ECLI:CZ:NSS:2013:3.AS.100.2013:31
sp. zn. 3 As 100/2013 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: M. J. F.,
zastoupeného JUDr. Annou Doležalovou, MBA, advokátkou se sídlem Jablonského 604/7,
Plzeň, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se
sídlem Olšanská 2, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu
v Praze ze dne 30. 8. 2013, č. j. 2 A 47/2013 - 41, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 8. 2013,
č. j. 2 A 47/2013 - 41 se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 4. 6. 2013 č.j. CPR-2778/ČJ-2013-930310-V243 (dále jen „napadené
rozhodnutí“) žalovaná k odvolání žalobce (dále „stěžovatel“) změnila rozhodnutí Policie České
republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 16. 1. 2013, č. j. KRPA-87033/ČJ-
2012-000022, a to ve výroku o délce správního vyhoštění. Výrok, kterým bylo podle ustanovení
§119 odst. 1 písm. c) bodu 1, 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“) uloženo správní vyhoštění stěžovatele a kterým mu byla stanovena doba,
po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie v délce tři roky
a současně mu byla stanovena doba k vycestování do 30 dnů po nabytí právní moci rozhodnutí,
byl napadeným rozhodnutím změněn v rozsahu doby, po kterou mu nelze umožnit vstup
na území členských států Evropské unie, na délku dvou let.
Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce správní žalobu, která byla rozsudkem
Městského soudu v Praze (dále „městský soud“) ze dne 30. 8. 2013, č. j. 2 A 47/2013 - 41,
zamítnuta. Rozsudek městského soudu napadl stěžovatel kasační stížností. Současně podal návrh
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“) ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel
požádal o přiznání odkladného účinku z důvodu, že na území České republiky žije jeho přítelkyně
L. K. a jejich syn J. K., oba občané České republiky, které by v případě realizace správního
vyhoštění nemohl vídat. Nemožnost vést rodinný život dle názoru stěžovatele představuje
nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám.
Přiznání odkladného účinku se nedotkne žádných práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
K návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku se žalovaná nevyjádřila.
Kasační stížnost nemá podle §107 s. ř. s. odkladný účinek, avšak Nejvyšší správní soud
jej může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně ustanovení §73 odst. 2 až 5 s. ř. s.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. „Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu,
než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým
veřejným zájmem“. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti stěžovatele jsou naplněny.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se zřetelem na skutečnosti, na které poukázal
stěžovatel, neprodlený výkon napadeného správního rozhodnutí (ve spojení s rozhodnutím
správního orgánu prvého stupně) by mohl znamenat nepoměrně větší újmu pro stěžovatele,
než jaká přiznáním odkladného účinku, tedy umožněním pobytu stěžovatele na území České
republiky do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o jeho kasační stížnosti, může
vzniknout jiným osobám. Zdejší soud přitom vycházel především z premisy, že nedojde-li
k odkladu právních účinků rozsudku městského soudu (jímž byla zamítnuta žaloba proti
rozhodnutí o správním vyhoštění stěžovatele) do doby meritorního rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu o kasační stížnosti, byl by stěžovatel v důsledku právních účinků pravomocného
a vykonatelného správního rozhodnutí nucen opustit území České republiky, a to ještě před
rozhodnutím kasačního soudu.
Stěžovatel v žádosti o odkladný účinek uvedl, že na území České republiky žije
jeho přítelkyně L. K. a jejich syn J. K., oba občané České republiky, které by v případě realizace
správního vyhoštění nemohl vídat. Nemožnost vést rodinný život pak dle názoru stěžovatele
představuje nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným
osobám. Již v žalobě k městskému soudu stěžovatel namítal, že napadeným rozhodnutím bylo
nepřiměřeně zasaženo do jeho soukromého a rodinného života podle §119a odst. 2 zákona o
pobytu cizinců. Městský soud žalobu zamítl, protože shledal, že ochrana veřejného pořádku
převážila nad zásahem do soukromého a rodinného života, protože stěžovatel na území pobýval
více než 20 let bez víza a několik let též bez platného pasu. Po zvážení věci a s ohledem na
skutečnost, že v případě rozhodnutí o správním vyhoštění má žaloba odkladný účinek ze zákona,
dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že s ohledem na tvrzený zásah do práva na soukromý a
rodinný život může být nezbytné, aby stěžovatel mohl zůstat na území ČR do skončení řízení o
jeho kasační stížnosti. Stěžovatel byl z území České republiky vyhoštěn z důvodu, že na území
dlouhodobě pobývá bez víza nebo bez platného oprávnění k pobytu a také bez cestovního
dokladu, ne z důvodu ohrožení bezpečnosti státu. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
není v tomto případě v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
Z uvedených důvodů tedy Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek
podle §73 odst. 2 až 4 s. ř. s., ve spojení s §107 s. ř. s. Vzhledem k tomu, že žaloba stěžovatele
proti rozhodnutí o jeho správním vyhoštění měla ex lege odkladný účinek, postačí v daném
případě, že se přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti pozastavují až do skončení řízení
o kasační stížnosti právní účinky přezkoumávaného rozsudku Městského soudu v Praze, neboť
tím se fakticky dočasně obnovuje odkladný účinek žaloby proti rozhodnutí žalovaného ve věci
správního vyhoštění stěžovatele.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. prosince 2013
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu