ECLI:CZ:NSS:2013:2.AS.53.2013:60
sp. zn. 2 As 53/2013 - 60
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobkyně: I. T.-A.,
zast. JUDr. Danielou Trávníčkovou, advokátkou se sídlem Svitavská 1018/1, Blansko,
proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 26. 8. 2010, č. j. VS-782/511/2-1993, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 4. 2013, č. j. 6 A 223/2010 - 99, o návrhu na
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně jako stěžovatelka domáhá
zrušení shora uvedeného rozsudku městského soudu, kterým byla zamítnuta její žaloba proti výše
citovanému rozhodnutí žalovaného. Tím bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti rozhodnutí
Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 25. 3. 2009, č. j. KUZL 11897/2009, a toto rozhodnutí
bylo potvrzeno. Správní orgán prvního stupně podle §20 a §24 zákona č. 40/1993 Sb.,
o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, nevyhověl její žádosti o vydání
osvědčení o státním občanství České republiky, resp. potvrzení o tom, že A. S., nar. X, zemř. X
Vídeň, byl ke dni úmrtí československým státním občanem.
V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla, aby zdejší soud přiznal její kasační stížnosti
odkladný účinek podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Stěžovatelka jako oprávněná osoba vede restituční řízení dle zákona č. 229/1991 Sb., o půdě,
které probíhá u Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v Blansku, Pozemkového úřadu
ve Zlíně, Pozemkového úřadu ve Žďáru nad Sázavou, Pozemkového úřadu Brno – venkov
a Pozemkového úřadu v Uherském Hradišti. Otázka státního občanství A. S., otce stěžovatelky,
je předběžnou otázkou v zahájeném restitučním řízení. Skončením restitučních řízení by mohla
stěžovatelce vzniknout újma. Přiznání odkladného účinku se nijak nedotkne třetích osob a není
ani v rozporu s veřejným zájmem.
Žalovaný se vyjádřil k návrhu stěžovatelky kladně a uvedl, že z hlediska projednávané
otázky nemá námitek k přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. se přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku
může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Soud neshledal, že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti znamenalo újmu
pro jiné osoby. Újma, která by vznikla stěžovatelce jeho nepřiznáním (riziko, že budou ukončena
předmětná restituční řízení), tak je zcela nepochybně (nepoměrně) větší. Soud nespatřuje
ani žádný zásah do veřejného zájmu, pokud by stěžovatelce byl přiznán odkladný účinek. Přiznání
odkladného účinku pro stěžovatelku neznamená nic víc než možnost požádat o přerušení
restitučních řízení do doby rozhodnutí o kasační stížnosti.
Dlužno závěrem podotknout, že stěžovatelce byl přiznán odkladný účinek i v řízení
o žalobě. V žalobním řízení i v řízení o kasační stížnosti navíc žalovaný s přiznáním odkladného
účinku výslovně souhlasil.
Ze shora uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší správní soud o návrhu na přiznání
odkladného účinku kasační stížnosti tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. září 2013
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu