ECLI:CZ:NSS:2013:3.ADS.71.2013:57
sp. zn. 3 Ads 71/2013 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: P. K., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání
rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 2. 2012, č. j. 45091/010/4102/03.02.12/SL/011/R, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 7. 2013,
č. j. 75 Ad 7/2012 – 21,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou k Nejvyššímu správnímu soudu žalobce (dále jen „stěžovatel“)
napadá shora označený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 7. 2013,
č. j. 75 Ad 7/2012 – 21, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalované o zamítnutí
vrácení pojistného na sociální zabezpečení zaplaceného pro účast stěžovatele na dobrovolném
důchodovém pojištění. Stěžovatel současně požádal o ustanovení advokáta pro řízení o kasační
stížnosti.
Usnesením ze dne 4. 10. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 – 19 byl stěžovatel vyzván k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč. Stěžovatel následně požádal o plné
osvobození od soudních poplatků. O tomto jeho návrhu Nejvyšší správní soud rozhodl
usnesením ze dne 30. 10. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 – 26, tak, že žádost stěžovatele o osvobození
od soudních poplatků zamítl a současně zamítl návrh stěžovatele na ustanovení zástupce
pro řízení o kasační stížnosti. Týmž usnesením Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele,
aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost
a ve lhůtě 2 týdnů také předložil soudu plnou moc udělenou advokátovi k zastupování v řízení
o kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud zároveň stěžovatele v tomto usnesení řádně poučil,
že pokud nebude ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude řízení zastaveno.
Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 – 26, bylo
stěžovateli doručeno 4. 11. 2013.
Stěžovatel následně učinil k soudu podání z 11. 11. 2013, jímž se domáhal přehodnocení
posledně uvedeného usnesení. Poukázal přitom na svou sociální situaci a rekapituloval výdaje
na životní potřeby dcery Růženy, kterými je zatížen rodinný rozpočet. Nejvyšší správní soud
stěžovateli sdělil přípisem z 19. 11. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 - 46, že ani tato žádost jej nemůže
vést k přehodnocení závěru o povinnosti zaplatit soudní poplatek za kasační stížnost. Současně
byla dodatečně stěžovateli prodloužena lhůta k zaplacení soudního poplatku o dalších 10 dní
od doručení sdělení soudu.
Stěžovatel podáním z 27. 11. 2013 opětovně vyjádřil svůj nesouhlas, setrval v názoru,
že splňuje podmínky osvobození od soudních poplatků, případně, že řízení v jeho věci je řízením
ve věci důchodového pojištění, které je osvobozeno podle §11 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích.
Z opakovaných tvrzení stěžovatele nevyplývá, že by zpochybňoval svou účast
na dobrovolném důchodovém pojištění v období od 1. 4. 2006 do 30. 9. 2006. K posledně
uvedeným výtkám stěžovatele Nejvyšší správní soud proto stručně konstatuje, že již v usnesení
ze dne 30. 10. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 – 26 oproti setrvalému přesvědčení stěžovatele vyložil,
že předmětem soudního přezkumu a tím spíše kasační stížnosti je rozhodnutí žalované ve věci
žádosti stěžovatele o vrácení pojistného zaplaceného v souvislosti s účastí na dobrovolném
důchodovém pojištění za období 1. 4. 2006 – 30. 9. 2006, nikoliv samotné posouzení podmínek
účasti stěžovatele na dobrovolném důchodovém pojištění (důraz doplnil Nejvyšší správní
soud). K uvedenému Nejvyšší správní soud rovněž podotýká, že rozhodnutí o konci účasti
v systému dobrovolného důchodového pojištění odůvodnil stěžovatel opakovaně pouze
tím, že podmínky účasti pro něj byly ve výsledku nevýhodné.
Jelikož řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení není s účinností od 1. 1. 2012
osvobozeno od soudního poplatku [k tomu srov. §11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2011], vznikla stěžovateli s podáním kasační
stížnosti poplatková povinnost. Důvody, pro něž stěžovateli osvobození od soudních poplatků
nepřiznal a následně ani neustanovil advokáta, Nejvyšší správní soud vyložil rovněž v usnesení
ze dne 30. 10. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 – 26. Pakliže se stěžovatel pro řízení o kasační stížnosti
dovolával absence poplatkové povinnosti v řízení před krajským soudem (který též rozhodoval
„o vrácení pojistného“ nikoliv ve věci účasti na důchodovém pojištění – srov. výrokovou část
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 31. 7. 2013, č. j. 75 Ad 7/2012 - 21), Nejvyšší
správní soud přípisem z 19. 11. 2013, č. j. 3 Ads 71/2013 - 46 stěžovateli dostatečně vysvětlil,
že k rozhodování o soudních poplatcích v řízení o kasační stížnosti je podle §3 odst. 4
zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, příslušný pouze Nejvyšší správní soud, a proto
sám také posoudil otázku stěžovatelova osvobození od soudního poplatku. Posouzení této otázky
ustanovení §36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, svěřuje předsedovi senátu.
Nejvyšší správní soud svým zákonem předepsaným postupem jistě nezlehčuje
stěžovatelovu osobní a majetkovou situaci, současně však nemůže za uvedených okolností
pominout, že osvobození od soudních poplatků je zcela výjimečný procesní krok, pro který musí
být shledány zvlášť závažné důvody, ty však u stěžovatele shledány nebyly. Otázka uspořádání
rodinných výdajů je přitom zcela na osobním rozhodnutí stěžovatele.
Lhůta k zaplacení soudního poplatku prodloužená přípisem z 19. 11. 2013, č. j. 3 Ads
71/2013 - 46, uplynula dnem 3. 12. 2013, stěžovatel soudní poplatek nezaplatil ani ve lhůtě,
ani ke dni tohoto usnesení. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o zastavení řízení podle §9
odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s §47 písm. c) s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud podotýká, že v nyní posuzované věci by byl naplněn rovněž důvod
pro odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §105 odst. 2 s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.), neboť stěžovatel ve stanovené lhůtě nedoložil ani splnění podmínky
povinného zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti.
Výrok o nákladech řízení má odůvodnění v ustanovení §60 odst. 3 věta prvá s. ř. s.
(za použití §120 s. ř. s.), podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení,
bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu