrzené průtahy v řízeních byly
prokázány, byť nikoliv ve všech případech a zejména nikoliv v tvrzeném rozsahu. Množství
těchto věcí a také délka trvání nečinnosti přitom svědčí o tom, že se ze strany kárně obviněného
soudce nejedná o ojedinělé a omluvitelné pochybení, nýbrž že jde o nedostatky trvalého rázu.
Jakkoliv je pravdou, že ve většině případů byla zjištěna nečinnost v trvání měsíců (většinou 3-6)
a nikoliv let [výjimkou je skutek č. 67 (19 měsíců)], nelze přehlédnout, že tato relativní „krátkost“
nečinnosti je dána též tím, že ze strany vedení soudu docházelo k prověrkám spisů,
čímž ve svém důsledku nemohla být v kárném řízení postižena déletrvající nečinnost u některých
skutků z důvodu běhu prekluzivní subjektivní lhůty. Navíc, kárný senát nemohl přehlédnout,
že ke zmíněné (byť jen několikaměsíční) nečinnosti docházelo v řadě řízení opakovaně.
To ve svém důsledku znamená, že celková délka řízení byla nepřiměřeně dlouhá a poškozující
účastníky řízení, jelikož z jejich hlediska je samozřejmě rozhodující to, jak dlouho trvá soudní
řízení jako celek, a nikoliv, jak velký je „rozestup“ mezi jednotlivými úkony soudu.
[35.] Kárný senát se dále zabýval otázkou, zda toto porušení povinností naplňuje skutkovou
podstatu kárného provinění definovanou v ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech.
Podle tohoto ustanovení je kárným proviněním soudce zaviněné porušení jeho povinností,
jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce
nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů.
V kárném řízení soudců vedeném dle zákona č. 7/2002 Sb. není pro zavinění stanovena zákonem
vyžadovaná specifická forma, kárné provinění lze tedy spáchat jakoukoliv formou zavinění,
včetně nevědomé nedbalosti. Jak plyne ze setrvalé judikatury kárných senátů, rozhodování
v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno za součást práva na spravedlivý
proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; čl. 6 Evropské úmluvy o lidských
právech); neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno hodnotit jako zaviněné porušení
povinností soudce a jednání způsobilé přinejmenším narušit důvěru ve spravedlivé rozhodování
soudů ve smyslu ustanovení §87 odst. 1 zákona o soudech. Zejména je namístě zdůraznit,
že úkolem soudců je chránit základní práva a tím vykonávat službu společnosti. Průtahy
v soudních řízeních poškozují práva účastníků řízení a ve svých důsledcích vedou k nefunkčnosti
justice, k oslabování role práva ve společnosti a k porušování elementárního principu právního
státu, kterým je právo na rychlou a efektivní soudní ochranu.
[36.] Kárně obviněný soudce namítal na svoji obhajobu, že řada vytýkaných skutků nedosahuje
intenzity kárného provinění a že průtahy vznikly též vinou velkého nápadu.
[37.] K tomu kárný senát odkazuje na svůj setrvalý právní názor, podle něhož se činnost
soudce vzpírá obecně užívanému normování, neboť se jedná o intelektuálně náročnou práci,
vyžadující velkou pečlivost, přesnost a důslednost a rychlost každého řízení závisí nejen
na aktivitě soudce, nýbrž také na dalších okolnostech (objektivní obtížnost a pracnost věci,
vstřícná komunikace s účastníky řízení, absence procesních překážek atp.). Proto také je nutno
vyvarovat se zjednodušené paušalizaci a zobecňování, neboť v konkrétním případě mohou nastat
průtahy v řízení, není-li rozhodnuto v řádu dnů či týdnů, avšak v jiné věci průtahy dány být
nemusí, byť nebylo rozhodnuto v řádu let. V projednávané věci rovněž není sporu o tom,
že kárně obviněný soudce byl zatížen velkým počtem věcí přidělených k rozhodnutí.
[38.] Současně však kárný senát musí konstatovat, že ve většině žalovaných skutků se Mgr. P.
nedůvodné nečinnosti dopustil, přičemž bylo rovněž prokázáno, že jeho výkonnost je ve
srovnání s ostatními soudci stejného úseku nejnižší. Je rovněž zřejmé, že ze strany vedení soudu
byl Mgr. P. opakovaně kritizován a vyzýván k nápravě. Zjištěná nečinnost Mgr. P. v předmětných
řízeních proto není nahodilá, nýbrž spíše jen dokumentuje jeho celkový způsob práce.
[39.] Na základě provedeného dokazování a ze všech popsaných důvodů proto kárný senát
dospěl k závěru, že Mgr. P. porušil svoji povinnost soudce svědomitě vykonávat svoji funkci (§
80 odst. 1 zákona o soudech) a dopustil se tak jednání jednání, které ohrozilo důvěru
ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 cit. zákona.
Pokračování 16 Kss 1/2013 - 128
[40.] Při úvahách o druhu kárného opatření se kárný senát ztotožnil se žalobcem v tom,
že odpovídajícím je uložení kárného opatření dle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb.,
tj. snížení platu. Při úvaze o konkrétní výměře snížení platu a době uložení tohoto opatření kárný
senát vycházel jako z přitěžující okolnosti ze značného počtu věcí, v nichž bylo prokázáno
porušení výše uvedených povinností soudce. Nemohl však akceptovat návrh na uložení trestu
ve výši 30 % platu po období jednoho roku, a to jednak s ohledem na značnou redukci skutků
(v důsledku zproštění či zastavení řízení), které byly navrhovatelkou kladeny Mgr. P. za vinu, a
dále s přihlédnutím k délce nečinnosti, která (s jedinou výjimkou) nepřekračovala jeden rok.
Kárný soud zohlednil rovněž fakt, že Mgr. P. dosud nebyl nikdy kárně trestán a ani ze strany
vedení soudu nebylo tvrzeno, že by s ním byly v minulosti jiné závažnější problémy (viz vyjádření
Mgr. Květa v průběhu jednání, v němž kárně obviněného označil za maximálně slušného a
vstřícného člověka).
[41.] Z možné výměry snížení platu dle §88 odst. 2 písm. c) zákona o soudech a soudcích
kárný senát zvolil snížení platu o 10 % na tři měsíce, což dle jeho názoru odpovídá závažnosti
a intenzitě kárného provinění a uvedeným polehčujícím i přitěžujícím okolnostem na straně kárně
obviněného soudce.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 28. listopadu 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda kárného senátu