ECLI:CZ:NSS:2013:3.ADS.2.2013:17
sp. zn. 3 Ads 2/2013 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu, složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jana Vyklického a JUDr. Jaroslava Vlašína, v právní věci žalobce: P. P., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, v řízení o přezkumu
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, pracoviště Střední Čechy, se sídlem Sokolovská
855, Praha 9, ze dne 4. 7. 2012, čj. 42091/010-6313/5.6.2012/973/LH/59, o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2012, č. j. 42 Ad 87/2012 - 15,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností napadeným usnesením Krajský soud v Praze (dále „krajský soud“)
odmítl žalobu proti rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce (dále
„stěžovatel“) proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení (dále „OSSZ“) ze dne
10. 5. 2012, čj. 42007/110-6311-11.4.5144/R-089/HK, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
Uvedeným rozhodnutím OSSZ stěžovateli nepřiznala výplatu nemocenského po uplynutí
podpůrčí doby od 2. 6. 2012.
Usnesení Krajského soudu v Praze
Stěžovatel odvolací rozhodnutí žalované napadl správní žalobou, krajský soud však
tuto žalobu odmítl podle §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
(dále „s. ř. s.“) s odkazem na §158 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění,
podle kterého jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí o výplatě nemocenského
po uplynutí podpůrčí doby.
Kasační stížnost
Stěžovatel podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost pro důvod dle §103
odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Namítl nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem, vady
řízení, nesrozumitelnost rozhodnutí žalované a porušení zákona správním orgánem takovým
způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost rozhodnutí, rovněž tak nepřezkoumatelnost usnesení
krajského soudu pro nedostatek odůvodnění a ignorování stěžovatelem navržených důkazů.
Zásadně namítal věcnou nesprávnost správních rozhodnutí. Dovolal se rovněž kasačního důvodu
dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Usnesení krajského soudu označil za nezákonné, neboť, podle
jeho názoru, krajský soud vůbec podle §46 odst. 1 písm. d) postupovat nemohl, jestliže správní
rozhodnutí byla věcně nesprávná.
Vyjádření ke kasační stížnosti
Žalovaná se ve stručném vyjádření ke kasační stížnosti odvolala na zdůvodnění správních
rozhodnutí v této věci vydaných a ztotožnila se s výlukou soudního přezkumu rozhodnutí
ve věcech výplaty nemocenského po uplynutí podpůrčí doby - §27, §158 písm. a) zákona
o nemocenském pojištění.
Posouzení Nejvyšším správním soudem
Stěžovatel současně s kasační stížností zaslal plnou moc ze dne 28. 12. 2012, kterou
zmocnil advokáta Mgr. Richarda Polmu, se sídlem Křížkové schody 67, Mladá Boleslav,
aby ho zastupoval „ve všech právních věcech“ a v souvislosti s tím vykonával veškeré právní úkony.
Zároveň tuto plnou moc výslovně udělil „v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského
soudního řádu, správního řádu a zákoníku práce jako zvláštní plnou moc.“
Z takto formulované plné moci vyplývalo, že se nevztahuje na řízení podle soudního řádu
správního, tedy také na řízení o kasační stížnosti, neboť z textu plné moci tato možnost
nevyplývá. Nejvyšší správní soud, ve snaze odstranit případné opomenutí stěžovatele
při formulování plné moci, usnesením ze dne 20. 2. 2013, č. j. 3 Ads 2/2013 - 14, stěžovatele
vyzval, aby ve lhůtě 1 týdne předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti, případně ve stejné lhůtě prokázal, že má sám vysokoškolské právnické
vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne
2. 3. 2013, avšak stěžovatel na ně dosud nereagoval. Nejvyšší správní soud tak musí vycházet
z toho, že plná moc udělená stěžovatelem Mgr. Richardu Polmovi se na řízení o kasační stížnosti
nevztahuje, neboť její platnost byla explicitně omezena jen na jiné typy řízení.
Stěžovatel byl v uvedeném usnesení výslovně poučen o následcích podle §46 odst. 1
písm. a) ve spojení s §120 s. ř. s. pro případ, že nedoloží plnou moc advokátovi pro zastupování
v řízení o kasační stížnosti.
Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být v řízení o kasační stížnosti stěžovatel zastoupen
advokátem, pokud sám nemá odpovídající právnické vzdělání. Tuto podmínku stěžovatel
nesplnil, a to ani v dodatečné lhůtě, kterou mu tento soud stanovil. Za takové situace je ovšem
splněna jedna z podmínek podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za které musí Nejvyšší správní soud
kasační stížnost odmítnout.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl a o nákladech řízení rozhodl dle §60
odst. 3 s. ř. s.
Nad rámec nutného procesního zdůvodnění je vhodné reagovat na to, že stěžovatel
v kasační stížnosti argumentoval zásadně tvrzením, že se krajský soud nezabýval věcnou
nesprávností rozhodnutí správních orgánů. Nelze totiž přehlédnout, že podle §158 písm. a)
zákona č. 182/2006 Sb. jsou ze soudního přezkumu vyloučena také právě rozhodnutí „o výplatě
nemocenského po uplynutí podpůrčí doby“. To je třeba chápat v souvislosti s ustanovením §6 a §70
s. ř. s.
Kasační stížnost je v zásadě přípustná proti každému rozhodnutí krajského soudu
vydanému ve správním soudnictví, avšak v případě usnesení o odmítnutí žaloby se může jednat
jen o důvod dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., tedy o nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí žaloby.
Je třeba pamatovat na to, že rozhodnutí o odmítnutí žaloby je rozhodnutím procesní povahy,
které tudíž pojmově nemůže vycházet z věcného přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí
správního orgánu. Věcná správnost správního rozhodnutí představuje z hlediska zkoumání
důvodu dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. bezvýznamnou skutečnost. Usnesení soudu o odmítnutí
žaloby nemůže být „vystaveno stejné kritice jako předchozí rozhodnutí správního orgánu.“ – srovnej nález
Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. III. ÚS 93/06.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. dubna 2013
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu