ECLI:CZ:NSS:2013:5.AS.15.2013:23
sp. zn. 5 As 15/2013 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobce: P. Č., proti žalovanému: Okresní soud v Českých Budějovicích, se sídlem Lidická 20,
České Budějovice, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 7. 3. 2011, č. j. 10 Na 955/2011 - 8,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) obdržel dne 9. 2. 2011
podání žalobce ze dne 31. 1. 2011 ve věci poskytování informací Okresním soudem v Českých
Budějovicích. Podání nebylo možné vyhodnotit jako dostatečně určité a srozumitelné,
a to po obsahové i věcné stránce tak, aby bylo zřejmé, čeho se žalobce domáhá. Z důvodu,
že nebyly ze strany žalobce odstraněny vady tohoto podání, krajský soud je ve smyslu ustanovení
§37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„s. ř. s.“) usnesením ze dne 7. 3. 2011, č. j. 10 Na 955/2011 - 8, odmítl. Usnesení o odmítnutí
podání napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností ze dne 22. 3. 2011.
Nejvyšší správní soud následně stěžovatele usnesením ze dne 9. 4. 2013,
č. j. 5 As 15/2013 - 6, vyzval k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost ve výši
5000 Kč. Na výzvu soudu stěžovatel reagoval žádostí o osvobození od soudního poplatku
a o ustanovení zástupce. Obě žádosti stěžovatele však zdejší soud usnesením ze dne 3. 6. 2013,
č. j. 5 As 15/2013 – 13, zamítl. Současně byl stěžovatel tímto usnesením opětovně vyzván
k zaplacení soudního poplatku za podanou kasační stížnost, a to ve lhůtě 2 týdnů od doručení
usnesení. Stěžovatel byl taktéž poučen o následcích spojených s nevyhověním této výzvě.
Na výše uvedené usnesení stěžovatel reagoval podáním ze dne 25. 6. 2013, kterým
požádal o prodloužení lhůty k zaplacení soudního poplatku nejméně o 3 měsíce. Svou žádost
odůvodnil hrozbou zastavení přezkumu pro nezaplacení soudního poplatku a tvrzením,
že sociální poměry stěžovateli neumožňují úhradu soudního poplatku najednou a během tak
krátké doby.
Podle §4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti; dle §7 odst. 1
citovaného zákona se stal soudní poplatek za podání kasační stížnosti splatným okamžikem jejího
podání.
Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích platí, že nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě,
kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví.
Povinnost zaplatit soudní poplatek vznikla stěžovateli společně s podáním návrhu, tj. dne
29. 3. 2011. Jak již bylo výše uvedeno, Nejvyšší správní soud stěžovatele vyzval k zaplacení
soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 5000 Kč v dodatečně stanovené lhůtě 2 týdnů
a poučil jej též o následcích neuposlechnutí této výzvy. Stěžovatel usnesení převzal dne
21. 6. 2013, avšak ve stanovené lhůtě, která uběhla v pondělí dne 8. 7. 2013, ani později, soudní
poplatek nezaplatil. Je tedy evidentní, že soudní poplatek nebyl ke dni vydání tohoto usnesení
zaplacen a není tak splněna esenciální podmínka, za níž může řízení o kasační stížnosti
proběhnout.
Podle §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví,
stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. S ohledem na uvedené skutečnosti zdejšímu soudu
nezbylo, než řízení o kasační stížnosti zastavit.
K žádosti stěžovatele ze dne 25. 6. 2013 o prodloužení lhůty k zaplacení soudního
poplatku nejméně o tři měsíce Nejvyšší správní soud dodává, že podle obsahu je třeba tuto
žádost vyhodnotit jako žádost podle §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích. Podle
citovaného ustanovení platí, že pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví, je-li nebezpečí
z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma, a poplatník ve lhůtě určené
soudem ve výzvě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny
nemohl poplatek dosud zaplatit. Nejvyšší správní soud však, na základě podání stěžovatele
a argumentů v něm uvedených, neshledal žádné důvody uvedené v §9 odst. 4 zákona o soudních
poplatcích, které by zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku vylučovaly. Obecný
a neodůvodněný odkaz na sociální poměry stěžovatele nelze považovat za okolnosti uvedené
v §9 odst. 4 písm. c) zákona o soudních poplatcích.
Závěrem Nejvyšší správní soud konstatuje, že nemůže souhlasit s tvrzením stěžovatele,
že stanovená lhůta k zaplacení soudního poplatku byla v jeho případě zjevně krátká
a nesplnitelná. Předně je třeba zdůraznit, že v případě lhůty stanovené soudem se jedná o lhůtu
dodatečnou – náhradní, neboť poplatek za kasační stížnosti byl v tomto případě splatný
okamžikem jejího podání. Současná právní úprava nadto umožňuje uhradit soudní poplatek
i po lhůtě stanovené soudem ve výzvě, a to až do právní moci usnesení o zastavení řízení.
Znamená to, že se lhůta stanovená ve výzvě soudu fakticky prodlužuje ještě o dobu, ve které
správní soud vydá, respektive doručuje, stěžovateli toto usnesení. Poplatková povinnost
stěžovateli vznikla dne 29. 3. 2011 a dodatečně stanovená lhůta uplynula dne 8. 7. 2013, nadto
je třeba uvažovat s dobou, než Nejvyšší správní soud vydá, resp. doručí usnesení o zastavení
řízení. To je podle zdejšího soudu doba více než dostatečná pro splnění poplatkové povinnosti.
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu §60 odst. 3 s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť
řízení bylo zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. července 2013
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu