ECLI:CZ:NSS:2013:2.AS.153.2012:25
sp. zn. 2 As 153/2012 - 25
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 2. 2. 2012, č. j. 1591N/11, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Městského soudu v Praze ze dne 14. 9. 2012, č. j. 8 A 93/2012 - 26,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností žalobce jako stěžovatel napadá shora uvedené usnesení Městského
soudu v Praze, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal zrušení rozhodnutí České
advokátní komory č. j. 1591N/11 ze dne 2. 2. 2012, kterým byl určen advokát Mgr. Zdeněk
Málek k poskytnutí právní služby podle §18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění
pozdějších předpisů. Městský soud žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. a) zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ s. ř. s.“) z důvodu,
že žalobou napadené rozhodnutí České advokátní komory o určení advokáta bylo podle §18
odst. 4 zákona o advokacii zrušeno rozhodnutím České advokátní komory č. j. 2042/12 ze dne
19. 7. 2012; soud tedy konstatoval nedostatek podmínek řízení, neboť žaloba směřovala proti
neexistujícímu rozhodnutí.
Proti tomu stěžovatel zejména namítá, že neobdržel usnesení Městského soudu
č. j. 8 A 93/2012 – 26, místo toho byla v jemu doručené písemnosti obsažena část usnesení
č. j. 8 A 93/2010, a proto se domáhá prohlášení neúčinnosti doručení usnesení č. j. 8 A 93/2012,
jakož i přezkum výroků tohoto usnesení.
Nejvyšší správní soud se před posouzením důvodnosti návrhu stěžovatele zabýval
nejprve tím, zda jsou splněny všechny podmínky, za nichž může řízení o kasační stížnosti
proběhnout, přičemž zjistil, že stěžovatel za podanou kasační stížnost nezaplatil soudní poplatek.
Proto ho usnesením ze dne 22. 1. 2013, č. j. 2 As 153/2012 – 22, vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů
zaplatil soudní poplatek ve výši 5000 Kč; zároveň ho poučil o následcích neuposlechnutí této
výzvy a o tom, že má právo žádat o osvobození od soudních poplatků. Toto usnesení nabylo
právní moci dne 15. 2. 2013.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), vzniká poplatková povinnost
podáním kasační stížnosti; dle §7 odst. 1 citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání
kasační stížnosti splatný okamžikem jejího podání. Soudní poplatek za kasační stížnost činí, dle
položky 19 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, částku 5000 Kč.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Jak již bylo uvedeno výše, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele, aby zaplatil soudní
poplatek v dodatečně stanovené lhůtě 10 dnů a poučil ho i o následcích neuposlechnutí této
výzvy. Stěžovatel usnesení převzal dne 15. 2. 2013, avšak v soudem stanovené lhůtě, která uběhla
25. 2. 2013, soudní poplatek nezaplatil, ani nepožádal o osvobození od soudních poplatků.
Je tedy zcela zřejmé, že soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení zaplacen a není tak
splněna nezbytná podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti proběhnout.
S ohledem na uvedené skutečnosti, Nejvyšší správní soud řízení podle §47 písm. c) s. ř. s.
ve spojení s §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo rozhodnuto podle §60
odst. 3, §120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační
stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. února 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu