ECLI:CZ:NSS:2013:2.APS.4.2012:22
sp. zn. 2 Aps 4/2012 - 22
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 6, Brno, ve věci žaloby
na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 2012, č. j. 30 A 41/2012 - 24,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného usnesení Krajského soudu v Brně, jímž byl zamítnut jeho návrh na vydání
předběžného opatření v řízení o jeho žalobě proti nezákonnému zásahu žalovaného.
Nezbytným předpokladem věcného projednání kasační stížnosti je splnění všech
zákonem stanovených náležitostí a podmínek řízení, tedy mimo jiné zaplacení soudního poplatku
[§1 písm. a), §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů] a zastoupení stěžovatele advokátem [§105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)].
Není-li poplatek za řízení splatný podáním kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve
poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení
zastaví [§9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.]. Rovněž
nedostatek zastoupení je odstranitelný; soud v takovém případě stěžovatele vyzve k předložení
plné moci udělené advokátu, jenž jej bude v daném řízení zastupovat, a v případě nevyhovění
této výzvě ve stanovené lhůtě kasační stížnost odmítne [§46 odst. 1 písm. a), §120 s. ř. s.].
Vzhledem k tomu, že v této věci stěžovatel s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní
poplatek a nepředložil soudu plnou moc pro advokáta, Nejvyšší správní soud jej usnesením
ze dne 8. 2. 2013, č. j. 2 Aps 4/2012 – 14, vyzval k zaplacení soudního poplatku a k doložení plné
moci ve lhůtě dvou týdnů od doručení usnesení a poučil jej o následcích nevyhovění této výzvě.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů byl den doručení usnesení
stěžovateli, tedy pátek 15. 2. 2013; poslední den lhůty tak připadal na pátek 1. 3. 2013, kdy také
tato lhůta marně uplynula. Vzhledem k tomu, že stěžovatel soudní poplatek do dnešního dne
neuhradil, Nejvyšší správní soud řízení o jeho kasační stížnosti zastavil podle §9 odst. 1 zákona
o soudních poplatcích a §47 písm. c) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že stěžovatel nedoložil ve stanovené lhůtě,
že je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Ani podmínka povinného zastoupení tak
nebyla v posuzované věci splněna. Byl by tedy dán důvod pro odmítnutí kasační stížnosti podle
§46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. za použití §120 s. ř. s. Nejvyšší správní soud však podle tohoto
ustanovení nepostupoval, protože řízení o kasační stížnosti z výše uvedených důvodů zastavil.
Stěžovatel v podání ze dne 25. 2. 2013 namítl „objektivní strannost“ všech soudců
Nejvyššího správního soudu, neboť tento soud je v dané věci v pozici žalovaného. Jiné
argumenty ve prospěch svého návrhu na vyloučení všech soudců zdejšího soudu z rozhodování
o kasační stížnosti stěžovatel neuvádí. Nejvyšší správní soud se již vyjádřil v tom smyslu,
že obecně formulované námitce podjatosti všech jeho soudců, která není podpořena konkrétními
důvody pro vyloučení jednotlivých soudců, nelze vyhovět a není třeba se jí zabývat samostatně
(srov. rozsudek ze dne 29. 3. 2012, č. j. 9 Ans 2/2012 – 52, dostupný na www.nssoud.cz). V nyní
projednávané věci jde sice o odlišnou situaci, neboť stěžovatel námitku podjatosti opírá
o skutečnost, že o kasační stížnosti má rozhodovat tentýž soud, vůči kterému směřuje předmětná
žaloba na ochranu před nezákonným zásahem, a domáhá se toho, aby o ní rozhodl jiný státní
orgán. Takový postup je však vyloučen, neboť jediným soudem, jenž je oprávněn projednat
a rozhodnout kasační stížnost proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním
soudnictví, je právě Nejvyšší správní soud (§12 odst. 1 s. ř. s.); ostatně nahlíženo logikou
takto uplatněné námitky by na Nejvyšším správním soudě nebyl žádný soudce,
který by o podjatosti mohl rozhodnout (srov. usnesení zdejšího soudu ze dne 1. 7. 2009,
č. j. Vol 4/2009 – 13, dostupné na www.nssoud.cz). Nejvyšší správní soud se proto námitkou
podjatosti nezabýval.
Výrok o nákladech řízení se opírá o §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle nichž
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o kasační stížnosti
zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. března 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu