ECLI:CZ:NSS:2013:4.ADS.121.2012:40
sp. zn. 4 Ads 121/2012 - 40
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců
JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobkyně: Ing. O. B., proti
žalované: Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, se sídlem Michálkovická 108,
Ostrava, zast. JUDr. Libuší Šmehlíkovou, advokátkou, se sídlem Michálkovická 108, Ostrava,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10.
2012, č. j. 78 Ad 22/2012 - 36,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2012, č. j. 78 Ad 22/2012 - 36,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1. 8. 2012, č. j. 78 Ad 22/2012 - 9, přiznal
žalobkyni osvobození od soudních poplatků a ustanovil jí zástupcem z řad advokátů
JUDr. Alexandra Királyho, Ph. D., advokáta.
Ustanovený zástupce poté jménem žalobkyně podal dne 9. 8. 2012 u krajského soudu
žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2012, sp. zn. SŘV-ZNL/678/U-27/12, O-4/12,
kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno usnesení ze dne 15. 3. 2012 o zamítnutí
komplexní lázeňské péče a schválení příspěvkové lázeňské péče.
Usnesením ze dne 17. 10. 2012, č. j. 78 Ad 22/2012 - 36, krajský soud odňal žalobkyni
osvobození od soudních poplatků přiznané usnesením ze dne 1. 8. 2012 a osvobození
od soudních poplatků jí nepřiznal. Současně zprostil JUDr. Alexandra Királyho, Ph. D., advokáta,
povinnosti žalobkyni zastupovat a rozhodl, že žalobkyni se zástupce z řad advokátů pro toto
řízení neustanovuje. V odůvodnění soud konstatoval, že při přiznání osvobození od soudních
poplatků vycházel z částky 23.903 Kč jako průměrného čistého výdělku žalobkyně za první
čtvrtletí 2012. Při posouzení sociálních poměrů však došlo k omylu, neboť se jednalo o průměrný
měsíční výdělek. Ze sdělení o příjmech žalobkyně soud zjistil, že její čistý příjem v červenci 2012
činil 24.662 Kč, v srpnu 2012 při 15 dnech neplaceného volna 10.160 Kč a v září 2012 částku
24.381 Kč. Žalobkyně uvedla jednu vyživovací povinnost k synovi M. B., který je na ní částečně
finančně závislý. Za této situace soud přiznané osvobození od soudních poplatků žalobkyni
odňal, zprostil ustanoveného advokáta a jiného zástupce neustanovil.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) prostřednictvím
ustanoveného zástupce včas kasační stížnost a požádala o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti. Namítala, že soud měl postavit najisto, že v rozporu s údaji v potvrzení o majetkových
poměrech došlo ke změně k lepšímu. Důkazem existence důvodu pro odejmutí osvobození
od soudních poplatků není to, že si soud své dřívější rozhodnutí rozmyslel. Soud měl náležitě
vážit všechny doložené skutečnosti a vyjádřit se nejen k příjmům a k výdajům, ale i k osobním
poměrům, rodinné a zdravotní situaci. Napadeným usnesením mohlo být zasaženo právo
stěžovatelky na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodnění:
usnesení označila stěžovatelka za nedostatečné, neboť neuvádí, jaká z podmínek
osvobození od soudních poplatků nově není naplněna. Její poměry jí brání v realizaci práva na
právní pomoc zástupce z řad advokátů, který by kvalifikovaně replikoval vyjádření žalované.
Stěžovatelka dále namítala, že omyl soudu je ve skutečnosti změnou právního hodnocení věci.
Navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu
k dalšímu řízení.
Žalovaná svého práva vyjádřit se ke kasační stížnosti nevyužila.
Usnesením ze dne 7. 12. 2012, č. j. 4 Ads 121/2012 - 26, Nejvyšší správní soud zamítl
návrh stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny podmínky řízení o kasační
stížnosti, především zda byla kasační stížnost podána osobou oprávněnou, zda má být
stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti povinně zastoupena advokátem a zda podléhá poplatkové
povinnosti.
Podle §20 odst. 6 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů,
nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů
ode dne, kdy smlouva o poskytování právních služeb na základě výpovědi podle odstavců 1 až 5 nebo z jiného
důvodu zanikla, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných
zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
Citované ustanovení lze analogicky aplikovat i na projednávanou věc. Soudem ustanovený
advokát byl napadeným usnesením zproštěn povinnosti zastupovat stěžovatelku, právní mocí
tohoto usnesení proto vztah právního zastoupení mezi stěžovatelkou a ustanoveným advokátem
zanikl. Po dobu následujících 15 dnů však byl ustanovený advokát povinen (a tudíž i oprávněn)
činit veškeré neodkladné úkony tak, aby stěžovatelka neutrpěla újmu na svých právech nebo
oprávněných zájmech. Kasační stížnost musí být podána ve lhůtě dvou týdnů od doručení
napadeného rozhodnutí a zmeškání této lhůty nelze prominout [srov. §106 odst. 2 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“)]. Podání
kasační stížnosti proti usnesení o zproštění povinnosti zastupovat účastníka řízení je proto nutné
považovat za neodkladný úkon ve smyslu §20 odst. 6 zákona o advokacii. Kasační stížnost,
kterou jménem stěžovatelky podal advokát, jenž byl napadeným usnesením zproštěn povinnosti
stěžovatelku zastupovat, tudíž byla podána osobou k tomu oprávněnou.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu v řízení o kasační stížnosti proti
usnesení krajského soudu o zamítnutí návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků není třeba trvat
na zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost ani na povinném zastoupení advokátem (srov. rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2007, č. j. 1 Afs 65/2007 - 37, www.nssoud.cz).
Citovaný právní názor lze bezpochyby aplikovat též v projednávané věci, neboť striktní
trvání na podmínce zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti a na povinném
zastoupení advokátem by způsobilo jen řetězení téhož problému, případně by mohlo vést
k nepřípustnému odepření přístupu k Nejvyššímu správnímu soudu. S ohledem na tuto
skutečnost netrvá Nejvyšší správní soud na platbě soudního poplatku a nepožaduje rovněž, aby
stěžovatelka byla v řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem.
Dále Nejvyšší správní soud posuzoval, jestli může o kasační stížnosti rozhodovat
za situace, kdy byla rozšířenému senátu postoupena věc vedená pod sp. zn. 3 As 125/2012. V ní
se předkládající senát táže, zda je proti usnesení krajského soudu, jímž byla zamítnuta žádost
o osvobození od soudních poplatků, přípustná kasační stížnost, či nikoli.
V dané věci však krajský soud odňal stěžovatelce dříve přiznané osvobození od soudních
poplatků a osvobození od soudních poplatků jí nepřiznal. Současně zprostil advokáta
JUDr. Alexandra Királyho, Ph. D. povinnosti zastupovat stěžovatelku a poněkud nadbytečně
rozhodl, že se jí zástupce z řad advokátů pro žalobní řízení neustanovuje. Kasační stížnost přitom
byla podána proti všem těmto výrokům napadeného usnesení krajského soudu, takže její
posouzení se bude vztahovat též na výroky, které nejsou předmětem řízení vedeného
u rozšířeného senátu pod sp. zn. 3 As 125/2012. Rozhodnutí o zproštění zastupování
ustanoveného advokáta je přitom na posouzení podmínek pro osvobození od soudního poplatku
závislé. Navíc v případě, že by Nejvyšší správní soud vyčkával na rozhodnutí rozšířeného senátu,
znemožnil by po tuto dobu krajskému soudu rozhodnout o věci samé. Takový postup by nebyl
namístě obzvláště za situace, kdy posouzení otázky týkající se podmínek pro osvobození od
soudních poplatků již v rámci řízení o této kasační stížnosti není v rozporu se zájmy stěžovatelky.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud nepřerušil řízení o kasační stížnosti do vydání
rozhodnutí rozšířeného senátu ve věci vedené pod sp. zn. 3 As 125/2012.
Nejvyšší správní soud proto přezkoumal napadené usnesení v souladu s §109 odst. 3 a 4
s. ř. s. vázán rozsahem a důvody, které stěžovatelka uplatnila v kasační stížnosti. Jedná se o důvod
uvedený v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., podle kterého kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené
nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě
řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že stěžovatelka podáním ze dne
2. 5. 2012 požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů
pro účely podání žaloby proti rozhodnutí žalované sp. zn. SŘV-ZNL/678/U-27/12, O-4/12,
ze dne 4. 4. 2012. V prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech stěžovatelka
uvedla průměrný čistý měsíční výdělek za první kalendářní čtvrtletí roku 2012 ve výši 23.903 Kč.
Žije v domácnosti se synem, který je na ní částečně finančně závislý. Za své věřitele označila
Českou spořitelnu, a. s., u které má půjčku 35.000 Kč se splátkou 800 Kč měsíčně, půjčku
29.000 Kč se splátkou 1.800 Kč měsíčně a půjčku 27.000 Kč se splátkou 500 Kč měsíčně. Dalším
věřitelem jsou manželé K., jimž splácí dluh 60.000 Kč z titulu nájemného se splátkou 5.000 Kč
měsíčně. Mezi své výdaje zahrnula také nájemné ve výši 11.000 Kč měsíčně.
Kasační stížnost je důvodná.
Nejvyšší správní soud shledal, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek
důvodů rozhodnutí ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Předmětem posouzení
krajského soudu v této věci byla především otázka, zda stěžovatelka splňuje předpoklady pro
osvobození od soudních poplatků.
Podle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může být na vlastní
žádost usnesením předsedy senátu zčásti osvobozen od soudních poplatků. Přiznat účastníkovi osvobození
od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být
odůvodněno. Dospěje-li však soud k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne.
Přiznané osvobození kdykoliv za řízení odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného
skončení řízení ukáže, že poměry účastníka přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Přiznané osvobození se vztahuje i na řízení o kasační stížnosti.
Objektivní hlediska pro posuzování poměrů žadatele o osvobození od soudních poplatků
nejsou v platné právní úpravě vyjádřena. Rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků je tak
věcí úvahy příslušného soudu, který přitom přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele,
k výši soudního poplatku, k nákladům na případné dokazování, k povaze uplatněného nároku
a k dalším podobným skutečnostem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
23. 2. 2006, č. j. 4 Ans 3/2005 - 148, www.nssoud.cz).
Přiznané osvobození od soudních poplatků lze podle §36 odst. 3 s. ř. s. odejmout nejen
v případě, že se poměry účastníka řízení zlepšily a již osvobození neodůvodňují. Takto je totiž
možné podle uvedeného ustanovení postupovat i tehdy, když poměry účastníka řízení
osvobození od poplatkové povinnosti neodůvodňovaly v době jeho přiznání, přičemž není
rozhodné, zda k přiznání osvobození od soudních poplatků přistoupil soud v důsledku uvedení
nesprávných či nepravdivých údajů účastníkem řízení nebo v důsledku svého omylu. Proto nelze
krajskému soudu vytýkat, že napadené usnesení vydal po zjištění o svém pochybení, které
spočívalo v tom, že částku 23.903 Kč považoval za čistý výdělek stěžovatelky za příslušné
kalendářní čtvrtletí, a nikoliv za její průměrný měsíční výdělek v příslušném kalendářním čtvrtletí.
Celkové majetkové poměry žadatele, z nichž se usuzuje na dostatečnost či nedostatečnost
jeho prostředků, však zahrnují jednak jeho příjmy a majetek, jednak jeho výdaje a závazky. Žádná
z těchto složek nesmí být při posuzování splnění podmínek pro osvobození od soudních
poplatků opomenuta. Zhodnocení příjmové stránky hospodaření žadatele bez zohlednění stránky
výdajové a výše závazků totiž nevypovídá o tom, zda žadatel má či nemá dostatečné prostředky
ve smyslu ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. Jinými slovy, pokud krajský soud zkoumal toliko příjmy
stěžovatelky, aniž se zabýval jejími výdaji a závazky, nemohl objektivně posoudit, jestli
stěžovatelka splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Krajský soud se totiž vůbec nevyjádřil k výši závazků stěžovatelky, zejména z hlediska
měsíčních splátek, ani k ostatním výdajům, které stěžovatelka musí ze svého příjmu uhrazovat.
Přitom prostým součtem měsíčních splátek půjček uvedených v prohlášení ze dne 17. 6. 2012,
tj. celkem 8.100 Kč, s měsíční výší nájemného 11.000 Kč, lze dospět k tomu, že z průměrného
měsíčního výdělku 23.903 Kč stěžovatelce zbývá na nákup potravin, hygienických potřeb, léků
a úhradu nákladů dalších nezbytných životních potřeb toliko částka 4.803 Kč. Z této částky pak
stěžovatelka zřejmě platí i určitý díl výdajů svého syna, který je na ní částečně finančně závislý.
S ohledem na tyto skutečnosti je evidentní, že krajský soud dostatečně neodůvodnil, jak
dospěl k závěru, že stěžovatelka má dostatečné prostředky a je namístě jí odejmout přiznané
osvobození od soudních poplatků a zprostit ustanoveného zástupce povinnosti stěžovatelku
nadále zastupovat.
Za dané procesní situace Nejvyšší správní soud přisvědčil stěžovatelce, že napadené
usnesení je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Nejvyšší správní soud proto usnesení
Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2012, č. j. 78 Ad 22/2012 - 36, podle §110 odst. 1 věty
první s. ř. s. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Shora uvedeným právním názorem je krajský soud v dalším řízení vázán (srov. §110
odst. 4 s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti a odměně ustanoveného zástupce
rozhodne podle §110 odst. 3 věty první s. ř. s. krajský soud v novém rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2013
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu